Pokračování textu ze strany 160
… kůry. V Severní Americe, a nejspíš i jinde, bude muset woodcraft bojovat o místo na slunci s nespočetným množstvím alternativních výchovných systémů, které se objevují po celé zemi a některé jsou také založeny na indiánské moudrosti. V Evropě vidím pokračující zájem o striktně indiánskou podobu woodcraftu — je to hledání něčeho prastarého a dávno zmizelého, je to projev touhy vnitřního hlasu po úzkém osobním kontaktu se světem přírody a základní rovinou lidského bytí. Nicméně se mi zdá, že tomuto poněkud násilnému spojení se světem neexistujících indiánů chybí duchovní rozměr. Ale on bohužel chybí i většině dnes existujících indiánských kmenů v Severní Americe.
Woodcraft v XXI. století, jaký bude? Předně je tu ještě jedna naléhavější otázka: bude vůbec — náš lidský druh v XXI. století? A pokud ano, kolik z toho století se mu podaří spatřit? Ale zůstávám spíše optimistou. Jakou má tedy woodcraft budoucnost? Bude to řada pestrých, a snad i hlubokomyslných variací na základní téma. Kladu si jen otázku, do jaké míry jsou ti, kdo woodcraft skutečně do hloubky chápou, schopni obrátit pozornost veřejnosti k této hloubce, k jeho duchovní a esoterní stránce.
Snad co dnes nejvíce potřebujeme, není ani tak inovovaný Svitek březové kůry, ale třeba jen malá knížka o tom, co Seton viděl jako cestu k osobnímu osvícení. Ale možná ne, možná to necháme být a za všemi těmi rozmanitými experimentátory, skupinami a organizacemi, které cítí, že jenom oni mají pravdu, samo vyroste něco podobného Rudé lóži, mezinárodní společenství, společenství těch, kteří jsou na cestě: "Stoupání na Horu".⁴⁾
| ⁎ | ⁎ | ⁎ |
Závěrečnými slovy volá autor po společenství ducha, nikoliv po novém spolku obřadníků. Podobně jako zakladatel československého woodcraftu Miloš Seifert snad i Errol Bredin přisuzuje Setonovu woodcraftu rozměr, který nikdy neměl, protože sám Seton nakonec poznal, že pokus o formální ustavení woodcraftu jako zvláštního duchovního směru cestou Rudé lóže ztroskotal a Rudou lóži zrušil.
Ale o to právě jde: nebudou-li Woodcraft lidé rozvíjet, prohlubovat a posouvat dál a výš; nebudou-li novými formami reagovat na poměry a požadavky nového věku, nepomohou tím ani woodcraftu, ani Setonovi a vlastně ani sobě. Udržování starých forem při životě již dávno nestačí a woodcraft má pro příští století právě tolik naděje a perspektiv, kolik mají woodcrafteři odvahy postupovat po nové cestě.
