manželé Bubeníkovi
Tento manželský pár, který tvořil JUDr. Josef Bubeník (⁕ 22. července 1914, Praha – † 17. března 1967, Praha) překládal pod uměleckým jménem Jiří Valja a jeho žena PhDr. Libuše Bubeníková (⁕ 18. července 1920, Zadar, Království SHS (nyní Chorvatsko) – † 27. dubna 1994, Praha) rozená Žižková, nově přeložil knihu Two Little Savages ve druhé polovině 50. let.
Jejich překlad poprvé vyšel r. 1957 a nahradil odbytý Nekovaříkův předválečný překlad. Právě jejich verze se dočkala ohromného nákladu a vyšla 5. reedicích: 1962, 1971, 1976, 1983, 1990 a naposled v kompletním vydání roku 2017, včetně Setonových ilustrací (předchozí vydání obsahovala pouze perokresby).
Josef Bubeník po maturitě na reálném gymnáziu v Praze studoval od r. 1932 práva na Univerzitě Karlově, kde získal roku 1938 titul JUDr. Rok na to vypukla 2. světová válka. Krátce (1941–42) byl kulturním redaktorem Českého slova a poté se stal redaktorem nakladatelství Českomoravský kompas. Ke konci války (1944–45) byl totálně nasazen.
Po skončení války pracoval na ministerstvu informací. V letech 1947-51 byl redaktorem Lidových novin. Paralelně, až do roku 1956, vykonával funkci tajemníka překladatelské sekce Svazu československých spisovatelů. Sám byl totiž také literárně činný. Psal poezii i povídky. A pro rozhlas napsal i několik původních her. Od sklonku 50. let se věnoval hlavně překladům, především z angloamerické literatury, ale překládal i z francouzštiny, ruštiny a slovenštiny. Od roku 1956 se pak věnoval, ve spolupráci s manželkou, výhradně překladatelské činnosti.
Jeho žena, Libuše Bubeníková po maturitě na Francouzském gymnáziu v Praze vystudovala obor angličtina a anglická literatura na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po studijním pobytu na univerzitě v Oxfordu obhájila roku 1950 disertační práci a ukončila studia s titulem PhDr. Několik let potom vyučovala angličtinu na středních školách a později přešla jako učitelka angličtiny na Katedru jazyků Československé akademie věd, kde působila i jako vědecká pracovnice až do odchodu do důchodu v polovině 80. let.
Byla spoluautorkou úspěšných, od počátku 60. let opakovaně vydávaných učebnic angličtiny (Angličtina pro samouky, Česko-anglická konverzace, Angličtina pro pracující, Angličtina pro vědecké a odborné pracovníky, Mluvená angličtina pro vědecké a odborné pracovníky, Stručná mluvnice angličtiny).
Po manželově smrti v r. 1967 se již překladatelské činnosti nevěnovala.
