Pokračování textu ze strany 29
… projdeme-li expozicemi lidového folkloru a navštívíme-li Náprstkovo muzeum s expozicí indiánských kultur Severní a Jižní Ameriky, zjistíme, že výrobní techniky všech předprůmyslových společností byly v podstatě stejné. Výrobky se liší jen po výtvarné stránce – liší se dekorem. Je snad zásadní rozdíl mezi tkaninou indiánskou a tkaninou tkanou řekněme našimi Valachy? Ortodoxně pojatý woodcraft v našich podmínkách se stává vlastně folkloristickým kroužkem indiánského folkloru. Aby Setonova Kniha lesní moudrosti byla pro nás obecněji přijatelná, musel by za vzor lidství být přijat náš národní ideál a folkloristické indiánské prvky pokud možno nahrazeny folklorem naším.
V naší zemi nikdy nebyly široké prérie, naši předkové se nikdy neživili lovem celých stád zubrů. Naši předkové, když přišli do naší vlasti, byli zemědělci doby železné na rozdíl od Indiánů, kteří při příchodu Evropanů (v případě Severní Ameriky až v 16.století!) žili ještě životem člověka mladší doby kamenné. Život našich předků se neodehrával ani na prériích, ani v pralesích. Naši předkové se počali usazovat na vymýcených prostorách podél vodních toků, které tu zanechali Keltové a Germáni, Byli ovlivnění římskou kulturou.
Co ze Setonovy Knihy lesní moudrosti je pro nás dnes přijatelné a co potřebuje úpravu?[1] Jistě je plně přijatelná úvodní kapitola: Principy junáctví – devět základních principů junáctví. Těžko je přijatelná kapitola II. – Sparťané Západu. Domnívám se, že kapitoly: Cíl a zákony, IV.Pocty a stupně mohou být s menšími úpravami přejaty. Kapitola V. – Tance a ceremonie by měla být upravena podle našich národních zvyklostí. Kapitoly VI. – VIII.: Sugestivní program, Skautská praxe by mohly zůstat téměř nezměněné. Kapitolu IX. Signalizace a Indiánská znamení by bylo nutno upravit na naše poměry. Kapitoly X. Tábornictví a XI. Táborové hry možno převzít beze změn. Kapitolu XII. Zdraví a Přírodní medicina nutno upravit podle našich předpisů a zdravotnických zvyklostí. Kapitoly XIII. – XIV. – XV., popisy amerických přírodnin, nutno nahradit popisy našich přírodnin. Trocha z Indiánské cesty může zůstat pro zpestření programu. Kapitolu XVII. Vyprávění při táborovém ohni by bylo třeba doplnit o vyprávění z naší národní historie.
Domnívám se, že takovýmto způsobem přistupují k Setonově Knize lesní moudrosti dnes ti junáčtí vůdcové, kteří uznávají význam Setonova díla pro výchovu naší mládeže. Ortodoxní chápání Setonovy Knihy lesní moudrosti v našich podmínkách by mohlo vést ke vzniku kuriosního obskurního hnutí.
V obecnější rovině řeší tyto otázky práce bratra Ladislava Ruska: Hlas lesní moudrosti, která může být kompasem při hledání cesty pro lesní moudrost u nás. Přeji čtenáři hodně porozumění a poučení.
V Novém Jičíně, v červnu 1992
- ↑ Vzhledem k tomu, že od napsání tohoto textu zanedlouho uplyne třicet let, je nutno říct, že při obnovení LLM v roce 1990 nikdo neměl v úmyslu znovu překládat The Book of Woodcraft. Prioritou byl Svitek, tedy organizační a metodická část, doplněná o aktuální přehled činů a mistrovství, který sice vyšel z doslovného překladu 28. vydání “Coup and Degrees” z r. 1930, ale během následujících sedmi let byl upraven týmem redaktorů tak, aby vyhovoval současným podmínkám. (Poznamenal Keny, 23. 12. 2020)
