The Outlook, 1910

Z thewoodcraft.org

Hlavním tématem 12. čísla, 95. svazku, týdeníku The Outlook[1], byl skauting. Nejvíc prostoru dostal se svým článkem redaktor londýnského Daily Expressu, angličan Ralph D. Blumenfeld, který na 13 bohatě ilustrovaných stránkách prezentoval Baden-Powellův skauting[2].

Hned za jeho článkem následoval článek Setonův[3], který můžete číst zde. Pro nás je na něm zajímavé především to, že v něm Seton poprvé popsal jak vznikl první kmen woodcrafterských indiánů. I když, zcela záměrně, uvádí jiná jména, je na základě srovnání s jinými verzemi a prameny zřejmé, že šlo o kmen Sinawa (Cos Cob).

Oproti všem ostatním verzím je tahle pozoruhodná také tím, že ji Seton vypráví v tzv. er-formě[4]. Záměrně zvolil tuhle formu. Jednak aby zdůraznil svoje organizační schopnosti a chyby, které učinil mohl nechat na údajném „hostiteli”, kterým měl být jistý John Moale[5]. Tohle alter-ego vymyslel mimo jiné i proto identitu, aby odlákal pozornost zvědavců kmene z Cos Cob, aniž by se při tom musel uchýlit ke lži. Doslova uvedl: „Můj přítel John Moale byl zajištěný továrník v důchodu, který v roce 1900 koupil několik set akrů opuštěné zemědělské půdy ani ne 1000 mil od Bostonu.[6].

Když se nad tím zamyslíte, musíte uznat, že nekecal – jenom trošku nadsadil. Neboť skutečně v roce 1900 koupil opuštěnou zemědělskou půdu, která ovšem měla jen něco málo přes 100 akrů a byla „ani ne 1000 mil od Bostonu” – ve skutečnosti totiž bylo těch mil jen 184. Také byl finančně zajištěný, protože mu chodily průběžně peníze za již vydané knihy a skutečně si tak mohl připadat jako „továrník-spisovatel v důchodu”, protože ho psaní nebavilo.[7]

Redakční poznámka

Kromě Setonova článku vyšla ve stejném čísle i redakční poznámka[8] pod titulkem The Scout Idea, kterou redakce reagovala na Beardův dopis. Který byl pro jistotu rovněž otištěn[9]

Beardův dopis

Daniel Carter Beard na Setona žárlil. Minimálně od roku 1897, kdy o 10 let mladšího Setona začal zcela nepokrytě protěžovat George O. Shields, majitel magazínu Recreation.

Když byl roku 1905 George O. Shields donucen pro nedostatek finančních prostředků Recreation prodat, bez váhání přijal nabídku na místo redaktora a využil první příležitosti k tomu, aby Setona napodobil.

Již od červnového čísla začal publikovat rubriku pro chlapce[10], kterou zcela evidentně obšlehnul od rubriky Katherine Newbold Birdsallové, která vycházela v předchozím roce 1904 a čerpala ze Setonovy série článků z roku 1902. A hned v dalším čísle napsal „reportáž” o návštěvě u Setona, se zcela zřejmým úmyslem ho i jeho woodcrafterské indiány v očích čtenářů zesměšnit.[11] Jenže nepočítal s tím, že vzpomínka na jeho návštěvu bude u přítomných Setonových indiánů tak silná, že se s ní rovněž jednou podělí. Mezi sebou ho překřtili na Daniel “Cider” Beard, jelikož během návštěvy sebou neustále tahal soudek ze kterého popíjel cider – zkvašený jablečný mošt, zhruba se stejným množstvím alkoholu jako má pivo.[12]

Při dehonestaci Setonovy pověsti neváhal Beard jít dokonce tak daleko, že jeho jméno uvedl v inzerátu firmy vyrábějící železa na vlky! [13]

A dopis, který napsal do redakce magazínu The Outlook v červnu 1910[14], jednoznačně dokazuje, že rozhodně nebyl Setonův obdivovatel a přítel. Neustále se snažil popírat fakt[15], že teprve Setonova série článků z roku 1902 vybudila mládež k tomu aby si začala sama zakládat organizované skupiny. I to, že se Baden-Powell inspiroval u Setona a nikoliv u něj.

BSA

A 6. srpna 1910 se v tomto týdeníku objevilo upozornění, že informace o tom, jak se zakládají skautské družiny (Scout patrols) lze získat na adrese The Boy Scouts of America, 124 East 28th Street, New York[16]

  1. ↑ Šéfredaktorem byl Lyman Abbott, odpovědným redaktorem Hamilton W. Mabie a redaktorem bývalý 26. prezident USA Theodore Roosevelt, kterému 4. března 1909 skončilo funkční období.
  2. ↑ The Outlook, 95. vol., 12. No., zdroj➚
  3. ↑ The Outlook, 95. vol., 12. No., 23 červen 1910 (čtvrtek), s. 630, link na stránku➚, zdroj➚
    The Outlook, 95. vol., 12. No., 23 červen 1910 (čtvrtek), s. 631, link na stránku➚, zdroj➚
    The Outlook, 95. vol., 12. No., 23 červen 1910 (čtvrtek), s. 632, link na stránku➚, zdroj➚
    The Outlook, 95. vol., 12. No., 23 červen 1910 (čtvrtek), s. 633, link na stránku➚, zdroj➚
    The Outlook, 95. vol., 12. No., 23 červen 1910 (čtvrtek), s. 634, link na stránku➚, zdroj➚
    The Outlook, 95. vol., 12. No., 23 červen 1910 (čtvrtek), s. 635, link na stránku➚, zdroj➚
  4. ↑ Podle webu https://www.pravopisne.cz/2019/06/ich-forma-a-er-forma/ je…
    Ich-forma
    Ich (z německého Ich Form) v překladu znamená „já“. Jedná se tedy o první osobu jednotného čísla. To znamená, že vyprávěný příběh, který v knize čteme nebo zrovna píšeme, vidíme z pohledu jedné osoby. Tento příběh pak vypráví nejčastěji hlavní hrdina.
    Er-forma
    Pokud se chce čtenář dozvědět něco více o příběhu hrdiny, je pro tento styl využívána právě er-forma.
    Výraz pochází z němčiny. Německé „Er” znamená „on“. Mluvíme tedy o třetí osobě jednotného čísla (Er Form – o něm), což znamená že svůj vlastní příběh vyprávíme nikoliv ze svého úhlu pohledu, ale z pohledu jedné nebo i více postav.
  5. ↑ S přihlédnutím k významu anglického slova moale /ˈmo̯a.le/ bychom mohli jméno „John Moale” do češtiny volně přeložit jako „Jan Měkota”. Seton chtěk tímto jinotajem pravděpodobně naznačit, že vyměknul a raději šel na chlapce po dobrém.
  6. ↑ V anglickém originále je napsáno: My friend John Moale was a retired manufacturer of ample means. He had bought several hundred acres of abandoned farm lands not a thousand miles from Boston, in the year 1900.
  7. ↑ Pokud se vám zdá tvrzení, že Setona psaní nebavilo divné, přečtěte si rozhovor, který s ním roku ­1902 dělala na Wyndygoulu Lida Rose McCabe – viz Book Buyer, 1902 (article) (Poznamenal Keny)
  8. ↑ The Outlook, 95. vol., 12. No., p. 607, zdroj➚
    The Outlook, 95. vol., 12. No., p. 606, zdroj➚
  9. ↑ Daniel Carter Beard, měl podle všeho jednu charakterovou vadu – rád překrucoval fakta a pomlouval. Na což Theodore Roosevelt narazil během tzv. sporu přírodovědců. Ten vyvolal roku 1903 všeobecně uznávaný amrický přírodovědec John Burroughs, který považoval Setonovy příběhy o zvířatech za výmysly. A Roosevelt, zřejmě pod Beardovým vlivem, se roku 1907 přidal na jeho stranu. Jenže na konci roku 1909 Seton konečně publikoval své monumentální dílo Life-Histories of Northern Animals na kterém dlouhé roky pracoval a John Burroughs uznal, že mu křivdil. (Poznamenal Keny)
  10. ↑ Recreation vol. 23 No. 1, p. 52, 1905, zdroj➚ (Poznamenal Keny)
  11. ↑ O „přátelské návštěvě” na Wyndygoulu psal Recreation vol. 23 No. 2, p. 150, 1905, zdroj➚
  12. ↑ Anderson, 1986 na straně 156 doslova napsal: The entrance of Dan Beard into fray was to prove another barrier to Seton's efforts. He, too, had observed Seton's Woodcraft camps at Wyndygoul, where he had been known as “Dan Cider Beard” since he brought his own keg of cider.… ” (pro český překlad viz Náčelník, 2012 str. 182) (Poznamenal Keny)
  13. ↑ Recreation vol. 23 No. 4, 1905, zdroj➚ a Recreation vol. 23 No. 5, 1905, zdroj➚ (Poznamenal Keny)
  14. ↑ The Outlook, vol. 95, No. 12., p. 697, zdroj➚
    The Outlook, vol. 95, No. 12., p. 697, zdroj➚
  15. ↑ Dokazuje to i článek, který vyšel 13. listopadu 1910 v The World, těsně přes společnou schůzkou kde se Baden-Powell snažil svojí autoritou vyhrocené vztahy otupit.
  16. ↑ The Outlook, vol. 95, No. 14., p. 803, 6 August 1910, zdroj➚
Citováno z „https://www.thewoodcraft.org/wiki/index.php?title=The_Outlook,_1910&oldid=60859“