Pokračování textu ze strany 167
… (str.171). – Zde autor cituje Tomáše Aquinského. A dokládá: Bohoslužba dle evangelia přírody jest žíti ctnostně, což znamená žíti vědomě a dobrovolně podle řádu přírodního z lásky k Bohu a zejména účinně milovati svého bližního a spolutvory vůbec, ba celou přírodu. Mluvíme-li s Bohem, musí se to díti na každý způsob co nejuctivěji, neboť s kým můžeme mluvit vznešenějším, ctihodnějším, dokonalejším a mocnějším? – Tak vedle knih, které v naší době tvořily woodcrafterskou literaturu, patří Uzlova kniha mezi základní. Je dobré to vědět.
Jakoby autor věděl, jakou závažnost má právě tato závěrečná část knihy, dále na ní pracoval, volně, svobodně. V roce 1936 vychází přepracované dílo pod názvem “Die Natur ein Evangelium” vlastním nákladem autorovým. Již jsem Ti vyprávěl, jak jsem exemplář předal E. Th. Setonovi “s poklonou autorovou”. Od strany 110 – VI. Kapitel – Der Seelen Wiederkehr až po závěrečná slova na str. 251 – VI. Verklärung – je to snad v podstatě známé, ale přece nové, rozšířené, a vyjádřené s takovým vzletem, že se to řadí k tomu nejlepšímu, co známe. Hluboká kapitola Die Gottverbündeten (str. 213) končí zvoláním:
- Götiger Vater, lasse in Dank mein ganzes Wesen in Dir aufgehen! Nun habe ich Sorgen und Furcht und alles Leid überwunden. Ich habe den Himmel auf Erde gefunden.
Jestliže “Příroda evangeliem” vyjadřuje filosoficky woodcraft, pak přepracované a v závěrečné části rozšířené německé znění “Die Natur ein Evangelium” představuje woodcrafterský duchovní skvost. Na straně 260 uvádí autor m. j. E. Th. Setona mezi těmi, kdo jej ovlivnili a jimž je zavázán vděčnosti. A přece se vrací ta otázka, kterou jsem na počátku položil: co víme o bratru prof. PhDr. Jindřichu Uzlovi? O jeho životě, působení, dalším literárním díle? O jeho manželce – jeho rodině? Spolupracoval s časopisem “Vesmír”. Své filosofické these předložil německy 1934 na Mezinárodním kongresu filosofickém v Praze. Byl v kontaktu s Československou jednotou výchovnou a humanitní v Praze, i s Dr. Alexandrem Sommer-Baťkem.
Být v přírodě bylo mu vnitřní potřebou. Měl chatu v Klánovicích u Prahy –, to byl jeho “Walden”. H. D. Thoreau i L. N. Tolstoj byli jeho oblíbení autoři. S nimi mu bývalo dobře…
