Stránka:wo1991.djvu/148

140 O.Jiří keinsberg znal Setonovu námitku / že Muž z Nazareta nebyl táborníkem/ a napsal do měsíčníku "Jeanota bratrská", který jsem tehdy redigoval, pěkný článek Do přírody v šlé- pějích Kristových / JB 1969,str. 118/: Prázdniny se sice chýlí ke konci,ale to nevadí, abychom sí nepopovídali o tom,co je mladému člověku na prázdninách - kromě toho,že má prázdno od učení- milé. Totiž o útěku do přírody, protože se do přírody utíká člověk ve všech čtyřech ročních dobách. Proč to vůbec dělá? Někteří lidé mají proti tomu veliké námitky. Mohou nám lézt mravenci do jídla, škvoři do ucha, sedí se tam nepohodlně “ jeden se muže dokonce na- stydnout a chytit revma“, nečepuje se tam pivo, tak co ? Proč člověk utíká ven? - Městský, aby viděl víc než domy a kouř, zapáchající dopravu a hospody -a člověk venkova,aby viděl svátečníma očima to, v čem žije. Když jsme u svátečního pohledu, i město je ve svátek jiné; ráno ztichlé a spanilé a přes den v ruchu uvolnění od námesh. Ale přece příroda dává víe. My,lidé,jsme přece také příroda a to uvědomělá příroda, která nese na sobě celou tu neuvědomělou. A náš přemýšlivý svět v ní nalézá poklad ke svému přemýšlení.Tak to aspoň slyšíme ze slov Páně,když vypráví lidem poselství Otcovo, A nemusíme hned citovatzpohleďte na lilie polní, nebo lišky mají svá doupata.Stačí si uvědomit, že Ježíš č i nil a učil.Celý jeho život je naplněn vztahem tak úzkým ke stvo- ření, takovou úctou, jakou má jen On. Od svého dětství měl proputovanou Svatou zemi, denně se hotovil buď stavět stan, nebo hledat přenocování pod širým nebem, na horu se v nocí utíkal rozmlouvat s Otcem, k tomu, aby byl sám, stoupal do výšin, vařil cestou, jako když na příklad po svém zmrtvých- vstání rozdělal pro své prokřehlé učedníky oheň a připravil jim jako překvapení po zázračném rybolovu báječnou snídani, na doplnění radosti nad úlovkem a nad setkáním s ním: zval ke stolu, zdolával překážky a žil životem táborníka a to často. Nedělal to jako nějakou výjimku nebo zvláštnost.Patřilo to k samozřejmosti jeho života, kterým činil a učil. koho ? Především ty, kteří o něm vědí a milují jej. Tak to O.Jiří Reiusberg napsal a celé jsem Ti to opsal,ebys to také věděl. Možná Tě trochu překvapím: ale při myšlence Ježíš Kristus jako junácký vzor a ideál, cítím zvláštní