Zjednoczenie Wolnego Harcerstwa
Ještě před konáním druhého sjezdu ve dnech 1. a 2. června 1923 v Krakově (zúčastnil se ho m. j. jako host prof. Miloš Seifert za Československou Ligu lesní moudrosti) bylo rozhodnuto opustit oficiální harcerský Svaz ZHP. Ve Varšavě, Lodži, Krakově, Lvově, Kališi, Tarnově a v několika dalších místech vznikly volnoharcerské oddíly. Pokračoval proces radikalizace názorů. V této situaci někteří dosavadní přívrženci Volného harcerstva, jako Pawełek a Gibbes, opustili jeho řady.
Na krakovském sjezdu se ještě výrazněji projevil ideový rozkol ve vedení Volného harcerstva. Leon Jankowski definoval ve svém vystoupení dosavadní volné harcery, seskupené kolem časopisu Płomienie, jako hrstku individualistů. Vyslovil se pro solidaritu s mezinárodním dělnickým hnutím, za třídní boj a přerod volného harcerstva ve hnutí proletářské mládeže, a dále za pacifismus a proti militarismu. Kritizoval rovněž woodcraft, prosazovaný Ciołkoszem a Jerschinou a tvrdil, že toto hnutí může snad vychovat schopné lidi, ale nezmění společenské zřízení. Přesto se na sjezdu podařilo prosadit dosavadní ideovou koncepci Ciołkosze a Jerschiny, která se zaměřovala na boj s militarismem a zdůrazňovala potřebu spojení se světem práce zejména získáváním do řad volného harcerstva dělnické mládeže. Koncepce dále vyzývala k zavádění světské morálky namísto církevní při výchově mládeže a současně označila woodcraft za hlavní výchovný prostředek hnutí. Na sjezdu bylo schváleno vytvoření Sjednocení volného harcerstva (Zjednoczenie Wolnego Harcerstwa – ZWH) na federativních zásadách. Do výkonného výboru byli zvoleni m.j. Ciołkosz, Jankowski a Jerschina.
V té době začala se projevovat ve vedení časopisu Płomienie jistá povolnost vůči požadavkům levého křídla činovníků Volného harcerstva. Woodcrafterské myšlenky a metodika stávaly se stále více doplňkem nové vůdčí linie časopisu: mládež byla uvědomována o cílech socialismu i za pomoci příkladů ze sovětského života, vzrůstal boj proti náboženství a církvi, glorifikováno internacionální bratrství proletariátu a podporován odpor proti buržoazii, propagována cesta ke komunistickému společenskému zřízení, podporovány akce proti militarismu, na podporu pacifismu a “nadnárodních” ideí. Došlo ke konfiskacím článků a lze říci, že Setonových myšlenek bylo zneužito ke zcela odlišným cílům. Důsledkem bylo, že v ZHP a oficiálních vládních a církevních kruzích sílil odpor k obrodnému hnutí, představovaném Volným harcerstvem, které se stále více ocitalo v izolaci.
Lze mít za to, že ideový rozkol ve volném harcerstvě zamezil vydání v květnu 1922 ohlášeného knižního cyklu, který měl obsahovat překlad Setonova Ducha lesů, Hargraveovy Listy z wigwamu, knihu o životě německých nových skautů Kibbo Kift a sborník diskusních článků o ideovém průlomu v harcerstvě Velká cesta, redigovaný Adamem Ciołkoszem.
Krátce před posledním sjezdem volného harcerstva v Helenówku u Varšavy ve dnech 1. až 3. srpna 1924 získala rozhodný vliv v ZWH Varšavská organizace v čele s Leonem Jankowským. Na Sjezdu bylo rozhodnuto o změně volnoharcerské organizace ZWH na organizaci pionýrskou. Sjezd byl ukončen zatčením jeho účastníků a sjezdové písemné materiály byly zabaveny policií. Zatčené převezli do Varšavy a po výsleších propustili. Sjednocení volného harcerstva již neobnovilo svou činnost. Adam Ciołkosz a jeho stoupenci odešli pracovat v Polské socialistické straně (PPS) ..text pokračuje
