Pokračování textu ze strany 104
… snažilo obejít tento zákaz, když jeho příslušníci nosili ve svých pochodech před sebou své košile, pověšené na věšácích. Bylo to však pouhé beznadějné gesto. Hnutí upadalo a v době, kdy válečné střetnutí s Německem v roce 1939 jevilo se jako nevyhnutelné, Hargrave se pokoušel povzbuzovat zbylou hrstku svých stoupenců, aby dobrovolně vstupovali do armády. Nic mu nepřekážela jeho dřívější dlouholetá činnost rozhodného pacifisty. A tak došlo nakonec k typicky beznadějnému, i když pozornost vzbuzujícímu gestu: zeleně oděný lučištník vystřelil zelený šíp do otevřených dveří oficiálního sídla předsedy britské vlády na londýnské Downing Street 10.
A to byl konec zelených košil. Těch několik skalních členů staré organizace Kibbo Kift, kteří byli ještě stále poslušni svého “hetmana”, se stáhlo s povzdechem do soukromí.
John Hargrave a jeho české ohlasy
Těžko říci, jakou cestou pronikly poprvé informace o svérázném Angličanovi do Československa, zda přes německá vydání jeho knih anebo díky anglickému skautskému tisku. Nebo úplně jinak? Jisté však je, že čerstvě založené (12.2.1922) Zálesácké lize československé (později LLM), přišla tato informace náramně vhod. Jednak hledala v zahraničí spojence, jednak argumenty proti Svazu skautů RČS, vůči kterému byla díky svému náčelníkovi M.Seifertovi ve velice ostré opozici. Každé zpochybnění Baden-Powellova skautingu bylo proto velice vítané. Objevil-li se tedy najednou jeho tvrdý kritik, jakým John Hargrave nepochybně byl, navíc hlásící se k myšlence woodcraftu, byl zájem o spolupráci nasnadě. A to zájem oboustranný!
K prvnímu kontaktu dochází asi v roce 1922, nejpozději počátkem roku 1923. Již v prvním čísle ligového časopisu Vatra (podzim 1922) vychází článek podle Hargravea Zkouška kamenného věku a pak v dalších číslech následují další. Nejen věci překládané z jeho knih, ale i jeho poselství, dopisy a úvahy.
Stojí za zmínku, že John Hargrave nehledal pro lesní moudrost inspiraci u indiánů jako Seton, ale v evropském pravěku, čímž se řadí k průkopníkům dnešní experimentální archeologie v LLM.
Evropská orientace táborové praxe se spoustou nových podnětů a relativní “fyzická” blízkost (Hargrave hned zve k sobě na návštěvu) nebyly však tím hlavním, čím si získal srdce většiny našich setonovsky orientovaných junáků.
Blízký byl především jeho sociální a politický radikalismus, navíc podaný energickým, podmanivým způsobem, který nacházel vnitřní odezvu u lidí, kteří nemohli a ani nechtěli utéct ze své středoevropské země do dalekých zemí, kteří žili zdejšími problémy a chtěli je pomáhat řešit, kteří chtěli žít smysluplně po sedm dní v týdnu, nejen o víkendu v lese…
“Věříme, že Lesní Moudrost jest studium Přírody vůbec – i s Člověčenstvem – a že všecko to táboření, cestování a studium přírody nic není, nevede-li k uskutečnění lepšího bytí Lidského Plemene dnes; lepšímu pochopení problémů, které se dotýkají Lidstva jako celku a není-li v něm snaha podati ruku každému, kdo usiluje o Světový Mír a Bratrství…“
“Člověk může udělat prvotřídní totemový kůl; může umět stopovati stopu jako Rudokožec; může býti otužilým táborníkem a vůbec dobrým druhem – ale nemusí ještě míti jasné (třeba ani ne mlhavé) ponětí, že žije ve světě, který jest na smrt vykrvácen; ..text pokračuje
