Pokračování textu ze strany 82
Kmeny lesní moudrosti LLM na Slovensku – 20.léta
V seznamu kmenů a jednot (příloha k oběžníku Ligy č. 19 z 16.12.1922) na konci roku 1922 se již Dolní Kubín neuvádí, ani později. Horní Chlapci z Dolního Kubína se tedy udrželi při životě necelý rok. Ale byli tou první vlaštovkou – a to jim už nikdo nevezme.
Naopak se ale v tomto seznamu uvádí kmen v Radvani (Zvolenská župa), s náčelníkem (?) L. Markovičem. Jiné zprávy o tomto kmeni ale nemáme a později se již neuvádí.
V roce 1925 se náčelnictvo LLM pokoušelo rozdělit kmeny do žup a z Hlasatele (září 1925) se dozvídáme, že vzniká župa bratislavská – v Bratislavě tedy již existuje kmen (první zmínka o o něm je už v Hlasateli o rok dříve). Jméno kmene se neuvádí, ale – v létě 1926 referuje jednatel LLM M. Vavrda o své návštěvě v Bratislavě u aktivního kmene “Wolf und Fuchs”. Myslím, že kmen “Vlk a liška” je totožný s předchozím (1924–1925). Z oběžníku Ligy (17.5.1926) se dozvídáme, že tento bratislavský kmen si vydává vlastní časopis. Z kusých zmínek můžeme soudit, že kmen vznikl asi v roce 1924 a že v druhé polovině 20.let zanikl.
Počátkem roku 1927 je ve Zvoleni založen kmen Priatelov prírody, později (počátkem 30. let) přejmenován na kmen Ranného svitania, nejdéle trvající a největší kmen na Slovensku (ve 30. letech míval prý přes 60 členů). V létě 1927 už pořádal dvoutýdenní tábor na Velké Fatře a ve zprávě Výboru pro pocty (23.10.1927) se říká, že v kmeni bylo dosud. uděleno 8 orlích per.
Na podzim 1928 se v Hlasateli o tomto kmeni praví: “Zvolen. Bratři konají toulky Slovenskem. Jejich sněmy jsou naplněny živým idealismem mládí. Oblíbenými místy jejich jsou romantická údolí Teplého potoka, Podzámčok, Slatinovská dolina, Pustý hrad, Bienská dol. V dubnu postavili si chlapci chatu pod Pustým hradem a nazvali ji Wigwam. Žel, že jim brání v táboření nedostatek peněz, neb jsou to chlapci chudí. Věříme však, že najdou se pokrokoví rodiče, kteří jim pomohou v práci a prošlapou cestičku k veřejnosti.”
Prvním, nadšeným a nadějným náčelníkem tohoto kmene byl Julo Kozmačuk - Hnedý vlk (1910–1929). Ještě v srpnu 1929 byl na návštěvě na táboře pražských woodcrafterů na Samechově, 26.9. onemocněl zápalem slepého střeva, operaci však podlehl (4.10.). Woodcrafterské kmeny Stříbrné luny a Živěny v Praze vydaly na jeho počest krásný pamětní tisk. V Hlasateli z podzimu 1929 je krátký nekrolog, v němž se mimo jiné praví, že v junáctví pracoval od roku 1923.
Novým náčelníkem byl zvolen bratr Katina, po něm Maťo Hronec, kterého nakonec (někdy v letech 1933–34) vystřídal Ludovít Klibáni.
Vznik slavného tábořiště
Vzpomíná Karel Langer - Juraj, tehdy adept učitelství a blízký spolupracovník M. Seiferta:
“V roce 1920 dohodli jsme se se skauty – studenty učitelského ústavu v Banské Bystrici, kteří navštívili Hradec Králové, že najdou tábořiště, v němž budeme v roce 1921 společně tábořit. Našli jedinečné místo v Nízkých Tatrách pod Smrekovicou nedaleko Liptovského Sv. Mikuláše. Toto tábořiště jsme navrhli M. Seifertovi pro jím plánovaný společný tábor i jeho ..text pokračuje
