Kořeny woodcraftu v českých zemích
V současné době se za woodcraftery, mimo území bývalého Československa považuje jen pár jednotlivců, i přes to, že by se za ně mohli s čistým svědomím považovat i mnozí další.
Čím to, že woodcrafterské hnutí přežilo zrovna ve středoevropském prostoru?
Odpovědí na tuto otázku je v osobnosti zakladatele československé Ligy lesní moudrosti, propagátora woodcrafterského hnutí v Čechách a na Slovensku, Miloše Seiferta. Ten zachytil Setonovo poselství a šíření Setonova woodcraftu věnoval celý svůj život.
Seifert nezačínal na zelené louce. Jako mladý středoškolský učitel považoval Setonův woodcraft za praktickou implementaci díla Chelčického a Ámose Komenského – oba zmíněné uvedl ve své knize "Životem a přírodou k čistému lidství", jako příklad těch, co nalezli smysl života.
Co vlastně o těch dvou historických postavách víme? A proč zrovna tyhle dva Seifert spojil s woodcraftem? A jaká byla Seifertova představa o woodcraftu?
Tomu věnuji následující text.
Petr Chelčický
Byl o několik let mladší současník Jana Husa. Nepochybně znal jeho učení, možná snad i jeho osobně, a byl svědkem událostí které v Čechách následovaly poté co byl Hus upálen.
Nevíme proč a pro koho v době plné vybičovaných vášní sepsal svoje traktáty[1]. A je pro mne záhadou, jakou cestou se vůbec jeho rukopisy dostaly do širšího povědomí – éru knihtisku, který umožnil publikaci psaného textu ve větším množství kopií, totiž začal Gutenberg až o víc jak dvacet let později[2].
Chelčický kritizoval institucionalizovanou církev, které se zmocnili "šibalové", jakým pro zajištění blahobytu vyhovují tupé a nevzdělané masy. Církev, co hledá náboženské ospravedlnění války a žádá hrdelní tresty pro všechny co jí stojí v cestě. Obhajoval rovnoprávnost všech lidí před bohem bez rozdílu stavů.
A jako vzor křesťana postavil pokojného venkovana, který obživu sobě a své rodině zajišťuje obděláváním půdy, hledí si svého a nebaží po statcích, které má někdo jiný – nejspíš právě proto se jevil Chelčický Seifertovi jako ideální prototyp woodcraftera – člověka, co to má v hlavě srovnané a žije v souladu s přírodou.
Jeho traktáty byly osobní vzpourou hloubavého člověka, o jehož skutečné identitě však nikdo nic bližšího nevěděl. Dnes se má za to, že jde o literární pseudonym zemana Petra Záhorky ze Záhorčí[3]. Záhorka byl v roce 1421, kdy Petr Chelčický začal psát, ve věku 42 let zralým mužem, který měl už za sebou nějaké životní zkušenosti. Věděl, že násilím se nic nevylepší, protože sebou přinese jen další křivdy. Proto viděl v počínání všech co volali po radikálním řešení, dílo ďábla.
Bohužel nebylo jiného východiska. A právě v otázce woodcrafterského přístupu k násilí se Seifert hluboce mýlil. Podle Setona[4] má woodcrafter nejenom právo, ale povinnost, vystoupit proti bezpráví i se zbraní v ruce – je-li to nutné.
Jan Ámos Komenský
Chelčického spisy ovlivnily zakladatele Jednoty bratrské, která vznikla po husistských válkách z příznivců podobojí, co zavrhli program obrany víry mečem. Její stoupenci se víc než modlení orientovali na praktické záležitosti křesťanského života, takže jim od samého počátku šli svorně po krku náboženští fanatici z obou vzájemně se nesnášejích stran – katolíci i kališníci. Nicméně Jednota bratrská nalezla i vlivné podporovatele, co nad ní drželi ochrannou ruku.
Mezi členy Jednoty bratrské patřili i rodiče Jana Ámose Komenského.
Ten, podobně jako Chelčický, prožil své dětství a dospívání v relativně klidných časech a doživotním štvancem, stíhaným osudem ránu za ranou, se stal až v dospělosti. Rozhodně nebyl woodcrafterem v praktickém slova smyslu, protože vyrůstal v měšťanském prostředí, relativně dobře zajištěný i po smrti rodičů. I když kdo ví? Jisté je, že na indiány si během své puberty[5] nehrál.
Bylo mu 19 let (1611), když na škole v Herbornu začal pomáhat, tehdy 23-letému, Johannu Heinrichu Alstedovi, nejmladšímu z profesorů při práci na jeho encyklopedii. Tato práce ho nepochybně ovlivnila na celý další život. Kdo ví, zda-li by napsal Orbis Pictus Sanctualis, nebýt tohoto seznámení.
Komenský dospěl k názoru, že základním předpokladem vzájemného porozumění je vzdělání. Proto své celoživotní úsilí věnoval psaní vzdělávacích spisů. Jeho závěry jsou dodnes platné, byť to s jejich aplikací do praxe stále není žádná sláva.
Miloš Seifert - Woowotanna viděl v Setonově woodcraftu spojení Chelčického přiblížení k přirozenému řádu života na venkově (v přírodě) s reálnou aplikací Komenského výchovných zásad. Ovšem podobnost Setonova programu s Komenského výchovnými zásadami[6] byla čistě náhodná. Z jednotlivých vydání Svitku březové kůry je zřejmé, že Seton ani zdaleka neměl Komenského ambice. Defakto pracoval s výchozím předpokladem, že všechny děti chtějí to samé – hrát si na indiány. A tak tomu bylo až do vzniku BSA r. 1910. Z ohromného množství nově založených skautských družin jen mizivý počet inspiroval woodcrafterský programem.
Ukázalo se, že ve větším měřítku Setonova výchovná metoda neobstojí, protože vyžaduje přítomnost citlivého mentora, který do činnosti kmene vědomě nezasahuje, ale svou autoritou mládež motivuje tak, aby se sama věnovala činnosti, která bude dále rozvíjet její zájem. Takovou autoritu a zároveň sebekázeň má jen málokterý nadšený vůdce.
Seifert a jeho pojetí woodcraftu
Seifertovo pojetí woodcraftu významně ovlivnil také známý ruský spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj
Odkazy
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Chelčický 1390-1460
- http://www.petrchelcicky.cz/s/chelcicky-sit-viry.pdf
- https://archive.org/details/petr_chelcicky
- https://archive.org/details/TheNetOfFaith
- http://www.petrchelcicky.cz/
Chelčický údajně ovlivnil Tolstého - jak se k jeho knihám Tolstoj dostal?
V roce 1893 vyšla síť víry v Petrohradě J.S.Annenkov a V. Jagič
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lev_Nikolajevič_Tolstoj 1828-1910 Osiřel v dětství. Studovat začal také v 16 letech. Nedostudoval, odkroutil si nějaký čas v armádě
Prozření 1861 1871 slabikář
Citace z wikipedie:
Domníval se, že se vše vyřeší, když se dá mužikům vzdělání. Otevřel školu pro své mužiky a jejich děti, v níž sám se svou rodinou vyučoval. Mužici ve škole neviděli žádný smysl a považovali ji za přítěž, ostatní statkáři se s ním přestali stýkat, protože ho považovali v lepším případě za podivína.
Hlavní tezí L. N. Tolstého bylo prosazování maximální svobody žáka, podpora tvořivosti a radost z práce.
Seifert tuto tezi bez výhrady přejal a cele jí přizpůsobil své působení též v rámci woodcrafterských skupin, jejichž vznik inicioval. Jeho opakované osobní nezdary s takto aplikovaným způsobem výuky jsou tak reálným důkazem toho, že tato teze funguje pouze v omezené míře.
Komenský rozdělil výchovu do čtyř stupňů po šesti letech. Tyto stupně odrážejí celkem věrně období dospívání lidského jedince:
- do 6 let
- děti (mateřská škola)
- od 6 do 12 let
- chlapci a děvčata (obecná škola)
- od 12 do 18 let
- mládenci a dívky (gymnázia)
- od 18 do 24 let
- jinoši a panny (univerzity)
Současná školní docházka však vychází ze 7 letého cyklu a z toho plynou i mnohé problémy:
- do 7 let
- děti co dosahují horní věkové hranice už se necítí jako by rády do školy
- od 7 do 14 let
- u chlapců a děvčat v období horní hranice tohoto věkového rozmezí již začíná puberta
- od 14 do 21 let
- mládenci a dívky místo aby
- od 21 do 28 let
http://jaroslavbalvin.eu/wp-content/uploads/2014/07/Lev-Nikolajevi%25C4%258D-Tolstoj.pdf
https://cs.wikipedia.org/wiki/Miloš_Seifert 1887-1941
https://archive.org/stream/joanamoscomenii00unkngoog
10% si pamatujeme z toho, co slyšíme,
15% si pamatujeme z toho, co vidíme,
20% si pamatujeme z toho, co současně vidíme i slyšíme,
40% si pamatujeme z toho, o čem diskutujeme
80% si pamatujeme z toho, co přímo zažijeme a děláme
90% si pamatujeme z toho, co se pokoušíme naučit druhé.
(Klevetová a Dlabalová, 2008 s. 11-13).
Klevetová, Dana a Irena Dlabalová: Motivační prvky při práci se seniory, Grada Publishing, Praha, 2008
- ↑ Traktát, je literární forma, která se snaží přehledně vyložit podstatu zvoleného tématu. Jeden ze sborníků Chelčického traktátů je možné shlédnout v digitální formě na webu Digitální knihovny historických fondů Vědecké knihovny v Olomouci.
- ↑ Nejstarší dochovaná tištěná verze klíčového Chelčického traktátu "Síť víry" vyšla r. 1521 nákladem bratří Václava a Hynka z Perknova
- ↑ K tomuto závěru došel na základě svého bádání Seifertův současník František Bartoš, který v roce 1912, kdy Seifert pro sebe "objevil" Setona, obhájil svou doktoranskou práci s titulem "K počátkům Petra Chelčického". Není vyloučeno, že právě jeho prostřednictvím jeho práce se Seifert Chelčickým nadchnul.
- ↑ Od Svitku z r. 1906, si bylo možné za každou získanou válečnou medaili přiznat Velký čin. Setkáme se s tím ve Svitku z r. 1907, 1915 i 1917. Ve vydání Svitku z r. 1925, kdy došlo k přeskupení činů podle světel velkého zákona, však již udílení Velkého činu za válečnou medaili není. Seton pravděpodobně pod vlivem přítele a člena poradního sboru WLA, veterána 1. světové války Arthura Radclyffe Dugmora, tuto část vypustil.
- ↑ Jan Ámos Komenský žil od 12 let, kdy zemřeli rodiče, se svými sestrami u tety ve Strážnici, která byla tenkrát spíš maloměstem, než vesnicí. Když v 16 letech, roku 1608, šel na další studia, nejspíš ani netušil že o pouhý rok dříve došlo k založení Jamestownu – první anglické kolonie na Severoamerickém kontinentu.
- ↑ Pozn: Tady zmínit Komenského výchovné zásady
