SŮVA: CO ROBIT?
Teď je vhodný čas připravit přes podzim a zimu řádně sedění v kruhu kolem ohně k slavnostnímu shromáždění kmene. Chlapci si urobí snadno dřevěná sedátka: prkénka se pořídí nejlaciněji z bedniček nebo si zajděte do nejbližší pily a nakupte pro celý kmen. Sedátka si každý ozdobí buď v slohu indiánském (vzory v Příručce), nebo staroslovanském nebo i v „moderním" (prostě obarvené, účelné, praktické — uvnitř Skřínka na mokasiny). Děvčata a děti' mohou si připravit „koberečky“, t. j. podušky z hrubé pytloviny, vyšité vlnou nebo — vypadá to mnohem líp — obarveným lýkem. Výplň snadno opatříte z natrhaných kousků novinového papíru, který natěsnán je mimo očekávání velmi pružný; když se papír sesedí, doplníte snadno novým. Ale nesmíte zapomenout také na to, abyste upravili zvláštní obřadní koberec pro vypravěče kmene: nemáte-li z letního tábora rohožku upletenou na táborovém stavu, zkuste teď v zimě ušít z pytloviny a vyplést lýkem podlouhlejší koberec pro vypravěče se zvláštním místem na jeho kahanec. (Který kmen už ho má?) Takový koberec, je-li řádně ušit, omalován a správně kmenovým medicinmanem vysvěcen, je zázračnější než sám pověstný koberec „Zloděje bagdadského“: usedne-li naň — ovšem uprostřed chlapců a děvčat s čelenkami na hlavách a vyzdobenými mokasiny na nohou —- kmenový vypravěč, ó jé, má moc odnést vás do říše dávných legend a ztraceného světa [pohádek. — Nevěříte? Zkuste to sami!
Statečný člověk si nedá vzít odvahu: pokouší se a pokouší se pořád, až dobude úspěchu.
