Vanda Klíčníková

Z thewoodcraft.org

Vanda Olga Klíčníková (⁕ 20. ledna 1910, Brno – † po 1937) . Vnučka výrazné osobnosti Brněnska, komerčního rady Arnolda Klíčníka (1857–1935), mj. spoluzakladatele prvních českých pokračovacích škol učňovských a jediná dcera jeho syna, novináře Arnolda Klíčníka (21.10.1885 Brno – 22.1.1927)[1] a Olgy rozené Krejčí (*23.4.1889 Bludov – ?). Kmotrou jí byla babička Beata Krejčí (rozená Elefant) z Bludova a kmotrem dědeček Arnold. Rodina Klíčníků pocházela z Kralic.

Vandin otec měl dva mladší sourozence: Jaroslava (*1887–1938) a sestru Zdenu (*17.7.1896 – 22.2.1933). V Praze pobýval od roku 1908, kde se také 29.9.1908 v pražském kostele u Matky Boží před Týnem oženil s Olgou. Do Prahy se definitivně přestěhovali když měla Vanda rok.[2]

14.2.1921, když bylo Vandě 11 let, přestoupila celá rodina Arnolda Klíčníka, který pracoval jako odborný referent ministerstva obchodu, k Českobratrské církvi evangelické. Poválečná léta ale pro ně nebyla moc šťastná.

Když bylo Vandě 17, zemřel její otec náhle v 41 letech během návštěvy u rodičů v Brně na selhání ledvin. O tři roku později, roku 1930 zemřel v léčebně na Slovensku rovněž velice mlád její strýc Lev Blatný (1.4.1894 Brno – 21.6.1930), kterému se vrátila tuberkulóza. Ten si vzal její tetu Zdenu po válce (16.5.1918), když se vrátil z lazaretu, kde se léčil s tuberkulózou. Po svatbě pokračoval ve studiu práv na Karlově univerzitě v Praze, které musel kvůli válce přerušit.[3] Odpromoval 14.12.1920[4] a mezi tím se jim narodil syn, Vandin bratranec, budoucí básník Ivan Blatný.[5].

Vanda se musela záhy osamostatnit. Absolvovala učitelský ústav a začala pracovat v rámci Družin pro školní mládež hl. m. Prahy. Roku 1932 navštívila besedu, kterou uspořádal pro veřejnost Karel Bukovanský - Buk, který o tom později napsal: “… Tehdy navštívila besedu paní Klíčníková, mladá a podnikavá učitelka, hledající vhodnou formu pro rekreační činnost školní mládeže. Byla vedoucí družiny pro školní mládež v Jinonicích. Program ji zaujal natolik, že si vyžádala naši spolupráci.”[6]

Bukovanský ji s programem woodcrafterské výchovy zaujal natolik že se stala iniciátorkou projektu vzájemné spolupráce Družin pro školní mládež hl. m. Prahy a učňovských besídek. Ve srovnání s ostatními spolupracovnicemi byla velmi mladá.

Ovšem ranám osudu nebyl ani zdaleka konec. Roku 1935 zemřel dědeček Arnold, který byl pěstounem jejího osiřelého bratrance Ivana.

Od 18.11.1937 začala Vanda pracovat jako vedoucí školní družiny při obecné škole na Zlíchově[7] Roku 1938 zemřel strýc Jaroslav a na konci války i babička Anna[8]

Bohužel zatím neznáme její další osudy. Nelze vyloučit, že se v průběhu 2. světové války vdala, ani to, že válku nepřežila.

zdroje

  1. ↑ https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=13586
  2. ↑ Viz policejní přihláška z 17.11.1911 – http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=b39c9d8d652753b5e512cd72730248499660b36baa88c9d649fc111066565e8f&action=image&record=7
  3. ↑ Epilog článku Anabáze rakouského vojáka Lva Blatného za světové války, v časopise Universitas 4/2014 str.76 – https://core.ac.uk/download/pdf/230585335.pdf
  4. ↑ Po promoci začal Lev Blatný pracovat jako vrchní komisař na ředitelství Československých státních drah v Brně, ale za nějaký čas se mu tuberkulóza vrátila a zemřel. Jeho syn Ivan měl 10 let. A o další tři roky později zemřela v 38 letech i jeho matka, a Vandina teta, Zdenka.
  5. ↑ Ivan Blatný (21.12.1919 Brno – 5.8.1990 Colchester, UK) vystudoval gymnázium a pracoval rovněž jako novinový redaktor. Než převzal po dědečkovi optický závod. Po válce, roku 1948 využil příležitosti a emigroval do Anglie. – https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Blatn%C3%BD
  6. ↑ Stará a nová cesta Lesní moudrosti, 1937 (sborník), v kapitole Jak vznikala moje nová cesta Lesní Moudrosti.
  7. ↑ Viz historie školy – https://www.speczs.cz/informace/historie-skoly
  8. ↑ Anna Klíčníková, rozená Malá (13.10.1857 – 31.3.1944)
Citováno z „https://www.thewoodcraft.org/wiki/index.php?title=Vanda_Klíčníková&oldid=65484“