Zkazka a píseň o He-dhu-ška..[1]
Byl teplý zářijový den; odpočíval jsem v hamace zavěšené na stromě nedaleko stanu mého indiánského hostitele. Večeřeli jsme spolu u táborového ohně. Matka pilně odklízela nádobí, muži odešli obstarati koně, děti usnuly, i ležel jsem, pozoruje temné stíny táhnoucí se z východu a pomalu sledující jasnou stezku zapadajícího slunce, přemýšleje o indiánských představách noci stále pronásledující v patách den a snažící se nabýti nad ním vrchu. Z mých myšlenek mne vyrušila indiánská matka, řkouc: »Je chladno!«, neboť oheň uhasl a kolem nás se prostíralo modré večerní šero.
Poklekla vedle táborového ohně, rozdmychala jej v plameny, přihodila čerstvé dříví, jež zapraskalo a vyslalo k nebesům déšť jasných jisker a za chvíli jasné žluté plameny ozářily část země pod větvemi, na nichž visela moje hamaka.
Plápolající oheň přivábil z vůkolního šera jednu temnou postavu za druhou a kolem hořících polen muži počínali rozprostírati lehké přikrývky, na něž uléhali. Přicházely i ženy, jedna po druhé, usedaly kolem ohně, přidávajíce své zvonivé hlasy ke všeobecnému šumu hlasů rozprávějících o denních příhodách.
- ↑
Toto je úvodní kapitola anglického originálu, před kterou Bohumil Z. Nekovařík předřadil kapitoly Píseň zkoušené lásky, a Zkazka a píseň o nesmrtelném hlasu. Což ale nebyla jediná změna kterou o své vůli udělal.
V originále je kromě písně “Přijímání odznaků boha hromu” (“The Insignia of Thunder”), také modlitba válečníků před kouřením dýmky (“Prayer of the Warriors before smoking the Pipe”), kterou Bohumil Z. Nekovařík vypustil; Jde o písně válečného spolku He-du-ška, kmene Omaha, které zapsal do not John Comfort Fillmore. (Poznamenal Keny)
