Pokračování textu ze strany 143
… s porozuměním. Dal jsem tomu název: "Woodcraft. Některé myšlenky a otázky." 39 stran! Psal jsem to od března do počátku dubna 1974. Znovu to pročítám – až se divím, že se mi to tak podařilo napsat.[1]
Snaha – přání: Důkladné poznání Setonova života. Vývoj ETS a vývoj myšlenky woodcraftu. Odlišení ETS a woodcraftu jako dvou samostatných skutečností. Nemýlil jsem se, Míla Vavrda to přijal s porozuměním.
V půvabné knížce Hermanna Hesse: Siddhárthah – str. 35 – čtu:
- S poloúsměvem, s neotřesitelným jasem a přívětivostí patřil Guatemah jinochu do očí a rozloučil se s ním posunkem sotva znatelným. “Moudrý jsi, Ó šramane” řekl Ctihodný. “Moudře umíš mluvit, příteli. Varuj se příliš velké moudrosti”.
Opakuji si ta slova: Varuj se příliš velké moudrosti. Ne, že bych byl moudrý, ale vztahuji to na své otázky, na snahu víc poznat, víc pochopit, obsáhnout Setona, woodcraft a to všecko. Po příkladu Ľudovíta Okánika jsem se snažil mít vše, co od Setona vyšlo v češtině. Vše, co napsal MS. Komplet naši woodcrafterskou literaturu. Když za něčím jdeš celá léta – mnoho dosáhneš.
Ptal jsem se – a jak málo odpovědí jsem nalezl. Vyznávám se Ti: již se neptám. Vzpomínám, jak často jsem v pohřebních kázáních připomínal: Život náš skryt jest v Bohu. Skrytost života.
Připomínám si výrok z Hessovy knížky. Ale i moudrost o uzavřených kruzích. Vidím v duchu MUDr V. Valoviče, jak mi ukazuje množství dopisů – pečlivě srovnaných, převázaných – a říká: to je svědectví, jak jsme zápasili o lepší poznání Vudkraftu. Nebylo to snadné. K poznání, že Vudkraft je světový názor, jsme došli po dlouhé cestě.
Píší tyto řádky a vedle psacího stroje leží v zeleném celoplátně svázané "Vzpomínky 1931–46 – Myšlenky a otázky." [2] Je to podobné, jako dopisy v rukou Valovičových. Cesta nebyla snadná. Ptali jsme se, až to bolelo. “Bílá místa zůstávají“, jak mi kdysi napsal bratr M. Zapletal. Odplynul čas našich otázek. Valovičových, waldenské školy, i mých. Dnes se snažím slyšet, přijímat, radovat se, být vděčný – bez dalšího ptaní. Je tolik kladného a krásného. “Hledá-li mne” voda ze Setonovy studánky, je to přátelské hledání a shledávání. V závěru života měl tatínek rád podzim. “Je daleko vidět”. E. Th. Seton se rád díval do dálky, přes poušť až k sídlům Pueblo-Indiánů. Dívat se do dálky, to bych také chtěl umět. Protože je v tom moudrost.
- ↑ Strojopis se dochoval v několika kopiích a je zajímavým dokladem myšlenkových pochodů Wo. (Poznamenal Tuwanakha)
- ↑ Vzpomínky na léta 1931-1946. Myšlenky a otázky. (strojopis, 1974). Také tento elaborát se dochoval v několika kopiích a je zajímavým dokladem woodcrafterského života Wo. (Poznamenal Tuwanakha)
