Tato stránka byla ověřena
Vzpomínám-li
na návštěvu E. Th. Setona a jeho manželky v Praze, stává se mi jasným, co jsem si celá dlouhá léta neuvědomil. Až jeden z dopisů bratra MUDr. Františka Kožíška mne na to – nechtěně – přivedl. Co bylo důvodem, že se přátelé Jaroslav Šimsa a Míla Vavrda rozhodli pozvat Setona k nám?[1] Znovu pročítám Šimsův článek “O budoucnost Ligy”, který vyšel v dubnu 1932 v časopise Slunovrat, redigovaném Mílou Vavrdou. V závěru J. Šimsa píše:
- Ve výchovné osnově Ligy zbožštění přírody a kult přírodnosti (sem patří i chvála primitivní “lesní moudrosti” atd.) je stejně chybným pramenem tkáně jako přecenění Setona. Seton je básník, ne však velký básník, je opravdu kreslíř a malíř, ale ne genius, je zajímavý myslitel a opravdový vychovatel, ne však originální myslitel, ne nejvyšší vůdce v životě. Stojí neskonale výš a duši mládeže mnohem blíž, než generál Baden-Powell, druhý zakladatel skautingu, ale všimněme si, jak jméno jeho dnes zní málo programově. Anglický generál je mnohem, mnohem programovější[2], ovšem, že nemůžeme jeho program ze svého českého a socialistického hlediska přijmout. Řeknete-li jméno Masaryk, nebo Marx nebo Lenin, nebo z jiné oblasti jméno Bakule nebo Dewey, je to sám program, heslo pro boj, výzva k určité aktivnosti, generální linie pro celé skupiny lidí. Seton jakoby nepatřil naší době, příliš patří všem dobám, je málo určitý. A v Americe jeho vliv na mládež už dávno přešel, woodcraft se ujal a zobecněl na všech táborech, ale není spojován se jménem Setonovým.[3] Hnutí woodcrafterské v USA je výlučné a jen pro bohaté lidi. Dojem z posledních podniků Setonových je ten, že jsou to sice podniky ušlechtilé, ale obchodně výdělečné. Cítili jsme tento nedostatek už dřív, proto také jsme vůdcovství Setonovo prakticky doplňovali jednou Masarykem, jindy Hargravem. Dnes ovšem nepomohou Lize ani staré formule ani staří páni. Je třeba najít živé vůdce a vychovat řadu nových vůdců. Není toto největší nedostatek Ligy? Jakmile jej uvidíme a uznáme, již jsme učinili první krok z nesnází ven. Ligu (jako kteroukoli jinou organisaci) musíte stále reformovat. Zúčtujte s postranním strachem ze socialismu, ale i s hlučným radikalismem slov. Ohlédněte se mezi dnešními českými mysliteli a vůdci veřejného života, ..text pokračuje
- ↑ Jan Niebauer - Wo netušil, že Setonova návštěva v Praze byla důsledkem celé řady náhod. Počátkem roku 1935 se totiž Seton konečně rozvedl se svou první ženou Grace, podstoupil „naturalizaci” – což byl mimo jiné krok, kterým BSA o dvacet let dříve (1915) podmínila jeho setrvání ve funkci náčelníka BSA. A legalizoval svůj desetiletý mimomanželský vztah z Julií M. Butree. O rok později (na jaře 1936) „novomanželé” vyrazili poprvé společně do Anglie. O této nečekané návštěvě informovali Vavrdu přátelé z OWC. Ten neváhal, sbalil kufr a vyrazil do Anglie, aby se mohl se Setonem osobně sejít. Pravděpodobně při tomto setkání se dozvěděl, že Seton přijede ke konci roku do Evropy znovu, protože ho zve do Německa Heinz Reichling. Takže mu navrhnul, aby tuto návštěvu spojil se zajížďkou do Prahy.
- ↑ Jaroslav Šimsa - Sůva – tak jako mnozí jiní – netušil, že ona „programovost” Baden-Powella byla ve skutečnosti marketingovým dílem Cyrila Arthura Pearsona, který podporoval Baden-Powella nejenom mediálně, ale také finančně a personálně. Jen pro ilustraci – zástupcem BP byl Percy Everett, jeden z Pearsonových redaktorů. Pearsonovým zaměstnancem byl i Marcus Woodward, který měl na starosti woodcrafterskou stránku skautingu. Pearson byl Baden-Powellův vydavatel a pomohl mu i tím, že dal jeho hnutí bezúplatně k dispozici i prostory pro jeho „hlavní stan” (Head-Quarter) v centru Londýna. (Poznamenal Keny)
- ↑ Tím, kdo Setona „vytěsnil” z povědomí americké veřejnosti byl Daniel Carter Beard, který neunesl Setonův mediální úspěch u americké mládeže a od roku 1905 vytrvale škodil jeho dobré pověsti. Nejprve zneužil situace, poté co vypukla 1. světová válka, aby svými pletichami dosáhnul toho, že byl Seton odstraněn z vedení BSA. A pak začal za peníze BSA masově šířit výmysly, které měly za cíl zcela účelově zamlžit okolnosti, za jakých vznikla americká skautská organizace a podsunout americké mládeži, že to byl on a nikoliv Seton, kdo stál u zrodu skautského hnutí. Daniel C. Beard se dokonce nestyděl zneužít ani Setonovu zavedenou přezdívku – Black Wolf, kterou si přivlastnil. K Setonově smůle byl Beardovi dopřán dlouhý život – zemřel až v červnu 1941. (Poznamenal Keny)
