Projevy lesní moudrosti v české literatuře
Rozvoj hnutí Lesní moudrosti i osobní cesta kteréhokoliv jedince k pochopení a realizaci “cesty k vyššímu a čistšímu lidství” (M. Seifert) jsou téměř nemyslitelné bez přispění patřičné literatury. Zvláště v dnešní době, která z nejrůznějších důvodů už nedovoluje trávit většině lidi v přírodě veškerý čas, ani dobrat se drahocenných zkušeností a poznatků jen trpělivým pozorováním přírodních dějů po celý rok, může a musí vhodná kniha nahradit tyto nesnadno dosažitelné hodnoty těm žákům lesní moudrosti, kteří chtějí zkušenosti, sporadicky získané přímo v přírodě, doplnit i rozšířit četbou a studiem.
Řekněme také hned, že v mnoha případech je to právě četba vhodných knih, která člověka přivede do přírody, nasměruje Jeho pozornost i vnímavost správným směrem, urychlí jeho pokrok v chápání přírodních dějů i zákonů, vysvětlí podrobně i názorně to, co by jinak musel žák lesní moudrosti dlouho a pracně objevovat. Obohatí takto jeho duševní obzor způsobem, který je nezastupitelný.
Namítne-li někdo, že například přírodní člověk, pračlověk, starý Slovan nebo Indián (zdráhám se zde použit slova “divoch”) nikdy nečetl, alespoň ne v tom smyslu a rozsahu, jaký umožňuje abeceda, písmo, kniha a nesmírně rozsáhlá l1iteratura naší civilizace, pak odpovím hned, že tito dávní lidé také nepokročili příliš dál a výš za hranice své dovednosti (praktickým schopnostem a dovednostem odpovídá spíš anglické slovo “craft” v Setonově woodcraft, než naše “moudrost” v pojetí Seifertovy české Lesní moudrosti!), tedy sebezáchovné dovednosti žít a přežít v neúprosné divoké přírodě, jak jim to vnutily okolnosti jejich vývojového stupně a úrovně.
Moderní člověk se vrací do přírody už jiný; přibližuje se Matce Přírodě uvědoměle, se snahou pochopit její zákonitosti a odhalit její skryté děje i podněty a poučení. Nebude už nikdy primitivem, na kterého si může občas jen hrát. Chce vyzkoušet a případně přijmout za své všechno dobré, účelné, zdravé, zdokonalující a podněcující, co příroda – už také změněná a mnohde “civilizovaná” i poškozená – mu může dát.
Nemůže-li dnešní člověk už trávit celé dny činnostmi člověka – lovce nebo zálesáka, tedy trpělivým celoročním pozorováním zvěře a jejích zvyklostí – a už vůbec ne lovem, plížením se za kořistí, kladením pastí atd., může přesto v přírodě, poučen právě knihami a radami zkušenějších, alespoň ve zkratce, ale velmi pozorně hledat svou Lesní moudrost. Poučen i podnícen literaturou, může objevovat jedinečné pravdy Lesní moudrosti už intenzivněji a s plnějším pochopením, než kdykoliv dříve. Ostatně, už sám fakt, že cestě Lesní moudrosti byly dány solidní základy právě literární formou – knihami E.T.Setona a u nás překlady téhož autora i vlastními knihami Miloše Seiferta, dokazuje, že moderní hledání Lesní moudrosti je bez literatury prakticky nemožné.
