Stránka:vatra-24-2.djvu/13

věcí říkejte. Vaše děti budou se chovat v pozdějším svém manželství jako Vy. Můžete je pozorovat ve hře na maminku a tatínka. Tam Vás ostře to- tograiují. Uvědomíte si dětmi neviděným pozorováním, jak nejdůležitější základy svého jednání s lidmi, věcmi a životem vůbec prostě od Vás děti kopírují. Od Vás zvykají formám,vjež ovládají je potom celý život. Tohle uvedomění učiní Váš život radostně hlubokým a pevným a dovede Vás k tomu, abyste s většími dětmi alespoň chvíli laskavě pohovořili jejich tó- nem, jejích slovníkem, abyste věřili jejich obrazívosti a cítili lásku k životu v ní, živelnou lásku k tvoření nových hodnot. Devede Vás toto uvedomění k tomu, že budete s dětmi zpívat doma a ony se budou veselít z bručivosti Vašeho hlasu, že budete jim vypravovat vesele kousky svého mládí a ony Vám poví, co dosud skrývaly, protože ve Vás viděly jen napomínače. Po- víte jim 0 dnech strádání a přemáhání a ony se k Vám úzce přitisknou ne pro večer, ale pro celý život. Maminka jim bude vyprávět, jak za ní chodil tatínek, jak ji měl rád a má,a také bude povídat, jak deti začaly chodit, jak mluvit, kterak to bylo veselé. Poví také maminka, jak si Vás předsta- vuje v dospění. K tomu řekne tatínek: „A to je jako v pohádce, kde te'n princ šel atd.“ Starší hoch či děvče přečtou už nějakou tu pohádku nebo pěknou dobrodružnou knihu a ta právě způsobí, že celá rodina bude myslít jedním směrem, že se celá stejně rozechví o osud dobrého hrdiny. jen tak vznikne v dětech nutnost solidarity, víra v bratrství a síla k životu, jenž je přemáháním zla a uskutečňováním dobra pro všechen lid. Po takových ve- čerech jistě si vyjdete s nejstaršími a pohovoříte vesele znovu o svých mladických chybách i čtveráctvích. Bude-lí s Vámi jeden; vyjeví Vám vse, poznáte jeho touhy i naděje. Zachráníte ho tím od mnohé tmy. Věřím ale, že nebudete vymáhat tajemství násilím. Samy děti se musí rozhovořit a Vy je jen vyslechnete. Odpovídat musite velmi jemně a tímžc tónem, jakým slyšíte zpověď. Zakročujte raději nepřímo darováním. knihy, jež otevírá nove' obzory, napíná vůli, podněcuje k činnosti. Nebojte se indiánek, v nichž ví- tězí čestnost a hrdinnost, vyhledejte Verneovky, dejte je dětem, ale bojte se knih, jež příliš brzo ukáží dětem hrůzu lidského života, lidských vášní, pohlavního života. Přečtěte předem neznámou knihu. I dobrá, vysoce umě- lecká věc, čtena brzy, nicí jemnou tkáň mladého života. Vzpomínám Tol- stojovy Kreuzerovy sonáty, jíž jsem četl ve 12 letech, jak přímo zžírala mé mlade nervy a rozbíjela, řeřavěla mou nepevnou bytost. A přece je to kniha vysoke umělecké cenyl'Sledujte tedy, jak působí knihy na Vaše děti. jsou-li knihou rozrušeny, zjistěte jemně a taktně, kde jsou i srdce Vašich milých, jak daleko jsou od Vás. Buďte si vědomi “toho, že srdce se rodí, aby se dalo na cestu, aby šlo v budoucnost. Nikdo je nezadrží, nikdo mu nepo- může, kdo mu nesvítí cestou. jak mile je představit si otce, matku jako světla cesty, ale jak je to vzácné! Chcete, aby Vaši malí šli vánočním tichem a potom životem a říkali si sami pro sebe nejdražší tajemstvi své: „Drahý tatínek, zlatá, zlatá maminečka?“ Chcete, aby těmi slovy cinkaly si ra- dostný rytmus k pochodu životem? Tož tedy dovolte jim do- brodružství, indiánstvi, vynalézání, “zodpovídejte jejich otázky, pusťte je tábořit, na výlet, do hor, do noci. Dovolte jim, aby v koutku domácnosti" měli svou chemickou pracovnu, v koutku .sklcpalsvou dílnu. Dovolte, aby si koupili nůž s bílými střen- Viv kami. Chtějte na nich, aby si udělali samí skrmku na knihy s vě— .