Stará a nová cesta Lesní moudrosti, 1937 (sborník)
1)Přátelům a vůdcům Woodcraftu (Lesní Moudrosti) v Československu.
Od návštěvy E. Th. Setona v Československu uplynuly tři měsíce klidu, aniž by na veřejnost byly známy důsledky, jak se kde hnutí woodcraftu projevuje.
Ve veřejnosti není ničeho známo o rozvoji, jenž se jeví především v oficielní skupině, t. j. v Lize čsl. woodcrafterů se sídlem v Bratislavě.
Rovněž není známo, jaký vzestup činnosti projevuje se mezi woodcraftery sdruženými skupinou táborníků českých a moravsko-slezských s centrem v Praze.
A právě tak nikdo nic neví o vlivu, jaký mělo společné setkání na řadu dospělých vůdců z historie woodcraftu v Čsl., kteří si udrželi svůj zájem, ale nepůsobí v předešlých skupinách.
Konečně je tu po několikaletém vývoji nový proud woodcraftu; jenž se rozvíjí za mého působení na širokém poli veřejné výchovy mládeže. Lze říci, že jedině tato skupina náležitou měrou zpravuje veřejnost o sobě a zdůrazňuje vždy woodcraft.
Idea všech jest v základě jednotná, podle Setona.
Praxe jest rozdílná. V prvé řadě upravena podle vnitřních zkušeností a poměrů. Samostatnost skupin vyhovuje a žádná nepotřebuje ke svému žití druhou. Dnešní rozdělení woodcraftu jest vlastně pokrokem. Přes to je potřeba určitého styku.
Hnutí československého woodcraftu tvoří všichni.
Občas naskýtá se příležitost representovati woodcraft v celku. Ani titul, ani počet, ani stáří, ani oficielnost, ba ani záslužnost neopravňuje být representantem za všechny proti souhlasu ostatních.
Jest potřeba založiti dobrý a užitečný styk vůdců.
Musí tomu předcházeti vzájemné poznání. Dnes po několika letech může býti docela překvapující. Ať každá skupina vydá podle svých poměrů, slovem i obrazem přehled svého stavu s pohledem na vývoj v posledním pětiletí. Nechť jej vydá do rukou všech vážných vůdců k informaci.
Já jsem připraven, dokončuji svůj sborník práce a výsledků svých vlastních i nových přátel woodcraftu.
Přes to, že jest velice obsáhlý a vybavený mnoha dokumentárními fotografiemi a přílohami, mohu jej dáti darem každému, bez výhrady, ale je nutno přání to mi sděliti. Tisknu pouze 50 výtisků, kterýmžto počtem odhaduji množství interesentů.
Budu uspokojen když tento počátek bude následován sborníky druhých skupin, když zahájí styk mezi všemi vůdci čsl. woodcraftu, když rozvine woodcraft do nejširších polí výchovy a rekreační péče československé mládeže.
Napište mi úplnou Vaši adresu.
- Praha, 20. března 1937.
2)
Stará a nová cesta Lesní Moudrosti.
Zakladatelem woodcraftu, hnutí pro výchovu a život v přírodě, jest Ernest Thompson Seton, jenž v nedávných dnech, o Vánocích 1936 byl v Praze jako host československé YMCY. Spisovatel, znalec přírody a vůdce americké mládeže, popravdě statečný obhájce ušlechtilosti rudých mužů.
Z historie a starou stopou woodcraftu.
V Československu byl ideovým vůdcem prof. Miloš Seifert, překladatel Setonových románů a příruček. Jest skutečným zakladatelem Lesní Moudrosti u nás. Jak svědčí kroniky, tábořil již v roce 1912 s hochy po indiánsku. Po vzniku ČSR založil Seifert s profesory Hořejším a Maixnerem skauty Dětí Svobody. Seifert tam však neměl vůdčího vlivu a organisace brzo splynula se Svazem skautů RČS. V roce 1919, kdy jsem křísil v Praze početnou Jednotu junáků, byla doba, kdy profesor Seifert psal příručku “Přírodou a životem k čistému lidství”. To mělo vliv na sjednocení junáckých skupin, z nichž to byly hlavně Beroun, Příbram, Louny, Jindřichův Hradec a Praha. V roce 1919 byli založeni Psohlavci a Chodky, skautský odbor humanitního spolku Záchrana. V roce 1922 osamostatnili se založením spolku Junácká Obec Psohlavců - Horních Chlapců.
Tehdy se teprve mohlo mluviti o hnutí vysloveně woodcrafterském, neboť před tím to byl skutečný skauting. Organisace přílivem nových sil a vůdců mohutněla a dík mmohatisícové státní subvenci také organisačně, hlavně pomocí časopisu Vatra se udržovala. Asi v roce 1923[1] byla Seifertem vybojována změna jména na Zálesáckou ligu čsl. Ale hlavně s rostoucím trampingem dostávalo jméno pochybný zvuk a konečně došlo k názvu Liga Lesní Moudrosti.
Náčelnictví ligy postupně přecházelo od učitele Kupky na J. Šimsu a učitele Koudelu, když profesor Seifert několik let odloučeně organisoval druhou ligu, zvanou Moudrost Lesa. Tehdejší poměry nechť zůstanou v zapomenutí. Konečně se vše zase spojilo a vznikla liga čsl. woodcrafterů, jež je oproti dřívějším dobám značně oslabena, ale trvá dosud, se sídlem – v Bratislavě.
Novou stopu woodcraftu
zahájil asi v roce 1923 učitel Kupka. Zavedl junácký zákon a někt. zvyky woodcrafterů jednak do Legie Malých, a dále do velkých táborů Svépomoci na Šumavě. Již tehdy jsem tuto stopu měl v patrnosti, ačkoliv jsem musel na vlastní příležitost čekati ještě mnoho let.
Liga čs. woodcrafterů koncem r. 1922[2] se dočkala, že ji opustili poslední pamětníci historie woodcraftu, nevyjímaje ani prof. Seiferta. Tento osaměl a střídal místa na Berounsku. Část utvořila tábornické družstvo a udržuje tradiční tábory Samechovské pro oblast českou, u Nového Hrozenkova tábory pro oblast moravsko-slezskou. Řada zasloužilých vůdců si udržela zájem, ale nesúčastní se života žádné z předchozích skupin. Pokud jsou učiteli nebo profesory a pracují výchovně, uplatňují s úspěchem zásady Setonova woodcraftu.
3)
Roku 1923 vydal prof. Seifert v knihovně “Pro dítě”
Ač tímto manifestem nevzniklo hnutí pro osvobození mládí, lze mluviti o historickém dokumentu proto, že na osmdesáti stránkách spisku mohl se Seifert vyjádřiti. Žel, oč více obsahoval nářku, o to méně vzbuzoval zájmu. Ba ani tehdejší činní mladí vůdci obsahu dobře nerozuměli a tak existenci spisku přešli neukončenou diskusí.
K útěše autora dlužno poznamenati, že doba alespoň z části odpověděla kladně, třebaže se neřídila zrovna jeho nástinem. Bude to zajímati hlavně ty bratry, kteří zůstali na poli školy a výchovy.
Seifert psal (str. 14):
Naši pedagogové dívají se svrchu na junáctví. Buď v něm nic nevidí a povrhují jím, nebo v něm vidí příliš mnoho a obávají se ho. Zdá se jim, že ohrožuje autoritu učitelovu.
Správně by tedy měli v něm něco dobrého viděti a neobávati se že bude ohrožovati autoritu učitelovu. Tehdy woodcraft nebyl vykládán tak jednoduše, jakým ve skutečnosti je. Když jsem jej ale vyložil a předvedl v počeštěné formě Lesní Moudrosti, došel uznání a obliby.
Rok 1933 až 1937 splňuje v hl. městě Praze to, že
- městské družiny pro školní mládež zavádějí junácký zákon Lesní Moudrosti, kmenové zřízení, samosprávy kluby a táboření dětí.
- Učňovské besídky pokrač. škol živnostenských zřizují tábory v duchu Lesní Moudrosti, kde mládež i po 14 letech jest výchovně dále organisována.
A Seifert psal dále (str. 15):
Dnes, v době experimentální psychologie a pedagogiky, s jakým jásotem měli bychom uvítati toto hnutí za výchovu mládeže!
Roku 1936–37 splňuje se požadavek individuální výchovy na střední škole zřízením Spolkového českosl. reálného gymnasia Společnosti pro individualisaci výchovy v Praze XIX.
O tom píše obsáhle v 6. čís./1937 čas. EVA odborník experimentální pedagogiky univ. docent Dr. St. Velinský v článku: Střední škola individuální výchovy. Pěkným pozorováním z amerických škol South Philadelphia High School for Girls a na pokusné škole v Bronxu motivuje úsilí a objasňuje základ zřízení našeho nového ústavu.
Woodcraftery bude zajímati hlavně to, že v rámci jeho činnosti se počítá s uplatněním Lesní Moudrosti v míře, jež bude odpovídati Osvobozenému mládí.
Tato střediska jsou netušeným pokrokem woodcraftu v Československu. Děti a dospívající mládež nelze zváti woodcraftery, ale mohou býti velmi dokonalými woodcraftery, až dorostou. Protože woodcraft jest jim potom nezbytnou potřebou, jíž se daří jen v družnosti, záleží na tom, aby byli očekáváni v dobrých sdruženích dospělých woodcrafterů.
4)
Jak vznikala moje nová cesta Lesní Moudrosti.
Bývalo zvykem pražských woodcrafterů pořádati z jara veřejnou besedu s ukázkami programu Lesní Moudrosti. Tyto besedy měly nemalý význam. Jejich příprava byla velmi bohatým programem činnosti v klubovně od ledna až do března. Vlastní provedení besedy pak bylo vhodnou propagací hnutí, při čemž se také získávali noví členové a skromný výnos byl základem táborového fondu.
Tak také z jara 1932 byla uspořádána beseda na Vinohradech, za účinkování kmenů Slunovratu a Živěny. Program byl zajímavý a dobře působil. Sešlo se tu mnoho známých a bývalých členů ligy i lidí nových.
Tehdy navštívila besedu paní Klíčníková, mladá a podnikavá učitelka, hledající vhodnou formu pro rekreační činnost školní mládeže. Byla vedoucí družiny pro školní mládež v Jinonicích. Program ji zaujal natolik, že si vyžádala naši spolupráci.
Po prostudování Organisačního řádu "městských družin pro školní mládež hlav. města Prahy" vydaného Osvětovým odborem pražského magistrátu jsem k svému překvapení shledal, že z titulu veřejné péče o výchovu školní mládeže je tu úředně vydržováno a organisováno přes 70 družin čili kmenů po čtyřiceti dětech, vedených učitelkami a učiteli s odborným výchovným vzděláním.
To bylo něco, co mne zaujalo. Na jedné straně rozmrzelá skupina woodcrafterů s neporozuměním pro klidný a hezký život, na druhé straně tisíce dětí zorganisovaných a podporovaných, pro něž se právě reformovala programová náplň, zvláště v oboru rekreace a života v přírodě.
Začli jsme v Jinonicích s programem pro vycházky a hry v přírodě. Družina již vlastnila čtyři stany a sídlila v samé blízkosti lesa. Tak jsme v dokonalém táborovém prostředí už koncem září sněmovali a zažehli táborový oheň. Mezi 70ti dětmi a učitelkami byla přítomna paní Milada Kellerová, tehdy inspektorka družin a po výkladu zákona woodcrafterů došlo k mému slibu spolupráce s celou organisací družin.
Jsa pozván do poradního shromáždění učitelstva družin, promluvil jsem poprvé o Lesní Moudrosti a při tom promítl diapositivy a film o táborech woodcrafterů v Samechově. Od této chvíle začal jsem znovu užívati názvu Lesní Moudrosti pro woodcraft, ježto se kupodivu již nezdál neobvyklým, jako kdysi. A tenkráte jsem také seznal, že těsně přede mnou byl schválen poradním sborem junácký zákon Lesní Moudrosti, jak byl doporučen z Legie Malých. Stal se tak mravním zákonem pro děti. V rozpravě doporučoval jsem táboření jako nezbytné období v celoročním programu a ta myšlenka byla přijata.
Hned na to jsem byl vyzván k podrobným výkladům do semináře při škole vysokých studií pedagogických a ve stejnou dobu k navázání styku s Besídkami učňů pokr. škol živnostenských hlav. města Prahy.
Tehdy vznikl pevný pracovní trojúhelník mezi mnou, paní ředitelkou A. Aimovou a řed. R. V. Vokáčem. Nepoznal jsem za 18 let své činnosti pro junáctví a woodcraft tak příjemných a příkladných přátel ve spolupráci, jako byli oni. Ostatně náš pracovní styk vydržel dodnes a ještě něco vydrží.
Protože se tady moje činnost vyvíjí ve dva proudy, rozděluji další obsah tohoto sborníku v pořadí:
I. MĚSTSKÉ DRUŽINY PRO ŠKOLNÍ MLÁDEŽ HL.MĚSTA PRAHY,
II. BESÍDKY PRO UČNĚ POKRAČOVACÍCH ŠKOL ŽIVNOSTENSKÝCH.
12)
Plán budoucnosti woodcraftu.
Na té skutečnosti,
- že Lesní Moudrost je dnes vítanou náplní výchovy mezi mládeží školní, pracující a studující,
- že má novou řadu vynikajících přátel z kruhů činných pedagogů,
- že jest tu zájem bývalých vůdců a přátel čsl. woodcraftu,
- že se udržely organisace a sdružení woodcraftu, jež jistě už překonaly své vnitřní potíže.
lze vybudovati vzornou linii,
- neboť nyní nastal k tomu vhodný čas. Kdo nyní ustoupí, nemůže mluviti o zájmu a porozumění pro hnutí Setonovo. Toto jest můj
Návrh úpravy spolupráce:
| věk: | 6 — 14 let | 14 – 18 let | od 18 let |
|---|---|---|---|
| Povolané zřízení pro péči o výchovu: | Družiny pro školní mládež, nebo Školní kluby mládeže. | Učňovské besídky pokr. škol nebo Rekreační kluby škol středních. | Sdružení, kluby a spolky přátel woodcraftu. |
Důvody k rozčlenění jsou následující:
Mládeži do 18let poskytuje veřejná péče odbornou výchovu a prostředky k činnosti rekreační i s vydržováním táboření v takovém rozsahu, že na něj žádné spolkové zřízení woodcrafterské nestačí.
Skutečná organisace woodcrafterů vyvíjela by se teprve s mládeží dorostlou, od 18 let, která jest pro úplné pochopení darů Lesní Moudrosti rozumově vyspělá a také samostatná k vydržování středisek a tábořišť z vlastních prostředků.
Nic ovšem nebrání spolkům woodcrafterů, aby neudržovali své dětské nebo dorostové skupinky. Ale mám ze svých dlouhých let tu zkušenost, že tato práce není tak výsledná, aby byla úměrná času nejobětavějšího vůdce, nemluvě o nákladu udržovacím který zatěžuje celek.
Lépe jest, když takové sdružení stará se o dorostlé a ti nadaní pro vůdcovství mohou hospitovati a spolupracovati v střediscích mládeže, jež vydržuje péče veřejné výchovy. O tom píši v oddíle DOBRÁ SLUŽBA.
13)
Dobrá služba Lesní Moudrosti.
Může ji konati pouze dospělý, vzdělaný člověk. Musí býti znalec života v přírodě a dobrý příklad sám. Musí míti znalosti pedagogické, protože tu jde o výchovu. Musí býti člověk trpělivý a velmi snášenlivý. Tak, jak řekl Seton v Praze: Nevnucuj nikomu svoji víru! A ještě bych řekl, že musí být vytrvalý. Je třeba nejméně jednoho roku čilé práce, aby se poznala užitečnost ducha woodcraftu. Je-li možno, ať v započaté práci nechá pokračovati druhé a začíná jinde znovu.
Takový činitel jest podle řádu woodcraftu skutečným bojovníkem.
Myslím, že těžko měřitelný význam hnutí a to hlavně sdružení woodcrafterských jest jediným způsobem zjistitelný:
kolik dobrých bojovníků vydá a kolik užitku přinese jejich činnost.
Protože bojovník jest hotový člověk, je právem svobodný a nezávislý. Ta jeho nezávislost jest nutná, protože některé pracovní pole, na př. škola, z dobrých důvodů nemůže dovoliti jiného vlivu, nežli vychovatelsky samostatného. Tak bude i u tělocvičných spolků, výchovných ústavů a ve skautských organisacích. Málokdo ví, jak mnoho jest oddílů na př. ve Svazu skautů RČS opředeno duchem Lesní Moudrosti. Tábory všech možných skupin sociálních potřebují instruktory a vhodnou programovou náplň. Totéž potřebují také domovy pro mládež ve velkých městech.
Jest naprosto lhostejno, v jakém rozsahu jest woodcraft obsažen v programu výchovné skupiny, jen když je v rámci pokrokové a kulturní činnosti. To jest důležité, aby nahradil každou vychovatelsky pochybnou činnost.
Jak se dovede rozvinouti idea woodcraftu, jest příkladem několik vybraných případů:
Když jsem byl přizván v roce 1932 k organisování Lesní Moudrosti na městských družinách hl. m. Prahy, shledal jsem se tu již s naším junáckým zákonem, který byl po zkušenostech v Legii Malých dán za základ mravní výchovy všem družinám školní mládeže. V Legii Malých jej uváděl bratr Jánoš Kupka před řadou let. Připojením Legie Malých do organisačního svazku družin, přenesl se dále. O tom, jak se potom Lesní Moudrost rozvinula na družinách, mluví obsah sborníku S modrou oblohou, vydaného nákladem Spolku učitelek městských družin, jenž jest snad každému znám. Mohu jej zaslati komukoliv zdarma.
Učitel Dufek seznal práci woodcrafterskou na táboře Samechovském a později i na říčce Skalici u Písku. V druhém roce táboření Učňovských besídek pomáhal při zkouškách životnosti u Milíčova. Ten si zavedl na škole mezi dětmi své třídy Sokolí pera (viz orlí pera) za činy v oboru zeměpisném a přírodopisném, a vytvořil zvláštní system posuzování, takže získal zájem školního inspektora.
Učitel Jánoš Kupka společně s prof. Potměšilem a Kolářem organisovali tábory Svépomoci na Šumavě. Dnes, snad po 1O letech, setkáte se u táborů a osad s vlivem jejich práce: zažíhání ohně, písně, hry, zkoušky životnosti, tance a hlavně romantické názvosloví. A vůdci vyprávějí o tom, že jednou, jako děti, byli v táboře pod učitelem Kupkou, Koldou a Potměšilem.
14)
Sokolí pero – druhý stupeň výchovy
jest bohatou oblastí pro rozvoj zájmů dospívající mládeže, ve kteréž se dbá na harmonický vývoj tělesný, na největší míru praktických znalostí ve zručnosti a tvořivosti, na vzrůst duševní úrovně a konečně na vývoj ve službě přátelství a laskavého poměru k bližním.
Seton ve své knize “Birch Bark Roll” t. j. svitek březové kůry shromáždil zásobu činů a roztřídil tak, že zajímavosti neodolá ani ten unavený a netečný. Pro povzbuzení udílí se v bratrstvu hochů a dívek Lesní Moudrosti za každý čin uznání, potvrzené diplomkem zv. Orlí pero, kterážto pocta naznačuje úzký vztah ke kultu indiánských praobyvatelů amerických – jehož romantika jest jako stvořena pro udržení svěžesti mládí.
Ačkoliv ctitelé Lesní Moudrosti v Československu dbali úzkostlivě i těch někdy hodně cizích, třeba líbivých zvyklostí amerických – zavedli jsme v naší nově zrozené společnosti Lesní Moudrosti uznáním za čin
Sokolí pero
navazujíce na čestnou tradici našeho národa, což ostatně sám Seton tak často přátelům do Evropy doporučoval: tvořiti a udržovati ušlechtilou tradici svého národa jako nejpřirozenější základ kultury pro cíle všelidského sbratření.
Tak řada hochů-učňů zahájila své úsilí, aby získala počet sokolích per,
Učitel Dufek, který poznal význam sokolích per v táboře U-B, zavedl si je také do své třídy školní mládeže.
Vzor diplomu uznání za čin: sokolí pero.15)
Rozhlas.
Když jsem byl poprvé vyzván, promluviti v rozhlase o Lesní Moudrosti a táboření pražské školní mládeže, ani jsem neváhal učiniti tak pod oblíbeným heslem:
Vyložil jsem při tom základy Lesní Moudrosti tak, jak jsou obsaženy ve stejnojmenném sborníku vydaném Spolkem učitelek družin pro školní mládež hl. m. Prahy.
Druhá přednáška týkala se hlavně problému pomoci městskému dítěti z ulice do hřiště, vybaveného podle dětských tužeb, bez hlídače, ale s dobrým vůdcem na místě, Podařilo se mi uhoditi na správnou strunu, o čemž svědčila bezprostřední přednáška o městských hřištích a plánech s jejich zlepšením spojených. Z této druhé přednášky cituji části:
Jeden, jediný člen ústředního zastupitelstva mohl by se státi zasloužilým osvoboditelem dětí z ulice, kdyby se soustředil na hájení jejich zájmů.
| ⁎ |
Dnešní městská hřiště nemají ceny a musí býti ihned přeorganisována. Místo hlídačem, nechť jest obsazena školeným instruktorem, který bude tím méně dozorcem, čím více bude náčelníkem, rádcem a soudcem dětí.
| ⁎ |
Dětský proletariát liší se od dospělých jednoduchostí. Před čtrnácti dny stál jsem na Žižkově tváří v tvář tisíci dětí žižkovské ulice. Neuspořádaný shluk v jediné ulici, jehož hrozivý šumot zaléhal daleko do ulic sousedních. Na návěští ve školách, že budou moci zdarma shlédnouti filmy ze života táboření pražských městských družin, opustily děti svá oblíbena místa v ulicích, a utábořily se před Masarykovou síní. (Právě tam, kde před deseti léty se Šimsou a Grünwaldem předváděli jsme woodcrafterskou besedu.) To byla demonstrace opuštěného dětství. Mrazivě výstižný dojem to byl, když se tu slily neovládané buňky žižkovských ulic.
| ⁎ |
Jenom pět set se jich vřítilo do sálu a za pár minut seděli přede mnou tak tiše, že bylo možno mouchu slyšet. Pak jsem ovládal jejich veselí, radost a smích – kdy bouře i ticho bylo koncertem – pětistového sboru.
Druhých pětset dětí zůstalo dlouho venku a bouřilo, nežli uvěřilo, že bude uspokojeno za týden. Sám žižkovský pan starosta si to pro ně vyžádal.
Třetím projevem byla už rozhlasová scéna
již jsme společně s paní A. Aimovou a R. V. Vokáčem podle zkušeností zpracovali. Byly to zážitky z pobytu družiny Praha XII v Javořím dole a o putování po Krkonoších.
V současné době máme rozpracované dvě rozhlasové scény a to o životě v jedné z městských družin a scénu z besedy pražských učňovských besídek. Provedení bude až v březnu, nebo v dubnu.
16)
Film a diapositiv.
Při své práci použil jsem plnou měrou živého obrazu, jaký poskytuje kinematografie. Mnohdy byly projekty tak zajímavé, že neživá fotografie už pro účely instruktivní nestačila. Kde bylo nutno, tam jsem doplňoval i projekcí diapositivů.
Tak vznikl můj
9.5mm filmový archiv:
| I. | 100m | Bukův hlasatel: Historie pražských kmenů ligy Lesní
Moudrosti. |
| II. | 100m | Letní tábor ligy Lesní Moudrosti r. 1930 u Samechova, I. díl – hoši, |
| III. | 100m | Letní tábor ligy Lesní Moudrosti r. 1930 u Samechova, II. díl – dívky. |
Cyklus: S MODROU OBLOHOU:
| IV. | 100m | Nové cesty Lesní Moudrosti: Družina školní mládeže v Jinonicích. |
| V. | 100m | Kurs Lesní Moudrosti a táboření r. 1933, Pokusný tábor hl. města Prahy u Hostivaře. |
| VI. | 100m | I. Letní tábor hl. m. Prahy u Hostivaře 1935 pro děti družin školní mládeže. |
| VII. | 100m | II. Letní tábor hl. města Prahy u Klukovic 1935 pro děti z okresu XVII. |
| VIII. | 100m | Táborový žurnál 1934. Reportáže z táborů v Klukovicích, Hostivaři a ve Volarech. |
| IX. | 60m | Měsíční údolí – indiánská hra podle Dr. Drimla, provedl br. Chlapec v táboře u Klukovic. |
| X. | 60m | Lyžařská Škola pro školní mládež v Krkonoších, pro děti městských družin hlav. města Prahy. |
| XI. | 60m | I. Letní tábor UB 1954 pro učně Besídek pokračovacích škol hlav. města Prahy. |
| XII. | 3Om | Lov na žirafu – film divočiny u tábora SSJS na Skalici. (hoši kmene Živěny) |
| XIII. | 100m | Z táborů kmene Živěny na Skalici roku 1932 — 35. (Majetek a práce br. Vlka - Chlapce.) |
Doplňovací filmy
k programu sestavil jsem takto:
| XIV. | 100m | Směs z Pathé filmů I. Vesuv, Niagara, výroba japonských váz, baletní mistr, mimikry, Felix lidožroutem, Harold má autíčko. |
| XV. | 100m | Směs z Pathé filmů II. Řím, Athény, zdravotní film o mušce, žertovná zoologická zahrada, tajemství tůně, děti jako Robinsoni. |
Diapositivní archiv:
| 60 | dia |
Pohledy do života táborů ligy Lesní Moudrosti, rok 1926–30 v Samechově (barevně) |
| 120 | dia | Organisace Lesní Moudrosti a život pokusných táborů městských družin hl. m. Prahy, rok 1933. (Majetek Spolku učitelstva městských družin.) |
Filmový program v roce 1937:
| XVI. | 100m | Tábor Jugosl. gozdovniške ligy 1937. Radovljica. |
| XVII. | 100m | Kluci na ulici. (dobrodružství šestiletých kluků.) |
| XVIII. | 100m | Odborný učitel R. V. Vokáč: “Nechte děti tvořit!” |
17)
I. pracovní pole – Městské družiny pro školní mládež hlav. m. Prahy.
Dokonalým obrazem, co to jsou tyto družiny jest sborník, vydaný Spolkem učitelstva družin pod titulem
Rozšířil bych informaci jen o několik zvláštních zajímavostí. Tak na prvém místě zdůrazňuji, že vedoucí učitelstvo jsou jen ženy, s výjimkou několika učitelů-mužů pro technickou výchovu.
Za druhé to, že učitelský sbor v době, kdy jsme započal s organisováním táboření sestával z valné části věku vyzrálého, zajisté neobyčejně zkušeného vedením v klubovně, na hřišti i venku na vycházkách.
A hned tu vyvstala otázka velmi důležitá zdravotní odolnost vedoucích při zhoršené povětrnosti za trvalého pobytu v přírodě. Nejlepší pedagogická pracovnice musela tu řešiti samozřejmě svoji zdravotní schopnost.
Stejně se jednalo o zdravotní schopnost dětí. Zodpovědnost za zdraví se strany veřejné péče jest mnohem přísnější ,nežli bývá v organisacích skautských a woodcrafterských. Začínalo se tedy dle dobrého zdání školních lékařů, kteří rozhodovali.
Se zdravotní péčí jest nezbytně spojena otázka stravovací. Tady nebylo žádného problému, protože odborný personál ve službě obce pražské byl přesazen do tábora. Jedinou novinkou byla právě ta kuchyně v přírodě, ale její vybudování nám bylo hravé.
Nejlepší způsob pro zavedení čehokoliv nového je kurs. Proto i tady došlo k
Jeden pro učitelstvo, který byl vřazen do pedagogického semináře na škole vys. studií pedagogických v Praze pod řízením p. docenta Dr. St. Velínského. Jeho program byl naprosto sledný s programem kursu pro děti, jehož se účastnilo 110 chlapců a děvčat ze všech okresů Velké Prahy. Kurs pro učitelstvo začínal technikou budování táborů, seznamováním všech podmínek a v jeho průběhu jsme se stále drželi myšlenky dokonalého vůdcovství. Neprožil jsem nikdy nic tak zajímavého a snad mi bude možno jednou všem vůdcům woodcrafterům o tom přednášeti. Za to chci popsati kurs, který byl úplnou mojí novinkou.
Do tohoto kursu bylo vybráno pečlivě 110 hochů a dívek ve věku 12–13 let. S ohledem na rozlehlost území Velké Prahy byla určena dvě střediska a to pro jižní polokruh v ref. škole NUSLE, kdy byla hostitelkou družina Nuselská za pedagogického dozoru paní řed. A. Aimové. Severní polokruh byl soustředěn do vlastní budovy družiny na Zvoničce, Praha VII, za pedagogického dozoru p. řed R. V. Vokáče.
Doba kursu se členila na období:
- a, přípravné — únor, březen, duben — (Nusle a Praha VII)
- b, praktické – květen a červen – (pokusný tábor v Hostivaři)
- Období přípravné
- Po tři měsíce každou druhou středu od 3–5 odpoledne (Nusle liché, Zvonička sudé) sjely se dětí do středisek “do kursu”. To bylo něco nového, pravidelné setkávání se zástupců školní mládeže z celé Prahy! Jak to zahýbalo životem v družinách, to si lze představit. Druhý den už kursisté působili na ostatní děti podle programu kursu. Tak jsme vlastně pořádali kurs nepřímo pro mnoho dětí, pomocí důvěrníků.18)Pokusný tábor městských družin hl.m. Prahy u Hostivaře r. 1933.
Výzkum dítěte
byl proveden tím způsobem, že o každém byl veden podrobný osobní arch podle doc. Dr. Velinského. Na základě pozorování byl v poradě vůdců-učitelek a náčelnice tábora proveden záznam v trojím období:
- I. v prvém týdnu táboření dítěte (stav základní)
- II. před ukončením táboření (po ovlivnění vedením v táboře.)
- III.druhý měsíc po táboření (stálost stupně ovlivnění)
Text osobního listu: Jméno a příjmení… rok narození… družina… Bydliště…
- Schopnost pozorovatelská:
- Z daného obrazu zapamatuje si … prvků,
- Tendence ukájení hladu:
- je jídlo sto ukrásti
- jí hltavě (žádá si jídla nedůtklivě)
- jí,kdykoliv dostane chuť (ovládne se před učitelem)
- dovede se sám ovládat a jí způsobně (je sto rozdat jídlo druhým, mají-li hlad.)
- počká, až se na něho dostane.
- Tendence sexuální:
- jeví úchylky…
- Jeví zvědavost:
- o všecko (a velmi mnoho dojmů)
- leckdy jeví zvědavost jen o působivé dojmy
- jen o dojmy velice působivé
- nejeví o nic
- Pozoruje své okolí:
- soustavně
- velmi často
- občas
- zřídka
- nepatrně,
- Zaměstnává se
- snadno a vytrvale
- dobře a poněkud mění předmět zaměstnání
- je schopen se zaměstnat, ale leckdy mění předmět
- musí býti zaměstnán někým
- nevydrží při žádném zaměstnání
- Má fantasii
- bohatou a tvořivou
- tvořivou, ale chudší
- bohatou, ale víc vybavující známé zkušenosti
- chudou a skoro netvořivou
- jen velmi slabě vybavující známé.
- Hádky a zápolení:
- vyhledává a rád se účastní
- často se dá strhnout
- jen, je-li vyprovokován
- obyčejně si jich nevšímá
- vždy se raději vyhne
- Řeč:
- vždy mluvka
- obyčejně mnoho mluví
- leckdy nadměrmě mluví
- většinou se dovede ovládnout
- mluví vždy přiměřeně
- spíš méně
- raději méně
- pravidelně málo
- rád se vyhne řeči
- obyčejně nemluva
- Emoce:
- vznětlivé vždy
- často zahoří
- leckdy silněji se vznítí
- vznětlivost nevtíravá
- obyčejně chladné.19)
Výzkum dítěte II.
Pozornostní soustředění: 1. vždy intensivní 2. pravidelně značné 3. obyčejně přiměřené 4. spíš slabší a přelétavé 5. pravidelně přelétavé
Respektuje cizí majetek: 1. skropulosně 2. vždy z přesvědčení 3, přiměřeně 4. leckdy něco zcizí a majetku nešetří 5. krade a ničí cizí věci
Unaví se: 1. mnoho a rychle 2. dosti snadno 3. přiměřeně k námaze 4. poměrně málo 5. nepatrně
Představené poslouchá: 1. oddaně a slepě 2. celkem ochotně 3. poslechne při mírném naléhání 4. leckdy vzdoruje a odmlouvá 5. zatvrzele neposlouchá
Mravní úsudek jest v rozporu s jeho jednáním: 1. vždy 2. často 3. občas 4. výjimečně 5. nikdy.
Sebecenění: 1. je hrdý a pyšný, chlubivý 2, značně sebe cení 3. jedná nenápadně 4. spíš se podceňuje 5. je podlízavý
Které zlozvyky si odvykl: posérství, žvanivost, lhavost, kousání nehtů, kazení věcí druhých, škodolibost a pod.
II. č á s t
| POŘÁDNOST. | I. | Rád udržuje sebe i věci svého okolí v dobrém pořádku. Cítí svou povinnost udržovati čistotu. |
| II. | Je dbalý na sebe i svou práci. Chová své věci pěkně na svém místě. | |
| III. | Má v úmyslu dbáti na sebe a věci kolem sebe, ale často zapomene, neboť se zajímá o jiné. | |
| IV. | Nestará se příliš o to, jak jeho práce vypadá. Je leckdy nečistý, nepomáhá v udržování čistoty. | |
| V. | Práce je obyčejně špinavá a ve špatném stavu. Nestará se o své věci a nepečuje o svou čistotu. Znečistuje své okolí. | |
| ZDVOŘILOST. | I. | Je vždy zdvořilý. Myslí na druhé nejdříve. |
| II. | Neopomene pamatovati na druhé. Je způsobný. | |
| III. | Někdy pamatuje na druhé. Je obyčejně způsobný. | |
| IV. | Nejdříve myslí na sebe. Někdy je hrubý. | |
| V. | Jde vždy jen svou cestou. Je pravidelně hrubý. | |
| SAMOSTATNOST | I. | Rozhoduje se sám,co má být vykonáno a udělá to. Netřeba naň dozírati ve shromáždění, při hře a pod. Nehledá pomoci při podniku,který může vykonati sám. |
| II. |
Netřeba naň obyčejně dozírati. Pečuje o své podniky. Obyčejně žádá pomoci, když jí potřebuje. | |
| III. |
Obyčejně se dobře chová blízko učitelky. Musí se mu připomenouti,jak si má vésti. Někdy žádá pomoci,když nestačí na věc sám. | |
| IV. | Učitel ho musí mít stále na očích, nenaučil se dosud starati o své věci a jednání, často žádá pomoci bez potřeby. | |
| V. |
Potřebuje dozoru, nelze na něho spolehnouti. Skoro vždy si žádá pomoci a rady druhých, ať dělá cokoliv. |
20)
Výzkum dítěte III.
| SKUPINOVÉ SKLONY. | I. | Rád pracuje s druhy na zlepšení života ve skupině. Nepřekáží společným podnikům. Podporuje a zajímá se o skupinové podniky. |
| II. | Dobrovolně pracuje při práci i při hře s druhy. Často pomůže skupinám jiným. | |
| III. | Obyčejně pracuje s druhy své skupiny při práci i při hře. | |
| IV. | Je váhavý při spolupráci a při hře. Někdy brzdí činnost skupiny. Uplatní se jen o ve skupině svých zvláštních přátel. | |
| V. | Nespolupracuje se skupinou ve hře i práci, je sobecký. | |
| INICIATIVNOST. | I. | Vymýšlí nové a zajímavé věci a provádí je, dobře se uplatní ve hře, sportu a práci. |
| II. | Dává dobré popudy, je schopen nových myšlenek a občas je provádí. | |
| III. | Má nápady. Pomáhá na uskutečnění návrhů, daných jeho druhy. | |
| IV. | Je ochoten pomoci při uskutečnění nápadů, ale musí se mu říci, co má dělati. | |
| V. | Nezajímá se o nápady, zřídka dá nějaký popud. | |
| PRACOVNÍ SKLONY. | I. | Dovede dobře pracovati,činí tak rád a bez nároků. Pracuje co nejvíce, bez mrhání času. |
| II. | Dá se rychle do práce, a obyčejně jak to nejlépe dovede. Promarní málo času a potřebuje zřídka návodu. | |
| III. | Pracuje dobře a hodně, často potřebuje návodu učitelova. | |
| IV. | Pomalu se dává do práce a promarní mnoho času, dokud se mu neřekne, co má dělati. | |
| V. | Je líný, mrhá časem, udělá jen málo práce. |
Výsledky tohoto zkoumání dětí byly velmi zajímavé. Lituji, že jsem si nezachoval soubor vynikajících případů, které byly překvapením i pro zkušené pedagogy.
Společné soužití dětí při táboření v přírodě jest zajímavou, rychlou a nejsnadnější cestou v aktivní výchově mravní a estetické, stejně i pro výchovu smyslů a intelektu.21)
Zahájení bude v neděli 20.června o 16. hodině odpoledne – holdem státní vlajce.
Těšíme se, že nás navštívíte a zdravíme S modrou oblohou!9)
- A. Aimová. Listopad 1935.
SAMOSPRÁVA A KLUBY V DRUŽINĚ.
PRACOVNÍ PLÁN činnosti pro celý rok musí býti rozdělen podle roční doby. Jednotlivé týdenní úseky připravuje si učitelka předem a dbá, aby se všecky děti vystřídaly ve všech zaměstnáních jejich věku a stupni vývoje přiměřených. Zdar činnosti jest podmíněn předběžnou výchovou dětských spolupracovníků.
VÝBĚR SPOLUPRACOVNÍKŮ usnadňují nám záznamy v osobním archu dětí, které se týkají zvláštního nadání a sklonů, kterých můžeme při tvoření programů dobře využíti. Volíme si k spolupráci děti, které mají dostatečný stupeň pořádnosti, zdvořilosti, samostatnosti, sklonů pracovních a skupinových, iniciativnosti, vytrvalosti a poctivosti.
SAMOSPRÁVA DRUŽINY vyplývá přímo z potřeby organisovati účelně veškerou denní činnost na rozdíl od samosprávy školské, která se omezuje na služby většinou pořadatelské.
Podle doby trvání zájmu dětského svěřujeme vedení činnosti skupinky způsobilém vedoucímu. Je-li vedoucí žák vytrvalý, střídáme vhodně skupiny dětí v jeho odboru. Nebylo by však správné i sebeschopnějšího vedoucího zaměstnávati jednostranně v jedné skupině (v jediném odboru) a proto se staráme o vystřídání vedoucích. KAŽDÁ PRÁCE MUSÍ BÝTI DOKONČENA.
Vznikne-li z činnosti pracovní skupiny plán pro delší dobu, je to podkladem pro
ZŘÍZENÍ KLUBU.
Na příklad: Pracovní skupina pro loutkové divadlo připravila si a provedla představení. Zájem se udržel, rozšířil o program i počet dětí. Z DOČASNĚ ZÁJMOVÉ SKUPINY LOUTKAŘSKÉ VZNIKL TRVALÝ KLUB LOUTKAŘSKÝ.
“Činnost klubu pro udržování své organisace (vnitřní samosprávy) rozděluje jednotlivé funkce: archivář správce inventáře, zapisovatel, případně pokladník atd. T0 JE SAMOSPRÁVA KLUBU.
Často činnost klubu vyžaduje spolupráce klubu jiného, případně několika klubů současně.
Na příklad: práce malířské a kreslířské pro klub loutkařský obstará klub kreslířský, oblékání loutek, šití opět klub dívčích prací a p.
NENÍ-LI DALŠÍHO ZÁJMU A PROGRAMU, JE ZÁNIK KLUBU PŘIROZENÝ, neboť bez skutečné činnosti není správné klub pouze z titulu udržovati.
SLUŽBY.
Organisace denního programu vyžaduje pravidelného VYKONÁVÁNÍ POMOCNÝCH SLUŽEB, Není však správné rozšiřovati výkony služeb nad potřebu, protože ÚKOLEM DRUŽINY JE ČINNOST TVOŘIVÁ A REKREACE.
Pro služby volíme děti snášenlivé a požívající určité autority. I když si některé děti oblíbí určitou službu, staráme se o vystřídání, jinak končí výkon služby vždy, když dítě ztrácí zájem nebo autoritu.
Na příklad: Služba na chodbě obstará podpisy přicházejících dětí, připomene povinnosti přezutí, umytí a podle vyvěšeného programu posílá je do místnosti, kde je jejich pracovní skupina v činnosti, stará se, aby nikdo se zbytečně na chodbě a v šatnách nezdržoval a ohlašuje příchod návštěv. Svého místa bez vystřídání neopouští.
Účelné služby určujeme podobně:
- a, pro dílnu – vydávání materiálu, nástrojů, zakládání hotových prací, úklid po zaměstnání
- b, v pracovně – psací potřeby, hry, knihy, nádobí, materiál k dívčím pracím, úklid
- c, v herně – nářadí pro hry v herně i na hřišti, úklid a úprava hřiště a pod.
6)
Ernest Thompson Seton v Praze 1936
E. Th. Seton:
Protože jsem poznal muka žízně, vykopal jsem studnu, aby i jiní se mohli napíti.
Účelem woodcraftu jest vychovávati rekreací.
Philip D. Fagans:
Woodcrafterská liga je hnutí spolupracující se stávajícími organisacemi – nikoli organisace.
(z Ducha Lesů)
Vzpomínka na setkání s E. Th. Setonem je květem v historii čsl. woodcraftu a jistě každý, kdo podal ruku tomuto ušlechtilému vůdci, znovu si obnovil svoji úctu ke čtyřem zákonům Síly, Krásy, Pravdy a Bratrství.
Tomu, kdo viděl dobře, podal Seton osobně velmi významný dar. Byl to kouzelný, měkký pohled laskavých očí a tichá srdečnost, jíž vyzařoval.
Nevím, co si vybraní woodcrafteři v malém kruhu se Setonem zajímavého ujednali, ale všecko muselo býti pod zárukou vzájemné srdečnosti a úcty ke každému, kdo z dobré vůle pro woodcraft pracuje. Tento problém dobrého poměru musí býti prvním v řadě důsledků Setonovy návštěvy. Protože jsem nebyl v tomto kruhu, hlásím se k oněm zásadám, které dovolují sejíti se komukoliv se mnou ve spolupráci.
Připomínám tu příkladem, jak za Setonovy návštěvy v kruhu dětí městských družin byla pod společným totemem zastoupena celá historie čsl. woodcraftu od zakladatele prof. Seiferta počínaje, přes zástupce tří proudů současného vývoje čsl. hnutí MUC. Jávora, Vavrdu a mne k budoucnosti vstříc, jejíž přípravou jest trvale získaná náklonnost vzácných přátel z kruhů úředních a pedagogických.
Od tohoto okamžiku má vycházeti budoucí spolupráce v duchu společného řádu Lesní moudrosti na podkladě svobodné práce, při níž drobné rozdíly vnitřní nemohou navzájem překážeti.
5)
Program
u příležitosti návštěvy pana Ern. Thompsona Setona a jeho choti v Praze uspořádají DRUŽINY PRO ŠKOLNÍ MLÁDEŽ HL.M. PRAHY dne 23. prosince 1936 v budově mateřské školy a městské družiny v Praze XII, Libická ul, za účasti družin Praha XII, družiny dívčí z Prahy-Kobylis (řed. Oháňková) a družiny Modré oblohy z Jinonic (řed. Klíčníková).
Ukázka normálního zaměstnání dětí
- DÍLNA: hoši, ved. učitel R. V. Vokáč
- PRACOVNA: dívky, vede učitelka Píplová
- HERNA: dívky a dětí družin Praha VIII a XVII ved. ředit. Oháňková a Klíčníková
Příjezd hostí
- uvítání dětskou službou, paní inspektorkou Kellerovou
a doc. Dr. Velinským
- uvedení do ředitelny a stručná informace o poslání městských družin pro šk. mládež (doc. Dr. Velinský)
Prohlídka
- děti jsou v činnosti v dílně, pracovně a herně
Slavnostní sněm.
| Uvedení hostí na čestná sedadla | |
| příchod kmenů s totemy a zasedání | |
| Ohnivec | zazpívá a zažehne symbol ohně a čtyř světel (zákon) |
| ředitelka družiny | zahájí sněm a pozdraví hosty, představí družiny a kmeny |
| všichni | zazpívají Velkou píseň táborů |
| dívka-náčelnice | pozdraví paní Setonovou a odevzdá dar dívek |
| hoch-náčelník | pozdraví pana Setona, ohlásí mu dary družin zahájí obřadné hotovení náhrdelníku, který odevzdá |
| sbor rádců | předá velké album fotografií ze života dětí v družinách a na táborech |
| BESEDA | 1. HRA | Kde je míček? | Bratrstvo malých |
| 2. TANEC | Hračkářský krám. | Jitřenky | |
| 3. HUDBA | Na bílé hoře … | Černý, Statečné srdce | |
| 4, DIVADLO | Princ a lev, | Věrní přátelé | |
| 5. ŽERT | Brusič. | Statečná srdce | |
| 6. ZÁPAS | Tři pradleny. | dívky: Poupátka | |
| 7. | Matadoři. | hoši: Srdíčka | |
| 8. KOUZLO | Jak si přejete? | Jiskry | |
| 9. ZPĚV | písně slovenské a podkarpatoruské | družina Modré oblohy z Jinonic | |
| 10. KINO | filmy: a, S MODROU OBLOHOU – táboření b, SLUNEČNÍ ÚDOLÍ – indiánská hra | ||
| 11. KRUH PŘÁTELSTVÍ | |||
| 12. SPOLEČNÁ FOTOGRAFIE | |||
- Zahájení činnosti družiny ve 2. hodiny,
- očekávání návštěvy od 4. hodiny odpolední.7)
Ernest Thompson Seton mezi pražskou školní mládeží.
Vzácná návštěva tohoto význačného amerického spisovatele, přírodopisce a vůdce mládeže jakoby se stala vánočním dárkem naši mládeži. Byl také přivítán bouřlivou srdečností jeho přátel. V naplněných sálech Ústřední knihovny i bio Skaut unášel svými obrazy i zvuky americké přírody, jejíž pečetí byly zpěvy a tance indiánů, předvedené paní Setonovou.
Zájem obou hostí platil především skupinám mládeže, které se programově řídí vedle hnutí Lesní Moudrosti (The Woodcraft), jehož výrazem jest podle zakladatele E. Th. Setona harmonická výchova člověka v nejužším vztahu k přírodě.
Takovou skupinou, lze říci počtem v republice nejmohutnější a organisačně i pedagogicky nejdokonalejší jsou DRUŽINY PRO ŠKOLNÍ MLÁDEŽ HL. M. PRÁHY, vydržované městem Prahou. Jest to rekreační péče o mládež v době mimoškolní, která na celém území Velké Prahy sdružuje 3200 školních dětí věku 6 až 14 let. Vedení jest v rukou 110 odborně vzdělaných výchovných sil, vesměs žen, mezi nimiž jest 10 odborných učitelů pro výchovné práce.
Panu Setonovi a jeho choti bylo družinami předvedeno jak žijí v budově družiny Praha XII, Libická ulice. Dne 23.prosince byli tam uvítání ped. inspektorkou pí. Kellerovou, správou družiny a dětskou službou. Informátorem a tlumočníkem byl pan univ. docent Dr. Velinský, hosty provázel neúnavný tajemník YMCY pan Joe First.
Proti programu pořadatelů vedl své kroky pan Seton přímo za dětskými hlasy: do dílny chlapců. Na pozdrav S modrou oblohou! opakovali mile překvapeni pozdrav lesa: Blue ski! A již stál u galerie zvěřince, hochy vyrobeného. Krok za krokem bral zvířátko za zvířátkem, v kouzelných jeho postech vše ožívalo a skutečným hlasem volalo dolů na paní Setonovou a hochy.
Když vešli do pracovny dívek, uvítal je uprostřed dětí vánoční stromeček. Pan Seton si přečetl nahlas: Veselé vánoce: Rozhlédli se dokola a zastavili u Wenigova betléma. A zase pozdravy.
Před hernou, která jest také sněmovní síní, zastavili se překvapení v pestrém záhonu lidových krojů dívek družiny z Kobylis. Krásné, krásné - povídá pan Seton. Najednou vede paní Setonová ke stolu s velkým modelem Hostivařského tábořiště. Po informaci ukazuje na totemový kůl a symbol junáckého zákona uprostřed, zřejmě potěšena říká: Woodcraft, krásné!
Sněmovní síň byla slavnostně vyzdobena a v čele čestných sedadel stál kůl s malebnými totemy a znakem Lesní Moudrosti. Tady byli představení pan ústřední rada Kasalický, šéf Osvětového odboru hl. m. Prahy, paní pedagog. inspektorka Kellerová, referent Osv. odboru Dr. Janů a ostatní přítomní zástupci učitelského sboru městských družin.8)
S přátelským úsměvem pozdravili se s přítomnými representanty woodcraftu v Československu prof. Seifertem, p. Vavrdou a jeho paní za skupinu českých woodcrafterů]] sídlem v Praze, p. Javorem za ligu českosl. woodcrafterů se sídlem v Bratislavě.
Konečně i s nevšedním hostem panem Ing. Murkem, jako zástupcem jugoslávské ligy woodcrafterů se sídlem v Mariboru, který se stal již každoročním vítaným hostem dětí družiny Praha XII.
Když zasedlo i 7 dětských kmenů družiny Praha XII, krojovaná družina z Kobylis a zástupci družiny z Pražačky, byl zahájen sněm za účasti 20ti hostů a 100 dětí.
Ředitelka pí A. Aimová zahájila, uvítala vzácné hosty a přála mír v srdcích všech.
Ohnivec zazpíval před symbolem zákona Lesní Moudrosti úvodní píseň táborovou.
Náčelník a náčelnice dětských kmenů předložili dary:
- lovecký náhrdelník s totem sedmi kmenů,
- lovecký pás s indiánskou výzdobou,
- skřínku v podobě znaku Lesní Moudrosti,
- vázaný výtisk Modré oblohy,
- slovenskou keramiku,
- kytičku s vyšívaným šátkem a album s fotografiemi a informativní legendou o táborech družin pro školní mládež hl. m. Prahy
R. V. Vokáč za Učňovské besídky pokr. škol živnostenských připojil vázaný výtisk Modré oblohy 1934 /UB/ a album s fotografiemi o táborech mládeže učňovské.
Ing. Murko tlumočil E. Th. Setonovi slovinsky a česky pozdrav woodcrafterů jihoslovanských, kteří jak nám známo jsou vyspělou a v současné době nejmocnější oficielní ligou Lesní Moudrosti v Evropě.
Buk-Bukovanský ujal se řízení besedy:
Černý ze Statečných srdcí zahrál svoji fantasii na harmoniku, krojovaná skupina z Kobylis za řízení paní ředitelky Oháňkové zatančila 5 českých a slovenských tanců.
Bratrstvo malých předvedlo hru: kde je míček, při níž paní Setonová neodolala, aby si nepřihrála.
Věrní přátelé improvisovali divadlo s průhlednou oponou a tak byl předveden populární Princ a lev s děsnými zvuky.
Statečná srdce předvedla grotesku: brusič, jakého jak pan Seton potvrdil, ani v Americe nemají.
Poupátka prala ve hře na tři pradleny tak pilně, až se jim šátečky třásly.
Kouzelnice kmene Jisker, ačkoliv byla pod přímou kontrolou paní Setonové dokázala, že snědený cukr byl zjištěn zcela určitě pod čepičkou, kterou si pan Seton vybral.
Po společném fotografování předvedl Buk-Bukovanský film SLUNEČNÍ ÚDOLÍ od Dr. Drimla a prvou část svých filmů S MODROU OBLOHOU, které byl Joe Firstem anglicky synchronisovány. Oba filmy podaly nástin života dětí družin v letních táborech hl. m. Prahy.
Ing. Murko na zakončení sněmu upoutal zvukomalbou: Ze vsi u lesa, uč. Řezníčková se vhodně připojila.
Devadesát minut v kruhu s E. Th. Setonem a jeho chotí mezi našimi dětmi utkvělo v paměti jako zářivá hvězda na vánočním nebi.
Blue ski! S modrou oblohou!
10)
Spolupráce woodcraftu československého a jugoslávského.
Jsem od roku 1934 ve styku s vůdci J.G. ligy, jejíž vývoj pozorně sleduji. V Praze poznal jsem Ing. Cejana, který byl osobně účasten při mé instruktivní práci mezi učitelstvem družin i v táboře učňů U - B u Hostivaře. V roce 1935 navštívil jsem tábor u Martuljeku, kde vzniklo milé přátelství s Ing. Murkem, jež jest dodnes praktickým spojením s bratry Jihoslovany. A konečně v Mariboru setkal jsem se s velkým náčelníkem J. G. ligy, br. Belim lisjakem Klojčnikem.
Moje osobní dojmy a vlastní informace z J. G. ligy potvrzují tu skutečnost, že tato organisace s vážným úsilím spěje k tomu, aby dosáhla značného vlivu na mládež v S. H. S. Její vyspělost tábornická je nepopíratelně rovnocenná naší. V poměru k tábornictví čsl. woodcrafterů dal bych jim pro vkusné, ba umělecké řešení táborů přednost před někdy pochybným primitivismem naším.
Z naznačených bodů pro konferenci se Setonem jest zjevna touha po styku s woodcraftem i jinde, zvláště pak s Československem. Ale pro pozdní příjezd Setona nedošlo dne 20. XII. ke konferenci a odbývala-li se jindy, nebyli jsme k ní s Ing. Murkem přizváni. Nebyla asi pro všechny pracovníky veřejná.
Hlavní zásady pro členství v J. G. lize jsou zcela totožné s těmi, jež byly ještě dodržovány tak do r. 1930 u nás. Vybavení kmenů jest v J. G. lize dokonalejší, nežli jsem znal u nás. Pocit malého rozvoje ideologického jest dobrým sledem vývoje, nutí studovat, poznávat, měřit se.
To je vlastní důvod k hledání styků s jinými. Jsem přesvědčen, že nepotřebují ani tak moudrosti, jako míry pro vlastní práci. Stoupající sebevědomí jihoslovanů jest docela oprávněné, neboť jest založeno na činech jednotlivců i celku. Jejich nadšení je povede rychle vpřed.
Z právě došlého únorového čísla časopisu PLAMEN to vane jarním proudem. Na 24 stranách samé ideové a organisační instrukce, povzbuzování k rozvoji činnosti.
Pozoruhodná jsou pozorování Ing. Murka o tom, jak mladí Pražané ke konci týdne derou se na člunech proti toku Vltavy. Ing. Murko uvádí také své dojmy z vánočního pobytu Setonova v Praze.
Jinak se v obsahu setkáváme s Vigilii Črtomira Zorce, dále s články Sinjiho Galeba, Medvedjeho Srce, Zdenka Sily a j.
Nelze mi vynechati též vyobrazení a poznámku o tom, jak úspěšnou byla gozdovnická výstava r. 1934 v Mariboru, která byla skvělým útokem na veřejné mínění, jenž se vydařil získav přátelství vlivných osobností veřejného života.
ČESKOSLOVENSKÉMU WOODCRAFTU PROSPĚJE UŽŠÍ STYK S JIHOSLOVANSKOU GOZDOVNICKOU LIGOU A HLAVNĚ OSOBNÍ POZNÁNÍ. HESLO PRO 1937:
11)
JUGOSLOVANSKA GOZDOVNIŠKA LIGA
Beli lisjak — Klojčnik, vrhovni načelnik.
Jménem vrchního náčelnictva Jugoslovanske lige gozdovniške pověřujeme br. Karla Buka — Bukovanského, aby nás zastupoval na woodcrafterské konferenci, která se koná dne 20. XII. 1936Beli lisjak — Klojčnik, vrhovni načelnik.
Dnes jsem dostal od tajemníka čsl. ligy woodcrafterů z Bratislavy sdělení, abychom vyslali svého delegáta na schůzi se Setonem, která se koná v Praze v neděli 20. XII.
Protože Cejan je v Londýně a Murko přijede do Prahy až 23.XII., prosíme Tě, Buku, abys nás jako přítel J. G. ligy na této konferenci zastupoval. Pro každý případ plnou moc přikládáme.
Naše nejdůležitější informace a přání:
V Jugoslávii bylo gozdovništvo založeno r. 1935[3] pod jménem ZDRUŽENJE SLOVENSKICH TABORNIKOV, které se změnilo r. 1929 v organisaci JUGOSLOVANSKA GOZDOVNIŠKA LIGA.
Organisace jest rozložena zatím na území slovinském a čítá 5 kmenů s počtem něco přes 500 členů. Bude se ale v dohledné době zakládati i v ostatních územích SHS, přípravy jsou v proudu Většina členů jest ve věku 20 — 25 let, jinak jsou skupiny jak mladších, tak i starších. Vesměs to jsou studenti a vysokoškoláci, učitelé a profesoři, praktičtí zaměstnanci.
Každoročně organisujeme velké tábory, kde se rody scházejí dohromady a společně žijí. V r. 1935 hostil náš tábor u Martuljeku br. Jávora a Buka-Bukovanského z Čsl., kteří mohou vyjádřiti osobní dojmy o stavu našeho tábornictví.
Náš rozvoj má také své potíže, jež jsou tyto: přísná politická neutralita, abstinence a zamítavé stanovisko k propagaci vojenského organisování, jež jest ve skautingu.
Jsme zde oblíbenější nežli skauti u veřejnosti, ale nepoužíváme žádných veřejných podpor. Proto nestačíme na př. z vlastních sil rozvinout svůj tisk, jak by bylo zapotřebí. Zatím vydáváme svůj cyklostilovaný list Plamen. Chystáme k tisku Rolfa zálesáka, první Setonův spis v řeči slovinské. Nečekali jsme ale takového složitého jednání ve věci autorského práva. Naše kmeny jsou tábornicky dobře vybaveny.
Náš rozvoj považujeme za pomalý, protože jsme tak odkázáni sami na sebe, a s ostatními organisacemi Setonova hnutí nelze docíliti žádoucího styku. Ani od Setona samého.
Na konferenci v Praze, která se bude konati v přítomnosti E. Th. Setona, nechť se jedná o následujících bodech:
- ideologický program woodcrafterských organisací
- založení světové federace woodcrafterů
- založení evropské unie woodcrafterů
- velké mezinárodní tábory woodcrafterů
- program 35letého výročí založení woodcraftu na r. 1937.
Všem Setonovým organisacím schází nové ideologické impulsy. Očekáváme od velkého náčelníka Černého Vlka návody k tomu. Bez ústředního vedení není možný pokrok a jest proto žádoucí založiti světovou federaci woodcrafterů pod ideovým i praktickým vedením E. Th. Setona.
Evropské organisace musí bezpodmínečně založiti vlastní Unii, která by je sjednocovala, hájila styky a dávala návody. Není-li to okamžitě možno, musí se založiti ihned dopisní kancelář pro udržování styků. Ve spojení s tím sjednejte co možno nejdříve konferenci Setonových organisací v Evropě, dle možnosti se sídlem v Praze.
JUGOSLÁVSKÁ LIGA GOZDOVNIŠKA jest připravena organisovati mezinárodní tábor a nabízí všem bratrské přijetí!
