Stránka:wo1991.djvu/70

62 te dobrými československými občany"“. Sli jsme domů téměř beze slova První čas -netrval dlouho- bylo židovským lidem možno se vystě- hovat.Stálo to sice dost peněz,ale možné to bylo.Pas byl vysta- ven do Peru,ale němečtí úředníci dodávali s úsměvem " ale hlav- ní město Tel-Aviv". Cesta vedla přes Turecko, odkud byli lidé po moři dopravováni do Palestiny .Sionistická organisace mláde- že toho využila a postupně odcestovaly dvě -tři-čtyři skupiny. Jen Robert k nám stále chodil, a aktovkou si zakrýval hvězdu na kabátě...Teprve po létech jsem se dozvěděl,proč. Rodiče se ne- mohli rozloučit s dětmi. A to druhé: Robertova maminka,vyrostlá v německém prostředí a s ním vnitřně spojená, bránila se uvě- řit,že by Němci plánovali se židy něco zlého. "Já jim věřím Přece je znám! Vyrostla jsem mezi nimi.To jsou dobří, čestní lidé " To bylo tragické.Zatím co velká část židovské mládeže z Hradce Králové se zachránila cestou vystěhování, Robert a Zuzan- ka zůstali - a už nebyla žádná možnost. Zádná. %idovské rodiny byly vystěhovány z Hradce Králové do okolních vesnic. Millerovi bydleli -možno to tak říct?- na půdě v jedné chalupě. A pak přišla Robertova návštěva poslední- aniž bychom tušili,že posled- ní je. Robert /nar. 26.9.1916/ zahynul se Svými rodiči v plynu l.února 1943. Zuzanka,jak jsem již napsal,se jediná z rodiny zachránila. U kmene Černého medvěda mohu napsat, kdy končil. Kdy končil náš kmen "Mohykan", těžko říci. Pozvolna. Chroustovičtí "hoší Tučkovit přestali mít zájem - nebylo vlastně divu.Byli příliš vzdálení , isolováni. Náš německý junák se vrátil do Opavy,odkud pocházel. Zidovští Robertovi kamarádi se včas vystěhovali do Palestiny a 1945 se vrátili v britských uniformách. Rodinu Můllerových,spo- lu s jinými, odtransportovali. Zbyli jsme tři. Rozchod. Ptám-1i se,jaký význam měl náš malý kmen- zdá se mi,že význam byl již v pouhé jeho existenci. "Internacionální mini-kmen", Byli jsme spolu, rozuměli jsme si a snažili se dělat woodcraftersky, co bylo v našich možnostech, Nepodařilo se nám zvýšit počet členů. Když Liga vydala knížku "vudkraft" /1939/, byl její exemplář plné dva měsíce za výlohou Melicharova knihkupectví,aniž by se našel jediný člověk,který by řekl: Ukažte mi, co to je ? Jen jednou jsme viděli před biografem muže s tnaším“ odznakem. Nevím,proč jsme jej neoslovili. Snad to byl někdo z časů Ian- gerových.