Stránka:vatra-28-5.djvu/10

Z thewoodcraft.org
Tato stránka byla zkontrolována

STROMY

„Každý strom se musí rozhodnouti, chce-li žíti v půvabném lese a dobytí se k vrcholu, kde je slunce, nebo vzdáti se boje a spokojiti se se stínem — nebo opustiti rozkošnou zemi prsti a vody a býti spokojen s pustými a suchopárnými planinami, jež nejsou lákavé. Tulipánovník je z těch, co věří, že je dosti místa nahoře a vzpínajícím svým kmenem jest z nejvznešenějších stromů listnatých. Magnolie je ze stinných tvorů. A škumpa a dub cesmínolistý jsou z těch, co se vzdaly boje a jsou spokojeny s místy, po kterých jiní nebaží.“

E. Th. Seton

„Malý červený javor vyrostl snad daleko odtud v čele odlehlého údolí, míli od nejbližší cesty, nepozorován. Věrně tu vykonával všecky své povinnosti javoru v zimě, v létě, nezanedbával nic ve svém hospodářství, nýbrž dodával své bytosti, co se na javor sluší, vytrvalým růstem po tak mnoho měsíců, i jest na zimu vždy mnohem blíže nebi, než byl na jaře. Svědomitě hospodařil se svou šťávou a skýtal přístřeší stěhovavému ptáku, už dávno dal uzráti svým semenům a svěřil je větrům. Má zásluhy o javorstvo. Jeho listy se čas od času ptaly šeptem: „Kdy zrudneme?“, a nyní v měsíci září, měsíci cestování, když lidé pospíchají k pobřeží mořskému nebo do hor neb k jezerům, tento skromný javor, ani o palec se dosud nehnuv, cestuje svým věhlasem — vztyčuje svou šarlatovou vlajku na této stráni, jež ukazuje, že je hotov se svým letním dílem přede všemi ostatními stromy, a vzdal se závodění. V jedenáctou hodinu roční tento strom, kterého žádná sebe podrobnější prohlídka nemohla vypátrati zde, když byl nejpilnější, se takto konečně projeví barvou své zralosti, svým pouhým zarděním, bezstarostnému a vzdálenému poutníku a odvádí jeho myšlenky od prašné cesty do svěžích samot, kde přebývá. Stkví se daleko široko vší javorovou ctností a nádherou — Acer rubrum. Můžeme nyní čísti jasně jeho název neboli rubriku. Jeho ctnosti, ne jeho hříchy, jsou jako šarlat.”

Thoreau

JAK VZNIKLI „WOODCRAFTERŠTÍ INDIÁNI“

(Pokračování)

Nyní bylo dvaačtyřicet nápadníků na tento úřad a každý měl nejpřesvědčivější důvody, proč jeho zvolení jest jedině možně. Hašteření rostlo ve rvačku, až jsem řekl: „Počkejte, můžeme to snadno jiným způsobem rozhodnouti. Který hoch zde přemůže všechny ostatní?”

„Ó, to by nebylo spravedlivé,” zvolala rozhořčeně část jich. „Hank Martin přemůže všechny. Jest starší a větší a silnější než každý z nás.”

„Nuže, jestliže Hank každého dovede spořádat, je to v pořádku. Ale snad některý chlapec zde si myslí, že nabije Hankovi.”

„Ano, já. A právě teď,” a povstal jiný silný hoch, jiný statný výrostek, avšak jiného ražení.

..text pokračuje