Pokračování textu ze strany 49
… kolem tábora, hlasitě mluvíc, takže lidé musili ji slyšeti, spílala jim a jejich slabosti; zdůrazňovala pravdu, že zabíjejíce se navzájem oba kmeny zeslábnou, takže budou neschopny vzdorovati svému společnému nepříteli Siouxům. Ano, Tvrdé Srdce šla přímo k náčelníku a vyplísnila jej a on musil se mlčky odvrátiti, poněvadž se nemohl hádati se ženou, ani nemohl ji přinutiti, by zavřela ústa; řídila vlastní jeho osobu.
Jedné noci velkému množství Arickariů poštěstilo se, že probořili vesnickou hradbu a prodravše se dovnitř, odváděli koně. Kdosi to ale postřehl a způsobil poplach a veliký boj se rozvinul, za něhož Mandanové zahnali nepřítele na planinu a dolů do lesa. Někteří muži na obou stranách byli zabiti; ve vesnici byl smutek i radost zároveň.
Arickariové se uchýlili do své vsi. K večeru šla Tvrdé Srdce dolů do lesa pro palivo a v hustém vrboví nalezla nepřítele, mladíka, těžce raněného. Šíp pronikl jeho slabinou a ztráta krve byla veliká. Byl tak sláb, že sotva mohl mluviti nebo hnouti sebou. Tvrdé Srdce zapíchala větvičky vrbové do země kolem něho, aby jej chránila. „Neboj se!“ řekla mu, „přinesu ti pokrm i nápoj.“
Spěchala zpět do své chaty a vzala něco hotového jídla a v měchýři vodu, vstrčila pod plášť a vrátila se k raněnému. Pil hodně i trochu pojedl. Tvrdé Srdce umyla a obvázala ránu. Potom jej zase opustila, řkouc mu, aby klidně ležel, že v noci se vrátí a donese jej do svého domova, kde se bude oň starati, dokud mu nebude dobře. Ve své chatě upravila proň místo, zakryvši jednu z postelí velikou kravskou kůží, také částečně zakryla díru pro kouř ..text pokračuje
