Pokračování textu ze strany 72
… poměrů, šíří bývalí členové LČSW (například M. Stárek - Mahykan) myšlenky a praxi woodcraftu v rámci táborových škol ČSM, později v České tábornické unii.
V roce 1959 vznikl v Praze nezávisle na historické woodcrafterské organizaci roverský kmen Dakota, který vzešel ze skautského a trampského prostředí. Stal se časem jednou z kolébek ekumenicky chápaného Setonova junáctví své doby. Kmen přispěl zásadní měrou ke vzniku tábornického střediska Psohlavci v roce 1965. Právě v jejich 3.oddílu – Neskenonu, nalezl v letech 1965–70 woodcraft své nejsilnější uplatnění. V období pražského jara v roce 1968 se kolem Neskenonu soustředilo široké skautsko-woodcrafterské společenství, známé pod označením 3.středisko Tekumtha. Sem patřily kmeny Venedů, Šavanů, Dívek táborového ohně, Dakoty a další. Toto středisko vydalo vlastním nákladem publikace: Kult ohně, Stezkou Neskenonu a Službu (příručka praktického woodcraftu pro rovery).
V té době byli neskenonským woodcraftem povzbuzení k činnosti junáci na Moravě především v Olomouci, Zlíně a Opavě, seskupení kolem olomoucké lesní školy, kterou tehdy vedl Jaroslav Kalivoda - Drvo.
V roce 1968 po změně politických poměrů lze opět pomýšlet na obnovu Ligy lesní moudrosti a konkrétně jednat. Na jaře 1968 se na Sluneční pasece pod Křemešníkem po dlouhé době znovu schází bývalí členové LČSW na velkém sněmu a rozhodují o obnovení LLM. Na ministerstvo vnitra jsou podány stanovy se žádostí o registraci, přípravný výbor LLM pracuje na aktualizaci Setonova programu. Vzniká nový Svitek březové kůry – Kniha orlích per, nové definování široce a otevřeně pojatého woodcrafterského programu (moderní pojetí předčilo i program o dvacet let později obnovené LLM). Toto programové prohlášení najdete na jiném místě této knihy.
Po okupaci Československa v srpnu 1968 se však schválení registrace Ligy lesní moudrosti protahuje a oddaluje; reprezentanti LLM jsou přinuceni žádost o registraci vzít zpět. Woodcrafterům ještě svitne možnost působit legálně aspoň formou klubů lesní moudrosti v rámci České tábornické unie, ale během roku 1969 je i tato organizace zakázána a naděje jsou na dlouhou dobu opět zmařeny. Stejně jako před 20 lety i nyní emigrují další woodcrafteři.
Koncem 60. let vychází však již dost knih E. T. Setona, které pomáhají získávat mladou generaci pro woodcraft. V roce 1970, kdy budoucnost nevypadala příliš růžově, se ještě podařila nadmíru významná věc: v poměrně vysokém nákladu byla v překladu Miloše Zapletala vydána Kniha lesní moudrosti (výbor z knih The Book of Woodcraft a The Birch Bark Roll) – základní Setonova příručka. Na jejím základě vzniklo nezávisle na sobě v následujících 20 letech množství kmenů lesní moudrosti po celém Československu. Z knihy čerpaly desítky, snad i stovky trampských osad a tábornických oddílů, působících pod hlavičkou nejrůznějších povolených organizací. I když část z těchto kmenů a oddílů po čase opět zanikla, jeví se toto hnutí, z části “živené” i zmíněnou neskenonskou tradicí, jako rozhodující pro zachování kontinuity čs. woodcraftu.
V roce 1972 vznikl podle neskenonské předlohy v Praze kmen Tuscarora, který dosáhl velkého rozmachu a proto musel být po 3 letech na zásah StB zrušen. Ještě předtím, v březnu 1974, jednaly kmeny Neskenon, Tuscarora a Bílý Orel (Wyandoti) o založení společné Ligy HODENOSAUNEE – Lidé Dlouhých domů, která měla být jakousi obdobou Ligy lesní moudrosti. K dohodě ..text pokračuje
