Jak borový stromek vypráví své dějiny.
Mysli si, že jsi v lesích, krásných lesích našich pohraničních hor. Vidíš tu dva druhy stromů: jehličnaté a listnaté.
Jehličnaté mají listí jako jehlice a jsou zelené celý rok; mají šišky a měkké dřevo.
Listnaté shazují na podzim listí, které je široké; mají oříšky nebo bobule a tvrdé dřevo.
Pamatuj toho, každý strom, jenž roste, má květy a semena; a strom můžeš jmenovati vždy podle jeho semen, nebo jeho ovoce. Najdeš-li strom se šiškami, věz, že patří řádu jehličnatých. Najdeš-li strom se širokými listy a oříšky nebo bobulemi, patří k listnatým.
Z těch jehličnaté zdály se mi vždy zajímavějšími.
V září 1902 měl jsem to štěstí, že jsem mohl studovati stromy v horách v Idaho. Malý jeden stromek měl býti sťat, i udělal jsem si pečlivé nákresy jeho. Bylo mu čtrnáct let, na pařezu ukazoval jeden prsten na každý rok svého růstu a na kmeni vřeteno větví na každý rok. Bylo viděti, že mezi větvemi se kmen neúží; jest rovným válcem, ale u každého uzlu se najednou zúží o to množství dřeva, jehož potřebovaly tyto větve na své dřevo.
Začneme-li uprostřed pařezu anebo dolejškem kmene, shledáme, že stromek nám vypráví vlastní historii svého života a svých strastí. První jeho rok, soudě po dolejšku kmene a podle nejvnitřnějšího kruhu, byl docela obyčejný. Následující rok, podle druhé části kmene a druhého kruhu, bylo krásné počasí a stromek vyrostli asi dvakrát tolik, co ..text pokračuje
