lidského života a zájmu. A tajemství ohně, ochrana, bezpečnos't, vedla lidi k myšlence olVelkém Tajemství nade vším, a to byl počátek náboženství. ' , Ve smyslu této historie shromažď ujeme vždycky své mladé lidi v okruhu kolem ohně a vedeme je k tomu, aby se vždy řídili 4 zákony: ' S i 1 a: Buď odvážný, mlčelivý a poslouchej. K r á s a: Buď čistý, silný, ochraňuj přirozený život vždy. _ P ravda: Mluv pravdu, buď zbožný, jednej poctivě, když se o něco snažíš. L á sk a: Buď laskav, ochotný, rád, že jsi na světě. “MNVVWVWNVV GIČ-ÍvO-KOK-O-HÚ (INDIÁNSKÁ LEGENDA PODLE E. TH. SETONA) Naposledy stvořil Veliký Duch Gič-í O-kok-o—hú. Vypadal jako sova, ale byl mnohem větší než všichni ostatní tvorové. Jeho hlas hřímal jako vodní peřeje. Byl tak veliký, že si myslil, že on sám všechno stvořil. I nadýmal se pýchou. Dudek, dareba, je velmi chytrý a rád poučuje. Jednoho dne hromoval Gič-í O-kok—o-hú nad lesy. Když ztichl, přiletěl k němu Dudek a řekl: „Hmhm, Gič-í—O-kok-o-hú, myslíš si, že máš silný hlas? Měl bys slyšet Niagaru! To bys už víc ani nepípí“ Niagara byla poslední z věcí, které Manitú tvořil. Niagara ne- ustále opakuje poslední slovo, jež vyslovil Veliký Duch tvoře ji: „Věčně! Věčně! Věčně!“ Ale Gič-í O-kok-o-hú se urazil, že Dudek řekl, že by „nepípa1“. Proto odpověděl: „Niagara, Niagara! Už se mi zhnusilo slyšet ne- ustále o Niagaře. Poletím a umlčím Niagaru na věky.“ Tedy letěl k Niagaře. Dudek si mu sedl na záda a smál se v duchu, jakou to bude mít zábavu. ' '
- Už z dálky slyšeli hučící vodopád a když doletěli, burácela ohlu-
šující Niagara jako hrom, který se valí věčně. Když se Gič-í O-kok- o—hú rozkřikl, nebylo ho ani slyšet. Proto sebral všechny své síly a zavolal: „Va-va-va.“ Ale vy- držel sotva minutu. _ „VA—VA-VA,“ hovořila řeka, vytrvale, lehce a bez přestání. „Va-va-va,“„zaskřehotal ještě jednou Gič-ífO-kok-o-hú ; byl ale tak zaražen, že se ani sám neslyšel a tu pojednou cítil, že je velmi, velmi malým proti Niagaře. A neustále se cítil menším a menším a ve chvíli byl malinký jako vrabec. Jeho hlas, který dříve burácel jako bouře, zněl nyní jako kapající voda: tink — tank — tink, tink — tank — tink. Proto nazývají Indiáni tuto nejmenší sovu „sova, která ukapuje vody“. . Přeložil Zelený Les.
