Stránka:bw-tom6.djvu/39

Z thewoodcraft.org
Verze z 25. 1. 2021, 14:39, kterou vytvořil Keny (diskuse | příspěvky) (→‎Validated)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Tato stránka byla ověřena

Woodcrafterské hnutí v USA v letech 1953 – 1994

Po rozpadu Ligy pokračovali pouze kalifornští Woodcraft Rangers (viz samostatná kapitola této knihy) v organizované činnosti, jinak woodcrafterské hnutí ve své původní podobě přežívalo mezi jednotlivci a malými skupinami (woodcrafterské prvky se staly základem táborové činnosti mnoha amerických mládežnických organizací a na některých je znát tato orientace dodnes – aniž by měly často tušení o původním pramenu).

Po smrti Setona se do Seton Village během dovolených nebo po odchodu do důchodu vracelo mnoho dospělých woodcrafterů. Ne už s organizovaným programem, ale jenom si zatábořit v chátrajícím kempu a navštívit Seton Castle. Setonově dceři, Dee Seton Barber vyprávěli, co pro ně woodcraft v životě znamenal. Přijížděla i řada ještě existujících samostatných woodcrafterských skupin, například tehdy, když měl některý člen obdržet woodcrafterské jméno. Stále používaly táborovou skálu bdění a sněmovní kruh, jako za starých časů.

Táborové zařízení pozvolna chátralo. Julie M. Setonová byla nucena se postupně vzdát řady budov, některé byly dokonce strženy, protože hrozily zřícením. K roku 1980 zůstaly mimo obývaný Seton Village už jen hogan (se sněmovním kruhem) a kultovní objekt kiva.

Seton Castle nebyl nikdy pro návštěvníky uzavřen. Přijížděli nejenom staří pamětníci, ale i mladí lidé se zájmem o Setona a jeho dílo, přijížděli badatelé, spisovatelé i filmaři, sbírající materiály pro svou práci o Setonovi – všem se vyšlo maximálně vstříc, mohli zde dlouhodobě žít a měli volný přístup ke všem dokumentům. Nikde však nebylo také zveřejňováno, že Seton Castle je přístupný. Po velmi otevřené atmosféře Seton Castle v období jejího dětství, dávala v 60. a 70. letech paní Dee Seton Barber přednost soukromí pro vlastní rodinu i pro péči o nemocnou matku (vdova po E. T. Setonovi, paní Julie, zemřela v roce 1975).

V roce 1980 se po mnoha letech konal v Seton Village velký sněm. Paní Dee sezvala všechny žijící woodcraftery, s kterými byla v kontaktu, a ti to oznámili dalším. 14.srpna 1980, v den nedožitých 120. narozenin E. T. Setona, se do Seton Village sjela více než stovka osob. Uspořádali společný oběd a sněm v hoganu, vzpomínalo se a vyprávělo.

Nová iniciativa se rodí v Seton Village počátkem 90. let. Jistě k tomu přispívá i obnovený zájem o woodcraft v Československu a Kanadě. Díky paní Dee Seton Barber se Seton Castle stává opět centrem světového woodcrafterského dění. Od roku 1992 zde vychází mezinárodní woodcrafterská ročenka. Na podporu a propagaci díla E. T. Setona je zde v roce 1993 založena Setonova nadace (Ernest Thompson Seton Foundation), po roce přejmenovaná na Ernest Thompson Seton Institute. Jeho poradní sbor zahrnuje řadu znalců Setonova díla a woodcraftu z celého světa. K prvořadým úkolům patří jednak záchrana těžce poškozených kultovních objektů v Seton Village, jednak, a to hlavně, obnova woodcrafterského hnutí v Severní Americe. Institut je ve spojení s řadou menších woodcrafterských skupin z Kanady a USA, pro které – jako místo pro společnou diskusi o novodobou podobu woodcraftu – od ledna 1994 vydává dvouměsíčník Green Leaves (Zelené listy).