Základy kmenového zřízení, 1922 (kniha)

Kmenové zřízení, je klíčové organizační schéma, kterým se liší woodcrafterská organizace od všech ostatních organizací.

Když Seton inicioval vznik prvního kmene, neuvažoval nad tím, že by jednou mohla vzniknout nějaká zastřešující organizace, jakou je dnes Liga lesní moudrosti. Zpočátku to pro něj byla jen hra. Hra na indiány. Proto se ostatně také první knižní vydání svitku březové kůry jmenuje How to Play Indian (Jak si hrát na indiány). Proto zvolil jako základní organizační jednotku kmen, v jehož čele měla stát skupina demokraticky zvolených náčelníků z řad členů, a hlavním náčelníkem coby nejvyšší autoritou. Ten si mohl jako svého rádce (medicin-mana) vybrat libovolnou dospělou osobu. Z textu je zřejmé, že Setonovou cílovou skupinou byli tehdy především chlapci ve věku od 8 do 18 let.

I když o několik let později tvrdil, že …, I gave them an impromptu code and constitution, prepared previously with the help of an expert lawyer. (v článku pro magazín The Outlook (publikovaném 23.7.1910), je skutečností, že teprve ve Svitku z r. 1906 soubor uvedených pravidel připomíná ústavu a je zastřešen názvem Tribal constitution – Kmenové zřízení. Zcela evidentně šlo tedy o Setonovu improvizaci, které se až dodatečně, snažil dát punc předem připraveného záměru.

1920

Právě onoho roku se objevil v rámci Seifertovy knihy Přírodou a životem k čistému lidství, 1920 první nástin české verze woodcrafterského kmenového zřízení. Seifert, který psal tuto knihu jako základní příručku pro členy Junácké obce Psohlavců, se pokusil použil nejenom skautskou terminologii, ale i organizační schéma Baden-Powellovy organizace. Nicméně je zřejmé, že za ekvivalent Setonova kmene považoval Družinu – skupinu od 3 do 15 členů, bez rozdílu věku, která si demokraticky volila ze svého středu vůdce.

Družina, organizačně nezávislá jednotka, se mohla za účelem vzájemné spolupráce spojit jinými družinami do tzv. jednoty. Všechny (jednoty i družiny) zastřešovalo ústředí, kde byla každá organizační jednotka – samostatná družina či jednota – zastoupena jedním důvěrníkem.

Tento český organizační model se v zásadě kopíruje dodnes. Podle současné terminologie, je v rámci LLM ekvivalentem Seifertovy družiny – rod, jednoty – kmen a ústředí, které volí náčelnictvo – se dnes označuje jako sněm zástupců.

Náčelnictvo, které bylo volené ústředím (sborem důvěrníků) na jeden rok (tj. do příštího sněmu obce) tehdy představoval:

• starosta
• náměstek starosty (jednatel)
• hospodář
• pokladník

1922

Po navázání osobního kontaktu se Setonem, založila woodcraftersky orientovaná část Psohlavců, pod Seifertovým vedením českoslovenou Ligu lesní moudrosti, původně pod názvem Zálesácká liga Československá – The Woodcraft League of Czechoslovakia, který se krátce poté co Seifert vydal pro její potřeby útlý svazek pod názvem Základy kmenového zřízení, změnil na Liga lesní moudrosti – The Woodcraft League of Czechoslovakia

Organizační struktura se od toho co Seifert uvedl r. 1920 liší tím, že mezi Ústředí a družinu zavádí další organizační články. Zcela novým organizačním prvkem, o jakém Seton nikdy ani neuvažoval, jsou osamělí členové – stráže – členové woodcrafterské organizace, co nemají ve své blízkosti dost spřízněných duší, aby mohli vytvořit družinu.

Rozdíl je také v tom, jak si měla zvolit svého vůdce družina. Ta již nevolila za vůdce autoritu ze svého středu, ale někoho ze seznamu zkušených a uznaných vůdců kmene. Nově založenou družinu tak měl, alespoň dočasně, vést zkušenější woodcrafter. Výchozím předpokladem pro založení kmene byla existence minimálně dvou družin.

Jednota měla být nově seskupením několika kmenů z blízkého okolí, ale prakticky se jednalo ve většině případů pouze o synonymum pro kmen. Rozdíl byl pouze v tom, že na rozdíl od kmenového náčelníka, měla být starostou jednoty vždy osoba plnoletá.

V organizačním schématu byl ještě jeden článek – župa, která měla sdružovat kmeny a jednoty s určité oblasti (dnes bychom řekli kraje, či okresu)

Toto kmenové zřízení doplnil po ideologické a metodické stránce r. 1925 Seifertem sepsaný Svitek březové kůry, 1925 (kniha).

1923

Hned v prvním čísle II. ročníku Vatry Miloš Seifert - Woowotanna ve svém Poselství v kostce zopakoval nejenom čím se woodcrafterská organizace liší od skautské, ale také to, jak by by měla ideálně kmenová činnost začít.

1946

Po 2. světové válce se rozhodli zástupci obnovené Ligy československých woodcrafterů vytvořit aktualizovanou verzi Svitku březové kůry, jehož součástí mělo být i přepracované kmenové zřízení. S ohledem na zcela marginální počet členů LLM však byla tato publikace cílena pouze na kmeny.

Za zmínku stojí pouze informace, že právě zde byl poprvé uveden český překlad Setonova vyprávění o založení prvního woodcrafterského kmene, které pocházelo pravděpodobně z angl. originálu jeho životopisu, publikovaného v USA r. 1940.

1969

Oficiální poválečná existence LLM neměla dlouhého trvání. Iluze, že by snad mohli woodcrafteři nějakým způsobem působit v rámci ČSM (Československý svaz mládeže) vzala brzy za své. Oficiálně Liga svoji činnost ukončila r. 1948. Skalní woodcrafteři se však i nadále scházeli a doufali, že přijdou lepší časy.

Koncem 60. let se zdálo, že ty časy už jsou zde. Bývalí woodcrafteři Milouš Stárek - Mahykan, spoluautor kmenového zřízení z r. 1946, za přispění Vladimíra Kysilky - Losa připravili jeho aktualizovanou verzi, která vyšla pod názvem Kmenové_zřízení,_1969_(kniha) pro interní potřebu Klubů lesní moudrosti, které vznikaly pod záštitou ČTU (České tábornické unie).

2011

Vyšlo zcela nově zpracované Kmenové zřízení, které reflektuje reálné zkušenosti 10 let od obnovení LLM.

Jak to bude dál?

Během let co uplynuly od r. 1902 lze říct, že základem woodcrafterského hnutí jsou osamělé stráže. Jednotlivci společných zájmů, kteří se sdružují do volných seskupení, ze kterých za příznivých okolností vznikají organizované kmeny či rody, ze kterých se – opět za příznivých okolností stávají rodinné kmeny, popř. volně organizované skupiny rodin, jejichž členové starší 15 let mají z hlediska organizace statut stráže.

---

ZÁKLADY KMENOVÉHO ZŘÍZENÍ

PRO CHLAPCE A DĚVČATA

NÁVRH SAMOSPRÁVY MLÁDEŽE

DLE AMERICKÉ „WOODCRAFT LEAGUE“ A ZKUŠENOSTÍ „PSOHLAVCÚ“

NAPSAL

MILOŠ SEIFERT

PRAHA 1922

NÁKLADEM ZÁLESÁCKÉ LIGY ČESKOSLOVENSKÉ

Tiskárna Beníško a spol., Plzeň.

Základy kmenového zřízení

pro chlapce a děvčata

Návrh samosprávy mládeže

Napsal

Miloš Seifert

1923

Nákladem Zálesácké Ligy Československé

VOLÁNÍ LESŮ

Do lesů, mládeži, do květnatých luk a vonných obilných polí! Tam rozjásá se ti srdce, tam otevře se ti krása, o jaké v městě netušíš. Jedině tam budeš šťastna. Nikoli v temných budovách, v hluku ulic. Ani nádhera všech vymožeností civilisace, kterou jest vyplněn tvůj byt, kterou jsou naplněny výkladní skříně a která stkví se v museích, nevyrovná se nádheře přírody. Jak štasten volá. Ohieysa, čistokrevný siouxský Indián, jehož knihu „Indián v mládí" jste jistě všichni četli: „Když jsem byl chlapcem, divočina byla mým rájem. Byla to země hojnosti. Buďte ujištění, neměli jsme pohodlí civilisace, ale měli jsme všechnu nádheru přírody.“

Život váš, mládeži, vyroste z lůna přírody šťastně a blaženě, oddáte-li se jí. Velký přítel váš, Ernest Thompson Seton, přišel s tím poselstvím. „Liga Lesní Moudrosti" vás tomu naučí. Ale musíte najít v sobě Tolstojovo: „Věřte sobě!“ Musíte sami naslouchat Matce Přírodě a položit se jí důvěrně na klín. Dokud duše vaše zpívá akkordem, kterým mluví stromy a hučí potůčky.Pak probudí se ve vás nadšení a dětský zájem. Všechna nuda a všechna všednost zmizí, až slunce vám bude vrhat šípy svých paprsků do tváře a až si povšimnete, že všechno kolem roste a že i vy rostete. Že rostete vzhůru. Tělo vaše se tyčí, svižné a štíhlé, činí vás hrdými. A duše se vzpíná, je přeplněna touhami, představy honí představu, vzlet myšlenek vašich sahá až do výšin božských.

Vím, že tehdy klíčí ve vašem srdci láska k životu.

Tedy najdete si kamaráda a druhého a třetího a bude vás hnedle hlouček, rozbujený fantasií, zjitřený divokými plány, ukázněný společnou vidinou. Hle, družina hotova!

Kde by se lépe dalo vyžít všechno, co cítíte, kde by se dalo provést, co máte za lubem a co je vaším společným tajemstvím - než o samotě někde, kde budete žít život svůj, kde se vám nikdo nevysměje, kde vás nikdo nezakřikne, a nebude-li to v přírodě co možná nejdivočejší, kde ona vám podá pomocnou ruku pro vaši snahu?

Družiny hochů a děvčat jsou něčím přirozeným v mládí.

Jsou to „Vlci“, „Lišky“, „Děti Slunce“, „Mladé Borovičky“, neboť ten život, který rozpučel tak vonně jako květiny na lukách, nemůže býti méně barevný. A celé to bohatství fantasie vaší promluví. Promluví však jistě i víc než fantasie. Jsou to věci citu, věci lásky a úcty, věci sympatie či spolucítění vás všech a tak hle, — našli jste svůj „totem“, svoji ústřední lásku, svou víru a naději.

Jste spjati duševními pouty…

A pak nakazíte ostatní dobrem. Ó, kdyby se to lidé učili, nakaziti dobrem! A půjdou ostatní za vámi. Několik družinek už bude znamenat celý mladý svět. Spojeni na výboj i odboj. Možnost stvořit si svou kulturu. Bude to malinká obec mladých nadšenců aobrněná jest proti celému světu svými ideály. Založili jste kmen.

Kmen, to není ani pluk, ani rota, ani četa, tím méně „oddíl“. Kmenové zřízení mládeže, které Liga Lesní Moudrosti hlásá, je bratrstvo hochů neb sesterstvo děvčat, které zaujala myšlenka primitivního života. Neslučují se pro některou hru, pro zábavu, nebo pro skautský výcvik, Sešli se, aby prožívali celý život ve vlastní osadě v přírodě a to, co zde vytvořili, co zde je semklo dohromady a ukázalo jim cestu, povede je do města a do civilisace dnešní jako průkopníky tohoto ideálu. Prožili život celý spolu a vědí, že je odlišný od života ostatního. Ze jen stromy, slunce, hvězdy byly svědky a že to vše bylo boží, takže na dně srdcí všech zůstal svatý zápal, pro který není zklamání, ani zevšednění, ani zapomenutí a zlhostejnění. Dali si svůj řád, svoje pravidla, svůj zákon. Mají společnou víru, kterou vyjádřili svými symboly.

Není to kázeň shora a disciplína podle zavedené šablony, ale naopak — soustředění, uznání, úcta. Kázeň, která spočívá na důvěře v lidi a víře v člověka. Síla statečnost, zkušenost je uctívána. Proto je tu také možná vláda, vláda nejsilnějších a nejmoudřejších.

Život chlapců a děvčat jistě bude primitivní, bude-li to vlastní život jejich, půjde-li o vlastní kulturu jejich.

A tak kmenové zřízeni mládeže má svoje zrcadlo v primitivních kmenech „divokých“ plemen. Mnoho, velmi mnoho, se od nich musíme učiti a zvlášť čestnost a mravnost byla u nich na tak vysokém stupni, že dnešní civilisovaná společnost se svým bon-tonem a veřejnou morálkou jest jen karikaturou tohoto silného a tvrdého života.

Vracíme se k němu a ukazujeme vám, mládeži, cestu, kterou byste se měli bráti. Liga Lesní Moudrosti bude jednou celonárodním zřízením. Věříme, že militarismus jest dočasným jen znešvařením lidstva. A že přijdoudoby všeobecného míru, že lidé vrátí se k přírodě a budou pít z čistých zdrojů.

Je podivno opravdu:

1. že bylo možno, aby na světě dosáhla tak obrovského rozšíření organisace Baden-Powellova, aniž dbala pravého ducha mládeže a vytvořila jí samosprávu,

2. že všichni ti, kdo samosprávou se zabývají, kdo samosprávu zavádějí na školách, v ústavech, v táborech a jinde, mohou tak netečně jíti kolem skautského hnutí, když ono původně založeno bylo na té nejkrásnější, nejčistší idei samosprávy, jakou jí dal do vínku jeden z nejlepších znatelů Indiánů a chlapců Ernest Thompson Seton.

Světem už se valí vlna hnutí mládeže, aby Baden-Powellův skauting vrátil se do původní své stavby kmenového zřízení, které mu dal Seton. Vede ji Angličan John Hargrave. Škoda, že není dost upřímný, aby přiznal, kdo mu dal všechnu tu moudrost. Baden-Powellův skauting je na cestě reformy. Ale proč my, Čechové, uznávajíce obrovskou cenu a sílu skautingu, neměli bychom obrátit se k zdroji původnímu a neměli bychom pravdivě a vděčně jíti za Setonem a pracovati v duchu jeho Ligy Lesní Moudrosti, když už skauting si zavádíme u nás s rozvahou? Buďme rádi, že jsme poznali Setona dříve, než Hargravea!

Pak přijde i pravá úcta k člověku a mládež bude moci bezstarostně vrátiti se k tomu, kam volá ji pud a touha, a bude moci prožívat to, co dnes čte jen v románech a buduje ve své fantasií.

Skauti jdou cestou svépomoci, volají po sebevýchově.

Sebevýchova mládeže možna je jen samosprávou, nemá-li kultura její býti znečistěná cizími živly.

Samospráva mládeže vedena byla špatnými cestami, třebas vyrostla z dobré vůle opravdových přátel mládeže. Americké školy otevřely jí cestu do světa. Ale nedaly jí ducha života. Byla to forma státu dospělýchlidí; hodila se na školu a internáty, součástky tohoto státu. A zatím titíž chlapci venku, když byli na svobodě, tvořili bandy a hloučky pro své dobrodružné choutky, s náčelníky a docela jinými zákony a řády, na něž přísahali, a dle kterých malovali své štíty. Život jejich byl jinde. A bylo to jejich štěstí, že nepodlehli.

I u nás samospráva nezvítězila. Snad je vinou neúčast školních úřadů a přímý jejich zákaz. Ale v prvé řadě, že to zase byla cizí forma a ne duch mládeže samotné.

A pak bude jasno všem a odstraněn bude zmatek, který dnes už se přiostřuje až k mezím politiky a kterým skauting dostává se do ostří otázek politických.

Hesla „občanská výchova“ zneužili pseudoliberálové, loyality mládeže využili imperialisti — a kam tedy spěje skauting?

A zatím nemají na něho práva žádné politické strany.

Pokud je skauting hnutím mládeže, je zajisté jeho účelem vytvořiti novou kulturu mládeže, onen velký ideál, který nedávno tak jasně vyslovil nešťastný Wyneken.

A pak může býti vzorem Liga Lesní Moudrosti všem těm ústavům, kde mládež žije pohromadě. Je hrozné slyšeti, jak mládež bývá těmi, kteří modně chytají se hesla samosprávy, tříděna na pluky, čety, oddíly (!) a hoši sami jak bývají povyšování na generály, rotmistry, ministry atd. I kdyby to byla hra, je to hřích, neboť mládeži patří to nejkrásnější!

Organisace, která je vaší organisací, hoši a děvčata, může být jen primitivní kmenové zřízení. Hoch je primitivním člověkem, — na to se při řešení skautingu zapomíná.

V tom duchu vypracována jest tato příručka.

Miloš Seifert.

NÁŠ ZÁKON

I. Síla.	1. Buď odvážný. Odvaha je nejvyšší všech ctností. 2. Buď mlčelivý. Slyš a uvažuj, když moudřejší mluví. Méně mluv a více mysli. 3. Poslouchej jiných, ale především svého svědomí. Poslušnost je první povinností junáka.
II. Krása.	4. Buď čistý. Sám i místo, v němž žiješ. 5. Važ si svého těla. Jest to chrám ducha. 6. Ochraňuj divokou přírodu a zdokonaluj své prostředí.
III. Pravda.	7. Buď čestný. Slovo tvé jest svaté. 8. Buď poctivý. I ve hře je faleš zradou. 9. Buď moudrý. Měj úctu k velkým věcem života a vesmíru.
IV. Láska.	10. Buď laskavý. Konej dobro kde se ti naskytne příležitost. 11. Buď obětavý. Chutě vždy pracuj a nečekej odměny. 12. Buď vesel. Hledej radost ze života.

LESNÍ MOUDROST

Cílem naším jest naučiti se žíti v přírodě, poněvadž tam vybudujeme si svá těla a upevníme své duše; chceme jíti v před s vidoucíma očima a „myslící rukou,“ abychom poznali radostné cesty lesa a života a stali se ve všem pány sebe sama; chceme se dívati životu tváří v tvář, býti připraveni ke každému úkolu, který nám nastane mezi našimi druhy a těšiti se z každé zkoušky, abychom se jí stali pány silných duší ve velebných jejich svatyních.

Ernest Thompson Seton.

KMENOVÉ ZŘÍZENÍ

Čl. I. Kdo se stane členem?

Vstoupiti do některé junácké organisace může ten, kdo byl některým dobrým junákem doporučen a kdo vyhoví požadavkům přijetí za nováčka. Než se o něm rokuje, dává se lhůta týdne. Pak hlasuje družina, do které se hlásí. Hlasování děje se za jeho nepřítomnosti bílými a černými kuličkami (papírky). Jeden nesouhlas (černá kulička) znamená odmítnutí. Odmítnutý může znova po půl roce do téže družiny zažádati o přijetí. Do jiné družiny může se přihlásiti ihned. Je-li možno, sdělí mu vůdce šetrně důvody, proč nebyl přijat. Přijetí do družiny budiž vázáno určitými podmínkami, aby vstup do organisace skutečně působil na nováčka dojmem vyplnění mladistvé touhy a zápalu.

Nováček musí býti členem nějaké družiny, pouze členové osamělí, kteří v místě svého pobytu nemají bratrů nebo sester, hlásí se do některého nejbližšího kmene, jednoty neb župy, a není-li ani to možno, tedy přímo do ústředí Obce. Osamělý junák jest stráží (hlídkou) organisace.

Každý, kdo se hlásí do organisace, vyplní „přihlášku za člena“, kterou, je-li ve věku do 14 let, podepíší též jeho rodiče.

Vůdce jeho družiny ji zašle pak k schválení náčelnictvu kmene. To rozhodne definitivně o jeho vstupu a potvrdí družině jeho přijetí.

Kdo vstoupil do družiny, je nováčkem. Skutečným činným členem organisace se stává až po svém zasvěcení v junáctví a přijetí za junáka. Lhůta k vykonání zasvěcovacích zkoušek bývá obyčejně 3 měsíce, v táboře 14 dní. Nesmí býti delší jednoho roku, poněvadž pak ukazuje nováček, že nemá vůbec snahy býti dobrým junákem, i musí býti vyloučen. Po roce se může hlásiti znova, má-li dobrou vůli.

Čl. II. Založení družiny

Pět až deset členů tvoří jednu družinu (obyčejně osm členů). Jest to pracovní jednotka, proto všichni členové jsou téhož věku a bydlí blízko sebe, často se stýkají. Družina si zvolí na rok svého vůdce z listiny zkoušených a uznaných vůdců, kterou vede jednota nebo kmen. Není-li to možno, je zvolený vůdce povinen nejdéle do roka podrobiti se předepsaným zkouškám, má-li býti opět volen. V každém případě volby vůdce i ostatních činovníků v družině vyžadují schválení náčelnictvem kmene.

Kde není dost kvalifikovaných činovníků, mohou se voliti jen na krátký čas, osvědčí-li se.

V družině není třeba tolik činovníků jako v kmeni, často může jeden zastávati několik úkolů. Činovníky si družina volí.

Jsou to: vůdce, rádce, písmák.

Vůdce družiny jest zodpovědný za družinu kmeni a všem vyšším zřízením. Řídí činnost družiny ve směru junáckého programu, dbá o plnění zákonů (má na starosti výchovu družiny), zastupuje družinu v kmeni a Obci. Má býti energický a oblíbený.

Rádce družiny jest pomocníkem vůdcovým a jeho zástupcem. Často vede všechnu činnost, zkušený a starší vůdce ji jen řídí [zvlášť, kde vůdce je velmi odlišného věku od členů družiny). Rádce jest prostředníkem mezi členy družiny a vůdcem a je vždy jejich věku. Písmák jest jednatelem družiny, jejím kronikářem a sběratelem družinových památností. Vede knihu činů. Má býti založen umělecky a ve smyslu lesního umění působit na členy družiny a jejich práci. Též má býti dobrým vyprávěčem.

Družina si rozhodne o čase a místě svých schůzek. Nejméně týdně má schůzku nebo výlet.

Každá družina si hledá svůj totem a jméno, případně též heslo. Vede svou vlastní kroniku. Na radě kmenové jest zastoupena svým vůdcem a rádcem.

Čl. III. Kmen

Kmen jest organisační jednotka nejpevněji utvořená, i když družiny nejsou dosti stálé. Tvořena jest ze dvou, nejvýše z pěti družin pravidelně stejného věku, takže počet členů kmene může kolísati mezi 15 až 50. Jeden z vůdců družin může býti zvolen za náčelníka kmene, nebo je náčelník volen z listiny vůdců. V každém případě budiž to člověk aspoň jinošského věku, který má vůdcovskou kvalifikaci, nebo slíbí do roka ji složiti. Náčelník kmene jest také náčelníkem táborovým.

Náčelník kmene jest zodpovědný za činnost kmene Ústředí Obce. Řídí činnost celého kmene i jednotlivých družin ve směru junáckého programu, dbá o plnění zákonů, (má na starosti tedy výchovu kmene), zastupuje kmen v Obci. Má býti energický a oblíbený. Má míti nebo snažiti se dosáhnouti kmenové zkoušky sněmovníka (Viz v knize „Kmenová výchova )

Rádce kmene jest pomocníkem náčelníkovým a jeho zástupcem. Často rádce vede všechnu činnost, zkušený a starší náčelník ji jen řídí. Rádce jest prostředníkem mezi členy kmene a náčelníkem, je vždy jejich věku. Strážce totemu má na starosti totemový kůl s totemovou deskou, jest jeho ochráncem a udržuje tradici totemu. Vykládá a uvádí v život obřady kmene. Tím připadá mu úkol vychovávati úctě a vážnosti těch velkých věcí, které v lese prožíváme. Má míti předepsanou zkoušku.

Ohnivec čili strážce ohně má výhradní právo rozdělávati poradní oheň, který se má naučiti rozdělati bez sirek. Bdí nad tím, aby divoká příroda neutrpěla pobytem junáků. Jako plamen táborového ohně je jasný a čistý, tak i ohnivec jest strážcem čistoty v táboře a v životě kmene vůbec a to i pokud se týče řeči a činů junáků. Jako plamen zahřívá, i on má rozněcovati nadšení a zápal pro ideu lesní moudrosti ve svém kmeni. Má míti zkoušku předepsanou pro ohnivce a vedle toho též kmenovou zkoušku táborníka.

Písmák jest jednatelem a má na starosti kroniku, památky kmenové, knihu činů, zákonů a jednacího řádu kmene. Písmák musí býti umělcem a tak i strážcem všeho uměleckého snažení kmene, aby zde kvetlo umění lesa a každý junák dbal o zkrášlení sebe i svého prostředí. Jest vyprávěčem a „rozpřede vřeteno" při zábavě. Má míti předepsanou zkoušku a vedle toho kmenovou zkoušku táborového umělce a besedníka.

Písmák mívá k ruce hlasatele, který tlumočí přání a předpisy náčelnictva, obstarává oběžník, svolává členy, oznamuje program sněmu a podobně. Má mít předepsanou zkoušku hlasatele.

Hospodář chrání majetek a jmění kmene: vede inventář a jest pokladníkem kmene. Jest též ale strážcem pořádku v kmeni, dbá na přesnost a dochvilnost ve všem jednání a má na starosti pohostinství v táboře. Vykoná předepsané zkoušky. Vedle toho mívá kmen svého lékaře, posla a p. — o čemž více v knize „Umění táborového života".

Některé úkoly mohou splynouti v jedné osobě. Tak bývá obyčejně náčelník též strážcem totemu.

Činovníci kmene jsou voleni na dobu jednoho roku. Mají-li býti dále voleni, musí si získati příslušnou způsobilost zkouškou.

Všichni jsou členy náčelnictva kmene. Zasedání náčelnictva kmene jest kmenová rada. O pravomoci její viz čl. VIII. Schází se nejméně čtrnáctidenně.

Členy náčelnictva jsou také ti, kteří dosáhli hodnosti bojovníka neb strážce, nebo zvláštního uznání za vynikající skutky. Počet zvolených nesmí však převyšovati počet ostatních. Kmen může si zvoliti také své přátele za zvláštní zásluhy jejich a oblibu.

Kmen musí žádati o svoje zapsání do Obce podobně jako družina do kmene, aby mohl pak býti zmocněn k udílení odznaků a hodností podle zákonníku lesní moudrosti. V žádosti současně činovníci kmene se zavazují vlastnoručním podpisem a svým totemem k řádnému plnění svých povinností (slib vůdcův, písmákův atd. — viz přílohu na konci této knihy).

Čl. IV. Jednota

Kmen budiž základem celého zřízení a toho názvu budiž také vždy užíváno. Jest to útvar sdružení pro zálesácký život nejvhodnější, pokud též družiny si podrží hodně iniciativy. Tábory konají pravidelně samostatné kmeny, nikoli jen družiny, aniž celé jednoty.

V menších místech kmen zahrnuje všechno junáctvo, poněvadž může mít až 50 členů a má pak i význam jednoty. Kmen a jednota splývají tehdy v jedno.

Kde v místě je kmenů více, tvoří jednotu. Dva kmeny mohou tvořiti jednotu, počet jich však je neomezený a je vázán spíše jen místem. Zřízení jednotyjest zřízení spolkové a hledí spíše k poměrům vnějším, poněvadž vnitřní práci si obstarávají kmeny. To jest, obstarává spojení s Ustředím, tlumočí přání Ustředí a naopak, má na starosti vztahy mezi jednotlivými kmeny, dále representuje místní skupinu junáckou na venek a obstarává styky s veřejností. Náčelnictvo jednoty jest tedy jakousi kanceláří místního sdružení junáckého.

Starostou jednoty budiž starší muž nebo žena, plnoletý, který důstojně representuje místní junáctvo před občanstvem. Jeho úkolem jest raziti mu cestu do veřejnosti.

Náčelníkem jednoty jest nezkušenější junák v místě, obyčejně také nejstarší, který se stará o programovou stránku junáctví, tak jak Ústředí toho vyžaduje, bdí nad řádným a činným životem kmenů. Budiž plnoletý. Často bývá to nejzkušenější z náčelníků kmenových, neb ten, kdo o junáctví prakticky velmi se zasloužil.

Náčelnicí jednoty jest podobně nejzkušenější vedoucí osoba dívčích kmenů.

Jednatel vyřizuje běžné věci, jako v jiných spolcích.

Pokladník jest správcem jmění.

Hospodářský správce má ve správě a pečuje o inventář jednoty. Kromě toho zřídí se funkce knihovníka, zapisovatele a dvou revisorů účtů.

Náčelnictvo jednoty je voleno na výročním sněmě jednoty Náčelnictvo jednoty musí býti potvrzeno ústředím Obce.

Čl. V. Župa

Má podobné zřízení jako jednota. Ale náčelnictvo župy stará se také o rozšíření junáctví ve svém okrsku. Proto zřizuje se v župách ještě funkce propagátora župního, osoby, jež je Ústředím oprávněná, aby zakládala kmeny a šířila myšlenku lesní moudrosti, jakož i vtělovala patřičný program do junáckých organisací v daném území. Župy se zřizují pro kraj, kde přírodní a komunikační prostředky mluví pro úzký a těsný styk členstva a kde možno očekávati určitý svéráz jejich společného života. Nemohou proto župy junácké splývati se župami politickými, spíše tu vždy rozhodují poměry přírodní, hlavně možnost společných táborů, společné komplexy lesní a p.

Čl. VI. Obec

Všichni junáci určité organisace tvoří Obec. Obec je autonomním, samosprávným celkem a vedení v Obci přísluší Ústředí jejímu.

Ústředí v užším slova smyslu jest její náčelnictvo t. j. výkonný orgán Obce.

V širším slova smyslu Ústředí skládá se z náčelnictva a sboru důvěrníků. To je zákonodárný sbor Obce.

Čl. VII. Ústředí (v užším slova smyslu)

Výkonným orgánem Obce jako v jednotě a župě jest náčelnictvo. Skládá se z náčelníka, místonáčelní (ženy), tajemníka, tajemnice, jednatele, pokladníka a hospodáře, archiváře, zapisovatele a dvou přehlížitelů účtů.

Tajemník jest náčelníkovým rádcem a prostředníkem mezi mužskými členy Obce a Ústředím.

Tajemnice jest rádkyní místonáčelní a prostředníkem mezi ženskými členy Obce a Ústředím.

Místonáčelní je vždy žena a zastupuje náčelníka, je-li potřeba.

Pak je jí tajemník k ruce jako poradce ve věcech mužských.

Náčelnictvo má k ruce Radu Vedoucích, t. j. sbor předsedů jednotlivých odborů, jež jsou při náčelnictvu zřízeny. Jsou zvláštní odbory pro práci s chlapci, pro práci s děvčaty, pro práci s dětmi, pro uznávání výkonů a udělování hodností, pro časopis a tiskovou činnost, pro organisační a propagační činnost, pro zařizování kluboven a táborů, pro vedení administrativy atd.

Náčelnictvo je voleno na Výročním Sněmu. Obce každý rok znovu. Odbory zřizuje samo a může do nich kooptovati, koho potřebuje. Odbory si zvolí jednoho ze svého středu za předsedu.

Poradní Sbor tvoří vynikající pracovníci ve výchově tělesné i duchovní, pokud jejich práce souvisí se snahami Ligy Lesní Moudrosti, dále znalci různých oborů vědních, uměleckých i řemeslných, kteří mohou býti rádci při výchově členů v těchto oborech, pak zástupci různých příbuzných korporací.

Počet jejich není omezen.

Poznámka. Zde končí kmenové zřízení, jedná-li se o zavedení samosprávy na škole neb v jiném sboru a není-li úmyslu připojiti jej členstvím do Ligy Lesní Moudrosti. Je zřejmo: ve škole jest třída kmenem, škola Obcí, učitel je náčelníkem kmene, ředitel náčelníkem Obce. Ve třídě kamarádství mezi spolužáky vytvoří družiny. Pojem jednoty a župy zde odpadá. V klubech mládeže je organisační instruktor neb sociální pracovník náčelníkem a zástupci mládeže vůdci družin atd.

Čl. VIII. Sněmy a rady

V junácké organisaci, jejímž základem jest naprostá samospráva, mají vždy větší důležitost a hlavní slovo sbory a nikoliv jednotlivci.

Sněm jsou všichni junáci, nikoli však nováčkové. Jsou-li přece připuštěni, nemají práva mluviti ani práva hlasovacího. Je tedy sněm kmene, jednoty, župy, celé Obce. Na sněmech konají se volby ať jakékoliv, určuje a vyhlašuje se program, hledá cesta junáckého života vlastním místním svérázem. Na sněmech kmenových se udělují osvědčení za činy, uznávají se zkoušky a prohlašují hodnosti. Náčelnictvo má povinnost všechny vážné a zásadní otázky předložiti k rozhodnutí sněmu (náčelnictvo Obce příslušným sborům), nepatří-li ovšem k rozhodnutí vyšším instancím. Sněmům předsedá vždy náčelnictvo, které si sněm zvolil na výročním sněmě. Tehdy ovšem předsedá zvlášť zvolené předsednictvo a náčelnictvo minulé skládá účty ze své práce. Náčelnictvo neb kterýkoliv jeho člen může býti kdykoliv volán k zodpovědnosti před sněm.

Sněmy kmenové jsou „školou" junáckého života. Zde se vykládá a poučuje, dotazuje a odpovídá, probírá a rozebírá, vypráví a předčítá, zde junáci předvádějí své výkony a ukazují své práce, zde jest též ohnisko vší kmenové zábavy, tanců, her a zpěvů. Všechen život kmene soustřeďuje se kolem táborových ohňů na sněmech.

Pracovní sjezd Obce jest sjezd všech náčelníků kmenů. Navrhuje zákony, sestavuje programy — vyměňují se tu zkušenosti a názory. Sněm celé Obce by bylo příliš těžkopádné a nesourodé těleso k vážným debatám, sněmy Obce jsou vždy spíše rázu slavnostního, přehledem a ukázkou činností v kmenech, výročním zrcadlem života Obce.

Sbor důvěrníků, ústředí Obce v širším slova smyslu, skládá se z delegátů kmenů a náčelnictva Obce, které zasedání sboru předsedá. Důvěrníky si volí sněm jednoty. Do 50 členů má jednota právo jen na jednoho důvěrníka. Přesahuje-li její počet 50, má právo na více důvěrníků podle násobků 50, avšak vždy pak jest každý z jiného kmene. K usnesení zákonodárného sboru třeba jest dvoutřetinové většiny. Rady kmene, jednoty, župy jsou schůze náčelnictva kmene, jednoty, župy Náčelnictva jsou výkonným orgánem svých skupin, ale též vedoucím sborem, který dává návody k činnosti. Řídí své skupiny, rovnají spory, uplatňují zásady a programy.

V tom ohledu zvlášť kmenová rada t. j. náčelnictvo kmene má zvláštní význam, neboť zde právě lesní život přichází úplně k výrazu.

Doba sněmování. Družina má aspoň týdně schůzku nebo výlet. Kmen má aspoň čtrnáctidenně radu, měsíčně sněm. Jednota koná radu měsíčně, župa každý druhý měsíc, sněmy v jednotě a župě svolávají se nejméně jednou do roka, kdy se konají volby.

Celá Obec má sněm jednou do roka t. j. valnou hromadu, při které se konají volby náčelnictva. Dvakrát do roka před a po prázdninách se schází pracovní sjezd, aspoň jednou do roka širší ústředí (sbor důvěrníků). Pro umožnění těchto schůzí doporučuje se časově je spojovat. Všechny sbory však se mohou scházeti též dle potřeby a musí býti svolány na žádost junáků nebo přímo z popudu náčelnictva. Tak k žádosti dvou třetin kmene neb jednoty (písemné) musí býti svolán sněm kmene nebo jednoty, k žádosti třetiny župy neb Obce sněm župy nebo Obce.

Sněmy velké se zvláštním slavnostním programem neb důležité jinak, jsou hlášeny hlasatelem (není-li té hodnosti ve zvláštní osobě, jest jím některý vůdce, kterého si sněm hlasatelem volí) týden před uskutečněním [v táboře tři dny). Aspoň jeden z účastníků sněmu ať dobře zná sněmovní řád (viz „Umění táborového života“). Třetina členů sněmu župy neb Obce, dvě třetiny sněmu kmene neb jednoty jsou dostatečny k usnášení. Sněmy kmenů zasedají prvé dny každého měsíce. Výroční sněm celé Obce má zasedati někdy kolem jarní rovnodenosti. Tehdy se provádějí volby. Volby v župách, jednotách a kmenech dějí se před sněmem celé organisace, dle našich poměrů nejlépe po hlavním táboření, začátkem školního roku [v září, říjnu), kdy zahajuje se nová činnost Proto také nový rok u nás začíná podzimním slunovratem 23. září. Rodí se z úsilovné práce mezi jednotlivci, vrcholí společným tábořením. Vždycky jen stoupá, nikdy neklesá!

Pracovní sjezd konáme pravidelně prvý současně s výročním sněmem, druhý v prvých dnech listopadových. Druhý bývá spojen se zasedáním sboru důvěrníků.

Místo sněmování: každý kmen by si měl vyhlédnouti někde v přírodě V tichém místě uprostřed lesa nebo někde na skále nebo v jeskyni svůj „poradní palouček", „poradní skálu" či „poradní síň", kde by se junáci scházeli v přírodě, vedle toho je jejich první povinností starati se o klubovnu, kterou si budou moci ve většině případů postaviti sami.

Kde toho nelze, najmou si jizbu, nebo některý člen kmene propůjčí jednu světnici pro schůzky. Ve svém slohu si ji upravit a účelu zasvětit, je prvou věcí.

Důvěrnost. Jest nutno, aby všichni dovedli zachovati v mlčení důležitá a často důvěrná jednání sněmu.

Když se členové sněmu nebo rady nemohou shodnouti, má náčelník své veto. Slovo jeho jest pak považovati za konečné.

Čl. IX. Volby

Sněm jenž vykonává volby, má hlasování tajné, všeobecné, rovné a přímé. Hlasuje se kuličkami, černými neb bílými (nebo papírky). Pro zvoleni někoho jest třeba ⅔ většiny (kromě družin).

Tak se volí náčelnictvo Obce, župy, jednoty, kmene i družin. Družiny a kmeny si volí své vůdce z listiny zkoušených vůdců, kterou jim opatří náčelnictvo kmene neb jednoty, to se rozumí, že dávají přednost členům své vlastní družiny nebo kmene.

Náčelnictvo jednoty, župy a ústředí musí býti dospělí vážní lidé.

Volby v družině potvrzuje náčelnictvo kmene, volby v kmeni potvrzuje náčelnictvo Obce na doporučení náčelnictva jednoty. Volby jednot a žup potvrzuje náčelnictvo Obce. Když se nemohou junáci dohodnouti a nezvolí si svých vůdců, dosazuje je náčelnictvo jednoty, v jednotách župa, v župě ústředí. Volby se konají pravidelně na dobu jednoho roku. Členové poradního sboru v ústředí ovšem nejsou voleni jen na rok.

Čl. X. Pohlaví a věk

Junáctví je pro všechny věky a obě pohlaví. Největší význam výchovný má však pro chlapce a děvčata, jimž také odpovídá nejlépe celý jeho program a zřízení, Nicméně v programu jeho jsou cenné methody a prvky pro výchovu dětí i pro osvěžení a vzdělání dospělých. Proto rozdělujeme organisaci na několik větví podle věku: dětský věk od 6 do 10 let, chlapecký a dívčí věk od 10 do 14 let, věk jinošský a dospívajících dívek od 14 do 18 let, mužský a ženský věk od 18 let výše.

Kromě dětského věku, který může býti smíšený, jsou ve všech větvích souběžně mužské a ženské organisace t.j. jsou družiny a kmeny pouze mužské a pouze ženské, nikdy smíšené, v náčelnictvu jednot i v náčelnictvu Obce pak mají střídavě funkce muži a ženy. Tedy Lesní Moudrost uznává úplnou rovnoprávnost pohlaví, pracovní jednotky však mužů a žen jdou spolu souběžně, nesplývají pro odlišné potřeby a sklony každého pohlaví. „Žena není muž v sukních" (Seton). Správní a výkonné sbory nad kmeny a družinami — tedy náčelnictva jednot, žup, Obce — uplatňují rovnoprávnost mužů a žen tak, že pracuje se zde společně, nehledě ovšem k zvláštním odborům pro dívčí práci.

Pro velkou zodpovědnost vedení družin i kmenů vyžaduje se, aby vůdci družin a kmenů věku dětského a chlapeckého (dívčího) byli věku nejméně jinošského (dospívajících dívek). Kde by věk jejich velmi se lišil od věku skupiny samotné, volí si tato skupina ze svého vlastního kruhu svého rádce, který je prostředníkem jejich k vůdci.

Čl. XI. Připojení kmene a družiny do Obce

Kmen, který se ustanoví, musí žádati Ústředí, aby jej přijalo. V žádosti zaručují členové, že znají zákony junácké a že mají dobrou vůli jimi se říditi. Zároveň oznamují své volby a žádají o jejich schválení. Zvolené náčelnictvo slibuje tu řádně plniti svoje povinnosti. Formuláře na žádosti vydává Ústředí („Žádost o zapsání kmene“]. Náčelnictvo Obce přijme kmen po bedlivé úvaze a pošle mu pak „Zakládající listinu", která jest dekretem udělujícím kmeni výsadu, že Ústředím budou hodnoceny výkony a činy jeho členů dle stávajícího měřítka, že má právo súčastniti se života organisace a že smí nositi odznaky v ní platné. Kmen, jenž má tuto ustavující listinu, je povinen platiti každý rok stanovený poplatek, aby Ústředí stále mělo na zřeteli jeho trvání. Rozumí se, že žádost kmene o přijetí do Obce jde prostřednictvím jednoty, je-li jaká, která ji doporoučí.

Družina vyplňuje podobnou žádost a žádá svůj kmen o přijetí. Kmen na své žádosti o zapsání hlásí své družiny.

Jednota a župa ustanovení své hlásí též ústředí a čeká schválení.

Čl. XII. Činnost nově přijatých členů

Když nový člen poznal zákony a byl přijat, upozorní se na to, jak by si osvojil výkony, jež jsou podkladem postupu, a jež mu jsou uznávány osvědčeními a odznaky.

Čl. XIII. Osvědčení

Za každý výkon, jenž odpovídá stupnici Příručky, udílí se „osvědčení“ t. j. listina podepsaná svědky (znalci), kterou se výkon uznává kmenem a Obcí. Jest to junákovo „orlí péro“.

Čl. XIV. Postup

Myšlenka růstu, zdokonalování sebe, stálého ruchu, jest ústřední myšlenkou junáctví. Nový člen roste od nováčka k junákovi, bojovníku a strážci. To jsou stupně jeho vývoje. Vedle toho má hledět osvojiti si co největší množství kmenových zkoušek, aby dosáhl co nejvyšší lesní moudrosti. Zdobiti se hrdinskými skutky, skutky lidskosti a lásky k bližnímu, zasazovati se o šíření junácké myšlenky, učiní ho dokonalým junákem.

Čl. XV. Pozdrav

Junáci se pozdravují slovy „zdar“ aneb znamením lesní moudrosti (viz „Umění táborového života“).

Čl. XVI. Odznak

Odznakem organisací lesní moudrosti jest zubří hlava — štít s rohy — odznak Ameriky „Woodcraft League.“

Čl. XVII. Legitimace

Každý jest povinen míti legitimaci Obce s fotografií a řádně vyplněnou. Legitimace je několikadílná a je více než průkazem před veřejností — je vyznáním lesní moudrosti a světového názoru junáckého. Proto obsahuje zákon lesní moudrosti v symbolu ohně a kredo junáctví.

Čl. XVIII. Poplatky

Poplatky jsou:

1. do Ústředí za člena měsíčně, jak určí výroční zasedání sněmu Obce.

2. do kmene a družiny dle vlastního usnesení.

3. zvláštní poplatky dle usnesení sněmu pro jednotlivé případy, na př. táboření, a jen pro účastníky.

Kmen platí ročně stanovený poplatek do Ústředí za udělení výsad, jež se mu ohlásí „Zakládající listinou". (To jest zápisné a platí se dle počtu družin.)

Čl. XIX. Pochvaly a odměny

Zvláštní uznání udílí se tomu, 1) kdo byl členem některého kmene tři léta, neopomenuv tábořiti, súčastniti se aspoň dvou třetin sněmů a podniků kmene, a jenž má dobrou pověst v udržování zákonů a jednacího řádu. Samotné býti členem a počítati si roky, nic neznamená; 2) tomu, kdo získal mnoho junáků a příznivců junácké myšlenky, takže si zamilovali ideu moudrosti lesní; 3) tomu, kdo má zvláštní zásluhy o udržení a zakotvení junáctví našeho v kritických dobách nebo za velkých překážek, kdo neohroženě stál za těžkých zkoušek za naším programem; 4) tomu, kdo vynikl nějakým hrdinským skutkem, zejména zachránil-li někomu život, neb odvrátil velké neštěstí.

Tato uznání udílí na doporučení župy Náčelnictvo Obce.

Pochvaly dávají se před družinou, kmenem, jednotou, župou nebo před zástupci celé Obce náčelnictvem na sněmech jednotlivcům i družinám. Zapisují se do kroniky. V táboře se udílí body za pořádek, účast při hrách, vítězství v závodech, vaření a p. Sčítají se a udělují se za ně ceny a odměny.

Nositelé uznání, pak všichni bojovníci a strážci jsou členy rady svého kmene.

Čl. XX. Tresty

Tresty uděluje náčelník nebo rada, když byl případ slyšen. Jsou to: ztráta hodností — musí znova postupovat, výluka z her, ze sněmů, z tábora, z veřejných podniků atd. „Junácká smrt“ t.j. vyloučení z organisace, je nejvyšší trest. Vyloučit, a to v případech jen opravdu vážných, může jen kmenová rada s dodatečným schválením sněmu. Vylučuje se: 1. kdo sněmů nebo táborů bez vážné omluvy se soustavně a bez omluvy nesúčastní; 2. neposlouchá kmenového řádu; 3. chová se neskautsky. Může se odvolati k sněmu svého kmene, po případě i výše, až k sboru důvěrníků. Nesmí se trestati prací — ta jest čestná. Ani trestati tělesně — tělo jest posvátné.

Čl. XXI. Změny zákona

Změny tohoto zákona mohou býti vykonány sborem důvěrníků při aspoň dvoutřetinovém zastoupení, byl-li návrh oznámen aspoň sedm dní předem.

Vzory organisačních listin Zálesácké Ligy Československé

 

Zálesácká Liga Československá.

Přihláška za člena.

Já, nížepsaný, miluji junáctví, jak je hlásá kniha „Přírodou a životem k čistému lidství“ a žádám o připojení

k družině...............................................................................

kmene...................................................................................

Znám dvanácte zákonů junáckých a budu-ii přijat za člena, dokáži svůj dobrý úmysl tím, že budu hleděti dosíci všech stupňů junáckých.

Dne .................................... Podpis ....................................

Adresa..................................................................................

Pro rodiče nebo zástupce.

Znám cíl, zákony a program Zálesácké Ligy Československé a připojuji se k žádosti svého dítěte, aby se stalo členem Obce. Bude-li přijato, chci spolupůsobiti s vůdci ve snahách jednoty a slibuji, že se přičiním o účast a svědomité plnění povinností svého dítěte. Súčastním se schůzi a sněmů rodičů a přátel junáctví, jak bude potřeba pro rozkvět kmene. Budu pomáhati práci jejich, jak možno.

Dne .................................... Podpis ....................................

Žádost o zapsání družiny.

My, podepsaní žádáme:

o zapsání své družiny do kmene.........................................................,

o svolení k užívání stupnice, method, pozdravu. hesla, odznaků Zálesácké Ligy Československé, o uznání své činnosti Obcí.

Budeme čtrnáctidenně podávati zprávy o své činnosti a podrobíme se ve všem organisaci Obce. Uznáváme náčelnictvo a sněm kmene i všech vyšších sborů a ve všem se podrobíme jejich rozhodnutí. Zápisné současně přikládáme.

Družina skládá se z těchto členů:

junáků (jména).......................................................................

nováčků (jména)......................................................................

Klubovna.............................................................................

Klubovní a táborové zařízení ........................................................

Styky s jinými sdruženími a spolky ..................................................

Zřízení naší družiny na poradě dne...................................................

v................................ ujednáno takto:

Totem a název ............................ Písmák ..............................

Vůdce .................................................................................

Rádce .................................................................................

Slib vůdcův:

Budu chrániti zákon a vyžadovati jej. Budu ve všem příkladem. Všechny svoje síly věnují provedení junáckého programu. K této práci se uvoluji dobrovolně a rád. Za své jednání zodpovídám celé družině a sněmu kmene.

Podpis. .................................

Slib písmákův:

Budu pečlivě dělati si záznamy o všem, co se děje v Družině a starati se o umělecký svéráz v Družině.

Podpis ..............................

Žádost o zapsání kmene.

My, podepsaní, žádáme: o zapsání svého kmene do Obce, o svolení k užívání stupnice, method, pozdravů, hesla, odznaků Zálesácké Ligy Čsl. a o uznání své činnosti Obcí.

Budeme měsíčně podávati zprávy o své činnosti a podrobíme se ve všem organisaci Obce. Uznáváme náčelnictvo a sněm jednoty i župy, náčelnictvo a sněmy Obce za nejvyšší nadřízené sbory a ve všem se podrobíme jejich rozhodnutí. Zápisné současně přikládáme.

Družina skládá se:

z členů (počet celkem)..... z junáků (počet) ....... z nováčků (počet)..........

Klubovna .......................... Klubovní a táborové zařízení (dílny, knihovna, stany, nářadí a pod.) ...............................................

Styky s jinými sdruženími a spolky ..............................................

Zřízení našeho kmene na poradě dne .................................................

v ................................................ ujednáno takto:

Totem a název ...................................

Písmák ..........................................

Náčelník .......................................

Ohnivec.........................................

Rádce ..............................................

Hospodář ........................................

Slib náčelníkův: Budu chrániti zákon a vyžadovati jej. Budu ve všem příkladem. Všechny svoje síly věnují provedení junáckého programu. K této práci se uvoluji dobrovolně a rád. Za své jednání zodpovídám sněmu kmene.

Podpis ............................................... .

Slib písmákův: Budu bdíti nad uměleckým vývojem kmene a jeho uměleckou vyspělosti. Povedu věrně a přesně záznamy.

Podpis .................................................

Slib ohnívcův: Budu bdíti nad čistotou kmene a jemností života jeho členů. Budu dobrým strážcem ohně.

Podpis ................................................

Slib hospodářův: Postarám se o pořádek v kmeni a budu chrániti jeho majetek.

Podpis ................................................

Přehled družin:

Družina (jméno) ............................................

Družina .....................................................

Družina .....................................................

Družina .....................................................

Vůdce ................................................................................

Rádce ................................................................................

Ostatní členové ......................................................................

Zakládající listina*)

kmene (družiny)................................ v .................................

Na Vaší žádost ze dne ....................zapisujeme kmen (družinu) ................ do Obce, berouce na vědomí Vaše prohlášení, že se stavíte na základy Zálesácké Ligy Čsl., jak je hlásá naše příručka „Přírodou a životem k čistému lidství.“

Tím dáváme Vám právo užívati naší stupnice, našich odznaků, našeho pozdravu a hesla, súčastniti se sněmů, kursů, táborů, slavnosti a jiných společenských podniků.

Uznáváme .............. náčelníkem (vůdcem), .............rádcem, ........... písmákem, .................ohnivcem, ............... hospodářem kmene (družiny) a doufáme, že on i ostatní zvolení činovníci budou zachovávati své povinnosti tak, jak slíbili. Každou změnu ihned hlaste a každým rokem znova kmen (družinu) zapište.

tajemník (písmák)................... náčelník (vůdce) ...............................

') Nehodící se škrtnouti.

Osvědčení (udělení orlího péra.)

Pro ......................... z kmene ..................................,

já ................. z kmene .............

žádám tímto o udělení „orlího péra“ za .......................podle stupnice naší příručky.

Dne ............. měsíce........ r. ....... v ................

My, podepsaní svědčíme, že uchazeč zaslouží si udělení této pocty.

Schváleno sněmem kmene ...............................

Náčelník kmene ..............................

Písmák ......................................

Liga Lesní Moudrosti

(The Woodcraft League)

byla založena v Americe zakladatelem skautingu E. Th. Setonem, slavným spisovatelem a přírodopiscem. Podle jejího vzoru na základě kmenového zřízení pěstují skauting v Čechách „Psohlavci“ již od roku 1912. V lednu 1922 byli americkou Ligou uznání za „Woodcraft League of Czechoslovakia“, československou Ligu Lesní Moudrosti či Zálesáckou Ligu Čsl. Tím vytvořeno v Československu pevné středisko pro ryze výchovný směr skautingu, sloužící jen rozvoji mládí a zdravého lidství, nikoli militarismu a imperialismu. Liga má svoje kmeny po celé republice. Vydává nádherný časopis pro mládež a dorost, zvaný „Vatra". Organisuje letní tábory. Kdo miluje přírodu a komu jde o hájení pravdy, přihlaste se do Zálesácké Ligy Čsl. (Československá Obec Junácká Psohlavci-Horní Chlapci) buď náčelníku Ligy prof. Miloši Seifertovi (Praha-II., Salmovská 16) nebo jednateli Janu Böhmovi (Praha-Michle 236).Přírodou a životem k čistému lidství. Příručka českých junáků. Napsal Miloš Seifert. Vydalo Dědictví Komenského v Praze. jediná kniha našeho skautingu psaná duchem lesáckým. Pro své všelidské stanovisko byla surové pronásledována naší byrokracií!

Z posudků vyjímáme:

„V knize Seifertově dosavadní literatura skautská vrcholí; jeho příručka daleko předstihuie vše, co dosud v oboru tom vyšlo česky... K pokusům je vodítkem nepřekonatelným. Plná podnětů, svěžích a hlubokých myšlenek, prozářena jasem a láskou, zároveň příručka i kniha vzdělávací, poučná i umělecká... Jest nejkrásnější knihou pro české skauty."

(Dr. E. Chalupný v časopise "Sokol“ 1921.)

Pro své junáky opatří Zálesácká Liga sl. knihu za 25 Kč. Krámská cena 36 Kč.

Duch Lesů. Zpověď E. Th. Setona. Podstata Zálesácké Ligy. Přeložil Miloš Seifert. Malá knížka velká obsahem. Nikdy ještě nikdo nenapsal článek, který by skauting osvětloval s tolika stran atak hluboce jej oddůvodňoval, jako jeho zakladatel v této úchvatné své Zpovědi. Připojen portrét a životopis Setonův, jakož i návod k zajímavým hrám smyslovým. Pro zálesácké junáky za 4 Kč, jinak 5 Kč. Kniha vyšla jako l. svazek Knihovny Federace Čs. Skautů.

Otevřený list skautům od Frederika van Eedena. Přeložil Miloš Seifert. Neslyšeli jsme ještě tak odvážné kritiky skautingu. Holanský básník van Eeden upozorňuje na povrchnost Baden-Powellova systému a na mravní konflikty, do kterých myslící junák se musí dostat. Začíná skepsí, konči velkolepou naději v poslání junáctví a rýsuje několik směrnic, které mohou skautingu dát obrovský sociální úkol. Cena 3'60 Kč. Kniha vyšla jako 11. svazek Knihovny Federace Čs. Skautů.

Osvobozené Mládí. Napsal Miloš Seifert. Právě vyšlo v knihovně „Pro dítě“ nákladem Melantricha-Praha. Vášnivý protest proti dnešní škole, bolestný výkřik učitele, volání po junácké škole oddůvodněné povahou mládí a “znamenající znovuzrození celého lidstva. Kniha nespokojující se povrchními reformami, ale stavící od základu nádhernou budovu celonárodní výchovy.

Vatra zálesáckého junáctví. Redaktor Miloš Seifert; Nákladem Zálesácké Ligy Čsl. Ročně 10 čísel v nádherné typografické úpravě s mnoha illustracemi za 20 Kč v předplacení. Administrace: Jindřich Vaněček, Praha-II., Vyšehradská 6.

Jediný český časopis skautingu, jemuž jde o výchovu k čistému lidství bez kompromisu. jediný časopis rozvinující směrnice americké „Woodcraft"(lesní moudrosti).

---