Otto Heller

Z thewoodcraft.org
Verze z 13. 6. 2022, 11:13, kterou vytvořil Keny (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Otto Heller (⁕ 4. července 1863, Tietsch, Sasko, Německo – † 29. července 1941, Bellaire, Michigan) byl americký akademik, německého původu.

Narodil se v saské obci Tietsch, Davidu Hellerovi a jeho ženě Emmě rozené Feuerloescher. Později se rodiče odstěhovali do Karlových Varů v Čechách kde vyrůstal.[1] O kvalitě jeho vzdělání lze mít jisté pochybnosti, neboť údajně navštěvoval gymnázium v Mostu (Brüx) a Drážďanech (Dresden).

Po gymnáziu nastoupil na Karlovu univerzitu v Praze (1881), ale dlouho se tam zřejmě neohřál, protože pokračoval ve studiu v Mnichově, pak ve Vídni a nakonec Berlíně. Když odjížděl do USA (1883), bylo mu pouhých 20 let.

V Americe začal působil jako učitel. Po pěti letech (1887) získal místo učitele řečtiny na LaSalle College ve Philadelphii. A teprve v roce 1890 získal na University of Chicago doktorát. Krátce pak vyučoval na Massachusettském technologickém institutu (1891) a od roku 1892 byl profesorem německého jazyka a literatury na Washingtonské univerzitě.

Oženil se 21.2.1893 s Margaret Theresií Stevenson v Bostonu.

Ve školním roce 1900–1, absolvoval studijní pobyt v Berlíně.

Oč byly slabší jeho studjní kvality, o to více se angažoval v nejrůznějších spolcích německých učitelů v USA. Jako němci, který v Čechách nasáknul německým nacionalismem mu nepochybně silně ležel v žaludku Charles Sealsfield, který svou knihou … ukázal Angličanům, jak se žije v Rakousku jiným národům pod německou pokličkou. Praděpodobně dlouho hledal, čím by poškodil jeho pověst, až ho konečně roku 1908 obvinil im memoriam z plagiátorství.[2]

O dva roky později, roku 1910, usínající kauzu přiživil článkem v dubnovém čísle časopisu Modern Philology kde mu otiskli rozsáhlý článek s názvem Some Sources of Sealsfield.[3] Kuriózní je, že se v něm odvolává na svou ženu, která ho měla upozornit na podobnost příběhu publikovaného roku 1825[4] s příběhem Sealsfieldova románu Tokeah (1829)

Bezpochyby právě tato okolnost byla příčinou, proč Seton – který si velice hlídal, aby odkazoval na důvěryhodné zdroje – nikde Charlese Sealsfielda v The Book of Woodcraft nezmínil.

V roce 1914 byl Heller vedle své původní profesury jmenován profesorem moderní evropské literatury a roku 1924 se stal prvním děkanem Graduate School of Arts and Sciences, kterým byl až do roku 1937, kdy se stal emeritním děkanem.

Zemřel ve věku 78 let na svém letním sídle v Bellaire, státě Michigan.

Odkazy


  1. Karlovy Vary – Carlsbad, ač město na území Čech, tehdy obývalo výhradně obyvatelstvo německé národnosti.
  2. A Plagiarism on Sealsfield. A The Journal of English and Germanic philology. vol 7. No. 3 p. 130–134, zdroj
  3. Some Sources of Sealsfield. Modern Philology, April, 1910, p. 587–592, zdroj
  4. Jak Heller uvádí, autor onoho článku, který původně vyšel v Saturday Evening Post IV, No. 40, Oct. 1, 1825, a následně ještě téhož roku i v několika dalších denících, byl podepsán jako “Alcanzor”.