Pokračování textu ze strany 19
“Nesmíme si myslet, že jde jen o táboření. Řekl bych spíše, že woodcraft znamená probuzení nové lásky k přírodě, jež není lyrickým vzrušením pouze, ale praktickým zasáhnutím do svého vlastního života (očištěním a rozjasněním), do sociálních poměrů, do bludů civilisace, nejúspěšnějším úsilím pro mír nejen mezi lidmi, ale mezi lidmi a přírodou též…”¹⁾ – to Miloš Seifert - Woowotanna eticky prohluboval studnu Černého vlka, takže například Ladislav Rusek je toho názoru, že mluvíme-li o Setonově woodcraftu a Seifertově lesní moudrosti, není to totéž. Důvodem má být Setonovo povětšinou praktické zaměření podle samotného významu slova -craft = dovednost,… A přece i Seton ke konci života píše: “Woodcraft, to jest moudrost lesa (wisdom of the woods), to byl, který utvářel člověka z hrubého materiálu, a dnes je nám při ruce, aby nás vedl k nejvyšším metám…”²⁾
“Woodcraft uvádza v život svetový názor mudrcov všetkých zemí a vekov, že totiž medzi človekom a Prírodou je dokonalá harmónia – ‘súzvuk s nekonečnom’. Dosiahnuť súladu medzi ľudským duchom a duchom vesmíru je snažením všetkých priekopníkov ľudstva s vidúcim okom: Kristus, Budha, Hiavata, a j. Ideál, ktorý prináša, je túhou po dokonalosti, ktorá je zaisté najvyšší prejav ľudskej túhy: pochopiť Nekonečno. Sem obracia našu pozornosť symbol ohňa štvorramenného, symbol Všeduše-Boha. Pomer woodcraftera k vesmíru je hlboký cit zbožnej úcty…”³⁾ – to Viliam Valovič - Manoki prohluboval světonázorový a duchovní aspekt woodcraftu, aby jasně vyslovenou ideou překonal v tomto směru nezřetelné učení Černého vlka a pomohl hledajícím na cestě.
A byli a jsou tu ještě další, kteří také mají co říci. Kéž by všem moudrým bylo dopřáno sluchu!
Jedna z nejmodernějších (ač paradoxně více než čtvrtstoletí stará) definic woodcrafterského programu, která kdy vznikla, ale neprávem upadla v zapomnění, pochází ostatně ze Střední Evropy také. Pro inspirací a jako ukázku tvořivého rozvíjení Setonovy myšlenky ji zde na závěr kapitoly uvádíme v celém rozsahu:
Předmětem naší činnosti a snah je volný čas člověka, to, co nabízíme má být druhem rekreace, hry v tom nejlepším slova smyslu. Pojem hra při tom chápeme zcela bez pejorativního zabarvení, jako veškerou činnost, která bezprostředně neslouží zaměstnání nebo hájení existence. Považujeme tuto životní oblast za mimořádně významnou, zejména v dnešní technizující se společnosti; zastáváme názor, že se má naplnit činnosti, která je pro člověka maximálně smysluplná a hodnotná. Jestliže hra neslouží přímému hájení existence, není tím řečeno nic o její lidské hodnotě ve srovnání s hlavním povoláním; zde neplatí žádná podřízenost.
Konkrétní program, který nabízíme mužům i ženám a všem věkovým stupňům, zahrnuje činnost, která bývá jinak rozptýlena v řadě zájmových organizací nebo i profesionálních institucí. Je to umění, filosofie, folklor, umění společenské zábavy, přírodověda, sport, rukodělné dovednosti – a táboření, které má v tomto souboru mimořádný, klíčový význam. Všechny tyto činnosti mají totiž společného jmenovatele; jsou to obory, které musí nebo má ovládat jedinec, který chce žít plným životem v původním lidském prostředí, ve volné přírodě. Jádrem hry, kterou nabízíme, je woodcraft, lesní moudrost, “nejstarší lidská věda” (Seton), základním pravidlem je přijetí podmínek, ..text pokračuje
