Pokračování textu ze strany 158
Řekové břečtan připisovali Bacchovi. Veselý ten bůh obyčejně měl korunu z břečtanu. Břečtan podle pověry proto chránil před opilstvím.
Břečtan je úžasně trpělivá rostlinka. Daří se mu docela dobře v nejhorších lidských krčmách, v továrních místnostech, v kuchyních a dílnách, kde kouř, páry a špatný vzduch i nedostatek světla by zabily každou jinou rostlinku. Proto je břečtan Osmým Tajemstvím Lesa. Nabízí ti, Junáku, zeleň svou i tam, kde bývají nejsmutnější kouty domu, abys je zkrásnil. Můžeš jej přenésti z lesa a zasázet do bedniček. Veď jej pak uvnitř chodby, v předsíni, do výklenků salonu, přispěje znamenitě k tvé zimní zahradě doma.
Nenamáhej se však pěstovati jej ze semene, to dokáže jen on sám, v přírodě. Kousek stonku zakoření se jistě a poroste s radostí.
Skrývají se v něm ještě jiná tajemství: dřevo jeho hodí se k vyřezávání, obsahuje žlutohnědé barvivo, jest proniknut jedovatou štavou — to vše jsou vlastnosti pro woodcraftera významné.
Svištův den — druhý únor.
Byl to Monapini, jenž to řekl skřítkům a skřítkové to řekli do pověstí a pověsti to pověděly mně, takže vidíte, že mám z dobrých úst toto šesté tajemství lesa.
Jest pověst, že každý rok moudrý Svišť se uchyluje ke spánku do svého útulného domova pod zemí, který si vyhrabal, když listí začne padati a když slyšel výstrahu. ..text pokračuje
