Kmenové zřízení
Kmenové zřízení, je klíčové organizační schéma, kterým se liší woodcrafterská organizace od všech ostatních organizací.
Když Seton inicioval vznik prvního kmene, neuvažoval nad tím, že by jednou mohla vzniknout nějaká zastřešující organizace, jakou je dnes Liga lesní moudrosti. Zpočátku to pro něj byla jen hra. Hra na indiány. Proto se ostatně také první knižní vydání svitku březové kůry jmenuje How to Play Indian[1] (Jak si hrát na indiány). Proto zvolil jako základní organizační jednotku kmen[2], v jehož čele měla stát skupina demokraticky zvolených náčelníků z řad členů, a hlavním náčelníkem coby nejvyšší autoritou. Ten si mohl jako svého rádce (medicin-mana) vybrat libovolnou dospělou osobu. Z textu je zřejmé, že Setonovou cílovou skupinou byli tehdy především chlapci ve věku od 8 do 18 let.
I když o několik let později tvrdil, že …, I gave them an impromptu code and constitution, prepared previously with the help of an expert lawyer.[3] (v článku pro magazín The Outlook (publikovaném 23.7.1910), je skutečností, že teprve ve Svitku z r. 1906 soubor uvedených pravidel připomíná ústavu a je zastřešen názvem Tribal constitution – Kmenové zřízení. Zcela evidentně šlo tedy o Setonovu improvizaci, které se až dodatečně, snažil dát punc předem připraveného záměru.
1920
Právě onoho roku se objevil v rámci Seifertovy knihy Přírodou a životem k čistému lidství, 1920 první nástin české verze woodcrafterského kmenového zřízení. Seifert, který psal tuto knihu jako základní příručku pro členy Junácké obce Psohlavců, se pokusil použil nejenom skautskou terminologii, ale i organizační schéma Baden-Powellovy organizace. Nicméně je zřejmé, že za ekvivalent Setonova kmene považoval Družinu – skupinu od 3 do 15 členů, bez rozdílu věku, která si demokraticky volila ze svého středu vůdce.
Družina, organizačně nezávislá jednotka, se mohla za účelem vzájemné spolupráce spojit jinými družinami do tzv. jednoty. Všechny (jednoty i družiny) zastřešovalo ústředí, kde byla každá organizační jednotka – samostatná družina či jednota – zastoupena jedním důvěrníkem.
Tento český organizační model se v zásadě kopíruje dodnes. Podle současné terminologie, je v rámci LLM ekvivalentem Seifertovy družiny – rod, jednoty – kmen a ústředí, které volí náčelnictvo – se dnes označuje jako sněm zástupců[4].
Náčelnictvo, které bylo volené ústředím (sborem důvěrníků) na jeden rok (tj. do příštího sněmu obce) tehdy představoval:
- starosta
- náměstek starosty (jednatel)
- hospodář
- pokladník
1922
Po navázání osobního kontaktu se Setonem, založila woodcraftersky orientovaná část Psohlavců, pod Seifertovým vedením českoslovenou Ligu lesní moudrosti, původně pod názvem Zálesácká liga Československá – The Woodcraft League of Czechoslovakia, který se krátce poté co Seifert vydal pro její potřeby útlý svazek pod názvem Základy kmenového zřízení, změnil na Liga lesní moudrosti – The Woodcraft League of Czechoslovakia
Organizační struktura se od toho co Seifert uvedl r. 1920 liší tím, že mezi Ústředí a družinu zavádí další organizační články. Zcela novým organizačním prvkem, o jakém Seton nikdy ani neuvažoval, jsou osamělí členové – stráže – členové woodcrafterské organizace, co nemají ve své blízkosti dost spřízněných duší, aby mohli vytvořit družinu.
Rozdíl je také v tom, jak si měla zvolit svého vůdce družina. Ta již nevolila za vůdce autoritu ze svého středu, ale někoho ze seznamu zkušených a uznaných vůdců kmene[5]. Nově založenou družinu tak měl, alespoň dočasně, vést zkušenější woodcrafter. Výchozím předpokladem pro založení kmene byla existence minimálně dvou družin[6].
Jednota měla být nově seskupením několika kmenů z blízkého okolí, ale prakticky se jednalo ve většině případů pouze o synonymum pro kmen. Rozdíl byl pouze v tom, že na rozdíl od kmenového náčelníka, měla být starostou jednoty vždy osoba plnoletá.
V organizačním schématu byl ještě jeden článek – župa, která měla sdružovat kmeny a jednoty s určité oblasti (dnes bychom řekli kraje, či okresu)
Toto kmenové zřízení doplnil po ideologické a metodické stránce r. 1925 Seifertem sepsaný Svitek březové kůry, 1925 (kniha).
1923
Hned v prvním čísle II. ročníku Vatry Miloš Seifert - Woowotanna ve svém Poselství v kostce zopakoval nejenom čím se woodcrafterská organizace liší od skautské, ale také to, jak by by měla ideálně kmenová činnost začít.
1946
Po 2. světové válce se rozhodli zástupci obnovené Ligy československých woodcrafterů vytvořit aktualizovanou verzi Svitku březové kůry, jehož součástí mělo být i přepracované kmenové zřízení[7]. S ohledem na zcela marginální počet členů LLM však byla tato publikace cílena pouze na kmeny.
Za zmínku stojí pouze informace, že právě zde byl poprvé uveden český překlad Setonova vyprávění o založení prvního woodcrafterského kmene, které pocházelo pravděpodobně z angl. originálu jeho životopisu[8][9], publikovaného v USA r. 1940.
1969
Oficiální poválečná existence LLM neměla dlouhého trvání. Iluze, že by snad mohli woodcrafteři nějakým způsobem působit v rámci ČSM (Československý svaz mládeže) vzala brzy za své. Oficiálně Liga svoji činnost ukončila r. 1948. Skalní woodcrafteři se však i nadále scházeli a doufali, že přijdou lepší časy.
Koncem 60. let se zdálo, že ty časy už jsou zde. Bývalí woodcrafteři Milouš Stárek - Mahykan, spoluautor kmenového zřízení z r. 1946, za přispění Vladimíra Kysilky - Losa připravili jeho aktualizovanou verzi, která vyšla pod názvem Kmenové_zřízení,_1969_(kniha) pro interní potřebu Klubů lesní moudrosti, které vznikaly[10] pod záštitou ČTU (České tábornické unie).
2011
Vyšlo zcela nově zpracované Kmenové zřízení[11], které reflektuje reálné zkušenosti 10 let od obnovení LLM.
Jak to bude dál?
Během let co uplynuly od r. 1902 lze říct, že základem woodcrafterského hnutí jsou osamělé stráže. Jednotlivci společných zájmů, kteří se sdružují do volných seskupení, ze kterých za příznivých okolností vznikají organizované kmeny či rody, ze kterých se – opět za příznivých okolností stávají rodinné kmeny, popř. volně organizované skupiny rodin, jejichž členové starší 15 let[12] mají z hlediska organizace statut stráže.
- ↑ Seton v tomto vydání Svitku uvedl konkrétní indicie, které potvrzuje i jeho vyprávění o vzniku prvního kmene woodcrafterských indiánů. Takže víme, že si první kmen Sinawoy zvolil za své totemové zvíře Modrého bizona a jeho prvním náčelníkem se stal Loraine M. Wood – Deerfoot. Přehled woodcrafterů z tohoto raného období naleznete v rámci Kategorie:Seton Indians.
- ↑ Kromě výrazu tribe (kmen) Seton užívá ve stejném smyslu také band.
- ↑ … Dal jsem jim prozatimní kodex a stanovy, které jsem předem připravil s pomocí odborného právníka.
- ↑ https://www.woodcraft.cz/download/cojellm/stanovy.pdf
- ↑ U zcela nové družiny tak musel být alespoň jeden člen uznán nejbližším kmenem, či zástupcem náčelnictva za vhodného vůdce. To byl zřejmě důvod, proč vyhledali r. 1922 chlapci z družiny “Děti Vatry” (budoucí Kmen Blesku (Kunčičky)) Františka Čermáka z kmene Strážci lesa.
- ↑ Proto byl oficiálně Kmen Blesku (Kunčičky) založen až k 1.1.1926, kdy vznikla třetí, dívčí, družina "Lesních dívek". V kmenovém zřízení z r. 1922 bylo doporučeno, aby kmen sdružoval maximálně 5 družin a celkový počet jeho členů nepřekročil 50.
- ↑ Ke stažení také na oficiálním webu LLM.
- ↑ Ernest Thompson Seton:Trail of an Artist-Naturalist: The Autobiography of Ernest Thompson Seton, Charles Scribners Sons, New York, 1940.
- ↑ Autorem překladu byl pravděpodobně Miloslav Vavrda - Minehaha, který ho vydal později ještě dvakrát. V aktualizované verzi kmenového zřízení r. 1969 a naposled r. 1979, formou samizdatu – poté co tuto kapitolu vyřadili z jeho překladu Setonova životopisu. Ten vyšel r. 1977 pod názvem "Cesta životem a přírodou" (v nakladatelství Orbis).
- ↑ Kromě stráží, byly během roku 1969 zaregistrovány 3 kluby v Praze, 1 v Havlíčkově brodě a 1 v Brně.
- ↑ Viz prezentace v PDF
- ↑ Rozdíl u stráží mladších 18 let je v tom, že nemohou na sněmu zástupců zastupovat skupinu stráží.
