Stránka:vatra-28-6.djvu/5

VÝLETNÍ SBOR V ČITĚ Chci vyprávěti o tom, jak v Čitě r. 1918 jsem náhodou rozvinul plán Výletního Sboru dětí ve věku od 10—14 let v počtu 700. Bylo to tak: Při zeměpise V primě vyprávěl jsem dětem, jak Stanley se stem nosičů přešel Afriku od oceánu k oceánu. O všech nesnázích a radostech této cesty vyprávěl jsem tak živě, že se dětská očka jen blýskala. A zakončuje vypravování, řekl jsem: „Děti, nechcete utvořit něco podobného? Do Afriky je sice daleko, ale což bychom nemohli přetnouti Zabajkalsko od začátku do koncu, částečně pěšky, částečně na koních z části vlakem, řádně se na to připravíce? Kdo z vás chtěl by se zúčastnit této výpravy, at pozvedne rukul“ Všecky děti s vážnou tváří a hořícíma očima zvedly ruce. Řekl jsem: „Dobře, děti, budu přemýšlet, jak bychom to zařídili a zítra ráno vám to řeknu.“ Téhož dne a to bylo v březnu, sestavil jsem plán, jak využítí tulá- ckých instinktů a zájmů dětí pro výchovu. Rozhodl jsem se za tím účelem široce rozvinouti práci a vytvořiti organisaci dětí v městském prostředí. V příštím týdnu obešel jsem všechny větší školy v Citě, s dovolením škol—n ních správ vyzval jsem žáky prvních čtyř tříd do sálu a měl jsem k nim řeč. Opakovav krátce vypravování o Stanleym, a ukončiv je,jak jsem naznačil výše, pokračoval jsem: „A tak děti, prohlašují se náčelníkem nejen výpravy, ale celého ,Výletního Sborď, neboť nás bude mnoho, možná několik set. Až za dva roky vypravíme se na svou velkou pouť Zabajkalskou oblastí. Toto jaro a léto a následující jaro a léto budeme konat přípravy, vystupovat na sou- sední sopky, učit se chodit a vypracovávat svoji železnou soudružskou kázeň. Bez kázně každý 1 nejpevnější kámen se promění v písek a nejvyšší skála se zřítí v hromadu kamení. Bez kázně uděláme hanbu sobě a Výletnímu Sboru. Proto budu do našeho Sboru zapisovat jen dobré, nadějné děti, proto ti, kdo ve třídě, doma nebo na ulici nechovají se důstojně, nechť se postarají o to, aby si to odvykli do 2 měsíců, dříve než se pustíme do svých pochodů? (Přísná moje slovaotulácích a lajdácích dobře působila na kázeň všech škol. ]ednou na ulici ke mně přiběhl nějaký chlapec celý udýchaný ze školy mně neznámé a pracně se začínal ospravedlňovati: „Strýčku Kešo, zítra Vám budou o mně povídat, že jsem byl včera ve škole sprostý. Není to pravda, to jsem nebyl já, ale jiný . . .“) Víte však, děti, že na každé výpravě jsou různí učenci. Všechno důkladně prostuduj í, všechno vylíčí. A také u nás ve V. Sb. budou celé řady takových učenců: botaniků, geologů, zoologů atd. Kdo z vás by si udělal sbírku rostlin, kamenů nebo hmyzu. > (Zdvihá se za celou školu 30—40 vrukou.) Dobře, ale poslyšte — abyste mohli vstoupit do oddílu učenců, nestačí ídělat si sbírky, to je málo je třeba ještě o rostlinách, kamenech a hmyzu něco vědět. Dám pro- gramy těmto oddílům, připravte se a dělejte zkoušky.