Pokračování textu ze strany 134
… každodenní politiky a jejího chaosu bylo v těch dobách a zvláště po roce 1933 prudce kritizováno jako “elitářský a nezodpovědný izolacionalismus”.
Německé volné sbory se staly pro tehdejší mladé Němce jakýmsi druhem bezpečné oázy, V níž se mohla připravovat společenská, pedagogická a dokonce i politická řešení pro budoucí období.
Členové Německých volných sborů a jiní členové svazové mládeže (Bündische Jugend) nedoceňovali nebezpečí blízkého fašistického převratu, setrvávajíce v mylném domnění, že se mu dovedou vzepřít vlastními progresivními silami a rozličnými styky se stejně nebo podobně smýšlejícími, z dnešního hlediska lze to označit za krátkozrakost vzhledem k nastávající politické situaci. Uchopení moci Hitlerem zaskočilo všechny členy “svazové mládeže” a mezi nimi též Německé volné sbory.
V písemné pozůstalosti Míly Vavrdy, umístěné v Archivu Pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze, je mimo jiné uloženo několik dopisů Míly Vavrdy, který byl zahraničním zpravodajem Čsl. ligy lesní moudrosti, s Ehrenfriedem Schütte, činovníkem organizace Deutsche Freischar v místním kmeni ve Vratislavi. Korespondence z let 1929 až 1933 umožňuje utvořit si částečně obraz o pokrokovém charakteru této organizace, která udržovala korespondenční styky a vzájemnou výměnu členstva se sympatizujícími zahraničními organizacemi, s nimiž byla spojena společnými ideami pokroku a pacifismu. Z dopisů vyplývá, že německá mládež učí se rusky a úspěšně táboří v létě i zimě zvláště v Krkonoších. Schütte, který tábořil s českými bratry na Samechově, se zajímá o krizi v československém woodcrafterském hnutí a je podrobněji zpraven o mezilidských vztazích v Lize.
Později se styk omezil na vzájemné zasílání spolkových časopisů, které patrně uvázly v drápech nacistické poštovní cenzury po roce 1933. Vavrdovy dopisy jsou ukázkou cílevědomého a politicky velmi citlivě orientovaného přístupu k německému příteli.
K navázání kontaktů mezi Deutsche Freischar a Čs. LLM došlo zřejmě v letech 1927 – 1928, jak tomu nasvědčuje zpráva zahraničního zpravodaje Ligy Míly Vavrdy v Hlasateli LLM z 21.10.1928:
“Deutsche Freischar – Její slezská odbočka navštívila v roce 1927 tábor Samechovský a Prahu a její dobré vůdce jsme osobně poznali jednak v zimě v Krkonoších, jednak v Praze. Byli to Dr. Hans Dehmel a Hans Raupach, pověřený vést oficiální styky Deutsche Freischar s námi.”
Z německého časopisu Scouting (č.4/1994, str.35) se dovídáme o dnešní existenci organizace Deutsche Freischar, která se zúčastnila v říjnu 1994 společného táboření mládežnických svazů v Duryňsku. Z krátké zprávy tušíme, že jde dnes o mladou organizaci, hledající teprve svou svébytnost uprostřed mnoha podobných německých mládežnických svazů a spolků.
Soumrak německého mládežnického hnutí
Záhy po nacistickém uchopení moci v lednu 1933 byl učiněn pokus neutralizovat důsledky tohoto převratu dopisem, zaslaným 21. března 1933 říšskému prezidentovi von Hindenburgovi. Byla zorganizována masová účast v slavnostních přehlídkách mládeže a dokonce došlo i ke spěšnému vstupu významných svazových činovníků do nacistické strany NSDAP. Ale především byly 5. dubna ..text pokračuje
