Pokračování textu ze strany 12
Je teda zrejmé, že široké masy skautského ľudu sa stavajú proti nátlaku shora, proti oficielnému pokusu riešenia krízy. Stavajú sa proti tomu instinktivne ... Jak v Anglii, tak v ČSR... Jedni nevedeli o druhom! ...
Tu sme narazili na niečo nadčasové a nadpriestorove, na niečo večne „ľudské“... A „reakcia“ na nesprávnu „akciu“ bola tu i tam jednaká a odmietnutie a úprimná snaha najsť lepší, aby som tak povedalbiologickejší sposob riešenia...
To všetko nás naplňuje dôverou vo vudkraft. My netápeme. My nehľadáme „nový a nový“ spôsob odstranenia krízy latováním. Všetky tieto problémy vyriešil dávno — asi pred 50 rokmi Seton. A vidíme, že po polstoročí skauti siahajú opäť k vudkraftu. Žial preberajú len časť. Avšak máme nádej, že za dalších niekolko rokov preberú dalšiu časť a tak konečne koncom toho storočia privlastnia si celý obsah vudkraftu. Pokrok ide evolúciou, nie revolučne. Vivant sequentes!
Viděl jsem již mnoho lidí žijicích v bílých domech. Nejeden z nich je bohat, ale jejich srdce jsou vyprahlá. Seznal jsem, že v jejich srdcích nebydlí štěstí, ani krása, protože asi ztratili svou stezku krásna. Teď nemají nic, čím by naplnili svá
srdce — jen whisky. Jinak se nedovedou radovat nebo činit dobro. Wakkando, dopřej mi, abych nikdy nemusel užívat jejich života, i když s nimi vyměňuji své výrobky.
