Stránka:vatra-28-6.djvu/6

Z thewoodcraft.org
Tato stránka nebyla zkontrolována

V našem čele půjde zvláštní výzvědný oddíl rozvědčíků. Budou nám ukazovat cestu. Kdo chce nastoupit? (Celý les rukou.) Kdo chce k nám, musí znáti: 5 souhvězdí na obloze a něco o slunci, hvězdách, měsíci a planetách a ještě určití světové strany bez kompasu podle různých předmětů. Pak přijde oddíl inženýrů: Ke zkoušce přinésti 5 modelů mostů různých systémů. Pak přijde oddíl sanitní (znáti obvazy a první pomoc), oddíl kuchařů (umět připravit 4 jídla), oddíl rybolovců, lovců, obuvníků, hudebníků, opatrovníků koní, protože budeme míti svůj oboz (řadu nákladních vozů) a jiné oddíly. Je zajímavé, že z odborů při hlasování nejpopulárnějšími se ukázaly po rozvědčících — opatrovníci koní, lovci a rybolovci, pak teprve saniťáci, učenci, hudebníci, kronikáři, obuvníci. Našly se dvě desítky chlapců, kteří chtěli vstoupit do oddílu pradlen. Každý oddíl bude mít svou vlajku s označením svého odboru. Znak může být vyšít i na rukávu košile. Celý Výletní Sbor bude mít vlastní prapor: „na modrém nebi sedm zlatých hvězd Velkého Medvěda“. _ Budeme mít štáb V. Sb., v němž budou náčelníci všech oddílů. Budeme mít vlastní orkestr balalaječníků. A tak, děti, za dva roky odeběřeme se na svoji ohromnou výpravu.Aby se opravdu uskutečnila, je nutno, aby všichni občané města a hlavně rodiče nabyli přesvědčení, že ve Výletním Sboru je dobrá kázeň, že tam nejsou rošťáci, ale dobré dětí, že je možno klidně vlastní dítě pustit na tuto výpravu. Od I. května počneme s přípravami. Celé jaro a léto budeme jednou nebo dvakrát týdně pochodovat na sousední hory, vzdalujíce se dále a dále města. Oddíly budou se cvičiti ve svých odborech. Jděte domů, ať vám rodiče dovolí a příští neděli přijďte do sálu bývalého chlapeckého gymnasia, kde všem nadiktuji programy zkoušek pro ty, kdo chtějí ystoupiti do „Výletního Sboru". Obešed s takovou rečí skoro všecky školy v Čitě, koncem týdne jsem se již znepokojoval a v noci ze soboty na neděli jsem spal špatně: rozhýbal jsem na 1000 dětí. Co zítra sám si počnu? Podaří se mi je překřičet, udržet pořádekP“ Ráno ze zbabělostí a malodušnosti vzal jsem si z fysikálního kabinetu hlásnou troubu a šel do gymnasia. Ale už na dvoře jsem se za ni styděl. Všude jsem viděl hloučky klidně stojících chlapců, vážně navzájem si vymě- ňujících otázky, kdo se dá do kterého oddílu zapsati. Sál byl plný a v něm táž klidná, vážná nálada, a když jsem, vstoupiv ke katedře, začal mluvit, nastalo absolutní ticho. Všichni měli v rukou tužky, papíry nebo Zápisníčky. Začal jsem diktovat programy zkoušek. Zkoušky měly obsahovati činně získané zkušenosti, na př. znáti IO druhů rostlin v Zabajkalské oblasti, 10 druhů hmyzu, Io ptáků, IO divokých zvířat, ryb atd. a umět vypravovat o jejich zivotě. Nebo: „umět ošetřovati koně, znát příznaky některých jejich nemocí a způsoby léčení. Takový byl obsah programů. Ukončiv diktování, řekl jsem: „Nyní vás pro-