Výroční sněm L. L. M. v Praze dne 23. března 1924.
Na den 23. březnu svolali jsme do Prahy sněm a Radu důvěrníků, abychom zahájili nový rok ligy a zvolili nové náčelnictvo. Účast byla velmi pěkná, byli tu bratři ze všech koutů Čech a z Moravy z Brna. Podáváme důležité zprávy zvlášť, jak je proslovili jednotliví zpravodajové. Sněm měl průběh radostný a nálada byla opravdu jarní. Bratří z Benešova, Veleslavína a z Příbramě složili tabú. Br. Schartovi, odstupujícímu jednateli, udělen byl řád „Svantovítova kohouta“ za jeho bdění nad Ligou minulého roku. „Svantovítův kohout“ udělen byl též br. Ludvíku Thálovi v Berouně, br. Mílovi Vejchodovi v Jindř. Hradci a Prokopu Koudelovi v Berouně. Vůdcovské diplomy slavnostně uděleny br. Šnebergrovi a br. Korandovi z Plzně. Odpoledne sdělili své poselství nově zvolený náčelník a náčelnice. Sestra Konopásková z Prahy promluvila o stupních dívčího stoupání, na kterých pracuje a zmínila se o stavu dívčího hnutí v naší Lize. Br. Prokop Koudela měl povzbudivý výklad o ruční práci s chlapci s ukázkami vyrobených předmětů. V předvečer sněmu sehráli naši junáci v Praze I. divadlo ze života junáckého „Slávův odkaz“, jež pro naše junáky napsal br. Lumír Hradecký. Junácké jeviště ještě zdařilejšího pokusu o předvedení života táborového nevidělo. Byli jsme všichni potěšeni.
Bratří a sestry.
po roce zase scházíme se, abychom přehlédli svoji práci. Můžeme mít radost, neboť znova si můžeme říci, jako na každém sněmu dosud: prohlubujeme se a rosteme. Přes všechny ty útoky, překážky a neporozumění. Dnes máme už kmeny a družiny, za které bychom se nemuseli stydět před světem. Doufejme, že ti,; kdo dosud dosti nepracují, budou pracovati, až poznají, co jest Lesní Moudrost. Bylo by smutné, aby se v celém národě mezi 5.800.000 mládeže nenašlo 1000 hochů a děvčat, odevzdaných nadšeně tak vznešené myšlence jako je Lesní Moudrost.
Pozorujeme s pýchou, jak junáctví v nás a námi roste. jsme součástí jeho života a proto proděláváme vývoj s ním. Dnes je nám už samozřejmé, že nám nejde o sport zvaný skauting, ale o umění života zvané woodcraft: lesní moudrost. Považuji za velký čin změnu názvu Psohlavců a Zálesácké Ligy v Ligu Lesní Moudrosti. Slovo není jen firmou nebo titulem, je výrazem myšlení a programem k činu. Dnes tedy víme, co chceme: nového Člověka s hlubokou filosofii a vřelým náboženstvím kolem činorodého žití! Potěšitelné je, jak myšlenky námi hlásané si dobývají půdy už i u nás, jen kdyby bylo tolik upřímnosti, aby všichni čeští woodcrafteři semkli se v jeden šik! Ernest Thompson Seton, zakladatel naší myšlenky, je stále s naší Ligou a sleduje se zájmem náš rozvoj.
Novému roku do vínku dal bych rád něco myšlenek a plánů. Předně přemýšlejte často o Lesní Moudrosti a hleďte si vštípiti její hluboký dosah v mysli. Mne přímo naplňuje jásotem šíře a cena tohoto světového názoru. Kolik hnutí, dnes populárních, v ní je zahrnuto! V Lesní Moudrosti je abstinence, je v ní pacifismus, najdete v ní myšlenky mazdaznanu, ona nejkrásněji řeší socialismus, ba křísí i staré mythy.
My jsme jistě průkopníky něčeho nesmírně velkého a krásného a proto naše junáctví značí pravé bohatýrství ducha, ano nové šlechtictví, o kterém snil Ruskin a van Eeden. Význam osobnosti nikdo nepředpojatý nemůže podceňovat, budoucnost lidstva záleží také na tom, bude-li míti silné a zdatné vůdce. Junáci mají býti jednou na špici lidstva, ti nejlepší z lidí! Chceme vychovávat hrdiny!
Ale cesta k tomu není lehká! Nestačí jen zdraví, ač to je podmínkou. Třeba je studia, píle, úchvatné píle a bdělosti, přísného snažení za tímto jediným velkým cílem! Stezka naše je úzká a nezná ..text pokračuje
