Stránka:vatra-28-6.djvu/4

NÁŠ TOLSTOJ Nejsem pro jubilea a oslavy, na něž si u nás tolik potrpíme. Jaký význam to má, že ten a ten den, tu a tu hodinu se někdo narodil neb umřel —a ted' že je tomu právě 50, 100 let. Směšné jsou kalendáře „význačných událostí"! ]e-li kdo veliký, jest velký svým životem, avje na nás, vzpomínat ho celý život, snažit se pochopit ho, přiblížit se mu. Zádné neštěstí, že nevíme, kdy se narodil Kristus. Je naším ideálem a září jako slunce na každý krok naší životní pouti. . . Na tom jest dosti. Tak i Tolstoj. Oslavují jej a pořádají literární „dýchánky", na jeho jubi— leum vydávají „Vojnu a mír“ a čtou jeho romány. To ale není náš Tolstoj. Náš Tolstoj je Tolstoj náboženský, Tolstoj, jenž burcuje lidské svědomí, Tolstoj prorok — nikoli Tolstoj jako literární zajímavost. Nevím, je-li osobnosti, která by v tak titanské velikosti a síle stála před vnitřními zraky junákovými, jako Tolstoj. Nesmíme nikdy na něho zapomenouti. Musíme jeho hlubokými slovy promyslet svůj světový názor, svoji filosofii — svůj život. Vezměte si nej- dříve knihu „V čem je má víra". Nikdo neřekl tolik pravdy o církvi, tak ne- smlouvavě, bezohledně. „V čem je má víra" a „Zpověd'" — to jsou dvě knihy, které musíte čísti, nežli definitivně rozřešíte svůj náboženský rozpor vnitřní. Tady je jasně vysloveno, co je křesťanství. Pak, až promyslíte do kořenů a rozhodnete o své příslušnosti náboženské, Chopte se knih: „Spása ve vás“ a „Co máme dělati“. Tam je poselství nového života — „království božího na zemi“. Naposled Studujte „O životě". Tolstoj řeší noetické otázky a jde hloub, než všichni t. zv. filosofové se svými systémy. Podstata světa a bytí nemůže býti hmotná, je duchovní, je to Bůh, velký a tajemný. . . Tolstoj, průkopník pravého náboženství (čistého křesťanství) proti církevnictví, hlasatel nenásilí a neodpírání zlému (Gandhi je jeho největším následovníkem), nepřítel státu, jaký je dnes, odpůrce válek a vojska („Proč nemohu být vojenským lékařem“ v „Kruhu četby“), člověk čistý, prostý a plný lásky —— to je náš Tolstoj, to je Tolstoj českého junáka. Tolstoj a Seton! Zdá se mi, že v tom je problém slovanské Moudrosti Lesa a význam našeho postavení ve světě: dovedeme-li spojit učení těchto dvou mužů, zdánlivě dost protichůdných, v podstatě si blízkých, poněvadž oba pohleděli Pravdě tak blízko do očí, onen vnitřními zraky, zmítán pro— blémy duše, tento smysly svými, ochutnávaje krásu Božího Díla. M. S . Cigareta plodí invalidy, zločince, hlupáky, nikoliv muže; zažloutlé prsty jsou — symbolem hlubšího ponížení a zotročení než koule a pouta. H. Maxim (z „Puberty“ Mil. Skořepy)