HODINY Z KVĚTIN Rostliny také spí! Ukládají se ke spánku a jako my zavíráme svá víčka, ony zavírají své květy, když se chýlí k večeru. Některé dlouho bdí, jiné jsou lenošivé a ráno pozdě vstávají i brzo zase jdou spat. Světlo sluneční je ten kouzelník, který jako čarovným proutkem je probouzí. Na některé se toho světla málo dostane a některé jsou choulostivější. A tak má každá rostlinka svou hodinu, kdy vstává. Starý latinský přírodopisec Plinius to už Věděl a píše ve svém přírodopise „Historia naturalis“: „Zdá se, jako by příroda volala na rolníka: Proč se díváš na nebe? proč se ptáš hvězd? Dal jsem ti rostliny, jež označují hodiny, aaby slunce neodvracelo tvé zraky od země, otočníka vlčí bob sledují denní jeho dráhu.“ Linné pak, slavný švédský botanik, si v Upsale na universitě, kde učil, založil na zahradě „hodiny bohyně Flory“. Každá květina měla svou denní hodinu, kdy se rozvíjela a stačilo pouze podívat se na záhon a mohl znalec říci, kolik je hodin.
Uvádím vám Linnéovy hodiny z květin: Ráno : 1 hod. — laponský mléč, 2—3 h. — kozí brada, 3—4 h. — svlačec větší, 4—5 h. — čekanka, škarda, mák, 5—6 h. — pampeliška, len, 6—7 h. — locika, leknín, jestřábník chlupáček, 7—8 h. — drchnička, hvozdík, 8—9 h. — měsíček polní, kosmatec, 9—10 h. — slez americký, IO—I I h. — hadí mord, snědek okoličnatý. V poledne : gorterie; laponský mléč se zavírá. Odpoledne do 1 h. — prasetník, kuří noha, 1—2 h. — ladoňka mořská, hvozdík se zavírají, 2—3 h. chlupáček, plicník se zavírají, 3—4 h. — měsíček polní, gorterie se zavírají; silenka noční se otvírá, 5—6 h. pupalka se otvírá, leknín se zavírá. Večer : v 7 h. — nocenka, hvozdík 4křídlý se otvírají, 8 h. — kaktus velko- květý se otvírá, 9 h. — Nyctanches arbor tristis se otvírá, IO h. — svlačec nachový se otvírá.
Kdybyste si chtěli takové hodiny pořídit, nemohli byste opsat si prostě tento rozvrh a vysíti tytéž květiny. To je právě ten vtip, že musíte sami studovat květiny v přírodě, zapisovat si, kdy se rozvíjejí a pak si je sestavit v záhonek. U nás je tomu jistě jinak než ve Francii nebo ve Svédsku. Záležít' doba rozvití ma zeměpisné šířce (síle světla), na poloze vaší zahrádky, na průměrné teplotě denní a noční, na půdě — a můžete jen zkušeností dopídrt se určitých dat pro vaši krajinu. Ale udělejte to, bude to velmi zajímavý pokus. I botanikové rádi uslyší, k jakým výsledkům jste došli. Miloš Seifert 49
