Pokračování textu ze strany 12
Dobrá služba Lesní Moudrosti.
Může ji konati pouze dospělý, vzdělaný člověk. Musí býti znalec života v přírodě a dobrý příklad sám. Musí míti znalosti pedagogické, protože tu jde o výchovu. Musí býti člověk trpělivý a velmi snášenlivý. Tak, jak řekl Seton v Praze: Nevnucuj nikomu svoji víru! A ještě bych řekl, že musí být vytrvalý. Je třeba nejméně jednoho roku čilé práce, aby se poznala užitečnost ducha woodcraftu. Je-li možno, ať v započaté práci nechá pokračovati druhé a začíná jinde znovu.
Takový činitel jest podle řádu woodcraftu skutečným bojovníkem.
Myslím, že těžko měřitelný význam hnutí a to hlavně sdružení woodcrafterských jest jediným způsobem zjistitelný:
kolik dobrých bojovníků vydá a kolik užitku přinese jejich činnost.
Protože bojovník jest hotový člověk, je právem svobodný a nezávislý. Ta jeho nezávislost jest nutná, protože některé pracovní pole, na př. škola, z dobrých důvodů nemůže dovoliti jiného vlivu, nežli vychovatelsky samostatného. Tak bude i u tělocvičných spolků, výchovných ústavů a ve skautských organisacích. Málokdo ví, jak mnoho jest oddílů na př. ve Svazu skautů RČS opředeno duchem Lesní Moudrosti. Tábory všech možných skupin sociálních potřebují instruktory a vhodnou programovou náplň. Totéž potřebují také domovy pro mládež ve velkých městech.
Jest naprosto lhostejno, v jakém rozsahu jest woodcraft obsažen v programu výchovné skupiny, jen když je v rámci pokrokové a kulturní činnosti. To jest důležité, aby nahradil každou vychovatelsky pochybnou činnost.
Jak se dovede rozvinouti idea woodcraftu, jest příkladem několik vybraných případů:
Když jsem byl přizván v roce 1932 k organisování Lesní Moudrosti na městských družinách hl. m. Prahy, shledal jsem se tu již s naším junáckým zákonem, který byl po zkušenostech v Legii Malých dán za základ mravní výchovy všem družinám školní mládeže. V Legii Malých jej uváděl bratr Jánoš Kupka před řadou let. Připojením Legie Malých do organisačního svazku družin, přenesl se dále. O tom, jak se potom Lesní Moudrost rozvinula na družinách, mluví obsah sborníku S modrou oblohou, vydaného nákladem Spolku učitelek městských družin, jenž jest snad každému znám. Mohu jej zaslati komukoliv zdarma.
Učitel Dufek seznal práci woodcrafterskou na táboře Samechovském a později i na říčce Skalici u Písku. V druhém roce táboření Učňovských besídek pomáhal při zkouškách životnosti u Milíčova. Ten si zavedl na škole mezi dětmi své třídy Sokolí pera (viz orlí pera) za činy v oboru zeměpisném a přírodopisném, a vytvořil zvláštní system posuzování, takže získal zájem školního inspektora.
Učitel Jánoš Kupka společně s prof. Potměšilem a Kolářem organisovali tábory Svépomoci na Šumavě. Dnes, snad po 1O letech, setkáte se u táborů a osad s vlivem jejich práce: zažíhání ohně, písně, hry, zkoušky životnosti, tance a hlavně romantické názvosloví. A vůdci vyprávějí o tom, že jednou, jako děti, byli v táboře pod učitelem Kupkou, Koldou a Potměšilem.
