Pokračování textu ze strany 17
… spíše to poznání, které vyslovil Masaryk: „Věřím, že život jednotlivce i národů není řízen náhodou, nýbrž plánem Prozřetelnosti. Touto vírou jsem se spravoval za války a spravuji se jí i nyní.“
Po brannosti a otázce náboženské přicházím k občanství, kde názory naše a Seifertovy se diametrálně rozcházejí. Několika citáty objasním stanovisko S. Praví (str. 17.): „B.-P. zařaďuje hocha příliš svědomitě do dnešní společnosti. Buď připraven, je jeho heslo, aby ses hodil dobře do dnešního světa. V podstatě je to správná výchova a to je jediný světlý bod anglického skautingu, tato výchova k samostatnosti, svépomoci, soběstačnosti. Chlapec je zasvěcen do dnešního života, zná poměry a má mnoho zkušeností, neztratí se a je často velmi užitečný, pomáhaje v ochranných sborech a konaje dobré skutky.“ Nebyl by to však S., aby hned v zápětí své tvrzení nezbořil. Ptá se: „Ale kde je idealismus mládí? Kde je touha po uplatnění hesla bratrství pro všechny?“ Tedy skaut je velmi užitečný, pomáhá, koná dobré skutky. V tom však není uplatnění hesla bratrství pro všechny. V čem tedy? A dále čteme: „V B.-P. systému není mravní hloubky, je příliš povrchní. Jemu je ideálem řádné občanství. To znamená souhlasit s dnešním nespravedlivým řádem společenským, kapitalismem, vykořisťováním práce, neopravdovostí ve všem.“ Čteme a domníváme se býti na nějaké veřejné schůzi lidu. Seifert praví pak, co od junáka očekává: „Že stane se tvrdošíjným bojovníkem za sociální spravedlnost a za vyšší jednotný mravní názor člověka“. Kdybych nebyl přesvědčen o jiném, musil bych se domnívat, že S. četl o B.—P. skautingu nějaký pamflet, napsaný velkokapitalistou, bankovním magnátem. Ale S. zná B.-P. literaturu a přece odvažuje se tvrdili, že je jeho systém mravně laxní, povrchní. A čím to dokládá? Že B.-P. chce vychovati „řádného občana.“ Jako by skauting B.-P. i náš nebojoval za sociální spravedlivost, za vyšší a jednotný mravní názor. Pokud se toho týče, nepůjdeme ani B.-P., ani my do učení k p. S., zejména ne pokud se mravního názoru týče. A Seton? Seifert o něm praví na str. 20.: „Seton bourá stávající světový řád.“ Nu, přečtete-li Woodcraft, uvidíte, že to není pravda, že je to jen silná fráze, kterých má S. ve knize mnoho. Ale kdyby jen boural, pak by po jeho systému nic nebylo, pak by ho ani v Americe nemohli potřebovat. V Rusku také jen „bourali“ a co z toho pošlo! Seton však staví a staví po svém střízlivě, ne však tak, abychom to mohli bez korektury přijmout. Seifert o tom praví: „Chce přenést život vůbec do přírody, nechce znáti měst a jeho falešné kultury. Žije celý život v táboře. Prožívá život venku jako návrat k primitivismu, jako vzpomínku a prožití toho, co bylo zdrojem všech sil a všeho vývoje člověka.“ Je vůbec možno tohle u nás do důsledku realisovati? Což pak máme kolem sebe takové poměry, abychom mohli vůbec tak žíti, jak podle Setona chce Seifert? A co tam vlastně ..text pokračuje
