Pokračování textu ze strany 51
… polootevřeném místě, kde není ani vlhko ani sucho. Zde jest! Viz řetízek zvonečků, visících s ohnutého jeho stonku. Vykopej kořen, omyj jej vodou a uvidíš stopy královských Šalamounových pečetí, jež dávají jméno rostlince. A nyní poslechni, jak se to vše stalo.
Zvonečky krále Šalamouna
(Kokořík)Král Šalamoun měl »druhý zrak«, to znamená hlubší pohled, magické zření, takže byl schopen viděti skrz kamennou zeď nebo čísti lidské myšlenky. Král Šalamoun měl kouzelné uši; to znamená, že mohl slyšeti všecky zvuky od A do Z, kdežto obyčejné uši, jako jsou tvoje a moje, slyší pouze prostřední zvuky od K do Q.
Všecko co žije a pohybuje se, působí hudbu; každá květinka, jež kvete, zpívá svou píseň. My toho nedovedeme slyšeti, naše uši jsou příliš tupé: ale král Šalomoun to dovedl. A jednoho dne, když chodil lesy, slyšel nový zpěv květiny, takže se zarazil a naslouchal. Byla to zvláštní hudba a do ní zaznívala hra stříbrných zvonků.
Veliký král si usedl na břeh. Jeho kouzelné oči viděly dobře pod zemi. Uzřel tučný masitý kořen jako maličkého skřítka, jenž svoje dlouhé bílé prstíky strká do půdy, vybíraje magické krystalky, aby si jimi nacpal kapsy; a uzřel také štíhlý stonek jako lesního skřítka, jenž je vynáší vzhůru a roztřiďuje na svých plochých dlaních, aby mohly ssáti do sebe šťávu slunce a vzduchu.
Viděl je, jak se proměňují v zázračnou látku, podobnou jantarové rose s příchutí čerstvě seříznutého dřeva. Avšak nebylo to ještě hotovo, i nemohl říci, bude-li to k čemu dobré. Bylo teď jaro a teprve až přijde červený měsíc, bude malý dělník moci ukládati svoje magické léky do svých pokladnic pod zemí. Proto, aby zabránil každému, kdo by chtěl poškodit rostlinku nebo překazit jí její práci dřív než bude hotova, vzal Král svůj pečetní prsten a vyrazil značky ..text pokračuje
