Stránka:vatra-26-6.djvu/25

-- SÚVA HRY „Umět si hrát, o to jde, v tom je veliká moudrost." T. G. MASARYK (v přednáškách a praktické filosofii 1898 ). 99. Na Společnost národů. (V podstatě jako hra 51., srovnej Vatru IV. str. 14.) Dvě děti vyjdou ze světnice a umluví si „ná- rod“, pak se vrátí a němohrou chtějí postihnout některou pří- značnou vlastnost národa. Viděl jsem na př. Maďara tancovat čardáš, Finy trainovat start při běhu, cestujícího Angličana, Češky nesly jednou sklo, podruhé cukr atp. Kdo uhádne, vystří- dá hráče, kterého si vybere. Je třeba staršího, který by jednak poradil, když hra vázne, jednak“ zabránil zesměšňování (které ovšem není vždy zle míněno.) Hra je dobrá jako němohry vůbec pro poznání dětské mysli a vede k poznávání a oceňování jednot- livých národů. 100. Captainball (Keptnbol —- kapitánské). Rušná složitá hra, velmi oblíbená, známá jako „americká“ — ačkoli už před lety ji uváděl prof. Klenka jako hru českou. Hřiště je velký kruh, 0 po- loměru 6—8 m; na obvodu kruhu jsou naznačeny menší kroužky (průměr 1% m), asi 7—8 podle toho, kolik se účastní hráčů (kteří vždy aspoň jednou nohou musí stát v kruhu). Středem hřiště se vede čára, dělící hráče na „levé“ a „pravé“. Uprostřed asi na 2 kroky od čáry jsou kapitánské'můstky (asi 1 m )( 75 cm) : na levém stojí kapitán pravého mužstva, na pravém levý ka— pitán. Účelem hry je, aby si družstva podávala míčem a ve vhod- né chvíli hodila míč svému kapitánu, který smí vyskočit, ale ne— smí s. můstku sejít (aspoň jedna noha se musí můstku dotýkat). Podávání mezi levými hráči brání vždy dva hráči praví, a na- opak; podání kapitánům znesnadňuje vždy jeden hráč nepřátel- ského družstva. Hru řídí soudce, který připočítává vždy bod na správné podání a chycení míče kapitánem. Zmocní-li se míče hráči, kteří znesnadňují podávání míče, podají jej přirozeně „svým“. Hraje-li se správně, je to hra velmi zajímavá. Jsou pro- roci, kteří věští, že „kawpitánská“ zatlačí aspoň na čas jiné hry míčem. 101. Na Černého muže. Hraje se jako na „rybičky a rybáře“, ale hra je oblíbenější snad pro fantastičtější jméno a potom, že „černí muži“ loví „bílé“ nespojeni za ruce, ale samostatně, každý na svou pěst. Jeden hráč „černý muž“ na jedné metě volá na všechny ostatní na metě druhé „kdo se bojí >>černého muže ?a“ „Nikdo!“ zní statečná odpověď — a obě strany vyběhnou proti sobě. Koho černý muž udeří, je jeho pomocníkem a loví s ním dál, až zbude jeden bílý, ten se pak stane Černým mužem a ostatní bílými. 102. Vybíjená. Hru nás naučili letos na samechovském táboře bratří 2 „Deutsche Freischar“. Hřiště je vyznačeno provazy jako 83