Svitek březové kůry, 1925 (kniha)

První knižní české vydání Setonova Svitku březové kůry v Československu vydal r. 1925 pod svým jménem Miloš Seifert - Woowotanna u nakladatele B. Kočího. Nemohl Setona uvést jako autora, protože první část s názvem Lesní moudrost napsal z větší části sám – i když s využitím Setonových originálů. Zcela záměrně uvádím množné číslo, protože původní překlad Seifert udělal v letech 1923-24 na základě Setonova originálu z r. 1918, který dorazil z USA r. 1922, poté co se Psohlavcům podařilo navázat kontakt se Setonem. V roce 1925 ji pouze na základě informací z 20. vydání aktualizoval.

Seifert, jako pedagog brojil proti tupému školometství. Cítil potřebu zdůraznit výchovnou roli woodcraftu, a proto doplnil první část o několik kapitol, jimiž chtěl zdůraznit rozdíl woodcrafterské výchovy oproti tradičnímu evropskému výchovnému modelu, založenému na autoritě dospělých.

Zcela vynechal návodné a přírodovědné části původní Setonovy knihy, jelikož už byly z větší části integrované do jeho předchozí knihy Přírodou a životem k čistému lidství, 1920.

Část Honors (Činy) byla převzatá jen s mírnými lokálními úpravami od Setona prakticky celá. Pouze úvodní kapitoly Climbing the Mountain (Stoupání na horu), Conservation (Ochrana přírody) a Coup and Degrees Seifert přesunul do první části “Lesní moudrost”.

DĚTSKÝ DUCH WOODCRAFTU

PŘEDMLUVA

Dlouho už chystám pro junáky „Knihu Orlích Per”. Táborový život i život kmenů v zimě nemůže býti bez programu a zde jest program od Setona samého, Velikého Učitele Mládeže. Nabízí se tu tedy kniha junákům především. Ale přicházím s ní dnes před celou veřejnost a podávám tento Setonův „Svitek březové kůry” – jako „cestu k dokonalosti“, návod k sebevýchově a výchově vůbec. Proto byl jsem nucen napsat první díl sám, aby bylo rozuměno tomu, co žádá díl druhý. Ovšem pro porozumění lesní moudrosti či woodcraftu jest třeba většího studia a proto uvádím na konci literaturu a upozorňuji na svou knihu „Přírodou a životem k čistému lidství”, kterou jsem vydal v „Dědictví Komenského”. Tato příručka českého junáctví byla zpracována podle Setonova „Book of Woodcraft” a přinesla základy lesní moudrosti. „Svitek březové kůry” jest nynější název Setonovy příručky woodcraftu a to, co pod tím jménem uvádím do českého jazyka v druhém díle této knihy, jest právě nutným doplňkem prvé české příručky woodcraftu „Přírodou a životem k čistémulidství”. Tak máme v českém rouše příručku Setonovu takřka celou, pokud vůbec o převodu do češtiny může býti řeč. Žádný evropský národ nemá Setona tolik uvedena do své literatury jako národ český, někteří (Němci na příklad) vydávají si jeho epigony (John Hargrave u Neupfadfinderů) a velikého učitele junáctví nepoznali, jiní rozmnožují denně svou skautskou literaturu, neuvědomujíce si ani, kde je skautingu zdroj a studánka nezkalená.

A přece jest u nás tak málo porozumění pro Velkého Mistra Woodcraftu a inteligence, ani vychovatelé nechopili se dosud veliké myšlenky této, která znamená spásu světa. Kdyby výchova byla našim lidem věcí první a nejdůležitější – jak by u vzdělaného národa být mělo – byl by woodcraft předmětem denního hovoru, psalo by se o něm v novinách, mluvilo v parlamentě a byl by duší ministerstva školství. Dosud stěží držíme naživu čsl. hnutí woodcraftu, Liga Lesní Moudrosti, kterou jsem roku 1922 založil, sama byla ohrožena a lidmi, kterým woodcraft nebyl svatým, zneužita, takže bylo nutno hnutí postavit na nové základy a jest nám čekati stále na chvíli, kdy učitelé čeští pochopí cenu a dosah myšlenky samotné.

Miloš Seifert.

Chceme se naučiti životu v přírodě, neboť jen tak vybudujeme svá těla a povzneseme i upevníme své duše - abychom mohli jíti vpřed s vidoucíma očima a „myslící rukou” poznali radostné cesty lesa a života – abychom ve všem stali se moudrými pány sama sebe – dívajíce se životu v tvář, neustupujíce, připraveni činně se účastniti všech úkolů v lidské společnosti, těšíce se z každé zkoušky, jež na nás přijde - by Velký Duch měl v nás pány silných duší ve velebných jejich svatyních.

„Lesní Moudrost”.

Ernest Thompson Seton.

I. LESNÍ MOUDROST.

 

O JEDNOM CHLAPCI.

Povím vám historku o jednom chlapci.

Poznali jsme se ve škole. Přišel z venkova, z vesničky v Brdech. Bylo mu jedenáct let, byl primánem. Stěžovali si na něho profesoři, že se špatně učí. Byl netečný k latině a mnoha jiným předmětům. Ale při přírodopise zářila mu očka a vybíhal z lavice, hlásil se a odpovídal s chutí. Viděl mnoho v přírodě, čeho jiní chlapci si nevšimli. Pásával kdysi kozy na louce, chodil po zalesněných stráních vesnice a půl léta jistě prožil ve vodách veselého potůčku, jenž tekl kolem jejich pole, dováděje se svými kamarády. Bylo to druhý rok, co jsem učil na onom gymnasiu, když jsem se s ním seznámil. Začal jsem organisovat junáky, i byl první, který se přihlásil. Za teplých májových nocí chodili jsme spolu do lesa, postavili stan a naslouchali hlasům přírody. Nic mu neuniklo. Upozorňoval dřív než ostatní na vše, co šustlo, mihlo se kolem.

Vzal jsem ho s sebou do Italie. Lidé se tomu smáli. Cože s takovým chlapcem na takovou cestu! Je prý na to mladý! Nedbal jsem a byl jsem šťasten, že jsem měl takového společníka. Musím upřímně říci, že mne učil dívat se. Přirozeně, více ho bavila příroda italská, než paláce, chrámy a zříceniny. I mne. Když jsme slézali stupně amfiteatru, volal milý hoch stále:

„Heleďte ji, vidíte ji?” Byly to ještěrky, které se míhaly po zemi i po stěnách. Žádnou však nemohl chytit. Společným úsilím podařilo se nám to však přece a prohlédli jsme si malinké zvířátko – ještěrku čilou.

Malý můj kamarád zahrnoval mne otázkami. Nosil mi květiny a chtěl vědět, jak se která jmenuje. Pamatoval si všechno. Často jsme si na něco vzpomněli a když hned nevěděl jména, nakreslil zpaměti, jako by to měl před očima. Tak se dobře díval na věci, jako by se mu kreslily v mozek všechny dojmy, které obyčejným lidem brzo se stírají z mysli a matou vespolek. Stačilo, aby jednou věc viděl. Z tohoto talentu pozorovatelského vyvinulo se pak neobyčejné ovládání tužky – stal se znamenitým kreslířem.

Jak dovedl pozorovati, tak byl i zvědav. Zastihl mne často u drobnohledu, když ke mně přicházel. Musel jsem mu ukazovati a vysvětlovati divy světa.

Nebylo věci, o které bychom spolu nebyli mohli hovořiti. Hoch rostl a mně přirůstal k srdci. Posléze se ke mně odstěhoval. Stalo se to tak: Bydlel v městě u strýčka, který byl sice učitelem, ale dítěti nerozuměl. Jednou jsem k nim přišel,zvědav, co dělá můj přítelíček doma. Nalezl jsem jej v předsíni, jak vyřezává.

„Pořád si hraje a nic se neučí”, stěžovala si jeho teta. Hoch se styděl a nešel ani ke mně. Myslel, že skutečně provádí něco zakázaného. Zatím z jeho rukou vzešly věci, které byly vždy chloubou našich woodcrafterských výstav.

I vzal jsem ho k sobě. Hoch se rozvíjel báječně. Ani se nepamatuji, že bych kdy byl slyšel takových přemítání o nekonečnu, jako za oněch večerů, kdy se rozvázala jeho duše a chtěla řešiti záhady, jež trápí filosofy.

Čítali jsme spolu mnohé krásné knihy. On raději ovšem poslouchal, ale pamatoval si vše. Pokusil jsem se doplniti mu školní dějepis tím, že jsem mu líčil obraz středověku z románů Merežkovského; do astronomie jsem ho zasvěcoval Flammarionem, zájem o biologii probouzel Setonovými „Příběhy zvířat” a podobně.

Nejsilnější byl však jeho smysl pro umění. Prohlíželi jsme si jednou Alešův „Špalíček” – to byl pro něho i pro mne nezapomenutelný večer. Pro něho chutí, s jakou hltal jemu tak blízké obrázky českého venkova a národní poesie, pro mne, že jsem žasl nad dychtivostí toho chlapce po krásnu. Začal potom ilustrovati Sládkovy „Skřivánčí písně” tak roztomile, že každý myslel, že obkresluje z Aleše, zatím co tento večer byljediný, kdy nahlédl do Mistrova díla a sám doma pomůcek neměl.

Namaloval loutkové divadlo. Jedna kulisa představovala „Jitro v lese”. Byl to bukový les na podzim, se svým zlatem listí. Slunce svítilo korunami na zem, stíny kmenů byly fialové. To byl tak hezký obraz, že jsem si jej vyprosil a pověsil na stěnu svého pokoje.

Před prázdninami ožil vždy malý můj přítel. Již týdny napřed myslel jen na tábor a připravoval. Vykreslil plány, jak postaviti tábor, sestavil jídelní lístek. V táboře první se chopil vždy stavby stanů, zařizoval pece, byl duchem všech technických podniků. Pak vymaloval chlapcům štíty, vyzdobil luky a šípy, a s divokou vášnivostí súčastnil se indiánských her v přírodě.

Kde šlo o to stavět, vyzdobovat, tam byl on. Měl opravdu „myslící ruku”. Dostal také od toho své lesní jméno „Myslící Ruka”.

Hoch ten mne naučil znáti krásno a hloubku chlapectví i stinnou stránku střední školy. Dítě takového smyslu pro skutečnost a tvoření stalo se obětí školského verbalismu, jehož jhu nedovedlo a nechtělo se poddati. Odešel. Naposled žili jsme spolu v táboře na břehu Sázavy. Byl to nezapomenutelný okamžik, když jsme se loučili. On nejenom se mnou, ale i s volností a bezstarostností dítěte, neboť odcházel do otrocké, strojové denníslužby učedníka a živnostníka. Viděl jsem slzy lesknouti se mu v očích, když odvrátil se při posledním „sbohem” Sázavě a táboru.

Je dnes mladým mužem a úskalí života staví se mu v cestu víc než komu jinému. Ale věřím, že nepodlehne. V mládí prošel školou Lesní Moudrosti a tělo, mysl, duše i společenské sklony byly vychovávány; a byl vychován.

Slyš, hochu český! To, co jsem povídal jemu a do čeho jej zasvěcoval, to jsou věci, jež Ti nabízí tato knížka; neboť si představuji, že jsi mu trochu podoben. Chtěl bys tolik toho věděti o přírodě; chtěl bys býti silný; toužíš něco znamenati mezi hochy, s nimiž se bavíš; chtěl bys znáti svět velkých a žíti v něm; to jsou zdravé snahy a já doufám, že „Knihou orlích per” ti pomohu, tak jako jsem nalezl ohlasu u Tebe svou knihou „Přírodou a životem k čistému lidství” (Dědictví Komenského). Nabízím se Ti za vůdce. Poznal jsem velikého vůdce Ernesta Thompsona Setona v Americe a jako oddaný žák a ctitel jeho chci Tobě přinést učení jeho, jež se stalo učením mým a bude jednou i Tvojím. S modrou oblohou!

Miloš Seifert.

LESNÍ MOUDROST.

Ernest Thompson Seton založil v Americe hnutí Woodcraft, jemuž my říkáme Lesní Moudrost. Co je Lesní Moudrost? „Život v přírodě v nejširším slova smyslu. Lesní Moudrost je nejstarší všech věd. Ona to byla, jež vytvořila člověka z hrubého základu prvotního a ona také jedině ve své nejvyšší formě zachrání svět před úpadkem.” (Seton.)

Bylo už mnoho psáno u nás o Lesní Moudrosti. Vydal jsem knihu „Přírodou a životem k čistému lidství” v Dědictví Komenského a ukázal, že pravé junáctví jest Setonovo woodcraft, jež později zkarikováno ve vojenský skauting Baden-Powellův. Přeložil jsem Setonovu zpověď „Duch lesů” a tím vydal i program americké Ligy Lesní Moudrosti. Psal jsem dva ročníky „Vatry Lesní Moudrosti” a do ní snesl hojně materiálu. Konečně napsal jsem „Osvobozené Mládí”, abych uhájil ideály školy ve světle Lesní Moudrosti. A přec zdaleka u nás ještě není veřejnosti jasno, co je Lesní Moudrost. Matou pojem woodcraftu s pojmem skautingu, nevidí cíle a hloubky Setonova hnutí. I nezbývá, než znova ukázat cestu, kterou velký americký Učitel Národů nás vede.

Veškero civilisované lidstvo uznává potřebu tělesného ozdravění. U nás se děly pokusy o zachování tělesných sil národa zprůmyslovělého a zúředničelého budováním tělocvičen a cvičením na nářadí. Daleko svobodněji a cílevědoměji řešili svoji tělesnou obrodu Američané, zavádějíce táboření jako princip tělesné výchovy. Zkušenost ta je odvěká, že u kořenů Země jest třeba hledati zdroj zdraví.

Ale nejen zdraví, ale též života. V tomto zběsilém, divém víru civilisace žíti někdy prostým životem dob prvotních - toť elixír těla i ducha.

Nikde se tolik nehřeší nevědomostí, jako v tělesné výchově. Tělesná výchova nepatří tělocvikářům ani sportsmanům, ale vychovatelům.

Tělo a duch jsou nerozlučitelné části lidské bytosti. Výchova musí hledět k oběma současně.

„Polovička nemocí je v lidských myslích, polovička v lidských domech.”

Bydlet v přírodě a tělesně pracovat – uzdraví tělo; obírat se Lesní Vědou a poznávat Lesní Moudrost, uzdraví duši.

Seton vyslovil touhu, aby mohl každý rok celý národ vésti aspoň po měsíc cestami života v přírodě, až by se obnovil zvyk, jenž už Mojžíšovi zdál se potřebným pro národní blaho.

Život v přírodě může však býti také zlem. Jeden bohatý Američan dal chudé hochy potloukající se po ulicích new-yorkských vypravit parníkem do Catskillských hor. Tam je pustili, aby se chlapci „potěšili přírodou”. Když je sháněli ke zpáteční cestě, našli je za křovím hrající v karty, nebo zevlující s cigaretou.

Nestačí tedy lidem jenom kázat o „návratu k přírodě". Třeba jest naučiti. je žít v přírodě. A v tom právě Seton ze všech lidí na světě vykonal nejvíce, jest v pravdě Mesiášem života přírodě a jeho knihy posvátným evangeliem lesní moudrosti.

Devatero zásad klade svému hnutí:

1. Hnutí má sloužit v podstatě ozdravění a osvěžení.

2. Táborový život. Tábořením dokážeme, dovedeme-li prostě. žití, táboření jest též nejvyšší zkouškou života v přírodě. Táboření má dnes mnoho nepřátel, hlavně vinou táborníků, kteří nepoznali ideál lesní moudrosti a kterým skauting stal se sportem. Buď že žijí v nepohodlí a špíně a odcházejí z tábora chorobnější, než když tam šli, buď že nedovedli z něho stvořit si radostné prostředí duchovního i tělesného osvěžení, z nedostatku inteligence. Dobře vedený tábor může býti blahodárným i pro tábořící i pro přírodu, kterou táborníci ochraňují před škůdci. A naše lesy by potřebovaly stráž za každým stromem. Táboření stane se jednou národním požadavkem, zejména školy budou v létě jen v přírodě, a pak budou stát i město muset se starat o reservace k zřizování táborů. Místo dnešních hřišť pro kopanou, jimiž oplývá každá vesnice, mohli jsme už míti mnoho krásných parků pro děti.

3. Samospráva za vedení zkušených. Kázeň zvenčí je ubohostí, když můžete míti kázeň vnitřní. Tábory jsou samosprávné. Každý člen má hlas ve veřejných záležitostech. Nežilo nikdy několik chlapců pohromadě v družině, aniž by neuznali potřebu vůdce. Zřízení táborů (a i pracovních družin v městě) je kmenové. Je to stará, patriarchální forma, již nacházíme u všech starých národů, zvláště slovanských. Založeno je to zřízení na občanských ctnostech, úctě ke stáří, ke zkušenějšímu, a přec je naskrz demokratické, svými sněmy a svým společným úsilím za nejvyšším ideálem.

4. Kouzlo táborového ohně. Co by byl tábor bez ohně? – Oheň v přírodě, jasný, plápolavý oheň, kolem něhož scházejí se lidé stejně smýšlející, působí magickým kouzlem. Mizí přetvářky, každý tu sedí s nahou duší. Zde se uzavírají nejhlubší svazky mezi lidmi. Zde rodí se pravé bratrství.

5. Woodcrafterský program. Ujasnivše si, že lidskost, nikoli učenost, jestprvým cílem výchovy, hledali jsme program, osnovu, která vypěstuje nejjemnější charakter i nejušlechtilejší tělo, a kterou možno provádět venku, která jedním slovem vede k lidskosti.

Každým logickým přemýšlením došli jsme k Lesní Moudrosti – to jest Woodcraftu v nejširším slova smyslu – znamenajícím všecku činnost dokonalého junáka – jízdu na koni, lovectví, táboření, skauting, horolezectví, indiánskou řemeslnost, prvou pomoc, znalost hvězd, signalování a plavbu loďkou. K tomu připojujeme všecku lehkou atletiku a hry ve volné přírodě, studium přírody a především hrdinství.

Asi tři sta činů či výzkumů zahrnují tyto obory činnosti a ti, kdo si je osvojili, jsou dekorováni, aby se poznalo, co vykonali. „Kniha Orlích Per” přináší celý woodcrafterský program.

6. Pocty dle měřítka. Zásada závodění jest zodpovědna za mnoho zla. V dnešním sportu vše se vynaloží na to, aby byl nalezen a vychován champion, kdežto ostatní jsou zanedbáni. To znamená: těm, kdož potřebují tělesné výchovy, se jí nedostane, a kdož jí nepotřebují, těm dostává se jí nadbytek. Výsledkem je mnoho nezdravoty. Vyhnuli bychom se tomu, kdybychom hleděli všechny jednotlivce přivésti k jistému stupni. V našich závodivých zkouškách nepřáteli nejsou „ostatní druzi”, nýbrž čas a prostor,síly přírodní. Nechceme poraziti druhé, ale povznésti sebe. Takovou zásadou odstraníme mnohé zlo dnešního demoralisujícího závodění. Proto všecky naše pocty udělují se dle světového měřítka (ceny nejsou pocty).

7. Osobní dekorování za osobní úspěchy. Slávychtivost jest u divocha nejsilnější motiv. Civilisovaný člověk si myslí, že má hledati podněty ve vyšších zásadách. Avšak ti, kdož si myslí, že naši lidé, zvláště chlapci, jsou tak civilisováni, jsou velmi na omylu. Lidská slabost může však býti pro výchovu znamenitým motivem. Beřme věci jak jsou. V Lesní Moudrosti mají všichni naději na slávu a podněcujeme jejich touhu vyznamenáními, jež všichni mohou viděti, míti a chtíti.

8. Hrdinný ideál. Hoch od deseti do patnácti, tak jako divoch, jest ve svých ideálech docela fysický. Raději by chtěl být atletem než učencem. Proto zachováváme v Lesní Moudrosti ideál tělesné síly, ale tak čistý, mužný, hrdinný a sympatický, že vede s jistotou k vyšším věcem.

9. Malebnost ve všem. To jest velmi důležitá zásada. Malebnost působí magický a neodolatelně, neboť to není jen chladná rozumnost. Používáme všemi způsoby kouzla jmen, veselých rouch, krásných obřadů, výrazů, tanců, zpěvů.

ZÁKON LESNÍ MOUDROSTI.

Tato jsou čtyři Světla, jež vyzařují z Velkého Ducha, jehož symbolem jest oheň:

Krása, Pravda, Síla a Láska.

Každé Světlo má tři paprsky:

SVĚTLO KRÁSY:

1. Buď čistý; ty i místo, v němž žiješ.

2. Znej a ctí své tělo. Jest to Chrám Ducha.

3. Buď přítelem divočiny. Buď ochráncem lesů a květin a zvláště dej pozor na oheň.

SVĚTLO PRAVDY:

4. Čestné slovo jest svaté.

5. Poctivou hru; ledabylá hra je zradou.

6. Buď zbožný, uctívej Velkého Ducha a měj v úctě zbožnost jiných.

SVĚTLO SÍLY:

7. Buď odvážný. Odvaha jest největší ctností.

8. Mlč, když starší mluví a i jinak buď skromný.

9. Poslouchej. Poslušnost je první povinností junákovou.

SVĚTLO LÁSKY:

10. Buď laskavý. Vykonej denně aspoň jednu službu nezištnou.

11. Buď ochotný. Přičiň se.

12. Buď veselý. Snaž se býti rád na světě.

INDIÁN - PŘEDSTAVITEL LESNÍ MOUDROSTI

Ernest Thompson Seton, zakládaje hnutí woodcraftu, řekl si: Žádné světové hnutí dosud nerostlo pouze jako nauka. Každé muselo míti nějaký vznešený příklad, živou, strhující osobnost, člověka, na nějž by se mohlo ukázat a říci: „Tak si to myslíme!” Všecka veliká náboženství měla takového člověka a kde ho nebylo, velké a nezvratné pravdy zapadly mezi staré haraburdí. Ideálem hnutí lesní moudrosti jest člověk tělesně krásný, čistý, ušlechtilé mysli, hrdina, umělec, mistr woodcraftu. Zná historie lidstva takového člověka? Bílé plémě takového typu nedalo světu. Ani normanští králové, ani slovanští bohatýři, ani staří Řekové nespojovali v sobě všechno to, čemu učí Lesní Moudrost. Jest jen jeden typ člověka, který odpovídá všem požadavkům, ideální Indián Fenimora Coopera a Longfellowa.

Nebylo by v nás ani trochu junácké krve, kdybychom proti všem předsudkům nedovedli postaviti se za pravdu. A i kdyby to ohrozilo naše hnutí – však někdo musí býti průkopníkem a svítiti pochodní do temnoty.

Není národa, jenž by byl hůře ponížen, než Indiáni, o nichž krvavou literaturou matou mozky naši nakladatelé už dětem.

Není ale národa, jenž by přes všechno to ponížení, pohrdání, urážky a křivdy stál před námi s takovou mučednickou gloriolou, jehož všecky nedostatky tisíckrát vykoupeny byly hrdinností a velkomyslností, s jakou umíral.

Neznají Indiána, kdo se nám smějí, máme-li my jej tak rádi. Nepochopili jej, kdo bojí se dáti jej za vzor našim dětem.

„Jsou dvě možnosti: Buď je pravdou, co napovídali o něm ti, kteří zmocnili se jeho půdy a vzali mu zdraví, rodinu i vlast, a aby pak ospravedlnili svůj lup, vylíčili Indiána jako špinavého, prohnaného bídáka, démona krutosti a msty, nelidského tvora, jenž musí zemříti – nebo je pravdou, co napsal Longfellow, že to byl člověk ušlechtilý svou povahou, takže nebyl schopen ničeho nízkého a nekalého?

Obracejme klidně stránky dějin, zápisy o rudoších, co napsali o nich přátelé i nepřátelé jejich, co oni sami mluvili, a buďme připraveni učiniti si úsudek podle pravdy, nehledě na případné zklamání.

Hledejme nejlepší představitele rudého plemene, kteří nás poučí o filosofii a dobrotě Indiánů; tak jako kdyby někdo chtěl studovat naše plémě, chtěli bychom býti představení Emersonem, Tolstojem, Spencerem, Husem, Sokratem, a ne nějakými piráty a zločinci, kteří podřezávají hrdla.

Zajisté, že u všech národů a za všech časů byli zvrhlí lidé, hanba svého lidu; i mezi námi dnes jsou tuláci, vyvrhelové, opilci, zločinci. Ale vlastní krajané jimi opovrhují a nepočítají je mezi sebe.

Suďte Indiána spravedlivě! V jeho historii jsou nejlepší typy lidí: Hiawatha, Wabaša I., Ču-če-nau, Ma-to-to-pa, Tekumseh, Kanakuk, náčelník Josef, Tupý Nůž, Wašaki, kteří milovali svůj lid a nebyli dotčeni naukami bělochů.”

Seton věnoval studiu těchto lidí a celého plemene svůj život. Srovnával víru, učení a společné myšlenky, jež byly vůdčími myšlenkami jejich života, a načrtl tuto víru nejlepších Indiánů.

Indiánova víra:

1. Ačkoliv měl více bohů, věřil Indián, že je jeden Velký Duch, který je vždy a všude, ke kterému se můžeme modliti a jemu obětovati.

2. Věřil v nesmrtelnost duše a že budoucí její stav je určen dnešním životem.

3. Své tělo uctíval jako svatý chrám svého ducha a věřil, že má povinnost zdokonalovati své tělo, jak jen možno nejvíce, aby svého cíle na zemi mohl nejlépe dosáhnouti. Kromě starých Řeků nenajdeme podobné víry v tělesnou dokonalost.

4. Věřil, že postem si podrobíme tělo a že je nutno se postiti, bychom měli dokonalou nadvládu nad tělem.

5. Jest nutno ctíti rodiče a v stáří je podporovati, jako každý by chtěl, aby jednou jeho děti ho podporovaly.

6. Majetek je posvátný. Krádež u Indiánů byla neznáma.

7. Vrah musí svým životem odpykat svůj zločin; nejbližší příbuzný zabitého má vraždu pomstíti, může však býti ujednáno srovnání náhradou ve zboží.

8. Věřil v čistotu těla.

9. Věřil v ryzost morálky.

10. Věřil, že se musí mluvit vždy pravda a jen pravda. Jeho slib byl naprosto závazný. Nenáviděl a opovrhoval lží a všecku faleš měl za zkázonosnou.

11. Věřil v krásno ve všech věcech života. Měl své zpěvy pro každou příležitost, své modlitby. – Šaty si zdobil malbami a péry. Měl tance, jež tančil kol ohně. Naučil celý svět dělati krásné košíčky, čluny; ozdobil si lože, zbraně, oděv, mísy, byt, náhrobní kameny.

12. Věřil v prostý život. Země patří kmeni a ne jednotlivci, nahromadění majetku jest počátkem lakoty a vede k zločinům.

13. Věřil v mír a svatou povinnost pohostinství.

14. Věřil, že nejvyšší všech ctností jest odvaha a proto se o ni modlil. Největší hanbou mu bylo báti se.

15. Věřil, že musí žíti takový život, aby neměl strachu před smrtí; zavolá-li ho smrt, že odloží svůj plášť a pocty a jako hrdina vracející se do domova, zapěje poslední píseň a slavnostně skončí svůj život.

„Víra jejich byla tedy skoro tatáž jako víra starých Řeků, před nimiž se sklání svět; ne nepodobná víře mnohých křesťanů a o řadu stupňů vyšší než víra Huxleyova a jiných moderních škol materialistických.”

Seton nazval Indiány Spartany Západu. Je to jen slabé přirovnání. Byli Spartany svou otužilostí, zdatností tělesnou, ale vynikali nad Řeky svou mravností a čestností, a byli z nejzručnějších divokých národů, dovedouce si vše vlastní rukou poříditi, co potřebovali, od stanu a kopí až k člunu a luku, a vše umělecky vyzdobiti. Jejich vysoká mravní úroveň, které průměrný člověk civilisovaný, bohužel, je velmi dalek, a jejich všestranný rozvoj tělesný i duševní zlaďující se v krásnou harmonii lidskosti – to vše staví nám Indiana před oči jako nejkrásnější typ člověka, jaký dosud na zemi žil a proti všem šovinistům neváháme prohlásiti jej za jediného představitele Lesní Moudrosti.

INDIÁNOVA VÝCHOVA.

Indiánské dítě bylo šťastné dítě. ještě se nenarodilo a matka jeho snila už o něm krásné sny. Toužila, aby její dítě bylo krásné, zdravé a silné a všecky myšlenky věnovala tomu, aby představa dítěte jejího byla ta nejvyšší. Velký, statečný bojovník, sláva vlastního kmene, perla národa – takovým bude člověk, kterého ona zrodí. Ničím si. nedala zakalit svoji naději, žádnou pochybností nedala klesnout své mysli, poněvadž věřila, že vznešené myšlenky těhotné matky vstoupí v ducha jejího dítěte při zrození.

Když se dítě narodilo, celý kmen se oň zajímal. Všichni věřili, že narodil-li se člověk, mohl se naroditi Spasitel. A nejenom příbuzní, i celý kmen súčastnil se výchovy dítěte, způsobem, kterým všechny naše školy jsou zahanbeny a všechny problémy školy rozřešeny.

Škola malého Indiánka byla woodcrafterská škola.

Nebyla to škola, byl to život. Nebylo to přerušení mládí, bylo to mládí samo. Nebylo to spoutání a zakřiknutí, byla to radost. Nebylo to znásilnění dětství, bylo to jeho rozvíjení. Slavnýsiouxský Indián Dr. Eastman-Ohieysa nám napsal knihu o svém indiánském mládí. Kniha ta stojí za víc, než všechny pedagogické příručky. Je člověku až k pláči, uvědomí-li si, co zabíjí dnešní škola slibného mládí, co zničí radostného dětství, co umrtví lidí, sploští charakterů – a jak krásné to bylo, dokud nebylo škol v tomto slova smyslu.

Ne, nebyla to škola, ale byla to výchova, hluboký, ale často bezděčný a tím právě znamenitý systém výchovný.

A v čem záležel?

Především ve svobodě. Děti byly ponechány často samy sobě. A je přirozeno, že jako všechny děti napodobily život dospělých. A tu je právě nejvyšší moment výchovy indiánské: příklad dospělých.

Moderní děti také napodobují dospělé: Kouří v 10 letech, tančí smyslné tance ve 14 letech, hrají kopanou každým krokem, obchodují bezcennými známkami za velké peníze, drzými lokty derou se do popředí – jako jejich otcové a starší. Jak je strašný. dnes ten svět velkých, po kterém dítě tolik touží! Indiánské dítě vidělo před sebou lidí statné a zdravé, lidi nesobecké, lidi dbající na čest, krajně pravdivé a poctivé, lidi bojující za velké idee (aspoň věřící, že jsou velké), lidi milující přírodu, modlící se a žijící náboženstvím – ó, jak šťastné to byly dětí! Děti měly svůj život a nebyly jim vnucovány způsoby a myšlení dospělých. Viděly hry a tance a stvořily si podle nich své. Tak žily kdysi i děti slovanské, žel, že dnes už tak nežijí.

Indiánské zkazky a moudrost starých, zkušených lidí předávala se vyprávěním. Vyprávění u táborových ohňů, jemuž naslouchaly často děti (ó, jak krásné, dokud neznali lidé nápisu: mládeži nepřístupno!), našlo ozvěnu v mysli i srdcích jejich. Často děti vyprávěly dospělým na besedách jejich samy. Jak tu rostla pamět i moudrost dítěte! Dnes dítě učí se z knih čemu nerozumí, memoruje, co vztahů k němu nemá, aby zapomínalo! Tehdy se učilo pamatovat, co celý kmen zajímalo, co bylo kusem života, co bylo národní moudrostí. A učilo se vyprávět. Jazyk kmene žil v dětech.

Vzdělání indiánského dítěte nebylo nepatrné. Ale štěpovalo se mu jiným způsobem, než dětem naší doby. Dítěti především otevřeno bylo vše, co rozvíjelo jeho smysly a tělo. Smysly jsou brány duše. Dnes zabíjí škola smysly dítěte. Vychováváme děti krátkozraké, nedoslýchavé, zahalujeme kůži (nezdravé, a což ten falešný stud?), necháme zahálet ruce, které jsou u člověka mluvou mozku. Dítě indiánské učilo se stopovat, pozorovat, chodit „tichou stopou”, mít rychlou nohu, opálenou kůží, „myslící ruku”. Tělesnou výchovou otevírá se duševní svět dítěte. Na to se u nás zapomíná. Ale pryč s tělocvikem a tělocvičnami. Dejte dítěti život, volnost pohybu, nezavírejte ho do těsných lavic a nenařizujte mu sedět!

V indiánské výchově bylo mnoho péče o tělo. Tuberkulosa je nemoc bělochova. Indián byl přísný, ovládal své tělo jako málo který asketa, ale neopovrhoval jím, ctil je. Byl často nahý. Slunce bylo jeho lékařem. Koupal se denně celý rok. To, čemu se dnes říká sporty, bylo denním jeho cvikem: jízda na koni, plování, jízda kanoí, hry míčem (lacrosse), a přece toho nepřehnal v něco tak nezdravého, aby to byl sport.

Ovládnout tělo duchem, to bylo jeho heslem. Postit musely se už děti. Život duševní považován byl za nejvyšší život. Tyto děti nerostly v rozmazlenosti a nebyly vychovávány k pohodlnosti a požitkářství!

Byly učeny způsobům, ježto divoký národ miloval obřady. A ty byly posvátné. Byl to training ducha, přísný, cílevědomý, jakého dnešní doba nezná. Mlčení bylo jednou z prvých ctností. Dítě nesmělo mluvit, když hovořili starší. Odvaha byla ctností nejvyšší. Dětem byly ukládány zkoušky, aby se nebály. Duchapřítomnost byla pěstována. Překážky jim stavěny v cestu, aby se utkávaly s nebezpečím a nesnázemi tváří v tvář. Byla to výchova činu, nebylo to prázdné povídání dnešních škol. Jak směšné učit se „občanské výchově” z knížek a udělat z ní předmět. Občanem se možno vychovávat jen v obci, tak jako člověkem jen v přírodě a stykem s lidmi. Vidět, poznat, překonat – to jest výchova. Ale musejí tu všichni, celý národ chtíti a snažiti se a nezaslepovat zraky dětí planým tlachem a falešnou hrou. Indiáni nehráli falešně!

Cesta Indiánova šla tak světlou stopou, protože od malička byl zasvěcován v krásu a taje přírody. Indiáni milovali přírodu velikou něhou a znali ji. Jejich moudrost byla především zkušeností o přírodě, o počasí, o léčivých a jedlých rostlinách, o zvycích zvířat. Jejich věda splývala úzce s náboženstvím. Ale nebyla mlhavou teorií, nýbrž praktickým poznáním. Křesťané pohrdali přírodou ke vlastní škodě. Indián-pohan měl poměr k ní čistší a hlubší. Všímal si jí, studoval ji. Dítě vodili zkušení starci a stařeny lesem a vykládali mu o zvířatech i rostlinách. Neučili se nikdy o přírodě z knih, jen to, co vlastníma očima viděli, považovali za poznání. Dítě vychováváno bylo zkušeností. Nedělalo zkoušek, ale prošlo ohněm zkušenosti. Studium přírody bylo tou nejjemnější zkušeností, která duši mladéhoIndiána utvářela. Utvářela ji logicky i nábožensky. Dnes filistři-filologové chtějí formovat duši dítěte latinou. Zločinná škola!

Obyčejně si myslí lidé povrchně informovaní o Indiánech, že jim ideálem života bylo válčení, ba mnozí věří i pomluvám o skalpování a mstivosti Indiánů. Byli-li kdy Indiáni zlí, naučili se tomu teprve od bělochů a byla to pouze odveta.

U Indiánů těšil se větší ještě úctě a moci než největší válečníci „muž-vševěd” (anglicky zvaný „medicine-man”), stařec moudrý cestami lesa, znalec přírody, lékař, filosof, věštec. Moudrost jeho byla celým kmenem uznávána, měl poslední slovo. Kéž by se věda a pravá moudrost dnes těšila úctě takové v naší společnosti! Duch společností, ve které hoch a dívka žije, ten nejvíc vychovává.

V celém Indiánově názoru na život je mnoho zdravého realismu. Přijímal život jako něco daného, o čemž nelze pochybovati. A cenu osobnosti měřil dle toho, nakolik zmocnila se života, nakolik vítězila v denních zkouškách životních, nakolik pojala moudrosti. Život jeho byl jen klad a stoupání vzhůru za dokonalostí.

Stoupání v záři Velkého Tajemství. Zbožný byl Indián a proto cesta jeho byla cestou jasu a míru. Ubozí misionáři! Kdyby jejich omezené modlářství jim bylo dovolilo pochopiti hloubku a velikost náboženství Indiánova! Čtěte Ohieysovuknihu „Duše Indiánova” a poznáte náboženství krásné, jež obrodit může se v duších vašich, jste-li dost jemní, dost prostí, dost zbožní – jako byl on!

Všechna pravá výchova musí být náboženská výchova. Ale náboženství, jež se nevnucuje, nýbrž prožívá a roste s člověkem, tak jak se mu rozvíjejí smysly. Vzpomeňme jen na „vigilie” patnáctiletých hochů indiánských, když dospívali v jinošství! Tři dny strávil hoch uprostřed divočiny v postu a často obklopen dravou zvěří. Ale mlčky skláněl se před slunce východem i západem, ve světle dne i v temnotě noci jímala duši jeho ohromnost lesa, mohutnost velikánů stromů, kouzlo svatyně Boží! Vracel se domů šťasten, ne jen jako hrdina, ale jako zbožný jinoch, a býval pak přijat v řady bojovníků.

Všechen úspěch výchovy mládeže a i úspěch dospělého muže u Indiánů možno vysvětliti tím, že od malička stavěn byl jim před oči obraz hrdiny. Zbabělcem být, lhářem a lstivcem, bylo největší hanbou Indiánovou. Hrdinou byl každý bojovník, a hrdinství bylo měřítkem společenského postavení. Už v kolébce zpívala babička dítěti zpěvy o velkých hrdinech. Hrdinný ideál neopustil hocha nikdy, ani když byl mužem. Indián nikdy necouval, nevyhýbal se, kde ho čekala nějaká zkouška. Každý chtěl býti slavným a tak nikdo nebyl nízkým. Velkomyslnost, hrdost,ctižádostivost jsou uznány jako indiánské ctnosti. Indián životu šel vstříc bez bázně a životem rostl! Čím starší, tím moudřejší, tím ucelenější, jasnější, duchovnější. Může se to říci o průměrném dnešním člověku? V kolika letech zastavuje se vývoj malých dnešních lidiček? Zdá se mi, že ve čtrnácti, nejpozději v osmnácti. Devadesát devět procent a víc lidí dospělých je zkažených: to jest nevěří už ideálům mládí, dali si je vzít – nevěří na nic, znají jen fráze a šablonu. Kéž bychom mohli oživit Indiánův hrdinný ideál, sílu jeho ducha, jeho vzdor a víru, že život je velký, že je hodný boje až do smrti, že vítězství ducha musí přijít, že každý člověk má jíti za metou nejvyšší! Dokonalost, svatost, pravé člověčenství, jež je z Velkého Ducha – ten ideál potřebujeme i my. Indián neměl tolik filosofických soustav jako běloch, ale měl něco ohromného: rozmach životní v sobě, sílu, jež hnala ho vpřed – a proto byl někdy tak blízek božství!

ORLÍ PÉRO SYMBOLEM.

Hrdinný ideál vede vůli k činu. Indián byl mužem činu, nenáviděl prázdných slov. Čin dělá muže. Činy na činy, slavné činy, dělají slavného muže. Veliké skutky šlechtí člověka, člověk stává se vznešeným, vynikajícím. Těší se úctě ostatních a je jim vzorem.

Indián jako člověk přírodní, člověk tělesně a duševně zladěný, člověk celý, bezprostřední, instinktivní a duchaplný, rád dával výraz svému myšlení a citům nějakým krásným, uměleckým způsobem. Byl umělcem a proto tvořil. Své tělo uctíval jako veledílo Velkého Ducha a na něm zamiloval si krásu. Proč se odíval? Aby byl ještě krásnější. Aby tělo bylo i výrazem myšlenek. A tak nahý Indián zdobí se péry, jediným často oděvem, ze smyslu pro krásu a z hrdosti ducha, jenž zvítězil a je šťasten vítězstvím.

Tento primitivní člověk miloval symboly. Žijeme na světě, jenž mluví hmotou. Květiny, stromy, ptáci, člověk – to je dílo Ducha, ale vyslovené hmotou. Kdyby nebylo hmoty, nebyloby sasanek, petrklíčů, fialek – byla by jen „myšlenka květiny” snad. Ale hmota je pokus o výraz, hmota je projev, hmota je mluva ducha, nikdy dokonalá, vždy na cestě k ideálu, proto tak rozmanitá, pestrá, živá, měnící se, prchavá. Hmota je jen zdání, přelud našeho smyslového světa. Duch je věčný. A přece hmotou my tělesní lidé na své pozemské pouti otevíráme si přístup k věčnému, poznáváme skutečno, realisujeme myšlenky, projevujeme sebe a chápeme cizí. Je to poblouzení knihomolů, kteří chtějí ryze duchovní život bez hmoty. Není ho. A nebyl by to ani onen povýšený život, o kterém oni sní. Milujme hmotu, ctěme hmotu, prozařujme ji duchem! Dejme duchu ovládati hmotu. Nepotácejme se v mátohách a mlhách. Skutečnosti se chopme, žijme, tvořme! Vrátíme se jistě k tomu, co chápal člověk primitivní, vyjadřování výtvarnému a tvůrčímu, vyjadřování symboly, projevy konkretními, obrazy, ozdobami, rouchy, tanci, slavnostmi, obřady.

Woodcraft přineslo světu tento nový ruch a radost života. Je mnoho odpůrců, protože nepochopili. Snad jsou skeptikové. Ale skeptikové nikdy nepovedou lidstvo vpřed. Nedostává se jim víry v život. Lidé chtějí malebnost, smyslové a citové dojmy, duchovní atmosféru vtělenou v okolí – barvy, tóny, rhytmiku – neboť taková je příroda i přirozenost lidská. Jak bližší bylylidským potřebám církve za starých dob, než jsou dnešní vědci a organisátoři!

Všechno se dá zkreslit, všeho se dá zneužít. A nelze prostě přesazovat zvyky do cizí půdy. Ale zatím aspoň do výchovy svých dětí přenesme to nejkrásnější, čemu nás učí i jiní národové a minulost. A na sobě samých můžeme začíti ihned – kdo nám v tom zabrání?

Příklad, jejž dal Indián, je velkolepý: Život s plným nadšením, jehož se chopí, miluje jej, vítá a s radostí jej žije!

Mám před sebou obraz velikého náčelníka indiánského. Čelenka jeho zdobena je orlími péry a vlají mu s ní dolů dlouhým splývajícím pásem až k zemi. Co péro, to velký čin.

Kolik hrdinství, zkušenosti, sebepřemahání, moudrostí zapsáno těmi péry v nádherné ozdobě bojovníkově. Jeho cesta životem neznala kolísání. Nevracel se, neklesal. Byl jinochem ohnivým, jenž viděl už od svého chlapectví své poslání. Bojoval pro dobro, za čest kmene. Neshromažďoval pozemských statků, sbíral a tržil slávu. Je chud, bohatý je jen kmen, Indián nikdy. Ale duch jeho vzpíná se vysoko, prošel zkouškami těla i ducha a dnes je pevným, ocelovým mužem, jenž nemůže ztroskotat, zmoudřelý cestami života a lesa, bohatý uvnitř, pochodeň svým bratřím, záře budoucím. Velký Duch jím promluvil.

NOVÁ VÝCHOVA.

„Orel, nejsilnější pták, má nejbystřejší zrak a je nejbojovnější z ptáků (dle tradice). Vychován mezi skalními útesy ve hnízdě, na něž dorážely paprsky sluneční, jež déšť proléval, vítr vyfoukal, bouře rvala, málokdy dosyta nakrmen, jest vychován k síle a vytrvalosti. Proto jest symbolem síly, odvahy a moci a jeho per užívali Indiáni, aby vyjádřili vynikající výkon.”

Je to krásný symbol a třebas my nemůžeme se zdobit orlími péry, můžeme symbolem tím značit ve své mluvě to, co znamenal u Indiánů.

Neboť budeme-li ostražitě dbáti smyslu tohoto udílení vyznamenání, tohoto uznání, přiblížili jsme se Indiánově cestě výchovy.

A tu cestu ukázat má právě tato kniha.

Cesta ta jest metodou woodcraftu. Je to nejdokonalejší myšlenka výchovná, kterou kdy svět poznal. Je to učení velkého Mistra a Učitele Ernesta Thompsona Setona a životní jeho dílo. Knížka „Dvanáct tajemství lesa” má býti výkladem této metody. „Kniha Orlích Per” metodou onou samou, programem a osnovou. Výtečnost této metody záleží v tom, že staví před oči cíle, vytyčuje mety, ke kterým každý má hledět dojíti sám. Přes překážky, přes zklamání, dlouhou trnitou cestou poznání a zkušenosti. Jsi-li dospělý, starší muž či žena, kniha sama bude ti vůdcem. Chlapci a děvčeti budiž vůdcem muž či žena lesní moudrosti, kteří program znají a dle něho vedou, mohouce sami mnohé ukázat a mnohému naučit.

Jsou jisté zkušenosti, znalosti, dovednosti, které by měl ovládati každý člověk. Jsou to často věci velmi prosté, zdánlivě malicherné nebo zbytečné v dnešní dělbě práce. Na příklad, dovedeš napojit koně, dovedeš si spravit šaty, dovedl bys týden sám si vařit a starat se o sebe? Jsou tu požadavky, které se zdají hodně odborné, na př. znalost různých druhů půdy, dovést odhadnout množství dřeva v lese a pod. – my si vzdělání představujeme hodně široké. Dnes se míní všeobecným vzděláním obyčejně znáti několik jazyků, něco z antické kultury (jak je o tom psáno v knihách), učebnicové popisy přírodnin, naučené články z historie. – Jsou to vše věci paměti a nevychovávají. Pravá výchova je jen tam, kde se člověk vlastní osobností o něco zasadil, k něčemu dopracuje, kde viděl vlastníma očima, pracoval vlastní rukou. A pravé vzdělání dle Setona znamená býti zběhlý v různých oborech tak, abys mohl se v nichstáti, bude-li potřeba, odborníkem. A tu je právě primitivní věda, primitivní řemesla, primitivní zvyklosti, kterých možno získat mladému muži a které jej zocelí. Jsme proti přetěžování ducha mládeže zbytečnostmi. Na druhé straně varujme se reformátorů, kteří všecko všeobecné vyhazují a z patnáctiletých chlapců dělají řemeslníky, ze sedmnáctiletých studentů učence a specialisty. Proč byli Lincoln, Washington, ze starých Rolf Normanský, Vilém Oranžský, Sardanapal – takovými znamenitými vládci, vůdci svého lidu? Protože prošli vědou lesa, výchova jejich byla woodcrafterská. Lincoln byl drvoštěp a zálesák, Washington hraničář a farmář, Rolf postavil sám loď a kormidloval ji v nejdivočejších vodách, Vilém Oranžský byl lovec, rybář, jezdec, Brenus koval si sám koně a také dobyl Říma, Sardanapal byl nejslavnější lvobijce v Assyrii a založil Ninive – to vše není náhodou. Tak rostly ty nejlepší charaktery a nejsilnější lidé.

My, woodcrafteři, nejsme malomocnými romantiky a snílky růžových dobrodružství, milujeme tvrdou skutečnost. Často se lidé ptají, kam s pokolením naším, jež jest tak sesláblé, a srovnávají je se statnými lidmi včerejška. Náš tuberkulosní lid továren a bojovní sedláci – husité – jaký to křiklavý a bolestný rozdíl. My, woodcrafteři, známe lék. Je to tato kniha orlích per. Neznamená-li tato výchova přizpůsobivost, připravenost na všechny zkoušky života a pohotovost, sílu? Výchova pro pocty nás učí, jak užíti svých rukou, očí, myslí, těla. Vypěstuje sílu, čilost, zručnost, dovednosti, znalost přírody, lesní moudrost. A především pohotovost, schopnost starati se sám o sebe a o jiné v prostředí obvyklém i neobvyklém. Pěstuje průkopnického ducha odhodlání a otužilosti, lásku k životu venku a k dobrodružství.

„Něco uměti, něco pozorovati, o něčem přemýšleti, z něčeho se těšiti, něco si pamatovati.” Mnoho krásných věcí! Osvojit si je znamená býti dokonalým člověkem, neboť prací, studiem, úsilím nějakým o pravdu, krásu, užitek přibývá člověku i mravní síly. Mnohý graduovaný student z university by nedovedl toho, co my tu žádáme, a možno, že ani otázky z vlastního oboru by nerozřešil. Neboť tato výchova jest výzvou k vlastním očím, k vlastní ruce, vlastní mysli, nespoléhá na naučené vědomosti, jaké skýtá dnešní škola.

Jsou tu tedy vypsány výkony, za nimiž je se snažit. Nikdo ještě nepodal tak obsáhlý program životní zkušenosti, tak úplnou, všestrannou a vyzkoušenou osnovu výchovnou. Pracovali na ní nejlepší odborníci američtí. Jest tu měřítko, podle něhož možno měřiti stupeň tvého úspěchu. Nejsi-lis to tu a tu věc vykonat, cvič se. Neustupuj. Nemožnosti to nejsou, když jiní se jich zmocnili. Usiluj a budeš vítězem!

Tato Kniha Orlích Per může ti být příručkou tvého života. Život má smysl sebezdokonalováním. Zde se ti otvírá cesta: Kudy jíti? Kam stoupati? Po jakých stupínkách?

Měř svoji zdatnost. Jsi dnes dále než včera? Za týden, za měsíc, za rok, kolik orlích per jsi získal?

Nikdo ti je třebas ani neudělí, jsi-li sám jako Thoreau v lesích, ale ty víš, že orlích per jsi zasloužil, ty dovedeš kdykoliv to dokázat, ty mnoho znáš, čím stoupl jsi svým člověčenstvím a čím pomoci můžeš druhým – díky této cestě, tak dobře značené, po níž možno stoupati sám.

Tato kniha je školou života, školou zkušenosti. Tato kniha pro učitele a život podle ní dětem – jak krásná by to byla škola!

Což teprve pak, když je tu kmen mladých lidí a vůdce s nimi! Pak vesele mohou závodit s prostorem a časem a získávati si cen. To povzbudí, to podnítí, když i druhý se snaží. Pomohou si navzájem, ukáží. Cesta za orlími péry je veselá a udržuje společnost. Kmenové zřízení woodcrafterů je nejdokonalejší společenské zřízení pro tuto cestu. „Woodcraft is Lifecraft“, Lesní Moudrost jest moudrostí života, a kde je pravý život společenský,tam je woodcraft. Nesešli se a nesdružili ti lidé naprázdno, pracují, usilují o velký ideál, nejkrásnější ideál – osobní dokonalosti, ideál býti zrcadlem božství. Scházejí se a sněmují – a jistě, že se ptají navzájem: Kolik jsi získal orlích per?

Mnohému se bude zdáti, že zavádíme systém zkoušek.

Problém zkoušek jest zajisté problémem školy.

Ale zkouška a zkouška, to jest velký rozdíl. Dnešní školy jsou školy mechanických zkoušek. Žák memoruje a odříkává. Tyto odříkávací zkoušky a tyto školy pro zkoušky a pro klasifikaci jsou morem mládeže. Jsou zločinem na dětství. Musíme se proti nim přísně postaviti. Ony, zvláště tak zvané maturitní zkoušky, jsou zdrojem onoho nemravného systému, kterému dnes se říká škola a který je pozlátkem nespravedlnosti, křivd, od mládeže zas neupřímnosti, povrchnosti a zlomených charakterů. Bez discipliny, bez trestů by to nešlo. Bez umělého podněcování a hrozeb (známky) by nic učitelé nesvedli. A škola ta zabíjí zájem, vychovává povrchní polointeligenci.

A přece ví každý učitel ze zkušenosti, že zkoušek nelze úplně zavrhnout. Že dokonce si jich žáci přejí, že je těší, že zkoušky podporují úsilí studia.

A tak přicházíme k názoru, že zkoušky vlastně ani tak žádoucí nejsou, jako měřítko, kterýmmožno vědomosti měřit, stupeň vědění či dovednosti určit a dle toho žáka pochválit či ponouknout k dalšímu úsilí.

Seton má jednu krásnou pedagogickou zásadu: neužívejte trestů, ale odměňujte, vyznamenejte dle zásluhy. Ne zastrašit a odsunout zpět, ale povzbudit, rozohnit vpřed!

Proto systém orlích per! Není to hraní si na Indiány, je to vážná výchova a sebevýchova podle měřítka. Tu jsou mety, závoďte. Jsou vysoké, jsou obtížné, ale vítězství je vaše!

Zkoušky? Žádné zkoušky v běžném slova smyslu. Tu je život před vámi, pusťte se do něho s chutí. Studujte, vyrábějte, učte se pracím, jež jsou lidské.

Lidskost ve všem, co se mládež učí! Co nemá vztahu k lidskosti, co nepovznáší lidskost, to je bezcenné.

Věci života – to je heslo woodcraftu. Věci života, které nabízí příroda a svět.

Ne zkoušky, ale zkušenost. Co jsi viděl? Co jsi zhotovil? Co jsi si vysvětlil? Co jsi na sobě zkusil? Vycvičil jsi se střelcem, běžcem? – Zajímal jsi se o svůj národ, poznal jeho historii? Naučil jsi se pěkným písním, tancům a kde jsi je zpíval, kde tančil? Vyprávíš svým bratříčkům? Dovedeš se o ně postarat v ložnici, v kuchyni, venku? Věci života a ne škola vytržená ze života. Tak jak se žijí a jak vzbuzují bezprostřední zájem. Vše z vlastní iniciativy a vše radostné.

Tu je meta – dosáhl jsi jí? Najdi si znalce a pověz mu, co jsi poznal neb si osvojil. Snad přijde a zeptá se sám. Uzná ti tvou znalost, bude ti svědkem tvého rozvoje. Můžeš se na něho kdykoliv odvolat. Získal jsi orlí péro, on ti to potvrdí.

Nikoli tedy zkouška na objednávku, nikoli předpis a vyhovění mu, ne závod o pocty a diplomy, ale život se svou tvůrčí radostí, činností, dospíváním.

Vrcholná zásluha této metody je, že ukázala, co tvoří primitivní široké vzdělání, jak ho dosíci a jak je měřiti. Výkony jednotlivé, zcela určité, cenné pro život, jsou zkouškou zdatnosti. To jsou tvá „orlí péra”. Podle počtu tvých „orlích per“ možno tě posuzovat jako člověka.

Jestliže žiješ v kmeni woodcrafterském uprostřed druhů stejně nadšených, stejně milujících věci pravdivé a krásné, pak jistě budou ti orlí péra nejen výrazem symbolickým, ale i skutečností, kterou se vykážeš před ostatními. Neboť takový je život, že chce projev a ne utajení v sobě samém. Takový je život, že raduje se ze vzrůstu, nejen svého, ale i druha. To tam, kde je láska. Jak by mezi woodcraftery nebyla? Pak „orlí péra” udělí ti sněm. Bude to snad jen lísteček papíru a na něm napsáno, co jsi si zasloužil, podepsáno svědky, aby ti toho nikdo nemohl upříti. Bude to osvědčení, potvrzení – a doma uložíš si svá orlí péra do krabičky z březové kůry – to bude tvé největší osobní bohatství, tvůj duchovní zisk.

Je známo, že zvlášť ve věku od 12 do 16 let se chlapci tolik těšívají z osobních úspěchů. Proč by tento zdravý pud po uplatnění sebe a po činnosti, po zdokonalování (pravý základ vší mravnosti a zbožnosti) neměl být podporován? Pravá výchova právě ho dbá, nepravá zavádí jej na scestí.

Snad někdy to budou také zkoušky v běžném slova smyslu: na př. v atletických výkonech, nebo ve vyprávění a výkladech z historie (na př. o životě starých Slovanů). Ale tu buď byl před nimi dlouhý výcvik (atletika) nebo předcházelo mnoho praktického napodobení, prakse, činnosti (dle života starých Slovanů). A tak to zase není zkouška v pravém slova smyslu, nýbrž zkušenost za pomoci vůdců, která může vyvrcholit v souhrnném projevu, vyjádření, výkladu. I tento souhrnný výklad je kusem života woodcrafterského, může to být prostá ukázka na sněmech a hoch není zkoušen, spíše učí druhé. Předává moudrost, kterou získal. Setonovo woodcraft ale hlásí se k oněm zkouškám, kterým se říká po anglicku testy. Jsou to zkoušky inteligence, které však tu nejsou patentem učitelovým, nýbrž uveřejněny pro všechny a to pro děti i dospělé, aby každý mohl měřit stále svou inteligenci, a zamířit svým úsilím tam, kde mu inteligence selhává. Jsou to především zkoušky smyslů, jimž Seton dal měřítko, a jsou tak zajímavé, že jsou zároveň hrou, i uvádíme je v této knize.

Jakým podivuhodným vychovatelem jest Seton. To strašné slovo zkouška, před kterým se žáci chvějí, a on z ní sestaví hru, aby nám byla radostnou zábavou. „Všechna práce by měla zvýšit schopnost hry a všechna hra zdokonalit práci” – to jsou jeho slova. Není-li celá výchova lesní moudrosti učiněna hrou, příjemností, zábavou – a při tom cíl její ten nejvyšší: dokonalý člověk? Hrou je závodění za „orlími péry” – ale jaká vznešená hra! Hravě, s radostí, to je woodcrafterovo heslo. Z velké těžké povinnosti tvoříme lehkou, milou, vděčnou náplň svých prázdných chvilek, věříce, že jen radostná práce, to co člověk rád dělá, se zájmem a celou duší, vede k cíli. Nebylo ještě výchovné soustavy tak radostné, jako je woodcraft – právě proto, že to jest Cesta Lesa. A lehkost, prostota je vždycky příznakem velké věci.

VYJASNĚNÉ POCHYBNOSTI.

S hlediska pedagoga dalo by se ledacos poznamenati o naší metodě.

Považuji za nejožehavější otázku vyučování problém zkoušek. Mnoho kritiků zkoušek ozvalo se v poslední době zvláště v Anglii a vesměs vyzněly kritiky jejich prudce proti dnešnímu systému školnímu. Nechceme uváděti tyto zdrcující posudky, není to účelem naší knihy. Nás jenom na výsost může těšit, že všichni velcí pedagogičtí pracovníci jsou v souhlase s námi, resp. se Setonem. Že jejich požadavky, jejich volání uskutečňuje se woodcraftem, že woodcraft přímo zázračným způsobem současně vyrovnává nedostatky starých zkoušek z různých stran.

Uvedu některé směrnice, které mluví pro woodcraft a soustavu „orlích per”.

Mnohými pedagogy odsouzena byla zkouška, protože je to „vždy násilí intelektuelní i mravní”. Inteligence se zkouší jednostranně, mechanickými metodami. Kde je originelní vise studentova a dobrodružný jeho duch? Morálním násilím je zkouška vždy, ježto přichází zvenčí a chce projev, který zvnitřka subjektu nezrál a nedozrál. – Odpověď na výtky tyto jest: což bude-li zkouška kusem života, pouze přehlédnutým, uznaným a tím vstupovati v soustavu orlích per?

Zkoušky třeba dle Badleye z Bedales-ské školy rozlišit jako zkoušky inteligence, vědomostí a schopností. Místo maturit by lépe vyhovovaly zkoušky inteligence. To jsou zkoušky, jež nejsou násilím ani na rozumu ani na citu studentově. Zkoušky inteligence, jak už jsem poznamenal, woodcraft plně uznává. Ostatní zkoušky žádají si, aby přišly v pravý čas a pravým způsobem. Tají se v nich nebezpečí „zúžiti obzor studentův a zabíti čas jeho i učitelův“. Chtějí „přímý úspěch” a to ve výchově bývá nesmyslem. Svádějí k práci za odměnu a to je nepravý motiv výchovný. Vnucují nebezpečí pasivní mysli – což je protivýchovné. Leč toho všeho není ve woodcrafterské výchově, neboť zde není oné pasivnosti, oné násilnosti, onoho úzkého výkrojku vědění, nejde tu jen o vědění, spíše o ovládnutí překážek a o schopnosti, nesměřuje tato výchova k rychlému úspěchu, ale dokumentuje pouze rozvíjející se život.

Lesní Moudrost odstraňuje výtku jednostrannosti, neboť předvádí studentovi-woodcrafterovi obrovský výběr předmětů a práce.

Zkouška má mít vždy vztah k životu, filosofické oddůvodnění. Proto nemůžeme žádat na mládeži kdykoliv cokoliv. V době puberty umění a řemeslamají obzvláštní důležitost. Emoční stránka člověka byla ve staré škole úplně zanedbávána – a snad je přednější než rozumová. Ona je hybnou silou života.

Nesmíme zapomenout, že výchova má probudit tvůrčí činnost, to jest probudit, rozkývat subjekt. Schopnosti utajené, skryté vyvolat, vyzkoušet, originalitu rozvinout. To všechno právě souvisí s emocí dotyčného. Dříve disciplina a vycepování pro vnější cíle a požadavky. Teď jemné zaťukání a ohledání pro vnitřní rozvoj.

Nikde individualita se tak nerozvine jako woodcrafterskou výchovou, sahající k primitivním schopnostem a potřebám člověka.

U hochů přichází doba, kdy jsou naprosto neschopni skládání zkoušek. Zejména jsou-li povahy sensitivní, nervosního temperamentu a v období puberty, kdy emoční vzrušení zastavuje načas rovnováhu intelektu.

Jak opatrný tu musí býti učitel, aby neukřivdil. Jak nemožná je v té době stará škola s balastem memorovaných učeností.

Ale jak spásná je tehdy woodcrafterská výchova, která je tak všesměrná a bohatá, že dovede postavit před zraky lačnícího nové cíle, jež ho chytnou a zaujmou celým spádem jeho bytosti? Nic nepředpisuje, nenutí, ale získá tolika krásnými věcmi. Nezanedbává tělo a učí je ovládati. Jetak duchová, že její žák stržen v ruch její oblasti, přestává míti času a myšlení na bouře a vlny, jež mládí rvou do polosvěta zpět a tříští je o jeho úskalí.

Věřím totiž – a proto právě tolik se zastávám systému orlích per – že činnost ušlechtilá, práce radostná jsou bezpečnými kormidly lidského života. Velká část lidí se zkazí, jak jsme řekli, a to vše jsou oni, kteří nepoznali práci. Líné, netečné, neuvědomělé povahy nesou s sebou rozervanost, bídu a neřest. Světlý je pouze pracovitý, rušný, snaživý zjev lidské bytosti. Proto nedivme se, že Seton využívá všech momentů, které jsou stimulem, popudem k ušlechtilé činnosti. Třebas to bylo závodění o pocty, a třebas je v tom nebezpečí, aby pocty samy nestaly se cílem. Nestanou, je-li v tom život sám, není-li to škola v starém slova smyslu. Nestanou, není-li zanedbána mravní stránka života. A tu právě woodcrafterský život nesmírně povznáší. Smysl pro čest, pro poctivost, moudrost a skromnost – sám naučí dívat se na Cestu, kterou mu naznačuje jeho Velký Mistr jako na evangelium a ne jako na sportovní tabulku rekordů nebo slibné ukojení ctižádosti.

Zajisté, že je tu nebezpečí kvantity proti kvalitě. Chceme-li vychovávat, záleží nám však právě na kvalitě. Dnešní škola rozvíjí úctyhodnou kvantituinteligence a nechává zakrnět kvalitu mravní. Je doznáno i zaujatými anthropology, že divoch stál mravně daleko výše, než průměrný civilisovaný člověk dnešní.

Už to nás volá k jiné výchově, výchově s ohledy na okolnosti, jež vychovávaly divocha. Takovou výchovou je jedině výchova woodcrafterská.

Mravní pohnutky a činy se nedají měřit – proto jich není v uvedené soustavě orlích per. Ale jsou mimo ni a v knize „Přírodou a životem k čistému lidství” jsem uvedl dokonce požadavky mravní, jak věkem se rozvíjejí v úroveň stále vyšší. V naší literatuře, pokud je mi známo, je to po prvé, co podána byla soustava laické morálky tak všestranně a prakticky vypracovaná. Řídil jsem se při tom nejlepšími odborníky anglickými, jejichž laická morálka stojí nesmírně výše než darvinistická francouzských škol. Jméno Gouldovo, Waldegraveovo snad už i u nás je dosti zvučné, aby hájilo tyto náměty. „Občanská výchova” nikde nedojde svého uspokojivého řešení, než v soustavě woodcraftu. To je pravá občanská výchova, poněvadž jí byli vychováni skutečně královští duchové lidstva. Bohužel občanská výchova našich škol chce vychovat otrocké duchy byrokracie a proto se bojí vedoucí činitelé velkých reforem a hlubších názorů. Právě za ty své vysoké mravní, nekompromisní (kompromis a mravnostmohou býti spolu?) názory byl jsem persekvován a byla má příručka vyřazena ze škol. Úřady naší mladé republiky dovolily si zavrhnouti Goulda, Foerstera, Tolstoje. –

Ale v této knize cítím povinnost upozorniti, že soustava orlích per není vypočtena pro mravní výkony a úspěchy. Zde pozor, aby se vážné formování charakteru nestalo závoděním a pak nemravností, cynicky rvoucí duší pro vnější hesla a dekorace. To by bylo nepochopením. – A přece mravní úroveň třeba vyzdvihnout na prvém místě. My chceme královské duchy, chceme je znát, voláme po vůdcích, nechceme znivelisované lidstvo.

Je to zas jiná otázka a ještě se k ní vrátíme. Šlechtictví, pravé duchovní šlechtictví, je nové evangelium, které nese woodcraft světu.

Máme svoje „bojovníky lesní moudrosti” a to nejsou jen muži s řadou orlích per, tedy zkušení a dovední, ale především hrdinové ducha, mravně vyspělé duše, zmoudřelé Cestami Lesa.

A tu pak nestačí měřítko orlích per, tu třeba odhadnouti kvalitu člověka. Jen život, minulost může mluviti za člověka.

Přicházíme tu k radikálnímu řešení problému zkoušek, které přijaly mnohé školy v Anglii a Americe: Prošel-li žák s úspěchem školu – nese to na štítě a to jest doporučením lepším než haldavysvědčení. Stačí vysloviti jméno své školy a svého učitele.

Bojovník Lesní Moudrosti jmenován je sněmem, lidmi, kteří s ním žili a jej znají, a je to uznání za život, jenž se vyšinul nad úroveň průměrnosti. Kdo se přiblížil ideálu hrdiny, kdo je královským duchem? Tu už měřítkem je soud sboru a nelze kvantitativně rozhodovat.

⁂

Ale i „orlí péra” získaná za činy bez mravního základu nebyla by ničím, byla by jen neslavnou hračkou.

Tu však nechám promluvit americkou spisovatelku, irokézskou vyprávěčku Jehsennohwehs, jež napsala o orlích pérech následující kapitolu.

VELKÉ VĚCI ZA MALÝMI ČINY

Žádný Indián nenosil orlích per, nemohl-li dokázati, že má na ně právo. Nosil-li jedno, znamenalo to, že je na válečné stezce. Způsob, jakým je nosil, vyjadřoval, co vykonal.

Dr. Charles Eastman Ohiyesa vypráví o indiánském nošení per a počítání cen:

„Nosí-li muž orlí péro na hlavě přímo nahoru, znamená to, že se musel alespoň dotknouti svého nepřítele.” – „To musí bojovník udělati, chce-li získati orlího pera, neboť to jest mnohem nesnadnější, nežli pouze zastřeliti nepřítele z dálky.” – „Když válečník se přiblíží nepříteli, mrtvému nebo živému, volá své soudruhy za svědky, řka: ‘Já, Udatný Medvěd, vykonávám hrdinský skutek, dotýkaje se těla svého nepřítele, z nejudatnějších našich nepřátel.’ A přítomní jsou takto svědky. Když se hrdinové po boji vrátí, veřejní hlasatelé oznámí všechny takové skutky hrdinství, jež jsou válečným průkazem každého muže. Každý hrdina, jenž nosí orlí péra, musí podati důkazy, že má na ně právo. Je-li hrdina zraněn v téže bitvě, kdy se dotkl nepřítele, nosí toto orlí péro obráceno dolů.” – „Všechna ostatní péra jsou pouhouozdobou. Nosí-li bojovník péro s okrouhlou známkou, je to znamením, že zabil svého nepřítele. Je-li do péra udělán zářez a péro obarveno na červeno, je to znamením, že stáhl nepříteli skalp s hlavy. Hrdina, jemuž štěstí přálo v deseti bitvách, jest oprávněn k válečné ozdobě hlavy. Je-li znamenitým vůdcem, může zasaditi do ní dlouhá, vlekoucí se péra. Kdo se mnohokrát dotkli poraněného nepřítele, mohou obarviti bíle konce orlích per, rovněž i prachové peří. Někdy orlí péro je též olemováno kouskem kůže z kolčavy.”

„Kdo se nesúčastnil válečné výpravy, mohl nositi kterýkoliv jiný druh per, ne však orlí, ačkoliv někdy o velkých slavnostech je nosí děti vynikajících mužů, aby vyznačily otcovy hodnosti a postavení.”

Tato slova Ohieysova nám dokazují, že počítání výkonů u Indiánů bylo vysokým vyznamenáním. Kdo nosil orlí péro, musel skutečně něco dokázati, nic průměrného. Tak vychováván byl duch mužů k poctivému jednání, čestnosti, sebekázni, nebojácnosti a zdatnosti.

Užíváme-li my, woodcrafteři, symbolu orlích per, nesnižujeme vysoký stupeň jejich hodnoty, jaký měly Rudochů? Naši nepřátelé jsou uvnitř, nikoli zvenčí; naše válečná stezka nevede divokými horskými cestami, ale úřady, domovem, školní světnicí, městskými ulicemi a venkovskýmiúvozy, poli a lesy. Našimi místy skalpování není Raněné Koleno nebo Tippecanoe, v údolích Velkého Rohu nebo Wallowa, ale v našich vlastních duších.

Vykonali-li jsme výkon a nedotkli se poraženého nepřítele strachu, nelaskavosti, prostořekosti, nepořádnosti, nesvědomitosti, nevědomosti, lenosti, sobeckosti, samolibosti, žárlivosti nebo pýchy, nezasloužíme si orlího péra. Nedotkli-li jsme se poraženého nepřítele v sobě za ohně každodenního zaměstnání a denních vlivů, nemáme práva nositi symbol orlího péra.

Porazil jsi nepřítele nevkusu a nedbalosti, udělav tuto desku symbolem ohně? Dotkl jsi se nepřátel lenosti, nepěknosti a netrpělivosti, když jsi žádal o orlí péro za síťování? Uvázal jsi kamarádství a dobrou náladu do svých uzlů? Ne-li, nezasloužil jsi si uznání.

Když jsi počítal jehličky svého bratříčka smrčka, povšiml jsi si, jak pracuje přes všecka sukovitá nedorozumění a nesnáze v dokonalý sloup svého jádrového dřeva? Objevil jsi jeho prostý směr a cíl života? Šeptaly lekníny své tajemství žití, když jsi zaplul svým člunem mezi ně a hledal nové vodní květiny do seznamu svých známých ? Udělala ona tvoje pocta za běh tvoje nohy „šťastnými",jak Indiáni by řekli, a jsi nyní rychlejší v donášení dobrých poselství? Sesílil tvůj výkon vysukování na větvi tvá rámě tak, že můžeš povznésti i jiného? Když jsi se díval dlouho do hvězd, zapomněl jsi na malicherné věci a rozechvěl jsi se údivem a slavností Boží hvězdné moudrosti? Když jsi studoval hadí a žabí nárůdek a když jsi viděl, jak bourec proráží hedvábné stěny svého vězení, naučil jsi se hlouběji uctívati všechen život a milovati více než dříve drobné tvorstvo? Viděl jsi na svém ranním výletu Jitřenku zapalovat sněmovní ohně Náčelníka Slunce? Slyšel jsi ptačí písně východu slunce, když jsi chodil hájem, pozoruje zpěváčky, abys znal naše druhy a zazpívalo ti také srdce chválou a díky Dárci všeho života? Přivedl jsi ostatní členy své družiny, aby dýchali s tebou vůni a radovali se kráse sta květů na lučině? Rozžehl jsi oheň lásky v srdci kmene, když jsi zapaloval oheň sněmovní? Neopomenul jsi hlásiti se o orlí péro na posledním sněmu za to, že jsi pomohl několika novým neb slabým členům získati první péro? Vykonal-li jsi něco z toho, zasloužíš orlí péro za „velký čin”.

Woodrov Wilson byl žádán, když byl v Paříži, aby definoval výchovu, i řekl: „Pro mne účelem výchovy jest probuditi Ducha.” Není-liž to pravým účelem při získávání „orlích per" Lesní Moudrosti?

WOODCRAFT JEST REKREACÍ.

Seton, aby vysvětlil myšlenku svého učení, napsal toto:

Od roku 1902, kdy založil jsem hnutí Lesní Moudrosti, půl tuctu organisací chytilo se Lesní Moudrosti, více méně napodobujíce její činnost, avšak naprosto se různíce v bezprostředním cíli a výsledcích.

Tak jedna či několik jich zamýšlely zásobovati armádu přípravou mládeže pro vojenskou službu, k čemuž přidaly malebnost dobrodružství, aby učinily stravitelnějšími „řadu a šik” nepříjemných povinností. Jiná organisace obklopila přísvitem romantiky obvyklé domácí povinnosti děvčete.

Jiné – většina ostatních vlastně – podněcovaly dětský smysl pro obchod a živnosti a rozdávaly uznání za ně, tvrdíce, že tím pomáhají chlapci, aby si našel své životní zaměstnání.

K tomu odpovídám jen toto:

Woodcraft jest rekreací, a to hlavně ve volné přírodě.

V opaku k jiným organisacím nemá co dělat s „povoláním” ale s vedlejším zaměstnáním. Takdílo pradleny, klempířství, učitelství, bankovnictví, obchod realitami, pojišťování jsou docela čestná zaměstnání, ale nenavrhneme, aby uděleno bylo uznání pradleně, jež vyžehlila 24 límečky, aniž nějaký připálila, bankéři, jenž podepsal 100 výnosných dlužních úpisů, učiteli, jenž učil 1000 dětí, obchodníku realitami, jenž prodal 100 parcel s dvojnásobným ziskem, agentu pojišťovny, jenž získal na 100.000 korun zápisů na pojištění a nikdy nezpůsobil své společnosti ztrát, nebo klempíři, jenž postavil 50 toiletních stolic bez trhlinky. Spíše nabízíme pradleně, učiteli, bankéři, obchodníku realitami, agentu pojišťovny a klempíři úplně jinou oblast jejich myšlenek, něco, do čeho by vstupovali pro úlevu, něco, co by vyvolalo jejich podnikavost a obratnost, avšak ve světě zcela odlišném, v říši snů, chcete-li, ve volné oblasti, kde mohou zapomenouti na své praní, své klempířství, své bankovnictví atd. a těšiti se věcem představ (imaginace) a přírodních krás.

Chtěl bych to vysvětliti ještě vyprávěním o jednom londýnském ševcovském učni, Po šest dní v týdnu, ráno, v poledne a večer, byl zaměstnán prodejem bot. Neměl příležitosti k zábavě a osvěžení, leda v neděli, kdy však byl příliš unaven, než aby dovedl něco jiného dělati, než za pěkného počasí jíti do Batersea Parku a lehnouti si do trávy. Jednou v neděli ráno brouk nějaký vylezl z trávy a škrábal se mu přes ruku. Byl překvapen, uzřev, jak krásných je barev – oranžový s černými a bílými skvrnami.

Druhou neděli měl podobnou zkušenost, avšak brouk ten byl zářivě smaragdově zelený. Nepomyslel si nikdy, že brouci jsou tak krásní tvorové, i napadla ho myšlenka. Ohlížel se po jiných druzích; po několika nedělích měl jich aspoň dvanáct – docela různých a více méně krásných. Pak je začal napichovat na špendlíčky a těšil se vždy radostně na nedělní obnovení svého broučího lovu.

Jeden přítel mu řekl: „Proč nejdeš do knihovny? Tam jsou knihy o těchto tvorech, jež povědí ti jejich jména a o jejích zvycích.” Avšak běda, knihovna v neděli není otevřena.

Jiný přítel mu řekl: „Kdybych byl tebou, šel bych do musea a zeptal bych se profesora Huxleye. Ten ti jistě bude nápomocen.”

Tak chudý, zakřiknutý malý ševcovský učedník si dodal odvahy a navštívil slavného učence. Huxley byl jedním z oněch velkých mužů, kteří vždy rádi pomohli studentům a dovedli rázem všechny myšlenky obrátiti k předmětu. Přijal ševcovského hocha nejvýš laskavě, poslal do knihovny pro knihy, pomohl mu určiti druhy a pozval ho, aby přišel kdykoliv bude něčeho potřebovati. Tak nalezl tento učeň jiné pole činnosti, nový svět, do něhož mohl vstoupiti, když byl prost svých povinností v krámě. To vlilo radost v jeho neblahý jinak život a držel se toho, až se stal nejlepším znalcem hmyzu londýnských parků.

Huxley, oslovuje své posluchače, vyprávěl jim o tomto mladíkovi a řekl: „To bych chtěl, aby každý z vás dělal. Jíti za svým povoláním, se vší energií v hodinách svého zaměstnání, avšak ostatní čas míti nějaké vedlejší zaměstnání, něco, v čem spočívá vaše srdce, koutek v říši představ, velké či malé pole činnosti, podle svého nadání, avšak obor, v němž jste nejlepší autoritou, ve kterém jste králem.“

⁂

Tak myšlenka Lesní Moudrosti nepočítá s učněm obuvnickým v jeho hodinách za pultem, jeho povoláním, ale s jeho vedlejším zaměstnáním, nikoli s jeho obchodními výkony, ale s jeho nedělemi, kdy byl Králem Brouků v Batterseaském parku.

⁂

Několik těch obchodních nebo dílenských zaměstnání, která jsou v knize Orlích Per, jest částí neb složkou života v přírodě a táboření, nebo úzce s ním souvisí.

Když jsem před několika lety hovořil o těchto věcech s jedním vůdcem skautů, poznal jsem, že celá jeho myšlenka byla udělati z chlapců materiál pro armádu, cíl jeho – vyrobiti dobré vojáky. Připouštěl jsem, že je potřeba dobrých vojáků, avšak tvrdil jsem, co dnes, že ideály mládeže jsou nejdůležitější věcí, s kterou se má počítat a proto cílem našeho woodcrafterství jest vznešená povaha. Hoch tak vychovaný a s dobrým zdravím vyučí se ševcem, nebo bude vojákem, nebo státníkem, podle svého nadání a podle potřeby své země.

Woodcraft je zábava těchto zásad:

Předně, vaše zábava nemá být koupena penězi. Obstarejte si ji sami. Lesní Moudrost vám řekne jak.

Za druhé, vaše zábava musí míti patřičné dekorum. Nikdo nesmí býti dotčen na těle, duchu nebo v zápisníku.

Za třetí, nejlepší zábava jest ta, jež vzbuzuje představivost. Tělesné hry mají svoje místo, avšak horečnost po nich mizívá s mládím; radost z říše představ roste s lety, a roste podle vaší vytrvalosti. Na konci dlouhého života znamená více než na začátku.

⁂

Lidé obyčejně klesnou v mládí proto, že potřebovali vzrušení, zábavy, že zlákal je život, zatím co výchova jejich omezovala jejich vzlet a jejich překypující nadbytek života hleděla v nich umrtviti. Lesní Moudrost řeší problém výchovy jinak: Dává mladé mysli nejširší rozpětí její představivosti, tělu nejmožnější vybití se bujnosti uprostřed volné přírody – při tom jasným cílem vede obé zdrojem potěšení a radostí k nejrozmanitější práci, jež není povinností, ani povalováním, ale buduje charakter a dělá šťastným.

OCHRANA PŘÍRODY.

Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi setkáváme se ještě s podivným poměrem lidí k přírodě, jaký mívají osadníci v divokých pralesích: stromy se považují za obtíž a soužení, které jest všemi prostředky odstraniti. Tam vypalují lesy, aby namístě jich zřídili svá bídná políčka v potu tváře, zatím co magnáti v nížině těší se bez práce z úrody, kterou zásobí cizinu a sami bohatnou. V Čechách – kulturních – není tomu lépe. Co rok mizí krásné stromy, kde ještě jaké zůstaly, a zvrhlí lidé, kteří ve válce pozbyli citu, ničí stará stromořadí, která předkové s pietou sázeli. S keři zachází se nejsurověji, bezhlavě se ničí, žádný ten sedlák, který si ze seřezaných větví dělá plot kolem pole, nevzpomene si na to, že jeho pomocníci zpěvaví ptáčci nebudou mít kde hnízdit. Takové věci netrestají se zákonem. Pole měla by se odníti těm sedlákům, kteří nemají lásky ke křovinám a ptactvu. Největší zkázu krajiny však přivádí vláda sama svými většinou naprosto zbytečnými regulacemi řek. Jindy se sázely olše a vrby u řek, aby držely břehy, dnes se kácejí a regulují se řeky,aby se odpomohlo nezaměstnanosti nebo aby si někdo nacpal kapsy.

Z naší vlasti – perly Evropy – bude poušť, nevychováme-li si lepší pokolení svého národa! Co platny nám budou maličké „přírodní parky”, když ostatek bude ničen dle libosti soukromých podnikatelů a surových lidí. Podívejte se na hnusné Polabí bez stromečku – „zlatý prut země české” – lány země využitkované jen obchodně na cukrovou řepu. Je nutno v lidech vzbuditi smysl pro krásu krajiny a lásku k přírodě – aby duchovních věcí cenili si více než nacpané kapsy. S jakou láskou k stromům setkáváme se v jiných zemích!

Avšak s potěšením vidíme též, že přibývá průkopníků ochrany přírody. Nové metody se vynalézají. Činnost jejich zasahuje již do veřejného života.

Woodcrafteři hlásí se do řad těchto lidí. Jestliže skauti neslavně prosluli tábořením hanobícím lesy a divočiny, kde jaká ještě byla, woodcrafteři znají pravidla, jak tábořiti, aby táboření nepoškodilo les. Naopak oni jako táborníci chrání přírodu, opatrují stromy, ničí pasti na zvěř a lepy na ptáky, nestřílí nikdy a netrhají, čeho není potřeba.

Ve svém studiu přírody jsou úzkostliví, aby neprohřešili se na lásce k přírodě, již v srdci nosí. Sbírky hmyzu nebo ptáků nedoporučují se junákům,udělá-li si někdo košíček z proutků, jejichž seřezáním ohrozil porosty, nepočítá se mu to za čin a nemůže dostati „orlí péro”.

Na druhé straně uvádíme v tomto programu stavbu ptačích budek, sázení stromů, rozsévání divokých květin a ničení škodlivých housenek atd. za woodcrafterskou činnost, hodnou uznání.

Wakan.

CESTA K DOKONALOSTI.

Tolstoj byl největší náboženský duch nové doby. Měl svoje předchůdce a současníky, jichž se také často dovolává. Byli to zejména myslitelé angličtí Ruskin, Carlyle, Thoreau i Emerson. Žádný nebyl ale tak důsledným, osobitým myslitelem jako on. Také učení jeho podáno bylo velice jasně, otevřeně, zpříma, bez smlouvání. Jsou tu zásady, podle nich je člověku se říditi, je tu víra, jež je vůdcem naším, Bůh a jeho hlas a ne lidské řády. Vzpomeňme jen na Tolstojovo stanovisko k válce. Může býti válka někdy ctností? Myslím, že světová válka byla nade vše jasným důkazem, že Tolstoj měl pravdu. Nepřinesla lidstvu štěstí, vrhla je hodně hluboko nazpět – jednotlivce i národy. Je zajímavo, jak lidé naší doby se chovají k Tolstému a jak k Dostojevskému. Oba velcí duchové, ale Dostojevský realistický spisovatel, malíř lidské duše, Tolstoj apoštol nové víry a nového života. Dostojevský na vás nic nechce, leda trochu útrpnosti a soucitu s lidmi, podává svět jak je, pitvá jej a odhaluje, je „umělcem” a umění lidé dovedou assimilovat podle svých potřeb a libůstek. Tolstoj je přísný, bezohlednýučitel, jenž kárá, vyčítá, s nímž se nedá smlouvati, jehož učení je příliš průhledné než aby se z něho dalo vybírati – a to se lidem nelíbí. Je nebezpečný církvím a státu, varují před ním. Evangelium lásky opravdu jest nebezpečno dnešním státům, proto Krista ukřižovali.

Vždycky ale bude mnoho lidí, kteří půjdou za Ním a kteří i Tolstoje budou milovat. Především to budou woodcrafteři. Tolstojovo úsilí náboženské dá se shrnout jediným požadavkem sebezdokonalování. A to jest cesta Lesní Moudrosti. Věř sobě samu, neutlumuj božský hlas v sobě, vrať se k dětství, vnes je do života dospělého a rozviň duši svou k Velkému Duchu, jenž tebe volá. Nevěř těm, kteří tvrdí, že není Boha, že není mravnosti, že jest jen „věda” a „umění”. Nelze jíti vpřed tomu, kdo nemá pevné půdy pod nohama. A tu dává člověku mravní víra. Život jako pohyb není než animální. „Život bez víry je život zvířete.” Může i pak být zdravý, čistý, neboť zvíře žije často přirozeněji (nejsouc vydáno nebezpečí zvráceného rozumu a pudů) než člověk – ale uvědomělý život mravní teprve je pravým duchovním životem. Dnešní svět je rozháraný, skácel všecky modly a s nimi i sloupy pravdy a sloupy víry, jež drží budovu lidského ducha. Civilisace dosahuje obrovských úspěchů, ale při tom se řítí do propasti. jsou to výšlehypožáru, krásně zářící a rozjařující diváka, jenž se nechá unášet ilusí; zatím to však je požár a jednou lehne všecko popelem.

Chrám je třeba lidské kultuře budovat nový. Svatyně byla znesvěcena a je třeba nového posvěcení. Svatý je Duch a kdo se mu nekoří, nemůže chápat cílů lidského života. Jsou základy, jež otřeseny být nesmějí. Jak byste mohli vychovávat mládež, kdyby nebylo těchto základů? A na výchovu přec věří kdekdo. Vidět, že něco tu je, nad čím třeba jíti výš a vpřed!

Odvolávám se k učiteli, který žil v našem věku a kterému každý může rozumět, kdo má uši k slyšení. „Suratská kavárna” je podobenství, jež bychom mohli přijmouti do svého moderního evangelia. Nedívejte se do slunce, ale žijte v slunci!

Učení, kterým E. Th. Seton obšťastnil svět, staví na téže víře.

Věří ve velikost božství lidské duše.

Věří v možnost stoupání až ke svatosti.

Věří v „království boží na zemi”, mír kolem nás, laskavost přírody, dokonalost prostředků, jichž se můžeme zmocniti.

Věří v účelnost a smysl bytí vůbec.

Přijímá mnoho věcí jako daných. Jest to vyjádřeno jeho Čtvernásobným Heslem a jeho Dvanácterem. Čistota, Poctivost, Upřímnost a Opravdovost, Skromnost, Odvaha, Poslušnost, Zbožnosta jiné ctnosti nesmějí býti zviklány v nikom. Přijal-li jsi tuto víru, jsi junákem, máš Lesní Moudrost, můžeš růsti.

Pevný mravní základ, neporušený „souzvuk s nekonečnem”.

Nemůžeš žíti bez něho. Jinak život tvůj je živoření, potácení se.

A i tak musíš stále hledati Ducha.

Na základech třeba postavit sloupy a na sloupech svatyni.

Sloupy jsou tvoje činy.

Svatyně je tvé náboženství.

Činy, jimiž budujeme své tělo i duši, ty činy vedou k dokonalosti. My jim říkáme orlí péra. Snad mnohé z nich znamenají jen vzdělání, rozmnožení zkušeností, praktické vyškolení, a jsou příliš pozemské a drží se zemitých lích. Ale vzdělání pravé jest vždycky povznešením, malé zrnko pravdy je jako kapka, jež zavlažuje. A pak, my chceme tu zemitou, lesní moudrost, která roste jako strom a má kořeny hluboké. Proč vzdělání školní (dnešní) je tak prázdným slovem a prchavým zdáním? Protože škola hlásá kulturu, jež se nežije, protože škola netkví v skutečnosti a dnešku, je mrtvá a neroste. Psaná moudrost, knižní moudrost, naučená, odříkávaná moudrost – moudrost neosobní, už jenom zámotek moudrosti, z něhož motýl ulítl a byl zabit. Lesní Moudrost jest jedinápravá moudrost, poněvadž je stále lidská, z lidských potřeb a lidem ku potřebě, poněvadž je přirozená, není vzdušným chmýřím, jež nesnese vánku, z přírody vyrostla a přírodu ovládla, a je to nejvyšší moudrost, poněvadž nemá nikde závor a hradeb – spěje k Velkému Duchu.

Kniha Orlích Per je prvým námětem encyklopedie Lesní Moudrosti, zatím jen hesly, bez vysvětlivek. Sotva lze oceniti dosah tohoto díla Setonova. To vše znej, to vše dělej, tím vším se bav – a budeš ušlechtilým, dokonalým člověkem.

Zdravým a krásným! To stačí na důkaz, že je to výchova v pravém slova smyslu. To je pravé kriterium dobré výchovy. Nezanedbává žádné stránky člověka. Koření v zemi, trůní v nebesích. Chce fakta, staví z faktů. Ale přec je tak ryze duchovní, že vede k nejvyšším věcem člověka.

Všechny mravní snahy, všechna náboženská kázání, filosofické systémy rozplývají se v nic, jsou uloženy jen v knihách, lidi jimi život neokrašlují a nezlepšují, leda jsou někdy příkrasou, vnějším pozlátkem na odumírající duši. To proto, že nevoní zemí, že nedýší prací, že jsou příliš abstraktní. Poslouchal jsem přednášky některých náboženských společností a jsem přesvědčen, že snaha je tu čistá, že i myšlenka je dobrá a že je tu krásný vysoký cíl: návrat ke Kristu – ale říkal jsem si vždyv duchu: kdyby ti lidé znali Setona, kdyby na něm stavěli, kdyby jím naplnili obsah svého náboženského snažení, teprve pak by to byla Pravá Cesta.

Uznávají většinou, že co jindy náboženstvím bylo zváno, se dnes scvrká na mravnost, která je možna i bez Boha. Jistě nejdříve je třeba stanouti na vysoké mravní úrovni, než se dostaneme k životu nábožnému. Náboženství však odčiněno tím není, žije ještě dnes v srdcích mnoha lidí a budoucnost lidstva tkví jen v poznání náboženském. Leč cesta k němu je jen jediná: ne modlitbami, ne čtením evangelií, obřady a kázáním; pouze všedním životem, prací a snažením, vzděláváním se, povznášením každé chvilky, kterou dýcháme, do svatosti.

Seton nás učí chápat dílo Tvůrce, jemuž se koříme, poznávat sebe rozvinutím sil a schopností, jež jsou v nás, býti samotni účastni na díle Ducha svou „myslící rukou” a svou imaginací – drobnou a úsilovnou činností přicházet tak ve styk s okolím svým, se světem, vztahy k nekonečnu a věčnosti realisovat ve svém lidském konečném a časovém vyjadřování – – a to je víc než pouhé mluvení a ujišťování, že tu něco velkého je. Dobré činy a ušlechtilá snaha, osobní zkušenost a rozvinutí Ducha – to jest nová náboženská cesta.

O náboženství a mravnosti se příliš mluví, mělo by se obé více žít. Lesní Moudrost nás učí žít tím nejvyšším životem.

Touto knihou Orlích Per nám říká, jak vyplniti život studiem, badáním, poznáváním, činností, abychom našli něco, co rádi bychom dělali, aby práce tak mohla se nám státi jednou modlitbou, abychom našli ušlechtilý cíl svému životu a nestrnuli na jednom bodě, šli dál, mnoho viděli, mnoho uměli, mnoho si pamatovali.

Je v tom americký neklid, ruch a aktivnost, a to myslím bude zdravé přinést do slovanské přemítavosti, meditačnosti, světa vidin a snů, v mlhách se často ztrácejících a duši těžkou melancholií obtěžkávajících.

Jsem přesvědčen, že pravý náboženský vývoj může jíti jen touto cestou.

Že třeba lidem dáti nejdříve zájem o svět, jenž nás obklopuje, lásku k přírodě, jež prýští z jejího poznání a studia – radost z práce, nějakou ušlechtilou zábavu, „koníčka”, jenž ale bude současně velikým dílem na vlastní osobnosti, hravě, nenápadně, nevtíravě vykonaným.

Života se nejdříve zmocniti s jeho krásou, s jeho vděky, s jeho neutuchající novostí a zázračnou nevyzpytatelností – života všedního, denního, nikoli odkazovat ono rozjasnění duše jen na neděli do kostelů a onu svatost života a lásku k lidem na „náboženské hodiny“. Ruskinovu potřebu, abykaždý den byl svátkem, chce Lesní Moudrost vzkázat lidem. Svátkem je nám den, kdy něco konáme s radostí, kdy něco poznáme velkého, nějakého božího díla se súčastníme, nějakým hrdinným skutkem se povzneseme. A to by mělo být každý den.

STOUPÁNÍ NA HORU.

Daleko v našem jihozápadním kraji jest indiánská vesnice a vysoko z pouště za ní ční velká hora. Bylo považováno za velký skutek slézti horu, takže všichni hoši ve vesnici byli žádostivi tak učiniti. Jednoho dne náčelník řekl: „Nuže, hoši, můžete všichni jíti dnes se pokusiti slézti horu. Vyjděte ihned po snídani a jděte každý tak daleko, jak budete moci. Pak, až budete unaveni, vraťte se, ale každý mi přineste větvičku z místa, odkud se vrátíte.”

Odešli, plni naděje, každý se domnívaje, že jistě dojde vrcholu.

Ale brzy tlustý, zavalitý hoch pomalu se vracel a v ruce nesl náčelníkovi větvičku kaktusu.

Náčelník se usmál a řekl: „Chlapče, ty jsi se nedostal ani k úpatí hory; přešel jsi jenom poušť.”

Později druhý hoch se vrátil. Nesl větvičku šalvějového keře.

„Ano“, řekl náčelník, „došel jsi k úpatí hory, ale nelezl jsi nahoru”.

Následující měl větvičku osiky. „Dobrá”, řekl náčelník, „ty jsi vystoupil až k pramenům”.

Jiný přišel později a přinesl hlohové trny. Náčelník se usmál, když to viděl, a řekl: „Ty jsi lezl, byl jsi až na prvé příkré skále…”

Později odpoledne jeden přišel s cedrovou větévkou a starý muž řekl: „Výborně! Byl jsi v půli cesty.“

Za hodinu potom přišel jiný s větvičkou smrkovou. Jemu pověděl náčelník: „Dobře; dostal jsi se k třetímu pásmu, slezl jsi tři čtvrtiny svahu.”

Slunce bylo nízko, když se poslední vrátil. Byl to krásně urostlý, nádherný hoch ušlechtilé povahy. jeho ruce byly prázdny, když se blížil k náčelníkovi, avšak jeho tváře byly rozjařeny a řekl: „Otče, nebylo stromů tam, kam jsem došel – neviděl jsem větviček, ale viděl jsem Ozářené Moře.”

Nyní tvář starého muže se rozjasnila také a zvolal hlasitě a se zápalem: „Poznal jsem to! Když jsem se ti podíval do tváře, poznal jsem to. Ty jsi byl na vrcholu. Nepotřebuješ žádných větviček na důkaz toho. Jest to psáno ve tvých očích a zvoní to v tvém hlasu. Hochu, pocítil jsi povznesení, viděl jsi slávu hory.”

Ó, vy junáci, mějte toto na mysli, že – odznaky, jež udělujeme za dosažení výkonů aodborů, nejsou „ceny” – jsou to pouze důkazy toho, co jste vykonali, jací jste byli. Jsou to pouze větvičky sesbírané na cestě, abyste věděli, jak daleko jste se dostali lezením nahoru.

Ernest Thompson Seton.

Překlad od M. Zapletala, včetně odkazu na Navajskou verzi je na https://orlipera.cz/zaciname_stoupani

POKYNY MLADÝM WOODCRAFTERŮM.

Udílení cen za výkony, uznání činu je tu proto, aby junák se naučil vrhnouti se do ohně zkušenosti, ohmatati věc vlastníma rukama, viděti vlastníma očima, assimilovati vlastní duší! A tak poznáte, že je to podstata Lesní Moudrosti, oné velké idee, která zapálila kdys hnutí skautingu a dnes roste dál ve své původní čistotě ku spáse mládeže celého světa.

Už způsob udílení cen sám má na sobě charakter hry. Hnutí Lesní Moudrosti jest tu zajisté především pro rekreaci. Proto také vše, čemu nás učí, podává zábavně a lidsky, aby to mělo úzký vztah s námi.

Angličan často vyslovuje heslo „Fair play”. I zde třeba poctivě hráti. O čest junákovu opírá se celá budova jeho výchovy. Orlí péra poctivě vydobytá mohou jedině vzbuditi jeho hrdost.

Nesnižujte měřítka, jež vám tuto podáváme. Jest vyzkoušeno nejlepšími odborníky. Vždyť konec konců se nejedná o to být vyznamenán, ale mít zkušenost.

Půjde se vám daleko lépe za cílem, sejde-li se vás více a založíte kmen Lesní Moudrosti. Jak?O tom vám poví „Kmenové zřízení pro chlapce a děvčata”, které jsem napsal dle amerického vzoru. Není vám třeba žádné velké organisace. Rozhodně uvažte, že woodcraft není skauting a že české skautské organisace jsou všechny v rukou politických. Hnutí Lesní Moudrosti probíjelo se dvanáct let českým životem a byl učiněn pokus založiti Ligu čsl. woodcrafterů po vzoru americkém. Roku 1922 se to podařilo a Liga žije dnes vesele, třebas že i jména jejího už bylo zneužito (Liga Lesní Moudrosti) a pode jménem Setonových organisací vystupují u nás nyní i skupinky skautské, které k woodcraftu mají velmi daleko.

Kmen v místě si rozdělíte na družiny. Družiny i kmen mají své vůdce. To buďtež lidé, kteří o woodcraftu něco vědí a mnoho orlích per už získali. Mohou to býti též začátečníci, ale ti, kteří mají v sobě nejvíce zápalu. Mají býti vždy aspoň o nějaký stupínek dále. Pak snaží se společně s ostatními. Je třeba lidí mladých duchem a ti budou vždy mít potřebu učiti se s ostatními. Kdo chce se poučiti, příležitost vždy najde.

Uložte si povinnosti. Aspoň jedno orlí péro za měsíc. Bude-li tu víc hochů v kmeni, nebo víc družin, bude každý chtít předčiti druhého abilance za měsíc a za rok bude překvapující. Tak také bude zajištěn duch Lesní Moudrosti. V mnohých orlích perech potřebuje jednotlivec pomoci a vždy potřebuje svědectví druhých.

Přemýšlejte, jak použíti toho, co je vám dosažitelno, jak nahraditi si, co je vám nedostupno. V české příručce woodcraftu již zmíněné jest dosti návodů pro různé primitivní práce. Odhozená nádoba od konserv, bednička od marmelády poslouží často k pěknému výrobku a ještě větší radosti. Dbejte na smysl věci a užitečnost. Raději pracujte méně nástroji, jako hraničáři kapesní nůž je králem nástrojů. S mnoha nástroji leckdo dovedl něco udělat, ale junák Lesní Moudrosti dovede pracovati s několika. Nic nedá vám tolik sebedůvěry, jako vyrobíte-li si svoje vlastní nářadí na tření ohně a podaří-li se vám rozžehnouti jím oheň. Pravý junák se dovede přizpůsobiti a výchova jeho jej připraví na každou nepředvídanou okolnost.

Svědky si berte oprávněné, kteří mají vědomosti a kterým něco podepsat není lhostejné. Tiskopisy „orlích per”, na nichž uznání pak písemně jest vyhotoveno, dostanete od českého hnutí Lesní Moudrosti (zatím moje adresa). Každý hoch nebo děvče si schrání osvědčení svých snah a zkušeností do krabičky či skřínky, kterou si z lesního materiálu o nejkrásnější vyhotovili. Jsou to jejich, klenoty. Vůdce kmene nesmí ztratiti stopu získaných orlích per členů svého kmene. Snad někdy budou průkazem duchovního šlechtictví některého člena – a to jest důležitou složkou národní výchovy.

Knize možno dobře nerozuměti a možno jí zneužíti. Nejčastěji asi tím, že někdo bude vybírati jen lehké úkoly a vyhne se těžkým. Že městští lidé se zaleknou woodcrafterských požadavků (na př.: vše z lesního materiálu) a nebudou si vědít rady, nebo věc obejdou. Že někdo sáhne po rukodílných věcech, jiný po přírodním studiu, jiný po atletice, jako jemu nejbližší.

Tomu nemožno jinak čeliti, než dvojím způsobem. Nechť ten, kdo se chce převychovat Setonovým woodcraftem, nezapomíná na svůj všelidský cíl a má na zřeteli stále všestrannou svou sebevýchovu. Nebo jest tu život kmene a zkušený náčelník, jenž výchovu řídí. Pokud se jedná o mládež, musí tomu tak býti vždy.

Jest ještě jedna okolnost, která brzdí jednostrannost a zlehčování této metody. Jsou to junácké stupně, jichž každý, kdo zvolí tuto cestu sebezdokonalování, bude jistě hleděti dosíci. Stupeň junáka L. M., stupeň bojovníka L. M., strážce L. M. (sachema a sagamora v americkém pojmenování). Každý tento stupeň vyžaduje nového počtu orlích per dle čtyř směrů rozvoje lidské duše. Leč o tom dozví se woodcrafter v příručce junáctví. Požadavky orlích per zde uvedené jsou stanoveny pro dospělé, kde není výslovně jinak uvedeno. Proto některé nejsou mládeži ani přístupny, jiné třeba příslušně snížiti podle věku uchazečova. Nebylo možno v jedné knize rozvrstviti požadavky dle věku, tím méně, že se namnoze o tom dosud nedostává zkušeností. Pedagogika empirická je ještě v plénkách.

Přesto je nutno varovati před libovolným měněním těchto požadavků.

K tomu je Výbor pro Udílení Orlích Per.

OBŘAD UDĚLENÍ ORLÍHO PÉRA.

(Pro kmeny Lesní Moudrosti.)

Kdo se uchází o orlí péro, podá žádost Výboru pro Udílení Poct při hnutí českých woodcrafterů. Ještě lépe, když tu žádost zaň podají jeho druhové, jako Zprávu o Činu či o Zdatnosti.

Tento výbor buď potvrdí oprávněnost té žádosti nebo ji neuzná, popřípadě oddálí pro některé nevyhovující okolnosti. Potvrzení se označí slůvkem „Schváleno” s pečetí Výboru a pak se žádost pošle žadateli zpět. Ten s ní může nato předstoupiti před sněm svého kmene.

Náčelník volá: „Kdo si žádá pocty?”

Žadatel předstoupí: „Bratře náčelníku, já N. N. žádám o udělení orlího péra za – – –” (čte svou žádost dle tiskopisu vyplněného a schváleného).

Náčelník: „Kdo svědčí?”

Žadatel jmenuje nebo předvede svědky.

Náčelník podává návrh sněmu.

Sněm odhlasuje či zamítne.

Žadateli jest pak před Sněmovní Skálou (Totemovým kůlem) orlí péro uděleno – v kladném případě. Děje se to obřadně tak, že mu náčelník neb obřadník ovine kol těla šerpu hodností s novým „pérem”. Kronikář obstará podpisy náčelnictva kmene na tiskopisu orlího péra a zapíše čin do kroniky.

ČINY A MISTROVSTVÍ.

Kniha Orlích Per jest pro obě pohlaví, ač každé pohlaví sáhne asi po věcech, jež mu lépe odpovídají. Děvčata jistě hlavně budou se ucházet o pocty za práci a zkušenosti v domácnosti, připravování a uschování potravin, šití a zabavování se. Hoši cítí větší potřebu atletiky, rukodílných prací, tábornictví. Avšak v mnoha případech zájem i potřeby obou pohlaví jsou tytéž a můžeme říci, že woodcraft jest pro obě pohlaví celkem tentýž. V Americe na př. chlapci se naučili šít a vyšívat a má to pro ně velkou výchovnou cenu, děvčata zase jsou nadšenými tábornicemi, jistě na prospěch svého zdraví a protestem proti předsudkům staré dívčí výchovy. Pocty za přírodní výzkumy by měly stejně vyzývat dívku jako chlapce, muže jako ženu, jsouť čistě lidské.

Kniha tato není vlastně pro mládež. Jest pro dospělé. Zejména mistrovství vyžaduje často tak velkých znalostí, síly i zkušenosti, že mládeži jest nedostupno.

Mládež by měla býti vychovávána zkušenými woodcraftery a měla by jí býti ukazována cesta Lesní Moudrosti. Měla by se naučit žít v přírodě, poznávat přírodu, tábořit, různým skautskýmzkušenostem, starat se o své zdraví, umět se bavit, tančit, zpívat i něco užitečného vyrábět. Nemůžeme na chlapci nebo dívce chtíti, aby byli mistry v tom či onom odboru. Spíše jsou to jednotlivé činy ve čtyřech směrech lidské duše, jež zazáří do života dorostence. Máme mu pomoci, povznésti ho při takové příležitosti, aby věděl, kudy je člověku kráčeti. Proto jsou mnohá orlí péra už pro dorost. V přítomné knize najde hoch i dívka hodně činů, jež vykonati může. Věříme, že nashromáždění si zkušeností pomůže jim v přemáhání mnoha úkolů, s nimiž střetnou se jednou tváří v tvář v těžkém boji životním.

Činy jsou výkony, za něž se udílí orlí péro.

Mistrovství znamená celkovou zdatnost v daném oboru. Všechny stránky života zahrnují tato různá mistrovství a umožňují woodcrafterovi pracovati podle směrnic, jež vzbuzují mnoho zájmu a dávají nejvyšší radost. Za mistrovství se udílejí odznaky mistrovství a uznání ve významu orlího péra.

Jednotlivé činy, jež vedou k mistrovství, jsou často věci dost nepatrné, jež teprve v celku mají svůj význam. Také nemožno za jednotlivé mistrovské výkony udíleti orlích per, nýbrž jen jakési osvědčení. Teprve mistrovství celé má význam orlího péra. Osvědčení za mistrovské činy jsou peříčka praporu jednoho orlího péra. Ale právě, že mnohé mistrovské zkoušky jsou velmi prosté a jednoduché a že mistrovství uvedená zahrnují skutečně celou oblast lidského života, naskytá se zde takové bohatství pracovního programu, že právě po mistrovských předpisech každý woodcrafter s chutí sáhne.

Přikládat polínko k polínku, až bude velká hranice, tak staví woodcrafter jasný táborový oheň.

Trpělivou prací sebevýchovnou buduje woodcrafter své tělo i duši.

Mistrovské zkoušky znamenají takovou trpělivou, neúnavnou práci a studium, stoupání po žebříku zkušeností, každou příčkou výše – někdy až závratně, nádherně vysoko.

Činy ty možno řadit k sobě, a bude mít velkou radost ten, kdo najednou shledá, že už je dobrým znalcem ptáků, dobrým woodcrafterským lovcem i dobrým hraničářem, neboť často mu ovládnutí jednoho oboru otevírá rychle obor druhý.

Činy ty obsahují úchvatnou osnovu pro učitele, jenž chce svým dětem dáti pracovní, činnou školu, jenž se snaží po nezaprodané a nepolitické občanské výchově, jenž vychovává skutky a nejen slovy, hlavně též příkladem na sobě samém.

Tato knížka, jak zjevno, je jen začátkem, osnovou woodcrafterství a po ní bude muset jednou následovati encyklopedie Lesní Moudrosti, kterou ještě mnohá zkušenost nám vybuduje.

ORLÍ PÉRA ZA STUDIUM PŘÍRODY.

(Příklad.)

Zkušenosti v jiných oborech, než v oboru přírodních věd jsou velmi důležité, ale nemožno míti dokonalý požitek života venku, nedovedete-li rozeznati na př. své ptačí společníky; vyznáte-li se trochu v jejich hlasech, máte požitek dvojnásobný. Procházka lesem nebo poli jest rozkoší tomu, komu květinky jsou známy podle jména a nejsou jen „květinami” Každá nová květinka, s kterou se setká, jest proň velkým objevem. Vyhledá si, co jest zač a když ji uvidí po druhé, už ji může volati jejím jménem.

Dejme tomu, že bychom chtěli si získati znalost 50 ptáků v přírodě. To není snadná úloha, ježto nelze při každé vycházce spoléhati se na štěstí. Bude nejlépe zabrousiti do krajiny, kde úspěch je pravděpodobnější. Je to skoro jarní úkol. Tak začátkem května a v listnatém lesíku, kde je hojně mlází, je nejvděčnější pozorování. Ale toto studium nesmíme zanedbat po celý rok, a začít zjara co nejdříve, ba sledovat ptáky i v zimě. Budeme překvapeni počtem. Jistě uvidíme káně, krahujce nebo i jestřába. Sojku, datla černého, strakapúda, straku, pěnkavu, sýkorky, střízlíka, tetřevy –jaký to zástup opeřenců, s kterými se můžeme setkat v zimě. Z jara stále postupuje ptačí armáda. Špaček, drozd, červenka, černohlávek, slavík, rehkové, hrdlička, skorec, kachny a husy divoké nás navštíví už v březnu nebo začátkem dubna. Až do konce května bychom mohli vítat hosty. Než se dáte do studia ptáků, opatřte si polní kukátko či triedr, velmi vám pomůže. Dělejte si poznámky o tom, co vidíte, neboť žijete-li na venkově, můžete získati si pěknou zkušenost o ptácích, máte-li záznamy o příletu, hnízdění, výchově mláďat, způsobu letu atd. aspoň deseti různých ptáků za rok. Orlí péro získáváte za znalost 50 ptačích hlasů. Také jako fotografové můžete se pokusiti o pěknou soutěž: fotografii většího ptáka sedícího na hnízdě. Nebo obrázek ptačího tance nebo hry lásky (na př. káněte v letu), zápasů samečků (rehka, tetřeva), „tokání“ některého ptáka (pěnkavy atd.).

Nepřehlédněte mistrovství ptáčníka za osm zkoušek z dvanácti. Kdo je mistrem ptáčníkem, nemá už daleko k mistrovství „Ochránce přírody (konservatora)” a „Moudrého zálesáka“. Podívejte se dozadu.

Nejsnáze se seznámíte s květinami a tak také by mohl získat každý hoch nebo děvče své prvé orlí péro, poctivě vydobyté. Květiny možno vzít domů, prohlédnout, nakreslit. Ale vždycky lépebude sednout si k ní venku a do svého náčrtníku zanést několik náčrtů celkového vzhledu květinky i rozboru jejích květů a plodů. Poznamenat si něco o květinách a sousedech jejich, o půdě, okolí vůbec – a nezapomenout na datum a dobu denní (hodina rozkvětu) – a za takové studium 50 květin v přírodě můžete s hrdostí žádat orlí péro. Už na jaře to bude možno. Připomínám jen roztomilé podléštky, prvosenky, sasanky, fialky, dymnivky, kokořík, koniklece, bělozářku, vstavače různé – ó, co tu nádherných zjevů, hodných štětce malířova, pera básníkova. Některé si můžeš vylisovat, neboť herbář s pečlivými poznámkami jest dobrým dokladem tvého studia. Bez dobrého klíče se neobejdeš, ale my máme opravdu pěkný kapesní klíč květin (Polívkův) a ten nesmí chybět žádnému českému woodcrafterovi v příruční jeho knihovničce. Očekává se od junáka, že netrhá vzácných květin vůbec a obyčejně ne s kořeny, kromě jednoho, dvou jedinců. I ptáky a ssavce bude jistě chránit.

Říkám vždycky svým junákům, aby si pořídili Knihu Stromů. Aspoň 25 stromů českých míti ve své knize zakresleno, jak se větví (v zimě), jak pučí, jaké mají listy, květy, plody – to by měl vědět každý inteligent spíše, než kdo to byl Napoleon nebo Tamerlan. Kdo si zamiluje studium květin, získá si osvědčení za 25 kapradin, za 25 mechů, jež si upraví pro sbírku.

A pak nebude daleko k mistrovství „lesníka”, 18 zkoušek ze 26 dle knihy Orlích Per. Může býti woodcraftera, který by netoužil býti dobrým lesníkem?

S pokročilou dobou roční poznáte jistě 25 motýlů a 25 můr, pak 50 brouků, 50 divokých včel – a když budete tak znát představitele největší říše živočišné, hmyzu, jakou rozkoší vám bude pak číst na př. obdivuhodného Fabrea.

Který woodcrafter by chtěl si zakládati sbírky – a kdo by nechtěl? – sotva si může poříditi tak prostou, nevinnou a milou sbírku, jako je sbírka ulit našich měkkýšů. Máme jich u nás na 150, bude-li jich znáti 50, pozná českou faunu malacozoickou – a to ho velmi potěší. Při tom nemusel nic zabít, neboť ulity se najdou prázdné v náplavech, pod keři, ve starých hradech. Jak směšné se mu pak bude zdáti, že někdo sbírá poštovní známky, krabičky od sirek atd. Sběratelství, jež nepovznáší vzdělání, je ubíjením času. Studium přírody je nejvděčnějším amatérstvím.

Myslíte, že byste museli býti nejdříve školenými přírodopisci, abyste toho všeho dosáhli? Řeknu vám, že universita vám toho nedá a že toto jest pravé studium přírody. Jděte do přírody z jara a v létě. Uvidíte, co toho ještě neznáte, a studujte, i stanou se vám vaše orlí péra za znalost přírody klíčem, jenž otevře vám dvéře světa krásy.

II. KNIHA ORLÍCH PER.

 

PRVÉ SVĚTLO LESNÍ MOUDROSTI

▢▢ KRÁSA TĚLA

Žádná zkouška vyžadující značného namáhání nesmí býti podnikána, dokud junák neprošel všeobecnou zkouškou tělesné zdatnosti, Vůdce družin musí k tomu hleděti, zvláště jedná-li se o dívky. Nešetřiti svého těla může býti pozdě litováno.

V atletice nepokoušej se o žádnou zkoušku bez dobrozdání lékařova.  

SILÁCTVÍ

Výkony	Do 14 r. 40 kg těžký		Do 16 r. 48 kg těžký		Do 18 r. 55 kg těžký		Mladší než 18 r. Přes 55 kg		Nepřekročil 45 r. Neomezená váha		Starší než 45 r. Neomezená váha		Můj rekord
	čin	velký čin	čin	velký čin	čin	velký čin	čin	velký čin	čin	velký čin	čin	velký čin
Chůze:
90 m (100 y)	31 sec.	29 sec.	27 sec.	25 sec.	25 sec.	23 sec.	23 sec.	21 sec.	22 sec.	20 sec.	23 sec.	21 sec.
1½ km	14 min.	13 min.	13 min.	12 min.	11 min.	10 min.	10 min.	9½ min.	9 min.	8 min.	10 min.	9 min.
za 1 hod	–	–	–	–	5¼ km	6 km	6 km	7½ km	7½ km	9 km	7½ km	8¼ km
Běh:
45 m (50 y)	8 sec.	7⅗ sec.	7⅗ sec.	7⅕ sec.	7⅕ sec.	6⅘ sec.	6⅘ sec.	6⅕ sec.	–	–	–	–
90 m (100 y)	–	–	14⅗ sec.	13⅘ sec.	13⅖ sec.	12⅘ sec.	12⅗ sec.	11⅘ sec.	11⅗ sec.	10⅘ sec.	–	–
200 m (220 y)	–	–	–	–	–	–	30 sec.	27 sec.	27 sec.	24 sec.	–	–
800 m (880 y)	–	–	–	–	–	–	2m 40 sec.	2m 25 sec.	2m 25 sec.	2 min. 10 sec.	–	–
1½ km	–	–	–	–	–	–	–	–	5 min. 20 sec.	4 min. 50 sec.	6 min.	5 min. 30 sec.
Skok:
Skok vysoký z rozběhu	90 cm	100 cm	100 cm	110 cm	110 cm	125 cm	125 cm	140 cm	140 cm	160 cm	–	–
Skok do dálky s místa	180 cm	195 cm	195 cm	210 cm	210 cm	225 cm	225 cm	247 cm	247 cm	270 cm	240 cm	290 cm
Skok do dálky s rozběhem	240 cm	285 cm	285 cm	330 cm	330 cm	390 cm	390 cm	450 cm	468 cm	540 cm	–	–
Trojskok	420 cm	480 cm	480 cm	440 cm	540 cm	630 cm	630 cm	720 cm	720 cm	810 cm	–	–
Házení míčem:
na vzdálenost*	36 m	–	45 m	54 m	54 m	63 m	63 m	69 m	69 m	75 m	63 m	69 m
* Míč tvrdý jako na baseball.
na přesnost (trefit)	v 6 hodech na vzdálenost 12 m		v 5 hodech na 13½ m		v 6 hodech na 15 m		v 5 hodech na 15 m		v 6 hodech na 18 m		v 5 hodech na 18 m
	3x	4x	3x	4x	3x	4x	3x	4x	3x	4x	3x	4x
Odpálkování míče*	54 m	58 m	58 m	63 m	63 m	72 m	72 m	81 m	81 m	90 m	72 m	81 m
Vrh koule	–	–	–	–	7,̇80 m (4kg)	9 m (4kg)	7,̇80 m (4kg)	9 m (6kg)	9 m (6kg)	10,̇20 m (6kg)	8,̇40 m (6kg)	9,̇60 m (6kg)
Kopnouti míč**
padající	27 m	31 m	31 m	36 m	36 m	40 m	40 m	45 m	45 m	49 m	40 m	45 m
s místa (ležící)	31 m	36 m	36 m	40 m	40 m	45 m	45 m	49 m	49 m	54 m	45 m	49 m
Šplhání na provaz	3,60 m	3,̇90 m	3,90 m	4,20 m	4,20 m	4,50 m	4,50 m	4,80 m	4,̇80 m	5,40 m	4,50 m	4,80 m
Výsun na hrazdě (po bradu obour.)	4x	6x	6x	8x	8x	9x	9x	10x	12x	15x	10x	12x
Chůze po rukou nohy vzhůru	6 m	7,50 m	7,50 m	9 m	9 m	15 m	15 m	22,50 m	22,50 m	30 m	15 m	22,50 m
Bradla
kmihem 3 skoky souruč	3,60 m	3,90 m	3,90 m	4,20 m	4,20 m	4,50 m	4,50 m	4,80 m	4,80 m	5,40 m	4,50 m	4,80 m
klik a vzpor bez kmihu	16x	18x	18x	20x	20x	25x	25x	30x	30x	40x	25x	30x
* Míč jako ve hře lacrosse, pálkování holí. ** Míč kopací.
Bruslení
90 m (100 y)	15 sec.	14 sec.	14 sec.	13 sec.	13 sec.	12 sec.	12 sec.	11⅕ sec.	11⅕ sec.	10⅖ sec.	12 sec.	11⅕ sec.
400 m (440 y)	70 sec.	68 sec.	68 sec.	65 sec.	65 sec.	60 sec.	60 sec.	50 sec.	50 sec.	45 sec.	60 sec.	50 sec.
800 m (880 y)	155 sec.	150 sec.	150 sec.	145 sec.	145 sec.	140 sec.	140 sec.	135 sec.	135 sec.	130 sec.	140 sec.	135 sec.
1½ km	3 min. 45 sec.	3 min. 30 sec.	3 min. 30 sec.	3 min. 12 sec.	3 min. 45 sec.	3 min. 25 sec.	3 min. 12 sec.	3 min.	3 min.	2 min. 50 sec.	3 min. 12 sec.	3 min.
7½ km	–	–	25 min.	23 min.	23 min.	21 min.	21 min.	19 min.	19 min.	17 min.	21 min.	19 min.
15 km	–	–	55 min.	50 min.	50 min.	48 min.	48 min.	42 min.	42 min.	36 min.	48 min.	42 min.
22½ km	–	–	90 min.	85 min.	85 min.	80 min.	80 min.	70 min.	70 min.	60 min.	80 min.	70 min.
30 km	–	–	2 hod. 15 min.	2 hod. 10 min.	2 hod. 10 min.	2 hod.	2 hod.	1 hod. 40 min.	1 hod. 40 min.	1 hod. 20 min.	2 hod.	1 hod. 40 min.
37½ km	–	–	4 hod.	2 hod. 45 min.	2 hod. 45 min.	2 hod. 30 min.	2 hod. 45 min.	2 hod. 30 min.	2 hod. 30 min.	2 hod.	2 hod. 45 min.	2 hod. 30 min.
Plování
90 m (100 y)	není lhůty	4 min.	není lhůty	3½ min.	není lhůty	3 min.	není lhůty	3 min.	není lhůty	2½ min.	není lhůty	3 min.
180 m (200 y)	14 min.	13 min.	13 min.	12 min.	12 min.	11 min.	11 min.	10 min.	10 min.	19 min.	11 min.	10 min.
Padlování
1½ km	–	–	–	–	–	–	13 min.	12 min.	11 min.	10 min.	není lhůty	3 min.
Veslování (jednoduchá krátká vesla)
1½ km	11 min.	10 min.	10 min.	9 min.	9 min.	8 min.	8 min.	7 min.	7 min. 25 sec.	6 min. 50 sec.	8 min.	7 min.

CHŮZE

Choditi denně 1½ km nepřerušeně venku (v přírodě) po 60 dnů za sebou – čin; 120 dnů – velký čin.

Dělati týdně výlet ne méně než 6 km po 20 týdnů za sebou – čin; po 40 týdnů – velký čin.

Choditi 8 km denně 5 dní za sebou a udělati náčrt či fotografii nějakého zajímavého přírodního zjevu – čin. Choditi 8 km denně po 10 dní za sebou, také zhotoviti náčrty neb fotografie – velký čin.

Udělati 12 výletů ve 12 měsících (jeden každý měsíc), celkem čítajících ne méně než 100 km, nejméně 3 km daleko jeden výlet, a naučiti se bezpečně znáti 25 druhů z následujících skupin přírodnin – čin. Velký čin, kdo se naučí znáti 50 druhů.

Stromy	Pavouci
Keře	Obojživelníci
Jevnosnubné byliny	Měkkýši
Tajnosnubné byliny	Ryby
Ptáci	Jiní vodní živočichové
Ssavci	Stopy ssavců
Plazi	Minerály
Hmyz	Horniny

JÍZDA NA KOLE

Jezditi 60 km na kole každý týden po 4 týdny, aspoň 3 dny každý týden – čin. Jezditi 100 km týdně aspoň 5 dní každý týden – velký čin. Udělati na kole výlet 20 km jednou za týden po 20 týdnů za sebou – čin; po 40 týdnů za sebou – velký čin.

Udělati na kole pětidenní výlet, ujeti aspoň 20 km denně, tábořiti venku a vařiti si aspoň jedno jídlo každý den na ohníčku venku – čin. Totéž na 10 dní a k tomu udělati náčrt nebo fotografii nějakého zajímavého přírodního zjevu – velký čin.

CESTOVÁNÍ

Podívati se k moři – čin; pěšky, v sedle, loďkou atd. – velký čin.

Cestovati pěšky 75 km s ne více než dvěma druhy, z nichž žádný není zkoušeným vůdcem, cizím územím, nositi potřeby s sebou a spáti každou noc venku, každý maje jeden den na starosti stravování, t. j. sestaví a uvaří jídlo – čin; 150 km – velký čin.

Cestovati 150 km pěšky ve společnosti, jež může mít vůdce, nositi si vše s sebou a spáti pokaždé venku – čin; 300 km – velký čin.

Udělati souvislý výlet na člunu 150 km daleko, s ne více než dvěma druhy, z nichž žádný není vůdcem, cizími řekami, spáti vždy venku – čin; 300 km – velký čin.

Udělati souvislý výlet na člunu 200 km se společností, jež může mít vůdce, spáti každou noc venku – čin; 450 km – velký čin. Udělati výlet v sedle 150 km s ne více než dvěma druhy, z nichž žádný není vůdcem, cizím územím, spáti vždy venku – čin; 300 km – velký čin.

Udělati souvislý výlet v sedle 300 km se společností, jež může mít vůdce, spáti venku každou noc – čin; 450 km – velký čin.

Plachtiti s loďkou bez zkušeného pomocníka 75 km daleko – čin; 150 km – velký čin.

Jízda na kládě. Na kládě (polenu) na vodě jezditi 100 m a nepřevrhnouti se – čin. Udělati 100 m a zpět ve 30 minutách – velký čin. Rozumí se v stoje. Možno užíti hole k udržení rovnováhy, ale nesmí se dotknouti břehu nebo jiné klády.

Sledovati stopu sám, nebo jako vůdce družiny, divočinou dva dny a neztratit ji – čin. Sedm dní částečně vodou a částečně otevřenou plání – velký čin.

Cestovati divočinou beze stopy a nezablouditi po osm hodin cesty – čin. Po 20 hodin cesty a rozmanitým krajem – velký čin.

Lyžař. Ujeti 9 km za hodinu, 60 km za den, udělati 12 m skok a projeti tak 350 km – čin. 10 km za hodinu, 75 km za den, skok 15 m, 750 km celkem – velký čin.

JEZDĚNÍ A VOZENÍ

Jezditi na koni 1½ km za 3 minuty, přeskočiti 1,20 m vysokou překážku a skočiti přes jámu s vodou 3 m širokou – čin. Ve dvou minutách tutéž vzdálenost, překážku 1,50 m, jámu 5 m – velký čin.

Přivázati z křoví svého koně provazem, bez máchání ve vzduchu a ne více než třemi hody, dáti mu správně uzdu, to vše udělat nejvýš za minutu – čin. Chytiti svého koně jako dříve, ale jen jedním hodem, osedlat jej a ujeti s ním 30 km, to vše ve 2½ hodinách a koně přivésti zpět v dobrém stavu – velký čin.

Sebrati klobouk se země v plném trysku na koni ne příliš nízkém (obyčejné výšky) – čin. Třikrát to udělat bez chyby, s každé strany, s koněm vysokým – velký čin.

Obsloužiti, postroj dáti a jeti na klusákoví 1½ km ve 2 min. 40 vt. – čin. Na třech různých klusácích totéž – velký čin.

Býti vozkou, bez cizí pomoci, 30 dní za sebou, s párem koní, aspoň polovinu toho času míti naloženo – čin. Míti spřežení čtyř zvířat a 60 dní jezdit – velký čin.

HOROLEZECTVÍ

To jest opakovací výkon, to znamená, že slezení dvou různých hor počítá se za dva činy, slezení téže hory dvakrát jest pouze jeden čin. Za čin pro mladší než 18 let:

Ďumbír, Krivaň, Rysy neb jiná hora, asi stejně obtížná.

Velký čin:

Gerlachovka, Lomnický Štít, kterýkoliv vrchol jinde, vysoký přes 3000 m.

Čin pro starší než 18 let:

V Evropě: Mt. Blanc, Monte Rosa, Monte Viso, Panna, Finsteraarhorn, Bernina, Ortles, Velký Zvon, Matterhorn.

Velký čin pro starší než 18 let (každý vrchol vyšší 4000 m):

V Evropě: Aigu du Géant (Švýc. Alpy), Dent Blanche (Švýc. Alpy), Schreckhorn (Švýc. Alpy), Meige, Aigu du Grépon (Franc. Alpy), Matterhorn, Fünffingerspitze a pod.

Všechny vrcholy tak obtížné a vysoké.

VÁZÁNÍ BŘEMENE NA SOUMARY A POSTROJ KONĚ

Na koně nebo mezka přivázati břímě aspoň 50 kg jednoduchým nebo dvojitým diamantovým uzlem, čtvercovým uzlem nebo jiným obvyklým, aby vydržel 6 hodin jízdy po 3 dny za sebou – čin. Totéž na 30 dní cesty, nemusí to být za sebou, a použití tří druhů uzlů – velký čin.

Starati se o koně po 10 dní cestování na něm. Zvonek mu můžeš dáti, nikoliv však přivazovatiho ke kolu – čin. Starati se takto o jednoho koně po 30 dní nebo pět koní po 15 dní a dáti podkovy koni pětkrát – velký čin.

Chytiti 10 koní v ohradě 10 vrhy lasem – čin. Chytiti 5 koní venku 10 vrhy lasem – velký čin.

Zhotoviti pár košů nebo vaků (z kůže neb plátna) a udělati sedlo pro nošení břemene na některého soumara, aby mu dobře padlo – čin; k tomu závěsy a popruhy, aby drželo – velký čin.

Udělati na soumara postroj (pochvu koňskou), jenž unese 25 kg – čin. Když k tomu jej dobře upevníš (pásem na prsou) a sám denně po dva týdny použiješ (nemusí to být za sebou), aby aspoň 15 kg nesl – velký čin. Není pro mladší 18 let.

VODNÍ DOVEDNOSTI

Vystavěti vlastnoručně kanoi nebo člun, jenž bezpečně ponese člověka – čin. Může-li býti řízen padlováním, veslováním nebo plachtěním jednou osobou 3 km za hodinu na stojaté vodě – velký čin.

Vystavěti vlastnoručně plť, jež unese 150 kg – čin. Zaříditi na ní vyvýšené místo na zavazadla, aby zůstala suchá, a odstrkávatí ji 8 km bez zastávky – velký čin.

Vystavětí bez pomocí přes řeku most pro pěší, z klád a s pílíři, nebo bezpečný zavěšený most nebo pontonový most aspoň 5 m dlouhý – čin. Vystavěti aspoň dva různé – velký čin. Vystavěti sám dobrou hráz aspoň 1 m uprostřed vysokou přes potok aspoň 2 m široký, z přírodního materiálu – čin. Je-li úplně vodotěsná – velký čin.

Koupati se venku ve vodě přirozené teploty, kdekoli severně 30° zem. š. 300 dní v roce – čin; 365 dní – velký čin.

ROZDĚLÁVÁNÍ OHNĚ

Udělati si náčiní k rozžíhání ohně třením z dřev, jež sám najdeš (leda že řemen koupíš) a rozžehnouti jimi oheň – čin.

Rozžehnouti oheň za jednu minutu těmito nástroji a vyprávěti o prvém ohni – velký čin.

Udělati náčiní pro rozžíhání ohně bez použití luku a rozdělati jím oheň – čin. S takovým náčiním za dvě minuty rozžehnouti oheň – velký čin.

Oheň sirkami. Rozdělej 15 táborových ohňů za sebou 15 sirkami na různých místech, všechny materiálem, jejž sám nasbíráš v lese, jeden aspoň za vlhkého dne – čin. Když všech 15 za vlhkého dne, nebo 30 za sebou a z toho dva za vlhkého dne – velký čin.

Křesaný oheň. Rozdělati 10 táborových ohňů za sebou v lese, jeden aspoň za vlhkého dne, a žádný nerozžíhati déle než dvě minuty od křesání pazourku do vyšlehnutí plamene – čin. Kdyžvšech 10 za vlhkých dnů nebo 20 ohňů za sebou, aspoň dva za vlhkého dne – velký čin.

Oheň třením. Stejně jako křesaný oheň. Udělati pochodeň z lesního materiálu, jež bude hořeti půl hodiny – čin. Udělati dvě, každou z různého materiálu – a budou-li hořeti každá hodinu – velký čin.

TÁBOROVÉ NÁSTROJE A ZAŘÍZENÍ

Udělati sám z kravského rohu lovcův roh, jenž pěkně zní – čin. Jestliže jej osobními vzpomínkami vyryješ – velký čin.

Udělati pohár z rohu s držátkem a vyzdobiti jej, nebo s podstavcem a vyzdobiti jej – čin; k tomu lovcovu lampu, úplně z lesního materiálu, jež bude hořeti hodinu – velký čin.

Udělati luk a 6 šípů, jež letí na 100 metrů – čin; na 150 m – velký čin.

Udělati šest správně opeřených šípů s pazourkovými hroty, jež sám si otesáš – čin. Také může býti užito jiné horniny (buližník, křemenec). K tomu nepromokavý vyzdobený toulec na ně – velký čin.

Udělati důkladný stůl aspoň 1 x 2½ m a pevnou lavici k němu, obě z lesního materiálu – čin; bez hřebíků – velký čin.

Dobré táborové sedadlo, malebné a vyzdobené, úplně z lesního materiálu. Dobrou houpací síť z lesního materiálu. Každé – čin; obé – velký čin.

PŘÍSTŘEŠÍ

Aniž by ses prohřešil proti ochraně lesa, vystav použitelný srub, do něhož neprší a jenž je pevný, rozměrů aspoň 2 x 3 m – čin; k tomu krb, jenž má tah, s otvorem nejméně 60 x 60 cm a 40 cm hlubokým – velký čin.

Udělati přístřeší jiné než toto, z lesního materiálu, aspoň 2 x 3 m veliké, třikrát pro skutečnou potřebu – čin. Nefouká-li nikde dovnitř a uděláš-li též lože z lesního materiálu aspoň pro dva táborníky – velký čin.

ODĚV

Vydělati kožešinu zvířete menšího než liška, takže kůže je měkká a srst neopadává – čin. Ze čtyř zvířat velkých jako liška neb větších, pak sešíti je dohromady v plášť – velký čin.

(Pamatuj, že zvířata na kožešinu možno pěstovat a že jinak kožešin woodcrafter u nás, kde divoká zvířata jsou takřka vyhubena, nenosí.)

Podraziti pár bot – pouze táborovými nástroji – čin; tři páry bot – velký čin.

TESAŘ

Jedno z následujícího – čin; obé – velký čin:

a) Udělati podstavec pro indiánskou postel a silnou lavici z latí s nohami zaraženými (bez hřebíků). b) Udělati most pro pěší z poražených kmenů, jež se položí napříč proudu aspoň 8 m širokého, opřeny o dva přirozené pilíře.

c) Z klády vysekat prkno ne tlustší než 8 cm, všude rovné a ne méně než 3 m dlouhé.

d) Z polena naštípati 200 šindelů. Pily a hoblíku nesmí se použíti ani v předešlých případech, ani v tomto. Nebozezu (velkého) se smí používat.

ČLUNAŘENÍ

Padlovati 1½ km sám v kanoi aspoň 5 m dlouhé, na vodě bez příznivého větru nebo proudu:

Mladší 14 let: 14 minut – čin, 13 minut – velký čin.

Mladší 16 let: 13 minut – čin, 12 minut – velký čin.

Přes 18 let: 11 minut – čin, 10 minut – velký čin.

Sám nebo jako činný člen družstva padlovati, veslovati nebo odstrkávati se tyčí 8 km denně po 5 dní za sebou, každý den si udělat aspoň jeden záznam, náčrt nebo fotografii něčeho zajímavého – čin. Totéž 16 km denně po 10 dní v době tří týdnů – velký čin.

Člunař. Sám v kanoi, jednoduché padlo, na hluboké vodě s příznivým větrem. Vypadnouti z loďky i s padlem, padlo správně zasaditi do kanoe, vlézti dovnitř a nenabrati vody do loďky,veslovati pak ke břehu – čin. K tomu převrhnouti loďku, zase ji obrátiti a vyprázdniti dokonale, aby v ní nebylo vody, ještě na hluboké vodě. Kanoe aspoň 5 m dlouhá – velký čin. (To mohou dělat jen dospělí, poněvadž je třeba značné síly na vyprázdnění loďky.)

Cestovatel kanoí. Výlet na loďce řízené padlováním 150 km za 5 dní, sám tábořiti každou noc a vše potřebné míti s sebou – čin; 200 km za 10 dní – velký čin.

Nošení. (Není dovoleno dívkám mladším 18 let.) Nošení nad hlavou: Kanoi zvednouti se země bez pomoci. Nésti ji 500 kroků po stezce nebo 1000 kroků po cestě. Pro dívky kanoe nejméně 4½ m dlouhá, pro hochy 5½ m dlouhá. Dvě osoby – čin. Jedna osoba – velký čin.

Odstrkování tyčí. Tyčí se odstrkávati (píchati bidlem či okovcem) v tekoucí vodě (aspoň 6 km za hodinu), 7½ km dolů po proudu a 7½ km nahoru, bez odpočinku za 3 hodiny, za pomoci kormidelníka na zádi – čin. Bez pomoci kormidelníka – velký čin.

Na 6 m dlouhé kanoi vyskočiti na krytbu na 60 cm od středu loďky, každou nohu míti na jedné straně, jednu na kryté přídi, druhou na kryté zádi, bez pomoci padla, a seskočiti zas dolů pětkrát za sebou, aniž převrhneš kanoe – čin. (Malé kanoe možno použíti, ale vyžaduje víc obratnosti).

PLAVÁNÍ, POTÁPĚNÍ ATD.

Pouze dva z těchto činů možno počítat k hodnosti Sagamora.

Čin pro věk 14-16 let:

Skákati do vody po hlavě a plavati dobrým způsobem 75 m a to:

a) na prsa 25 m,

b) na znak 25 m,

c) na bok 25 m.

Plavati 25 m na znak, pouze nohama pohybovati, 25 m na znak a jen rukama pohybovati, splouti bez pohnutí 3 minuty a šlapati vodu s rukama nahoře, po 3 minuty.

Býti neočekávaně svržen s člunu v šatech (táborový kroj), svléknouti se v hloubce a nedotknouti se pří tom loďky a plavati 25 m. Také osvoboditi se od uchopení za zápěstí nebo kolem šíje od osoby stejně těžké a silné v hluboké vodě.

Potápěti se v 2 m hluboké vodě a sebrati na dně určitý předmět. Též demonstrovati nošení ve vodě s plováním na bok, 10 m daleko, a nošení unaveného plavce, 10 m daleko.

Plavati 200 m, bez omezení času.

Čin pro starší 16 let; velký čin pro věk 14 – 16 let:

Skok s prkna po hlavě z rozběhu nebo závodní potápění a pak plavati pěkně 150 m, při tom:

a) na prsa nejprve 50 m, b) pak na znak 50 m,

c) na bok konečně 50 m.

Plavati 50 m pouze nohama, 50 m pouze rukama, a šlapati vodu 3 minuty, obě ruce přitom nad vodou.

Plavati 50 m v táborovém úboru, svléknouti se sám ve vodě aspoň 2 m hluboké, pak zase ještě 50 m plavati. Také se osvoboditi uchopení plaveckého instruktora nebo jiného kvalifikovaného člověka:

a) v zápěstí – nohama se ho zbaviti,

b) kolem krku zpředu,

c) škrcením zezadu.

(Aspoň pětkrát se vymaniti z uchopení a správným způsobem – proti skutečnému odporu).

Potápěti se aspoň 2 m pod vodu a přinésti ze dna lidskou figurinu plováním na bok. Ukázati nošení osoby bezvědomé nebo trochu odporující, také jak nositi unaveného plavce nebo křečí stiženého, plavati 25 m daleko, osoba nešená leží na znaku, s pažema nataženýma a rukama na ramenou nosičových a nohama roztaženýma kolem stehen nosičových, nosič plave na prsou.

Ukázati nošení vzpírající se osoby: plavati 10 m na znak, vléci osobu dvojnásobným sevřením pažemi, použíti žabího tempa nebo kombinace nějaké a vždy plně sevříti pažemi, až osobapřestane se vzpírati. Též ukázati osvobození se rukama a nohama, když uchopen jsi

a) zpředu,

b) zezadu, během dvou minut.

Plavati bez omezení času aspoň 400 m použitím rychlostního tempa dobrého způsobu aspoň na čtvrt vzdálenosti.

LUKOSTŘELBA

Získati 300 bodů 60 výstřely (najednou nebo ve dvou závodech) do terče 1,20 m v průměru ze vzdálenosti 36 m (nebo 90 cm širokého ze vzdálenosti 27 m) – čin. Získati 400 bodů – velký čin.

Vystřeliti tak rychle a tak daleko, aby bylo šest šípů ve vzduchu současně – čin; 7 šípů – velký čin (rekord je 8).

Děti (mladší 10 let) vystřelí-li šíp na 80 m – čin; na 100 m – velký čin. Pro hochy (10 – 14) vyslati šíp do vzdáleností 110 m – čin; 130 m – velký čin. Jinoši (14 – 18 let) vyšlou šíp 160 m daleko – čin; 180 m daleko – velký čin. Pro muže (přes 18) vyslati šíp na vzdálenost 225 m – čin; na vzdálenost 245 m – velký čin.

Střeliti „daňka” do srdce (hra) na prvý výstřel:

Pro hochy na 40 m – čin; 50 m – velký čin.

Pro jinochy na 54 m – čin; 63 m – velký čin. Pro muže na 68 m – čin; 77 m – velký čin. (Srdce je 22½ cm široké).

Přestřeliti 1½ km:

Děti 19 výstřely – čin; 15 výstřely – velký čin.

Chlapci 14 výstřely – čin; 11 výstřely – velký čin.

Jinoši 10 výstřely – čin; 9 výstřely – velký čin.

Muži 8 výstřely – čin; 7 výstřely – velký čin.

LUKOSTŘELBA DO TERČE

14 – 18 let. Terč průměru 90 cm ve vzdálenosti 110 m, možno-li na příkré stráni.

V terči jest „buvolí oko” a čítá se	9
Na 90 cm od kraje terče	7
Na 1,80 m od kraje terče	5
Na 2,70 m od kraje terče	3
Na 3,60 m od kraje terče	1

Čin jest za 300 bodů v 60 výstřelech za sebou. Velký čin jest za 400 bodů v 60 výstřelech za sebou.

(V jednom nebo dvou závoděních.)

Přes 18 let. Terč průměru 120 cm ve vzdálenosti 160 m, možno-li na příkré stráni.

V terči jest „buvolí oko” a čítá se	9
Na 1,80 m od kraje terče	7
Na 3,60 m od kraje terče	5
Na 5,40 m od kraje terče	3
Na 7,20 m od kraje terče	1

Čin za 300 bodů v 60 výstřelech za sebou. Velký čin za 400 bodů v 60 výstřelech za sebou.

(V jednom nebo dvou závoděních.)

BYSTROZRAKOST

„Vyskvrniti králíka” (hra na dalekozrakost) třikrát z pěti zkoušek na 30 m, rozeznati a zakresliti správně 6 kuřátek a viděti jasně Papůz (Alcor) na „Squawiných (Mizarových) zádech” – čin. Vyskvrniti králíka třikrát z pěti na 40 m a zakresliti 7 kuřátek a Papůz – velký čin. Kdo obyčejně nosí brýle, použije jich při zkoušce.

Míti 75 bodů při 10 zkouškách Setonovy hry na bystrozrakost – čin. Míti 95 bodů – velký čin.

HOSPODAŘENÍ

Míti jednu z těchto zkoušek – čin, dvě – velký čin:

a) Osíti 1 ha půdy nebo zbaviti býlí 1 ha pole (ratidlem, radláčem).

b) Posekati, shrabati a nakupiti do kupek seno s louky 1 ha.

CHOV ZVÍŘAT

Starati se o pár koní nebo krav 3 měsíce, stelivo, krmení, napájení, čištění atd. každý den – čin. Po 6 měsíců pár koní a pár krav – velký čin.

ZAHRADNICTVÍ.

Všechno si dělati sám v květinářské zahradě, aby ses dodělal úspěchu; zahrádku aspoň 6 x 6 m; taktéž v zelinářské zahradě téže velikosti – čin; k tomu míti po 2 roky pěknou zelinářskou zahradu peren, v níž roste aspoň 6 z těchto zelenin a koření: chřest, artičok, rebarbora, pór, petržel, cibule, špenát, šalvěj, dymián, máta, řetkvička, salát, pažitka – velký čin.

ŘEMESLO.

Udělati člun s vesly – čin. Je-li po indiánsku vyzdoben – velký čin.

Udělati pár kopí ke hře: turnaj na sudech, „daňka“ z pytle ke hře: honba na daňka – dle příručky woodcrafterské. Každé – čin, obé – velký čin.

Udělati pár sněžnic. Udělati pár lýží s vázáním. Každé – čin, obé – velký čin.

MĚSTSKÁ VĚDA.

Zaříditi správný Sněmovní Kruh dle woodcrafterských předpisů a dohlédnouti i pomoci ve zhotovení sedadel – čin; všecko sám – velký čin.

LESNICTVÍ.

Zhotoviti umělý dutý strom s hnízdišti pro různé druhy divokých zvířat – kterého skutečně6 různých druhů zvířat (nepočítaje hmyz) použilo buď pro hnízdění nebo jako přístřeší na zimu – čin. Když 12 druhů ho použilo a aspoň 5 m byl vysoký a tak veliký, že pozorovatel mohl vstoupiti dovnitř – velký čin.

Zhotov aspoň 5 budek pro sýkorky, datly, lejsky a j. ptáky, umísti je v lese. Když 3 ptáci se v nich usadí – čin. Když 10 budek zavěsíš a aspoň 6 jich bude obsazeno – velký čin.

DRUHÉ SVĚTLO LESNÍ MOUDROSTI

▢▢ MYSL PRAVDY

 

VODNÍ ZNALOSTI

Změř 10 vzdáleností přes řeku, aniž bys ji překročil, aspoň na 10% přesnosti – čin; chyba menší 5% – velký čin. Jen sekyra a kapesní měřítko neb pásmo dovoleno.

CESTOVÁNÍ

Změřiti zeměpisnou šířku dle hvězd v noci doma zhotoveným přístrojem, desetkrát s 10 různých míst, na 1° přesně – čin; na ½° přesně – velký čin.

Určiti správně zeměpisnou šířku, délku a místní čas přístroji – čin.

Udělati 4 obvyklá indiánská znamení na větvičkách, trávě a kameny a poslati kouřové signály. K tomu 25 značek obrázkového písma indiánského – čin. Na 3 km takto označit cestu (kromě kouřových signálů), aby družina mohla podle toho po ní jíti – velký čin.

Nakresliti správnou mapu kraje 1 km dlouhého a 500 m širokého (na př. 500 m po obou stranách 1 km dlouhé části silnice): označiti každý dům, plot, vršek, vynikající strom, tok a most – čin. Mapovati takovým způsobem území 1½ kmdlouhé a 500 m široké, držeti se určitého měřítka – velký čin.

Udělati výlet aspoň 8 km daleko, vyzbrojen potřebami sběratelskými (lahvičkami, torbou botanickou). Sebrati, určiti a do sbírky upraviti 25 druhů různých přírodnin s této cesty – čin (zvířata, rostliny neb nerosty). Velký čin za 50 druhů, a to 15 zvířat, 30 rostlin, 5 nerostů, všechny určit a upravit do sbírky, pokud byly nalezeny na této cestě.

V člunu, s vesly nebo plachtami, jezditi po řece, rybníku nebo moři a sebrati, upraviti a určiti nebo správně zakresliti si 25 druhů vodních živočichů nebo rostlin – čin; 50 druhů vodních živočichů a ve sbírce nebo nakreslených – velký čin.

UZLY A LANA

Po paměti uvázat a jmenovat a věděti, k čemu se jich používá, 20 různých obvyklých uzlů, pak upraviti je pro výstavku – čin; 40 uzlů – velký čin.

Zhotoviti lano 3 m dlouhé a 1½ cm tlusté z kůry, pnoucích se stonků, trávy, kořenů nebo žíní, které při zkoušce unese 50 kg – čin. Udělati lano 5 m dlouhé z takového materiálu, jejž sis sebral a připravil sám – velký čin.

Uplésti 3 m dlouhý provaz z řemínků, připraviti si potřebnou kůži i zhotoviti provaz sám –čin. Sám udělati laso z řemínků aspoň 8 m dlouhé – velký čin.

DOROZUMÍVÁNÍ SE

Posuňková mluva. Znáti a použíti správně 200 znaků – čin; 400 znaků – velký čin.

Posel míru. Znáti 100 znaků posuňkové mluvy a překládati do češtiny z některého jazyka cizího věty až do 300 slov celkem – čin. Znáti 200 znaků posuňkové mluvy a překládati ze dvou jazyků – velký čin.

Abeceda hluchoněmých. Znáti tuto abecedu a dorozuměti se s hluchoněmým – čin; rozhovor vésti – velký čin.

Morseova abeceda, semafory nebo heliograf. Znáti některou abecedu a signalisovati i přijmouti zprávu ze vzdáleností ½ km, rychlostí 5 slov za minutu – čin. Na vzdálenost 1½ km 15 slov za minutu – velký čin.

ODĚV

Udělati z kůže mokasíny neb krbce (pár) podle nějakého skutečného národního vzoru – čin. Vyšíti si je symbolicky – velký čin.

Surovou kozlečinu vydělati a nepoužíti kupovaných chemikálií. Připraviti surovou kůží jiného zvířete tak, aby mohla býti oděvem. Každé – čin, obé – velký čin.

VAŘENÍ V TÁBOŘE.

Uvařiti 1 litr vody bez kotle nebo jiné kovové nádoby – čin; dvěma způsoby – velký čin.

Uvařiti 1 litr vody ve dvoulitrové nepřikryté nádobě ve 12 minutách – čin, v 9 minutách – velký čin. Dovoleno jest míti nerozštípané poleno a sekyru; oheň udělati sám; čas počítá se od chvíle, kdy začne se štípat dříví do chvíle, kdy voda se vaří. Voda se vaří, když na povrchu bublá. Všechno třeba udělati sám.

POTRAVA.

Znáti 25 divokých rostlin, jež mají jedlé kořínky, výhonky, listy, ovoce, semena neb oříšky, a pověděti, jak připraviti je k jídlu – čin; 50 takových rostlin a pět z nich připraviti k jídlu – velký čin.

TESAŘ.

Ukázati, jak se používá koutníku, vodováhy, olovnice, spojidla, šňůry křídované, macka, špice, pily, kladiva, dláta a hřebíků – čin; k tomu založiti pravý úhel u stavby a rozvrhnouti základy – velký čin.

BESEDNÍK.

Znáti (a částečně úryvky citovati) českou deklaraci z 13. dubna 1918, úvod k ústavě čsl. republiky, Masarykovu zahajovací řeč neb některéjeho poselství k národu – čin. Velký čin, když ještě zarecituješ pět z těchto básní:

1. J. V. Sládek, Jsme k boji odsouzeni.

2. Ant. Sova, Píseň života.

3. Hviezdoslav, Prosba.

4. Svatopluk Čech, Nevěřte nikomu.

5. F. X. Šalda, Tři mosty.

6. Botto, Smrt Janošíkova (výňatek).

7. Bezruč, 70.000 nebo Maryčka Magdonova.

8. Fráňa Šrámek, Raport.

9. Březina, Píseň o slunci, zemí, vodách a tajemství ohně.

Jmenuj 10 slavných Čechů, které považuješ za nejvýznačnější v naších dějinách a řekni proč. Pověz krátce o jejich životě a díle – čin; žádný z nich živoucí, 20 – velký čin.

Každé z následujícího – čin, obé – velký čin:

a) Vypravuj zajímavě 10 různých povídek při 10 různých příležitostech, žádnou ne kratší než 10 minut.

b) Napiš původní divadelní hru na základě lidové pověsti, v níž je aspoň jeden tanec a která trvá aspoň 15 minut, když se provozuje.

Každé z následujícího – čin, obé – velký čin:

a) Organisuj nějakou veřejnou slavnost v přírodě a súčastni se jí, nebo jiné funkce ve volné přírodě, aspoň hodinu trvající. b) Napiš nějakou divadelní hru, řiď ji a súčastni se jí. Hra může se hráti uvnitř a nemá býti kratší jedné hodiny.

Každé z následujícího – čin, obé – velký čin:

a) Podati 10 příkladů, písemně nebo jinak, jak se člověk může příblížiti Bohu, modlitbou, postem a vigiliemi, sám v divočině.

b) Podati výklad o výročním táboření, jež založil Mojžíš jako Slavnost Svatostánku. Popsati jeho sociální a hygienický význam.

Zpaměti recitovati 6 básní o přírodě – čin; 10 básní – velký čin.

HLEDÁNÍ PRAVDY

Čísti Talmud a udělati z něho výtah neméně než 2000 slovy – čin; neméně než 5000 slovy – velký čin.

Stejně Starý Zákon.

Stejně Nový Zákon.

Stejně Apokrypha.

Stejně Koran.

Stejně Zoroastra.

Stejně Konfucia.

Stejně 3 Védy.

Stejně Edwina Arnolda „Světlo Asie”.

Napsati pečlivou srovnávací analytickou studii čtyř těchto děl. 2000 slov – čin; 5000 slov – velký čin: Emerson, „Životospráva”.

Thoreau, „Walden”.

Eeden, „Radostný Svět”.

Evangelium podle sv. Jana.

Čísti po čtvrt roku denně z Tolstojova „Kruhu četby” a připojit své zbožné myšlenky – čin; po celý rok – velký čin.

Udělati 2000 slovy výtah některého z těchto spisů – čin; obojí – velký čin:

a) Jamesova „Psychologie”,

b) Tolstoj, „Pedagogické stati”.

Jako dříve ze dvou těchto – čin; ze tří – velký čin:

a) Platonovy „Dialogy”,

b) Epictetova „Rukověť mravních naučení”,

c) Marka Aurelia „Myšlenky”.

Jako dříve z děl jedné této skupiny – čin, z obou skupin – velký čin:

a) Illiada, Odyssea a Aeneida,

b) Eclogy, Bucoliky a Georgiky.

Jako dříve každé – čin; obé – velký čin:

a) Darwin, „Cesta kolem světa”,

b) E. Th. Seton, „Hrdinové zvířata“ a „Zvířata divočiny doma” (nebo Kearton, „Život zvířat ve volné přírodě” nebo Maeterlinck, „Inteligence květin”). Přečísti si a udělati výtah ze spisu Prentice Mullforda „Dar ducha” o 2000 slovech – čin; 5000 slov – velký čin.

Udělati výtah Plutarchových „Životopisů”, ze 20 životopisů – čin, ze 40 – velký čin.

HOSPODÁŘ

Udělati si přístroj na studium klíčení a zjistiti klíčení tří druhů semen, 100 semen od každého druhu, a dáti zprávu o výsledku – čin. Zhotoviti dva různé druhy přístrojů a zkoušeti šest druhů semen, od každého 100 – velký čin.

Zjistiti 10 obyčejných plevelí a říci, jak se jich zbaviti, nebo zjistiti desatero škodlivých hmyzů a jak je zničit. Každé – čin, obé – velký čin.

TÁBOROVÁ VĚDA

Odhadnouti 1 cm, 1 dm, 1 m, 100 m, 200 m, 1 km – čin, není-li chyba větší 20%. Je-li menší než 10% – velký čin.

Odhadnouti výšku 10 stromů a váhu. 10 kamenů aspoň s 10% přesností – čin; na 5% přesnosti – velký čin.

Měřiti výšku 10 stromů, aniž naň lezeš, nebo 10 vzdáleností přes řeku, aniž ji překročíš, s přesností aspoň 10% – čin; s 5% přesností – velkýčin. Nástroje: pouze sekera a kapesní měřítko nebo pásmo. Ukázati a jmenovati 15 souhvězdí – čin. Ukázati 20 souhvězdí a pověděti jména jejich a říci něco aspoň o jedné hvězdě z každého – velký čin.

Poznati 10 stromů a říci něco o výhodách a nevýhodách dřeva jejich pro táborníka – čin. Poznati a popsati 20 stromů – velký čin.

FOTOGRAFOVÁNÍ

(Všecky fotografie musí býti poslány Výboru pro Orlí Péra, než za ně je udělena pocta.)

Udělati dobrou, ostrou, zřetelnou fotografii ptáka tokajícího, ptáka tančícího (tance či hry lásky), ptáků zápasících nebo něčeho podobného, co má stejný význam přírodovědecký. Pět takových obrázků ze zajetí – čin. Jeden fotografovaný v divoké přírodě – velký čin.

Udělati 10 jasných, zřetelných fotografií rozličných dospělých našich divokých ssavců, nikoli v zajetí – čin; 20 – velký čin.

Udělati 10 dobrých fotografií ptačích hnízd, s mladými nebo s vejci – čin; 10 – velký čin.

Udělati serii 5 fotografií některého divokého ptáka, ukazujících jeho sídlo, hnízdo, vajíčka a vývoj mláďat – čin. Stejně pro 5 ptáků – velký čin.

Totéž pro divoké ssavce. Udělati dobrou fotografii divokého ssavce ve vzduchu, t. j. ve skoku nad zemí – čin. Je-li obrázek zvířete 5 cm veliký – velký čin.

Totéž o rybách.

10 různých fotografií divokého ssavce v jeho přirozeném prostředí – čin. Když se na tebe nedívá – velký čin.

Udělati 15 dobrých, zřetelných fotografií hmyzu v přirozeném jeho prostředí – čin; 25 – velký čin.

Udělati 10 dobrých fotografií různých druhů dospělých ptáků – čin; 20 – velký čin.

Udělati 5 dobrých fotografií různých druhů hadů v přirozeném jejich prostředí – čin; 10 – velký čin.

Udělati 5 dobrých fotografií divokých zvířat, nejméně dvou druhů na jednom obrázku, na př. lysky a divoké kachny, žáby a hada, pižmovky a čápa, ryby a okružáka – čin. Tytéž kombinace na dvou obrázcích neopakovat.

Udělati fotografie ze života nějakého hmyzu s rostlinou, na níž žije, larvu, kuklu, samečka a samičku – čin; 5 takových – velký čin.

Udělati serii aspoň 3 fotografií ze života woodcrafterů (sněm atd.), aby se jich mohlo použít na promítání – čin. Fotografie tanců (3) – čin. Obé – velký čin.

ZNALOST PŘÍRODY

(Poznati neb určiti znamená ukázati zřetelně, jak bezpečně vždy věc poznáš, Možno se vykázati též kresbičkami.)

Ssavci (jen jeden čin v tomto oboru může býti počítán pro šlechtictví):

Poznati 20 divokých ssavců v přírodě – čin; 40 – velký čin.

Poznati 50 ssavců v museu nebo zoologické zahradě – čin; 100 – velký čin.

Poznati 20 ssavců kožešinu dávajících a obchodně užitečných, venku, v museu nebo na kožešinovém trhu – čin; 35 – velký čin.

Znáti následující znaky 10 našich divokých ssavců – čin; 20 – velký čin:

Barvu, velikost (průměrnou) a váhu, rozšíření, místo pobytu, doupě, potravu, nepřátele, hlas, zvyky pohlavního života, povahu a počet mladých, domácí život jeho a význam pro člověka.

Ptáci (jen 2 činy platí pro šlechtictví):

Udělati si záznamy aspoň 25 ptáků, jak jsi je poznal a pozoroval venku, jich jméno, datum, kde jsi je viděl a co dělali – čin; 50 – velký čin.

Určiti v přírodě 35 divokých ptáků – čin; 75 – velký čin.

Podle hlasu venku poznati 25 divokých ptáků – čin; 50 – velký čin. Konej pečlivá pozorování a dělej si záznamy o stavbě nějakého ptačího hnízda. Záznamy musí obsahovati popis hnízdiště, datum, kdy začal pták stavět, jakého materiálu používal, jak dílo dokončil a datum dohotovení – čin. K tomu pozorování o krmení mladých rodiči po 8 hodin za sebou. Zaznamenej čas, kdy jsi začal pozorovati, čas návštěvy každého rodiče, zda samce či samice, dá-li se to rozeznat, i povahu potravy, možno-li i způsob krmení – velký čin.

Urči 100 druhů zdejších ptáků v museu, samičku a mládě možno počítat zvlášť, jsou-li zcela odlišni od samečka – čin; 200 – velký čin.

Urči v museu hnízda 25 druhů divokých ptáků – čin; 25 sebraných po době hnízdění a správně jmenovaných – velký čin.

V museu urči vajíčka 25 druhů divokých ptáků – čin; 50 – velký čin.

Plazi (jen 1 čin tohoto oboru může býti počítán do šlechtictví):

Poznati 3 druhy hadů v přírodě a věděti, který je jedovatý – čin; 4 druhy – velký čin.

Poznati 3 druhy ještěrek venku – čin; 4 druhy – velký čin.

Poznati 15 druhů plazů v zoologické zahradě neb museu – čin; 25 – velký čin.

Obojživelníci (jenom jeden čin z tohoto oboru možno počítat do šlechtictví): Dělati si podrobné záznamy o vývoji nějakého obojživelníka od vajíčka do dospělého stavu – čin. K tomu pečlivé pozorování o zvycích dospělého – velký čin.

Poznati na živu 8 druhů obojživelníků – čin; 10 druhů – velký čin.

Ryby (jenom jeden tento čin počítá se do šlechtictví):

Chytiti (ne na udici) a určiti osm druhů ryb a dáti zprávu o tom, kde a jak každá byla chycena. Znáti zákony o šetření ryb – čin; 16 druhů – velký čin.

Poznati 25 druhů ryb živých nebo na trhu – čin; 40 – velký čin.

Hmyz (jenom jeden tento čin může býti počítán do šlechtictví):

Urobiti Lubbokovo hnízdo mravenčí, založiti osadu mravenčí a pozorovati ji 2 měsíce, dělati si při tom záznamy o svém pozorování – čin; hnízda se dvěma druhy mravenců a pozorovati 2 měsíce – velký čin.

Poznati 15 motýlů v přírodě – čin; 25 – velký čin.

Poznati 25 motýlů v museu – čin; 40 – velký čin.

Podobně o každé jiné skupině.

Poznati 50 druhů různého hmyzu – čin; 100 – velký čin. Sebrati a upraviti pro sbírky 4 zámotky přástevníků a pověděti něco o vývojovém cyklu jejich – čin.

Míti ve sbírce též housenku a dospělého – velký čin.

Po dva měsíce se starati o úl včelí a zaznamenati si zvyky včel, jež pozoruješ, kolik medu udělaly, v jakém stavu byl roj na konci toho období – čin; šest měsíců – velký čin.

Stopovati (ne jenom objeviti) včelí úl v lese – čin. Přenésti včely do moderního úlu pro ně vhodného – velký čin.

Pavouci. Určiti 8 druhů pavouků a pozorovati i zaznamenati si, jak přede pavouk pavučinu. V záznamu budiž uvedeno jméno pavouka, datum pozorování, umístění pavučiny, přesně čas, kdy bylo pozorováno a náčrt, v jakém stavu se pavučina nacházela – čin. Studovati a zaznamenati předení pavučin 5 druhů – velký čin.

Nižší živočišstvo (pouze jeden čin z toho oboru dovolen pro šlechtictví):

Poznati 8 korýšů (raka říčního, berušku zemní a jiné), jež jsi viděl v přírodě – čin; 12 – velký čin.

V přírodě sebrati a jmenovati 25 ulit neb lastur měkkýšů – čin; 40 – velký čin.

Poznati 10 jiných vodních zvířat na živu pozorovaných a pověděti něco o životě dvou z nich –čin; 20 – velký čin. V tom nesmí býti žádné zvíře, jež bylo už uvedeno jinde.

Po 8 týdnů se zdarem udržovati akvarium sladkovodní aspoň na 5 l vody a se zástupci aspoň 5 živočišných kmenů. Míti pečlivé záznamy o tom, jak bylo o akvarium pečováno a o zvycích jeho obyvatel – čin; po jeden rok – velký čin.

Divoké rostliny (jenom jeden čin se počítá pro šlechtictví):

Nalézti v přírodě 40 divokých květin a zapsati o každé jméno, datum, kdys ji viděl, místo, kde jsi ji viděl, povahu naleziště, hojnost, a věděti, které divoké rostliny potřebují ochrany – čin; 80 – velký čin.

Znáti 40 zahradních květin – čin; 60 – velký čin.

Sbírati a určiti 20 plevelí v zahradě nebo na poli – čin; 40 – velký čin.

Sbírati a určiti 8 trav – čin; 16 – velký čin.

Udělati si otisky 30 divokých květin, které jsi zjistil jménem – čin; 50 – velký čin.

Keře a stromy (jen dva činy z tohoto oboru se počítají pro šlechtictví):

Podle listů nebo plodů nebo obého poznati 25 stromů a říci něco zajímavého o každém – čin; k tomu v zimě poznati podle kůry a větviček 20 stromů – velký čin. Poznati 20 keřů – čin; k tomu dle větviček a kůry v zimě 15 keřů – velký čin. Nesmí v tom býti druh, jenž byl jmenován mezi stromy.

Udělati si otisky (metodou kteroukoli) listů 25 druhů stromů a správně je pojmenovati. Stejně 25 druhů keřů. Každé – čin. Obé – velký čin. Tento čin možno počítati místo prvého v tomto oddělení, avšak oba nesmí býti počítány téže osobě pro šlechtictví.

Míti sbírku dřev 20 stromů divokých, ukázky aspoň 5 cm v průměru a stejné délky – čin; k tomu udělati výstavu 10 různých lesních stromů, upraveny maje v trvalou sbírku listy, květy, plody, kůru, větvičky, nakresleno, jak se rozvětvují a ukázky dřeva každého druhu – velký čin.

Plody a semena. Sebrati a upraviti pro sbírku 40 rostlin, kde možno i s plody (jinak náčrty) – čin; 75 – velký čin.

Tajnosnubné rostliny (jen jeden z toho oboru může býti počítán pro šlechtictví):

Poznati 12 druhů kapradin, přesliček a plavuní – čin; 17 druhů – velký čin.

Poznati 15 druhů mechů a lišejníků – čin; 30 druhů – velký čin.

Poznati 25 hub a říci, které jsou jedovaté. Poznati 10 druhů pod vodou rostoucích rostlin. Každé – čin. Obé – velký čin.

MINERALOGIE A GEOLOGIE.

Poznati 30 minerálů. Poznati 20 zkamenělin a jmenovati vrstvy, do nichž náležejí. Každé – čin. Obé – velký čin.

Promluviti o 14 velkých epochách vývoje země podle některé známé autority, též definovati předěl vodní, deltu, nános, vržení, ledovce, terasu, vrstvu, sklon a určiti 10 různých druhů hornin – čin. K tomu definovati usazeninu, metamorfosu, antiklinálu, synklinálu, morenu, uhlí, kov, minerál, petrolej a rozeznati celkem 20 druhů hornin – velký čin.

STOPAŘENÍ.

Nakresliti dle vlastního pozorování v přírodě a určiti stopy 15 divokých nebo domácích zvířat – čin; 25 – velký čin.

BYSTROZRAKOST.

75 bodů míti v 10 zkouškách hry pro bystrozrakost (Setonova hra) s 10 kaménky – čin; 95 bodů – velký čin.

MĚSTSKÁ VĚDA.

Lovec ve městě. Najdi a zakresli 25 znamení a totemů ve městě a řekni, kde jsi je našel; k tomu označení stráži a hlídek v městě – čin. Najíti a nakresliti 50 takových totemů a k tomu znáti krátkou historii totemů vůbec – velký čin.

TŘETÍ SVĚTLO LESNÍ MOUDROSTI

▢▢ DUCH SÍLY

  Sem klademe vše, co vyvíjí představivost, umění, krasocit, ducha probouzí, vztahy k světu věcí neviditelných, všecko, co patří do říše snů a ideálů a co pomáhá nadvládě ducha.

⁕

MĚSTSKÉ UMĚNÍ

Hlasatel. Zahájiti a vésti sněm, rozžehnouti posvátný oheň třením dřev, udělati barevným pískem symbol ohně, při velkém sněmu přednésti obřadním způsobem Zákon, znáti invokaci kmene Omaha a 3 zpěvy Lesní Moudrosti – čin; k tomu provésti 3 indiánské tance a znáti dobře obřady Jmenování za junáka, Jmenování za šlechtice, Udílení lesních jmen, Sázení stromů, Sázení květin a Pobratimství – velký čin.

Udělati plán správného táborového kruhu dle Setonových návodů a pomoci upraviti místo a vybudovati sedadla – čin. Udělati plán a všechno, i stavbu sedadel, provésti sám – velký čin.

Následující dvé se zaměňuje, nemohou býti toutéž osobou oba činy získány: Utvořiti kmen a býti vůdcem po 2 roky (ne méně než 12 pravidelných sněmů v roce) – čin. Totéž po 4 roky – velký čin.

Zapsati kmen a býti mu vůdcem v táborech po dvě táborová období (ne méně než 7 týdnů každý rok) se správným táborovým kruhem a zdařilými sněmy aspoň jednou týdně – čin. Totéž po čtyři léta – velký čin.

ROZDĚLÁVÁNÍ OHNĚ

Připraviti si nářadí pro rozdělávání ohně třením sám (leda řemínek možno koupit) a rozdělati jím oheň – čin. Rozžehnouti oheň v minutě tímto nářadím a vyprávěti pak o prvém ohni – velký čin.

Udělati nářadí pro rozžíhání ohně bez luku a rozžehnouti jím oheň – čin. Rozdělati oheň ve dvou minutách tím způsobem – velký čin.

LESNICTVÍ

Zasázeti se zdarem neméně než čtvereční metr každého z 5 různých druhů divokých rostlin na novou lokalitu, nemusí býti vše při jedné příležitosti, ale vždy použít obřadu Sázení dle Lesní Moudrosti. Se zdarem zasázeti 10 stromů na novou lokalitu. Každé – čin; obé – velký čin.

Zaříditi ptačí svatyni s plotem proti psům a kočkám, je-li potřeba, aspoň s 20 budkami ptačími, používanými nejméně 10 různými druhyptáků, a opatřenou vodou (aspoň ptačí koupel) – čin. Se 40 ptačími budkami na tom místě a používanými ke hnízdění aspoň 20 druhy ptáků – velký čin.

Udělati hnízda pro vlaštovky a umístiti je správně – čin. Za úspěch se považuje, když aspoň 3 páry vlašťovek se v nich usadí. Když pro 6 párů vlašťovek – velký čin.

Udělati umělý dutý strom s hnízdišti pro různé druhy divokých zvířat, aby aspoň 6 různých druhů zvířat (nepočítaje hmyz) se v nich usadilo, buď hnízdilo nebo přes zimu se tam ukrývalo – čin. Totéž, ale 12 druhů použilo stromu; musí být aspoň 5 m vysoký a tak velký, aby pozorovatel mohl dovnitř – velký čin.

Rybník nebo jezírka uvést do takového stavu (rákosí a jiné rostliny tam udržet), aby je navštívilo aspoň 6 druhů divokých vodních ptáků (kachny, husy a j.) a zde hnízdilo – čin; když 12 druhů – velký čin.

Po 3 měsíce udržovat krmiště, která navštíví aspoň 6 druhů ptáků a zaznamenat si, kdy se který druh prvně objevil – čin; když po 6 měsíců, z toho 3 měsíce zimní, a krmiště použije aspoň 10 druhů – velký čin.

ZDRAVÍ

Ztráviti 30 dní za sebou venku, nikdy nespati pod střechou, nýbrž ve stanu – čin; 60 nocí zasebou a vyprávěti legendu o Andělu Noci – velký čin. (Viz Setonovo Tajemství Lesní Moudrosti.)

TANEČNÍK

Všecky tyto tance, kromě a) musí trvati aspoň 2 minuty a býti tančeny někde za veřejné příležitosti.

5 z následujícího – čin; 10 – velký čin:

a) Tančiti 6 jednoduchých lidových tanců evropských (zejména slovanských).

b) Tančiti českou besedu, neb moravskou, neb slezskou.

c) Tančiti odzemek nebo kozáček.

d) Tančiti 2 tance dokola (polka, mazurka).

e) 3 tance národní pro 2 tanečníky (pár).

f) 3 tance národní pro 3-8 tanečníků.

g) 2 rytmické tance.

h) 2 symbolické tance.

i) Japonský tanec.

j) Egyptský tanec.

k) 2 indiánské tance solo.

Každé z následujících – čin; obé – velký čin:

a) Býti učitelem 8 různých tanců a naučiti tančit aspoň 6 žáků 8 tancům a to aspoň čtyř různých skupin shora jmenovaných.

b) Složiti tanec, naučiti mu družinu aspoň šesti a veřejně předvésti, aby to trvalo aspoň 3 minuty.

Každé z následujícího – čin; obé – velký čin:

a) Napsati a přednésti melomimickou němohru, vyjádřenou tanečními pohyby, jež trvá aspoň 15 minut.

b) Zaznamenati si nějaký nový indiánský tanec (t. j. který není ve woodcrafterských příručkách) a naučiti mu kmen, aby jej mohli předvésti.

DUCHOVNÍ HOSTINA

Na pět různých příležitostí velkých sněmů vypracovati celý program, říditi zábavu a předsedati; sněmu súčastní se aspoň 25 lidí a aspoň dvě hodiny trvá; zábava je při každé příležitosti úplně jiná. Sněm musí zahrnovati vyřizování běžných záležitostí, písně, tance, výstupy atd. – čin. Za 10 příležitostí – velký čin.

Každé z následujícího – čin; obé – velký čin:

a) Zpívati solo a to zpaměti 5 různých národních písní českých a 5 cizích.

b) Napsati původní zpěv, slova i hudbu, aspoň 2 sloky po 8 verších.

Každé z následujícího – čin; obé – velký čin:

a) Hráti na některý nástroj solo při některé z 8 veřejných příležitostí nebo doprovázeti aspoň osmkrát na veřejných příležitostech bezplatně.

b) Súčastniti se na 8 neb více příležitostech jako člen kvarteta, sboru atd., nebo solo, bezplatně. Každé z následujícího – čin; obé – velký čin:

a) Vyprávěti na 10 různých příležitostech 10 různých povídek, každou aspoň 10 minut.

b) Napsati původní hru, založenou na lidové pověsti, v níž jest aspoň jeden tanec a jež aspoň 15 minut se hraje.

Každé z následujícího – čin; obé – velký čin:

Organisovati a súčastniti se nějaké okázalé slavnosti v přírodě, jež aspoň hodinu potrvá.

b) Napsati divadelní hru, jež se hraje v místnosti a trvá aspoň hodinu, říditi ji a súčastniti se v ní.

Každé z následujícího – čin; obé – velký čin:

a) Podati písemně neb jinak 10 ukázek toho, jak člověku možno dostati se blíže k Bohu, modlitbou, postem a bděním o samotě v divočině.

b) Podati výklad o výročním táboření, jež založil Mojžíš jako Slavnost Svatostánku. Popsati jeho sociální a hygienický význam.

Následující čin jest pouze pro starší 18 let a po doporučení lékařově:

Postiti se o samotě na vysoké hoře po 48 hodin – čin; 3 dny a noci – velký čin. Dovoleno čísti a spáti. Voda dovolena.

Následující čin jest pouze pro starší 15 let, velký čin pouze pro starší 18 let:

Bdíti o samotě, nejlépe na vysokém chráněném místě v divočině u ohníčku, nečísti, nekouřiti,nejísti a nepíti (leda vodu), od západu slunce do východu slunce – čin. Po 36 hodin, v tom 2 noci a 1 den – velký čin.

Po 3 měsíce úplně se zdržeti hříchu, který tě ovládá – čin; po 6 měsíců – velký čin. Není třeba, abys říkal, co to je, ale musíš býti schopen dáti čestné slovo svému vůdci.

Když předcházející čin zahrnuje některý následující, nemohou oba býti počítány.

Po jeden měsíc nepromluviti přenáhleného, netrpělivého, hněvivého nebo nelaskavého slova – čin; tři měsíce – velký čin.

Radostně vykonati nepříjemnou nějakou povinnost každý den po 3 měsíce – čin; 6 měsíců – velký čin.

Odepříti si nějakou hmotnou věc, jež je velmi příjemná, ale není nutná, po 3 měsíce – čin; 6 měsíců – velký čin.

Vycvičiti divoké ptáče nebo ssavce, takže přijde, když je zavoláš a žere z ruky – čin; ptáče i ssavce – velký čin.

HLEDÁNÍ PRAVDY

Napsati aspoň 1000 slovy o každém z 5 následujících mužů přehled toho, co pro přírodní vědu vykonali – čin; 10 – velký čin:

Linné, Lyell, Brehm, Darwin, Lamarck, Alexander Humboldt, Audubon, Purkyně, Pasteur, Fabre. Čísti Talmud a napsati výtah 2000 slovy – čin; aspoň 5000 slovy – velký čin.

Stejně Starý Zákon.

Stejně Nový Zákon.

Stejně Apocrypha.

Stejně Koran.

Stejně Zoroastra.

Stejně Konfucia.

Stejně 3 Védy.

Stejně Edwina Arnolda „Světlo Asie”.

Udělati dobrou, pečlivou srovnávací analytickou studii čtyř následujících spisů: 2000 slovy – čin; 5000 slovy – velký čin.

Thoreau, „Walden”.

Emerson, „Životospráva”.

Eeden, „Radostný Svět”.

Evangelium sv. Jana.

Čísti tři měsíce denně z Tolstojova „Kruhu četby” – čin; celý rok a připojiti svoje myšlenky (spíše jako modlitbu) – velký čin.

Udělati 2000 slovy výtah některé z následujících knih – čin; obé – velký čin:

a) Jamesova „Psychologie“,

b) Tolstoj, „Pedagogické stati”.

Jako dříve za dva tyto spisy – čin; za tři – velký čin:

a) Platonovy „Dialogy”,

b) Epictetova „Rukověť mravních naučení”, c) Marka Aurelia „Myšlenky”.

Jako shora každé následující – čin, obé – velký čin:

a) Iliada, Odyssea a Aeneida,

b) Eclogy, Bucoliky a Georgiky.

Jako dříve každé – čin; obé – velký čin:

a) Darwin, „Cesta kolem světa”,

b) Maeterlinck, „Inteligence květin”.

Udělati výtah z díla Prentice Mulford „Dar Ducha” 2000 slovy – čin; 5000 slovy – velký čin.

Udělati výtah z Plutarchových „Životů”, v celku dvaceti – čin; čtyřiceti – velký čin.

Zpaměti přednášeti 6 básní o přírodě šesti předních světových básníků – čin; 10 – velký čin.

ČTVRTÉ SVĚTLO LESNÍ MOUDROSTI

▢▢ SLUŽBA LÁSKY

 

MĚSTSKÁ VĚDA

Lovec ve městě. Najíti a zakresliti si 25 znamení a totemů ve městě a říci, kde jsou; k tomu, jak se rozeznávají různé stráže a hlídači ve městě – čin. Najíti a zakresliti 50 takových totemů a k tomu znáti krátkou historii totemů vůbec – velký čin.

CESTOVÁNÍ

Neznámým územím na 5 km značiti cestu, aby jiní mohli snadno jíti tím směrem – čin; na 8 km – velký čin.

TÁBOROVÁ NÁŘADÍ A ZAŘÍZENÍ

Udělati a vyzdobiti tom-tom – čin. Je-li kmen vypálen nebo vydlabán a kůže ze syrového stavu samostatně připravena – velký čin.

Udělati pevný stůl aspoň 1,20 x 2,40 m a k němu pevnou lavici, obé z lesního materiálu, jejž sám si vyhledáš – čin. Nepoužiješ-li žádných hřebíků – velký čin.

Udělati z lesního materiálu mísu na vodu nebo umývadlo, aby neteklo, mísa aspoň 15 x 20 cm –čin. Udělati obé, každé aspoň 28 x 25 cm – velký čin.

Udělati dobrý košík z divokého materiálu, aspoň 15 cm průměru – čin. S uchy, aspoň 25 cm v průměru, aby unesl 15 kg – velký čin.

Neublížíš-li stromům, udělej pohodlnou postel z větviček, správně kladených. Rohožku z trávy aspoň 60 x 1,50 m na stavu z provázků. Obé z materiálu, jejž sám nasbíráš. Každé – čin; obé – velký čin.

Udělati indiánskou postel aspoň ze 60 proutků pevně utažených – čin. Z 80 neb více proutků, čtyřmi provazy vše těsně utaženo a napjato, se zdobenou hlavou – velký čin.

Udělati pěkné sedadlo táborové, ozdobené a vymalované, úplně z lesního materiálu. Udělati hamaku z lesního materiálu. Každé – čin; obé – velký čin.

Udělati lovcovu lampu, kopí na hry a totem pro kmen nebo družinu, všecko z lesního materiálu kromě oleje na lampu a barev k malování – čin. Když všecko úplně z lesního materiálu – velký čin.

Udělati konvičku z březové kůry. Udělati dížku na zadělávání, hladkého povrchu vnitřního, aspoň 15 x 30 cm, nebo nádobu z lesního materiálu, aby netekla a vešly se do ní aspoň 2 litry a měla i ucho. Každé – čin; obé – velký čin.

VAŘENÍ

Uvař 12 chutných jídel pomocí obvyklé táborové výzbroje, správně naloživ s odpadky, pro 2 neb více osob – čin; 24 jídel – velký čin.

Bez hrnců neb mis uvařiti stravitelné jídlo a to maso, brambory neb jinou zeleninu, a chléb – čin. Uvařiti 3 taková menu vždy různá – velký čin.

Zadělati a upéci 12 bochníčků dobrého chleba v táboře v peci vlastnoručně zhotovené – čin. 12 takových bochníčků třemi metodami pečení v táboře (v peci, na pánvi, reflektorem) – velký čin.

Venku vystavěti hliněnou, kamennou nebo cihlovou pec, jež dobře peče chleba – čin. Udělati dobrý chléb, když jsi ji postavil – velký čin.

POTRAVA

Připraviti ½ kg jedlé žaludové mouky a upraviti z ní něco k jídlu. Rozemlíti ½ kg zrní ve vlastnoručně zhotoveném ručním mlýnku a připraviti mouku k vaření i upéci z ní dobré koláče. Každé – čin; obé – velký čin.

Pro obyčejnou potřebu opatřiti 5 půllitrových lahví zavařenin nebo 1 kg hub naložených – čin; obé – velký čin.

Vykopati „indiánskou studnu” a získati čistou vodu z bahniska nebo jiného místa, kde jenepoživatelná – čin. Vystavěti 6 takových studní, každou v různém bahnisku – velký čin.

Sbírati šťávu z břízy nebo javoru jasanolistého nebo cukrového a připraviti z ní syrup a ½ kg cukru – čin; k tomu vyrobiti syrup nebo med ze 3 jiných rostlin – velký čin.

PŘÍSTŘEŠÍ

Šetře lesa, vystav dobrý srub, aby do něho neteklo a nefučelo, aspoň 2 x 3 m rozlohy – čin; k tomu krb, jenž má tah, otvor aspoň 60 x 60 cm a 40 cm hluboký – velký čin.

Udělati nepromokavé přístřeší jiné než předešlé, z lesního materiálu, aspoň 2 x 3 m rozlohy, třikrát pro skutečnou potřebu – čin. Má-li stěny větru vzdorující a lesní postel pro dva neb více táborníků – velký čin.

Udělati stan pro dva muže nebo týpí třímetrové z plátna, jež jsi sám učinil nepromokavým a obarvil – čin. K tomu stan pro dva lidi sám správně postavit, stěny napjaté, kolíky zatlučené kraje až k zemi, vykopané stružky, 20krát – velký čin.

Udělati malé týpí dle návodu v příručce. Malý táborový kruh – miniaturní. Každé – čin; obé – velký čin.

ZACHÁZENÍ SE SEKYROU

Osekati (případně rozštípatí) klády na koly k plotu, jenž by mohl býti bezpečnou ohradou prodobytek, 20 m širokou a dlouhou. Postaviti tu ohradu. Každé – čin; obé – velký čin.

Poraziti stromy 15 cm v průměru, 3 za sebou každý za 60 vteřin – čin; za 45 vteřin – velký čin.

ZDRAVÍ

Popiš podrobně žádoucí ošetření, když kousne jedovatý had, pes neb jiné zvíře, jež může nakaziti; jak zabrániti krvácení a jak jednati se zlomeninou na ruce neb noze – čin. Velký čin, když v některém z těchto případů skutečně se zdarem bylo zakročeno.

Ukaž, jak se ošetřuje zlomenina (3 případy), jak se přiloží obvaz na 5 různých místech těla – čin. Ukaž, jak se zachází se 6 případy zlomeniny a jak přiložit dobré obvazy na 10 různých místech těla – velký čin.

Míti před nějakým veřejně uznaným sborem zkoušku zachraňování tonoucího – čin. Skutečné zachránění, třebas obět později neb během zachraňování zemřela – velký čin.

Zaříditi tureckou lázeň (pro pocení) a správně třikrát týdně jí použíti (dvakrát třeba někdo jiný) – čin. Měsíc používati té lázně, aspoň dvanáctkrát – velký čin.

Zaříditi na 7 dní záchody, kde se nesletují mouchy, a prakticky nezapáchající – čin, na 30 dní – velký čin. Demonstrovati Schaefferovu metodu kříšení utonulého a popsati přesně, jak zacházeti s utonulou osobou od chvíle, kdy ji vyneseme z vody až do chvíle, kdy je možno ji nechat samotnu – čin. K tomu popsati podrobně prvou pomoc v těchto osmi případech: ožehnutí sluncem, úpal sluneční, namrznutí, kolika, průjem, bolení zubů, píchání v uších, uštknuti zmije, bodnutí sršněm, spolknutí něčeho (cizí těleso), otrava houbami, opálenina, krvácení z nosu, zlomeniny, cizí těleso v oku – velký čin.

OSADNICKÁ DOVEDNOST

Dvé z následujícího – čin; čtvero – velký čin:

a) Udělati 4 svíčky, každou aspoň 15 cm dlouhou a 1½ cm tlustou z materiálu samostatně nasbíraného a připraveného.

b) Udělati ½ kg tvrdého a ½ kg měkkého mýdla z materiálu, jejž jsi sám připravil. Pro tvrdé mýdlo louh možno koupiti.

c) Udělati ¼ l šesti rozličných barev z přírodního materiálu.

d) Nabarviti 6 čtverečků bílé vlněné látky, každý aspoň 10 x 10 cm, různými barvami připravenými z lesa – čin; 12 – velký čin.

Dvé z těchto úkolů vykonati – čin; tré – velký čin: a) Připraviti 1 kg něčeho následujícího: másla, sýra, rosolu, slaniny, loje, oleje z paznehtů.

b) Usušiti 1½ kg (váha suchého) ovoce nebo zeleniny, aspoň tří druhů.

c) Vypěstovati, sesbírati a usušiti 14 kg květů levandulových nebo lemon verbena (tripolium).

Udělati z barevných hadříčků sešívaný (appliqué) povlak na prošívanou přikrývku, aspoň 1½ x 2 m a prošíti přikrývku samu v nějaké kresbě nebo obdélnících aspoň 5 cm². Udělati záclonku s vyšitou nějakou průpovědí, monogramem majitele a datem. Každé – čin. Obé – velký čin.

TKANÍ

Česati, přísti a barviti dostatečné množství bavlny, vlny, lnu nebo konopí na 5 m látky. Utkati 5 m látky 1 m široké nebo jiných rozměrů, ale stejné množství a z poloviny se vzorkem. Každé – čin; obé – velký čin.

Zhotoviti kobereček (předložku) aspoň 60 x 150 cm, tkaný, pletený, háčkovaný a pod. Vystříhati, vybrati, seřaditi a sešíti hadříčky na 5 m dobrého koberce z hadříčků. Každé – čin. Obé – velký čin.

Utkati nebo uplésti nebo uháčkovati aspoň 1 m² záclonek nebo pokrývky na postel. Dáti osnovu na tkalcovský stav s 2 podnožkami a 2 listy. Uplésti spací síť (hammock) nebo rybářskou síť, uzly ne dále od sebe než 5 cm – čin. Uzly 2½ cm od sebe nebo méně – velký čin.

Udělati stav a na něm utkati čelenku s perličkami, pás nebo polštářík v rozměru aspoň 2 dm², s pěkným vzorkem. Udělati práci z perliček, ne menší než předešlá, barviti péra přirozenými barvami, jež sám jsi připravil. Každé – čin; obé – velký čin.

Udělati stav podle kmene Navaho pro tkaní přikrývek a zhotoviti na něm rohožku z tkalounů, trávy nebo příze – aspoň 60 x 150 cm, které možno používat 3 měsíce, aniž se potrhala. Udělej ruční stávek na tkaní stužek nebo krajek 1½ cm širokých a použij ho, zhotoviv 1 m stužky nebo krajek. Každé – čin; obé – velký čin.

KOŠIKÁŘSTVÍ ATD.

Zhotoviti 2 košíčky rozmanitých tvarů a kreseb (každý aspoň 2 litry obsahu) z trávy, sítí, jehlic borových, vrbových proutků, provázků nebo lýka. Uplésti klobouk ze slámy. Každé – čin; obé – velký čin.

Následující dva činy jsou záměnné – to jest nemohou oba toutéž osobou býti počítány k sagamorství nebo nižšímu stupni.

Vykonej jeden z následujících činů; dva – velký čin: a) Udělej smeták ze vhodného materiálu, jejž jsi sám sesbíral a připravil.

b) Udělej oprašovač do knihovny a musea s rukovětí, celý dlouhý 1,20 m (i s rukovětí).

c) Zhotov z kosti nůž na rozřezávání knih.

d) Zhotov dřevěnou závoru ke dveřím a připoj ji ke dveřím, aby se jí dalo používati.

Jeden z následujícího – čin; dva – velký čin;

a) Udělati pevný podstavec na indíánskou postel a udělati pevnou lavici z latí s nohami zaraženými do dřeva (žádné hřebíky).

b) Vystavěti most pro pěší, jehož možno používati. Klády mají ležeti nad proudem nebo roklí aspoň 8 m širokou na dvou přirozených pilířích.

c) Z klády vyteš prkno nejvýš 6 cm všude tlusté a ne kratší než 3 m.

d) Z klády naštípati 200 šindelů. Není dovolena pila ani hoblík pro žádný z těchto úkolů.

Velký nebozez ano.

KOVOVÉ PRÁCE

Vykonati dva z těchto úkolů – čin; tři – velký čin:

a) Zhotoviti leptanou věc kovovou, na př. ciferník slunečních hodin nebo ornamentálně svou firmu.

b) Zhotoviti 4 ozdobné mřížky na květináče před okna. c) Udělati 4 z těchto věcí: lopatku na uhlí, pohrabáč, uhlák, mřížku, kleště, kozlík ke kamnům.

Vykonati dva z těchto úkolů – čin; čtyři – velký čin:

a) Udělati železný stojan na kotel nebo řetízky k zavěšení kotle.

b) Udělati pánev na smažení, kleště na topinky, nebo ozdobný mosazný džbánek s víčkem.

c) Udělati lucernu do síně nebo rukověť k pochodni.

d) Udělati ozdobné kování ke dveřím, ke klíčové dírce, závoru a kliku.

e) Udělati pár stopovacích želízek.

f) Udělati 4 svícny a misku pro posvátný oheň.

PRÁCE Z KŮŽE

Udělati skřínku nebo pytlík na nářadí ke tření ohně se zvláštní kapsičkou neb přihrádkou pro troud, pěkně zdobenou perličkami neb peřím. Zhotoviti 2 měkké kožené obaly na kroniku a pokladní knihu, pěkně zdobené vhodnými ozdobami, leptanými, tlačenými, vyšívanými, malovanými, nalepovanými nebo vypalovanými. Každé – čin; obé – velký čin.

VYŘEZÁVÁNÍ VE DŘEVĚ

Dva z následujících úkolů – čin; tří – velký čin:

a) Zhotoviti 3 užitečné předměty: lžíci, vidličku, mísu a pod. a ozdobiti je primitivně. b) Udělati rám na obraz aspoň 20 x 30 cm s podložkou a zasklením, z jednoho kusu dřeva a ozdobiti jej vyřezáváním.

c) Vyřezati motto vhodné pro přikrytí něčeho, aspoň z 15 písmen.

d) Vyřezati řetěz z jednoho kusu dřeva s 5 články úplně neporušenými.

e) Vyřezati poutnickou hůl i oštěp.

KRESLENÍ A MALOVÁNÍ

Dvé z následujících – čin; tré – velký čin:

a) Vyzdobiti kroniku aspoň o 48 stránkách, kresbami vhodnými pro udílená orlí péra.

b) Udělati akvarel některého sněmu (v místnosti a venku.)

c) Originelně vymalovati 5 z těchto věcí: totemový kůl, lavici, sedadlo náčelníkovo, sedadlo sněmovní, truhlík na květiny, ptačí budku, vivarium, polici do musea, neb jiný praktický woodcrafterský předmět.

d) Namalovati 25 obrázků divokých květin, ptáků, ryb, motýlů, brouků a pod. (To může býti též činem druhého Světla Lesní Moudrosti, ale nesmí se počítat v obou.)

ZAHRADNICKÝ POMOCNÍK

Jednou týdně 25 neděl v jednom roce stříhati trávník, srovnávati obruby, čistiti cestičky, kypřitipůdu u živého plotu, křovin atd. na zahradě aspoň 8 x 8 m – čin; po 2 léta – velký čin.

ŠITÍ

Nastřihnouti a zhotoviti spací vak, který se dá snadno větrati – čin. Úplnou výstroj pro spaní venku – velký čin.

Vyzdobiti Sagamorovo roucho, na němž jsou aspoň 24 orlí péra a 6 jiných symbolů a znaků – čin. Sachemovo roucho aspoň se 48 orlími péry a 10 symboly či znaky – velký čin.

Ukázati vlastnoručně zhotovené vzorky 20 různých stehů a způsobů šití, též různými jehlami a na různém materiálu (na př. nabírání, přišívání knoflíků, spravování punčoch, francouzské uzly, šití košil atd.) – čin; k tomu zhotoviti v ruce pěkné šaty – velký čin.

Zhotoviti obřadní obleky pro každého z pěti různých činovníků při sněmu, které zůstanou majetkem kmene – čin. Pro každého z deseti – velký čin. Nemusí býti úplně šity v ruce.

VAŘENÍ

Vařiti doma 3 jídla denně aspoň pro 4 osoby týden (nebo co se tomu vyrovná) – čin; měsíc – velký čin.

Česati a připraviti 3 druhy ovoce a udělati zavařeninu, 10 lahví litrových – čin; 20 lahví a 6 druhů ovoce – velký čin.

FARMAŘENÍ

Provésti jeden z těchto úkolů – čin; dva – velký čin:

a) Osíti 10 a půdy nebo zbaviti plevele 10 a pole.

b) Posekati, shrabati a narovnati do kupek seno s louky 10 a veliké.

Provésti jedno z následujícího – čin; obé – velký čin:

a) Popsati, kdy a jak síti neb sázeti hrách, fazole, boby, mrkev, vodnici, brambory, pastinák, zelí, cukrovku a pěstovati se zdarem 5 z těchto zelenin.

b) Říci, kdy a jak síci a sklízeti pšenici, oves, ječmen, žito, proso, kukuřici, červený jetel, bílý jetel, vojtěšku, pohanku a se zdarem vypěstovati 5 z těchto plodin.

CHOV DOBYTKA

(Jedině jeden čin v tomto oboru možno počítat do sagamorství):

Vypěstovati aspoň 4 kusy hovězího dobytka, nebo vepřového nebo skopového pro trh nebo domácí potřebu – čin. Dva druhy z toho – velký čin.

Se zdarem vypěstovati 1 vepře, 1 jehně a 1 tele od 3 dní do 3 měsíců bez matky – čin. Velký čin – všechny tři. Starati se o pár koní nebo volů po 3 měsíce, o stelivo, krmení, napájení, čištění atd. Každý den – čin. Po 6 měsíců pár koní a pár krav – velký čin.

ZAHRADNICTVÍ

Všechno si dělati sám v květinářské zahradě tak, aby ses dodělal úspěchu; zahrádka aspoň 6 m x 6 m; taktéž v zelinářské zahradě aspoň téže velikosti – čin. K tomu míti po 2 roky pěknou zelinářskou zahradu peren, v níž roste aspoň 6 z těchto zelenin a koření: chřest, artičok, rebarbora, petržel, pór, cibule, špenát, šalvěj, dymián, máta, řetkvička, salát, pažitka – velký čin.

Dva úkoly z následujících – čin; tři – velký čin:

a) Míti 4 truhlíky s květinami před okny, aspoň 60 x 20 cm, s pěknými květinami, pěkně rostoucími, o něž sám jsi se staral po 4 měsíce.

b) Sázeti a pěstovati se zdarem sám po 12 rostlinách z 5 druhů následujících: okurky, rajská jablíčka, melouny, dýně, zelí, květák, kapustu, brukev, cibuli, chřest, ředkev, řetkvičku.

CHOV MALÉHO ZVÍŘECTVA

Postaviti správný úl a chlév pro králíky – čin; k tomu vypěstovati roj včel a pár králíků, sám – velký čin.

Vypěstovati tucet kuřat, krůt, kachen a hus z vajec. Za dva – čin; za čtyři – velký čin.

PŘÍRODA

Zaříditi a udržeti po jednu sezonu ptačí vodní koupel. Zaznamenati si návštěvu aspoň 10 druhů i s daty, kdys je spatřil – čin. Udržeti koupel 6 měsíců a zaznamenati si návštěvu 15 druhů, pověděti o 10 metodách koupání a kteří ptáci jich užívají – velký čin.

Zhotoviti a postaviti ptačí budku, které používá pár ptáků a zaznamenati si po jedno období všecko o jejích obyvatelích – čin; 5 budek a záznamů – velký čin.

Pro mladší 16 let:

Zhotoviti 5 budek ptačích a postaviti je, aby aspoň 3 různé druhy ptáků je obydlily – čin; 10 budek, které obývá 6 různých druhů – velký čin.

Zaříditi ptačí koupadlo. Zaříditi popelíště pro ptáky. Každé – čin; obé – velký čin.

Bourec prsténčitý neb jiný škůdce stromu. Zachrániti stromy zničením 500 hromádek housenek nebo 1000 prsténců vajíček – čin. Dvojnásobným číslem – velký čin. 100 housenek rozlezlých od sebe nebo 25 motýlů může býti považováno za jednu hromádku.

Mniška, bělásek zelený, mol švestkový – stejně. Též jiní.

HRNČÍŘSTVÍ A CEMENTOVÉ PRÁCE

(Není třeba vypalovati zboží sám, leda kde je to zvlášť požadováno.) Jenom dva činy z těchto možno počítat pro sagamorství nebo nižší stupeň.

Vykonej jedno z následujícího – čin; dvé – velký čin:

a) Zhotoviti a vyzdobiti 4 hliněné nádoby, jednu mísu a ostatní libovolné, hlínu si nasbírati sám, nádoby vypáliti sám.

b) Udělati po indiánsku (z nudlí hliněných) 4 mísy, každou vyzdobit jiným indiánským způsobem (na př. Zuni, Acoma, San Domingo, Moqui).

c) Udělati praktickou pec na vypalování a v ní za sebou 12 nádob dobře vypáliti.

d) Udělati prakticky použitelné hrnčířské kolo a na tom kole 12 různých druhů hrnčířského zboží.

e) Udělati pravoúhlý nízký květináč na kapradiny, opatřiti polevem, aby neprosakoval, rozměrů aspoň 30 x 15 x 5 cm a ozdobiti původními kresbami.

f) Udělati 4 svícny a jednu mísu pro posvátný oheň.

Udělati mísu nebo nádobu s hubičkou – čin. K tomu popsati hlavní druhy domácí hlíny, kde ji nalézti a jak se barví vypálením. Říci, jak staří národové vyráběli hliněné zboží a jak se rozezná od dnešního. Jak vypalovali nádoby staří Slované – velký čin. Namalovati „na polevu“ 6 čínských nádob s použitím domácího vzorku. Totéž pro malbu „pod polevem”. Každé – čin; obé – velký čin.

Udělati mísu pro ptačí koupel aspoň 30 cm v průměru, které ptáci používají. Udělati z cementu nádobu na květiny rozměrů nejméně 15 x 20 x 50 cm, jež nepromokává. Každé – čin. Obé – velký čin.

ŘEMESLO

Zhotoviti sedadlo slaměné ze slámy, kterou sám jsi nasbíral i připravoval. Udělati rákoskové sedadlo do židle. Každé – čin; obé – velký čin.

Udělati veslo k člunu – čin. Je-li po indiánsku vyzdobeno – velký čin.

a) Udělati model plachetní loďky, aspoň 30 cm dlouhý, jímž lze plachtiti.

b) Udělati 5 věci z následujících: váhy, draka, vrbovou píšťalu, bezovou bouchačku, stříkačku na květiny, bavlněný míč s pleteným pytlíkem, pár chůd. Každé – čin; obé – velký čin.

Zhotoviti pár sněžnic. Zhotoviti pár lyží, sám též ohýbaje dřevo. Každé – čin; obé – velký čin.

Zhotoviti pár kopí pro hru. Zhotoviti „daňka” nebo „medvěda” pro hru (dle návodu v příručce Lesní Moudrosti). Každé – čin; obé – velký čin.

MISTROVSTVÍ LESNÍ MOUDROSTI.

 

MISTROVSTVÍ LESNÍ MOUDROSTI
Besedník. (Tchessakid) Bílý woodcrafter. (Dibaakid) Bylinář. (Gaiat) Cestovatel. (Bebamadisid) Člunař. (Chemaunigan) Hlasatel. (Bibaged) Horal. (Wadjiwed) Hmyzovědec. (Tapopuska) Hrnčíř. (Nampeyo) Hvězdář. (Gijiged) Indiánský muž. (Inanokiwin) Lesní hudebník. (Chibiabos) Lesník. (Mitigwakid) Lesní řemeslník. (Shaginapi) Lovec. (Gaossed) Lovec v městě. (Odena-Gaossed) Malý rostlinopisec. (Watokpana) Městský skaut. (Odena-winini) Mokasínový běžec. (Kee-mo-sah'-bee) Muž lesní moudrosti. (Nibwaka-winini) Plavec. (Shingebis)	Přítel koní. (Bebamomigod) Přítel divočiny. (Ganawenima) Přítel malých bratříčků. (Watutka) Přítel zvířat. (Wamakaskan) Ptáčník. (Bineshi) Rolník. (Kitigewin) Rostlinopisec. (Wozuti) Rybář. (Gagoiked) Řemeslník-umělec. (Moninieio) Silák. (Song-adis) Skaut. (Mikan) Sněmovník. (Nagamed) Střelec. (Godaakwed) Táborník. (Gabeshiked) Táborový lékař. (Mashkiki) † Táborový kuchař. (Chabakwed) Táborový řemeslník. (Enokid) Tanečník. (Namid) Tříletá služba. (Nisso-bibon) Učitel. (Kikinowina) Znatel Indiánů. (Anishinabe) Znatel potravin. (Midjim)
† V originálním přehledu mistrovství chyběl

BESEDNÍK

(Tchessakid)

Aspoň 15 těchto zkoušek, kdo chce získati mistrovství besedníka:

1. Vypravovat dobrou povídku kroužku mládeže v pěti různých dobách, každou aspoň 10 minut dlouhou.

2. Vypravovat o Indiánech a starých Slovanech kroužku aspoň pěti lidí hodinu týdně po 2 měsíce.

3. Přednést 5 básní, řečí, povídek, hodících se k zábavě, příležitostných.

4. Zpívat sám zpaměti 5 národních písní.

5. Podobně 5 slováckých.

6. Podobně 5 jihoslovanských.

7. Podobně 5 písní ruských.

8. A 5 písní různých národů neslovanských.

9. Provázet na nějaký nástroj (housle, cimbál) šestkrát ve škole a j. dětský sbor.

10. Aspoň třikrát se činně súčastnit v kvartetu, sborovém zpěvu, orchestru atd.

11. Hrát třikrát veřejně solo.

12. Pořádati zábavu, dát jí program, občerstvení ne dražší než Kč 5,– za osobu.

13. Baviti pětkrát mladé lidí zpěvem, povídáním, tanci, rukodílnými pracemi. 14. Napsati hru, která se veřejně dává.

15. Předvésti šest „kouzelných” kousků obratnosti ruky.

16. Předvésti šest „kouzelných” kousků vlivem myšlenky.

17. Hráti šestkrát „pohyblivé obrazy” na dané thema: Spící kráska, Červená karkulka, Ježibaba atd.

18. Stínové obrázky v táboře (papírem a svítilnou).

19. Napodobiti ptáky nebo ssavce, pohyby, hlasem atd., deset druhů.

20. Súčastniti se lidových tanců o třech veřejných příležitostech.

BÍLÝ WOODCRAFTER

(Dibaakid)

Aspoň 9 těchto zkoušek:

1. Exponovati, vyvolati a otisknouti fotografie 12 rozličných předmětů, 3 interierů, 3 portrétů, 3 krajin a 3 momentek ze života.

2. Udělati pěknou fotografii divokého ptáka, když sedí na hnízdě.

3. Podobně divokého ssavce v jeho přirozeném okolí.

4. Vyfotografovati dobře rybu ve vodě. 5. Mapovati správně hlavní útvary zeměpisné na 1 km cesty, 400 m na každou stranu cesty, v měřítku 1:2000 a pak nakresliti tutéž mapku zpaměti.

6. Měřiti výšku stromu, telegrafní tyče a věže chrámové a nelézti na ně.

7. Měřiti šířku řeky, na jejíž druhý břeh nechceš jíti.

8. Odhadnouti vzdálenost dvou předmětů s chybou nejvýš 10% v 10 různých pokusech.

9. Měřiti stoupání.

10. Odhadnouti rychlost proudu.

11. Odhadnouti, kolik hl vody padá vodopádem neb teče určitým průřezem řeky.

12. Odhadnouti sílu daného případu v HP.

13. Naučiti to vše někoho jiného.

BYLINÁŘ

(Gaiat)

Aspoň 15 těchto zkoušek:

1. Vyluhovati popel a připraviti ½ litru měkkého mýdla.

2. Nabarviti stejnoměrně 4 kusy látky aspoň ½ x ½ m na 4 různé barvy. Barvu možno koupiti.

3. Nabarviti plst nebo bílý flanel na 12 různých barev, každý čtvereček asi 10 x 10 cm. Barviva přírodní. 4. Pěstovat a usušit levanduli a dát ji do prádelníku.

5. Z bobků (bobulí vavřínu) neb jinak připraviti 4 svíčky 15 cm dlouhé pro Čtyři Ohně.

6. Udělati mast z měsíčků (calendula), černohlávků, petrklíčů neb jiné rostliny.

7. Uvařiti polévku z divokých bylin.

8. Připraviti si nějaké sladidlo (½ kg) z rostlin nebo stromů divokých (cukr z břízy, javoru jasanolistého, sladidlo – osladič).

9. Naložiti 1 litrovou nádobu citronové, pomerančové kůry nebo ovoce v cukru.

10. Vařit různé druhy čaje, aspoň 5 druhů.

11. Naložiti ¼ kg puškvorce do cukru.

12. Připraviti 1 kg lesního ovoce.

13. Pro spižírnu kořeněním, nasolením, sušením uchovati tři druhy masa neb ryb.

14. Usušit na zimu 2 l ovoce, zeleniny neb hub.

15. Uplésti nebo uháčkovati sáček na nošení ovoce neb zeleniny.

16. Upříst bavlnu, len, vlnu neb konopí na 5 m látky nebo 6 párů punčoch.

17. Utkati 10 m látky nebo zhotoviti pokrývku nebo rohož.

18. Udělati, vyšíti a naplniti podušku.

CESTOVATEL

(Bebamadisid)

Mistrovství cestovatele může býti uděleno tomu, kdo složí 9 z těchto zkoušek:

1. Ujíti 1½ km za 11 minut.

2. Ujíti 30 km za den.

3. Vylézti na některou vysokou horu (dle měřítka horolezeckého).

4. Znáti 15 souhvězdí, též Polárku a Velkého Medvěda.

5.Tábořiti aspoň v 10 různých zemích a krajích.

6. Tábořiti u moře.

7. Pěšky napříč republikou.

8. Správně určiti přístroji zeměpisnou šířku a délku.

9. Určiti zeměpisnou šířku doma zhotovenými přístroji s chybou nejvýše 2°.

10. Zhotoviti náčrt krajiny na 8 km daleko a 8 km široko.

11. Cestovati 100.000 km po železnici nebo lodí po moři neb jinými prostředky.

12. Cestovati 700 km pěšky, na kole, člunem, v sedle a tábořiti venku.

13. Znáti 200 znamení posuňkové mluvy.

14. Pohodlně se zařídíti přes noc v lese bez stanu nebo ložních potřeb. 15. Plavati 100 m.

16. Spáti 30 nocí venku.

ČLUNAŘ

(Chemaunigan)

Aspoň 15 těchto zkoušek:

1. Vázati rychle 6 rozličných uzlů.

2. Spojiti dvě lana.

3. Dovésti si připravit houžve a použít jich k uvázání kmenů na pltě atd.

4. Dovésti si najíti a připraviti pryskyřici na vymazávání loďky.

5. Veslovati, tyčí odstrkávati a kormidlovati na lodi, dobře přistáti a přivázati loď.

6. Zhotoviti člun.

7. Udělati pěkné veslo a vyzdobiti je umělecky.

8. Vyspraviti loďku na části, jež jest pod vodou.

9. Jak seděti v loďce a jak měniti sedadla při jízdě. Znáti pravidla přistání, řízení a nošení loďky.

10. Plavati 100 m.

11. Plavati 15 m v botkách, v kalhotech a košili.

12. Říditi plachetní loďku pro 2 muže. – Druhý společník není zkušený člunař. 13. Na kanoi padlem ujeti na stojaté vodě 1½ km za 14 minut.

14. Převrhnouti loďku a dostati se do ní znovu bez pomoci.

15. Získati poctu táborníka na člunu, t. j. vykonati cestu na člunu aspoň 100 km, spáti při tom vždy venku.

16. Znáti počasí a větry.

17. Určiti směr světových stran dle hvězd a slunce.

18. Říditi se kompasem.

19. Naučiti družinu zacházeti s člunem.

HLASATEL

(Bibaged)

Mistrovství hlasatele udílí se tomu, kdo složí 8 těchto zkoušek:

1. Ujíti 1½ km za 12 minut.

2. Ujíti 45 km za 12 hodin.

3. Běžeti 90 m za 14 vteřin.

4. Běžeti 1½ km za 5½ minuty.

5. Plavati 100 m.

6. Spáti venku 30 nocí.

7. Poslati zprávu některým z těchto způsobů signalování: semafory, morseovkou, abecedou hluchoněmých, aspoň 24 písmeny za minutu. 8. Správně signalisovati kouřem tyto signály: „zde je tábor”, „zabloudil jsem”, „vše v pořádku”, „pojďte všichni na sněm”.

9. Posuňkovou mluvou znáti 200 znamení.

10. Znáti 25 značek indiánského zákoníka.

11. Čísti a překládati stránku z knihy nebo rozhovor v nějakém cizím jazyku.

12. Říditi sněm.

HORAL

(Wadjiwed)

Aspoň 7 těchto zkoušek:

1. Získati aspoň dvě ceny horolezecké.

2. Aspoň 30 nocí tábořiti v horách.

3. Znáti, jmenovati a popsati hlavní útvary (epochy) ve vývoji kůry zemské.

4. Znáti 25 různých hornin.

5. Definovati předěl vodní, deltu, nános, vržení, zlom, ledovec, terasu, vrstvu.

6. Znáti aspoň 15 ssavců horských.

7. Znáti aspoň 30 ptáků horských.

8. Znáti aspoň 20 stromů horských.

9. Sám udělati výlet horami pěšky na 100 km a vždy spáti pod širým nebem.

10. Uměti plavat 100 m.

HMYZOVĚDEC

(Tapopuska)

Mistrovství broukaře udílí se tomu, kdo má 14 těchto zkoušek:

1. Co jest hmyz? Jest pavouk hmyz? Podej důvody pro svou odpověď. Jak je to se stonožkami? Mnohonožkami? Štírem? Proč? Co to znamená „řád”?

2. Řekni, jak rozeznáš od sebe každou z osmi těchto skupin hmyzu: motýla, mola, brouka, vosu, včelu, mravence, kobylku, cvrčka, švába, mravkolva, mouchu, ploštici, mšici.

3. Sbírati, uschovati, upraviti do sbírky a správně určiti aspoň 5 druhů aspoň ze tří řádů hmyzu (t. j. 15 druhů). Opatři štítkem s poznámkou o lokalitě a datem. Popiš všeobecně, na jakém místě ten který druh žije.

4. Podej životopis některého hmyzu, jenž jest škodlivý člověku nebo jeho majetku. Hmyzu, který jest užitečný člověku. Hmyzu, který není ani výslovně škodlivý ani užitečný.

5. Popiš aspoň 5 různých věcí, které hmyz udělal, pověz, který druh to byl, ale zámotky do toho nepočítej. (Příklady: Hnízda papírová, z bláta neb hlíny, listů neb hedvábí; pasti na chytání kořisti; chodby ve dřevě, listí nebzemí, jež jsou význačny nějakým znakem od jiných; hálky; ochrana vajíček atd.) Přínes ukázku každé.

6. Hmyz roste a mnozí, však ne všichni, se mění značně, než dospějí. Vypěstuj aspoň 3 různé druhy hmyzu od některého stupně nedospělostí až do dospělosti. Uchovej svléknutou pokožku larvy nebo prázdnou kuklu – i dospělého.

7. Zhotov Lubbockovo hnízdo pro mravence, zařiď si mravenčí osadu a měsíc mravence pozoruj a dělej si záznamy.

8. Starej se jednu sezonu o včelí úl.

9. Zjisti 8 druhů včel, vos anebo mravenců a popiš, jak se poznají.

10. Udělej dobré fotografické snímky 5 druhů pavučin.

11. Zaznamenej si postup, jak pavouk přede pavučinu, s daty, jménem pavouka a umístěním pavučiny.

12. Urči 8 druhů pavouků.

13. Urči 10 druhů motýlů.

14. Urči 20 druhů můr a molů.

15. Seber zámotek bource a starej se o to, co se vylíhne, až zase je vytvořen nový zámotek.

16. Stejně u denního motýla.

17. Zhotov si síťku na lovení planktonu a preparuj 25 druhů z planktonu jedné tůně neb rybníku, řas, korýšů, larev atd. 18. Udělej pěkné fotografie neb nákresy 10 různých druhů hmyzu.

19. Udělej serii snímků, ukazujících vývoj hmyzu s proměnou dokonalou.

20. Urči 3 druhy komárů; popiš jejich život a řekni, jak odstraniti odněkud komáry.

21. Určí 20 druhů členovců mimo hmyz a pavouky.

HRNČÍŘ

(Nampeyo, slavný hrnčíř Indiánů Pueblo.)

Nositelem této hodnosti se stane woodcrafter, který vykoná 10 zkoušek, t. j. vyrobí některé z následujících věcí nebo zodpoví některé z uvedených otázek:

1. Vyrobil ptačí napajedlo aspoň 30 cm široké.

2. Udělal 4 mísy s ozdobami stylu Zuni, Moqui, Acoma, San Domingo.

3. Vyrobil jardinieru. alespoň 25 cm širokou.

4. Provedl visací japonskou vásu aspoň na ½ l vody.

5. Z hlíny, již si sám vykopal a připravil, vyrobil 6 nádob na vaření skutečně používaných. 6. Zhotovil čtyřhrannou nízkou mísu japonského formátu 25 x 15 x 5 cm, polévanou, jaké používají Japonci pro své miniaturní zahrádky.

7. Zformoval, usušil a vypálil 8 malých pohárů nepolévaných, různého tvaru, bez trhlin, a tak tvrdých, že je jich možno užívati na vodu.

8. Zhotovil indiánským způsobem (z hliněných nudlí), usušil a vypálil čtyři hrnečky typu Zuni, s jejich výzdobou. Velikost asi na 1 l každé a žádná neteče.

9. Sám si zhotovil hrnčířské kolo a vytočil na něm 8 výrobků.

10. Vyrobil hrnčířská kamna a prakticky jich použil.

11. Omaloval 8 mis porcelánových téhož souboru národním nebo moderním vzorem.

12. Omaloval svým vlastním vzorem 8mísový soubor.

13. Zná 6 důležitých typů hrnčířství starého světa.

14. Zná důležité typy našeho původního hrnčířství.

15. Dovede srovnati dnešní a praehistorícké hrnčířství.

16. Vyrobil soubor svícnů a misek na oheň pro klubovnu.

17. Zná naše domácí hlíny a způsob jich zpracování a jak se zbarvují.

HVĚZDÁŘ

(Gijiged)

Mistrem hvězdářem jmenován je ten, kdo má 7 těchto zkoušek:

1. Znáti různé druhy hvězd a pohyby jejich.

2. Na obloze ukázati 10 hlavních souhvězdí.

3. Nalézti sever pomocí jiných hvězd než Severky, když tato je zakryta mraky.

4. Určiti kolik je hodin pomocí hvězd a měsíce.

5. Pojmenovati a ukázati 20 nejdůležitějších hvězd.

6. Ukázati 3 planety, jmenovati a vysvětliti jejich zdánlivý a skutečný pohyb.

7. Znáti povšechně postavení a pohyby země, slunce a měsíce.

8. Věděti, co jest příliv a odliv (dmutí moře), zatmění, meteory, komety, skvrny sluneční a planety.

9. Určiti zeměpisnou šířku dle hvězd, doma urobenými nástroji s chybou nejvýše 1°.

10. Udělati si sluneční hodiny, jichž možno používati.

INDIÁNSKÝ MUŽ

(Inanokiwin)

Mistrovství v indiánství dosahuje, kdo má 15 těchto zkoušek:

1. Sledovati stopu 1½ km sám. Může to být ve sněhu nebo stopa želízek stopovacích.

2. Znáti 100 znamení posuňkové mluvy.

3. Znáti 6 běžných značek.

4. Znáti znamení kamením. Ukázati při sněmu.

5. Stejně větvičkami, nebo…

6. …travou.

7. Míti 2 obvyklé zkoušky zraku podle Indiánů.

8. Udělati perličkový pás.

9. Urobiti a ozdobiti indiánskou postel z chvojí.

10. Vyřezati a omalovati totemový kůl, náčelníkovo sedadlo a písmákovu desku.

11. Udělati a dekorovati sedadlo pro táborový kruh.

12. Udělati a vyzdobiti teepee v pravé velikosti.

13. Udělati proutěnou postel.

14. Udělati pěkné malované hlavy k postelím. 15. Udělati štít a kopí pro tanec osamělého lovce.

16. Udělati indiánský buben s ozdobami a paličkou.

17. Udělati stav dle kmene Navajo a utkati na něm kobereček.

18. Zaříditi táborový kruh.

19. Namalovati „čtvero ohňů” pro sněmování uvnitř klubovny.

20. Udělati z pytloviny „daňka“ ke hře.

21. Udělati z pytloviny „medvěda” pro hru.

(Viz příručku woodcrafterskou.)

LESNÍ HUDEBNÍK

(Chibiabos)

Toto mistrovství se udílí tomu, kdo má 10 z těchto zkoušek:

1. Říditi zpěv na sněmu aspoň při 15 příležitostech.

2. Říci, jaký je rozdíl mezi básní a písní, uvésti příklady a ukázati, proč pravá píseň jest pro tábor nejlepší.

3. Ukázati na národních písních, jak má píseň vypadat.

4. Co říkáš táborovým skřekům, které zavedla YMCA po způsobu americkém? 5. Jaká jest psychologická cena tom-tomu?

6. Vysvětliti oslavné popěvky a hanlivé popěvky a dáti příklady.

7. Přednésti jedno nebo více Volání na sněm.

8. Jakou cenu má budíček (čepobití)?

9. Rozeznati 25 ptáků po hlase.

10. Rozeznati 4 druhy žab podle kuňkání.

11. Jmenovati 4 divoká zvířata, jež používají bubínku.

12. Která zvířátka v přírodě mají housličky (stridulační přístroj)?

13. Býti trubačem.

14. Použití pastýřovy trouby na táborové signály.

LESNÍK

(Mitigwakid)

Aspoň 18 těchto zkoušek udělati:

1. Určiti 25 druhů stromů s listy v létě nebo 15 druhů bez listů v zimě a pověděti, čím je každý užitečný.

2. Znáti 12 druhů keřů.

3. Míti sbírku 30 druhů dřev a znáti jejich vlastnosti a užitečnost.

4. Stanoviti výšku a odhadnouti přibližně množství dřeva pěti stromů různě vysokých. 5. Vytknouti pravidla setby a sadby, rozmnožování odnožemi, hříženci, pravidla roubování a štěpování a zákony ochrany stromů.

6. Míti náčrty, nebo herbář, nebo kouřové otisky 60 druhů různých bylin, správně určených.

7. Poznati všechny druhy obchodně důležitých stromů v lese svého kraje.

8. Rozeznati různé jejích dřevo a věděti, nač se nejlépe hodí.

9. Poznati v lese správné a špatné kácení a udati, proč jest nesprávné.

10. Říci, zda strom zahynul ohněm, hmyzem, nebo nemocí či několika vlivy současně.

11. Kterých nástrojů používá dřevorubec?

12. Jak zakročiti proti požáru v hornaté a rovinaté krajině?

13. Jaký následek pro řeky má zničení lesů v horním toku?

14. Které jsou čtyři velké užitky vody tekoucí?

15. Co působí rozvodnění a jak mu zabrániti?

16. Věděti, jak se vyvíjí vodní síla (všeobecně).

17. Říci o určitém pozemku, je-li vhodnější založit na něm polní hospodářství anebo les, a proč?

18. Příklady vymílání a jak mu zabrániti?

19. Odhadnouti, jak mnoho dříví a kůry jest na dané ploše lesní. 20. Jmenovati 4 stromy, které za zelena neplovou na vodě.

21. Znáti něco o vztahu ptáků a čtvernožců k lesním stromům.

22. Poraziti 15 cm v průměru mající strom v 60 vteřinách.

23. Nasázeti 100 stromů, kde dosud žádné nerostly.

24. Tábořiti v lesích 30 nocí za sebou.

25. Provésti Obřad Sázení stromů.

26. Provésti Obřad Sázení květin.

LESNÍ ŘEMESLNÍK

(Shaginapi)

Mistrovství Lesního Řemeslníka získá ten, kdo udělá 7 těchto zkoušek:

1. Zhotoviti koště z břízy.

2. Zhotoviti lovcovu lampu.

3. Zhotoviti woodcrafterskou postel z proutí vrbového.

4. Zhotoviti podstavec na woodcrafterskou postel.

5. Zhotoviti dřevěnou díži.

6. Zhotoviti dřevěný pohár k pití.

7. Zhotoviti košíček aspoň litrového obsahu ze slámy, kořínků jedlových, lýka a pod. 8. Udělati skřínku neb nádobku z březové kůry, dosti pevnou, aby mohla sloužiti na zrní.

9. Postaviti srub.

10. Nabrousiti nůž.

11. Udělati člun, jenž jednoho nebo dva unese.

12. Udělati stav lesní podle kmene Navaho.

13. Postaviti kamennou nebo cihlovou pec.

14. Vydělati kůží se srstí.

15. Odstraniti srst s telecí kůže bez pomoci nože a nepoškoditi kůží.

16. Spraviti podrážku příštipkem.

16. Udělati pár mokasínů (krbců).

18. Použití správně sekery.

19. Uplést koberec neb rohožku.

LOVEC

(Gaossed)

Mistrovství tohoto získává, kdo má 14 těchto zkoušek:

1. Pochod 1½ km za 12 minut.

2. Ujíti 45 km za 12 hodin.

3. Běžeti 90 m za 14 vteřin.

4. Běžeti 1½ km za 5⅓ minuty.

5. Plovati 100 m.

6. „Vyskvrniti králíka” třikrát z 5 her na 27 m. 7. Vidětí a zakresliti 6 kuřátek.

8. Viděti Alkora u Mizara.

9. Pěkně vyfotografovati divoké zvíře (ssavce) V jeho přirozeném okolí.

10. Znáti a správně jmenovati 15 divokých ssavců.

11. Znáti dobře 30 divokých ptáků a jejich hnízda.

12. Uměti čísti stopu 15 čtvernožců.

13. Stopovatí zvíře neb otisky želízek na ¾ km.

14. Chytiti divokého ssavce neb ptáka živého a bez úrazu pastí vlastní výroby.

15. Získati si cenu střelbou lukem nebo vrhem kopím.

16. Lukem získati 300 bodů do pevného terče 60 m vzdáleného.

17. Znáti polárku a 15 souhvězdí.

18. Naučiti úkoly 10. až 16. některého junáka.

LOVEC v MĚSTĚ

(Odena-Gaossed)

Míti aspoň 8 zkoušek:

1. Nalézti a poznamenati si 25 znamení v městě a říci, kde jsi je nalezl. Znamení = značka, jež podává informace beze slov a písmen. 2. Nalézti 25 totemů v městě. Totem jest znak člověka, spolku, společnosti neb myšlenky. Není ze slov neb písmen a písmena nejsou podstatnou částí, i jsou-li tu jaká. Některé ochranné známky jsou toho druhu.

3. Jak jsou označení strážníci, hlídači parků, sluhové obchodníků, zřízenci poštovní atd.

4. Zbaviti dům much na měsíc.

5. Zbaviti dům potkanů na měsíc.

6. Zbaviti dům myší na měsíc.

7. Zbaviti dům švábů na měsíc.

8. Zbaviti se komárů na jedno léto (zničením larev v tůních).

9. Nakresliti si v životní velikostí stopy muže, ženy, dítěte, psa, kočky a myši.

10. Nakresliti si v životní velikostí stopy potkana, králíka, veverky, vrabce, vrány, slepice. Může to být uvnitř města nebo v parku, nebo v okolí města, nejlépe když je sníh, ale dobře se kreslí stopy v blátě nebo vlhké stopy na dláždění.

11. Udělati a umístiti na vhodném místě a aspoň týden nechat působit nějakou mucholapku nebo co zahání mouchy (ale ne mučivé vynálezy moderní).

12. Znáti mola šatního a jak proti němu bojovati.

13. Opatřiti si spolehlivý otisk stopy tří zvířat tímto způsobem: arch tuhého papíru se namažečernou barvou a tak položí, že zvíře běží přes něj na čistý arch, na němž své stopy otiskne.

14. Znáti 100 znamení posuňkové mluvy.

MALÝ ROSTLINOPISEC.

(Watokpana)

Mistrovství Malého Rostlináře může býti uděleno tomu, kdo má 9 z těchto zkoušek:

1. Ukázkami demonstrovati rozdíly mezi mechy, jatrovkami a lišejníky.

2. Poznati 10 druhů mechů.

3. Poznati 5 druhů lišejníků neb jatrovek.

4. Popsati vývoj některé slizovky a poznati 5 druhů.

5. Poznati 5 druhů jedovatých hub a říci, jak se poznají.

6. Znáti 13 druhů jedlých hub.

7. Znáti 10 druhů nejedlých a nejedovatých hub.

8. Uschovati si výtrusy z 10 druhů hub nebo kapradin.

9. Poznati 10 druhů kapradin.

10. Míti kouřové neb jiné otisky listů 8 druhů kapradin.

11. Popsati vývoj nějaké kapradiny a vyhledati a určiti prothallium.

12. Nalézti a jmenovati 4 druhy přesliček.

13. Poznati 2 druhy plavuní. 14. Míti vlastnoruční a určené preparáty 10 druhů sladkovodních řas různých skupin.

15. Vypěstovati v pařeništi jedlé houby, aspoň 3 talíře.

MĚSTSKÝ SKAUT.

(Odena-winini)

Kdo dosáhl 14 těchto zkoušek:

1. Ví, jak udělá poplach, když hoří.

2. Ví, jak vstoupí do hořících budov.

3. Ví, jak se zabrání, aby se oheň nerozšiřoval.

4. Rozumí používání hadic; rozvinouti je, spojiti, připojiti k hydrantu atd.

5. Jak se užívá žebříků, záchranných žebříků, padáků.

6. Jak improvisovati provazy a sítě.

7. Jak si počínati, je-li panika.

8. Rozumí hasičské stříkačce.

9. Jak pracovati v kouři.

10. Uměti používati tlumičů ohně.

11. Jak zachrániti zvířata před ohněm.

12. Jak zabrániti šíření se ohně po zemi.

13. Dovést organisovati lidi k podávání vody.

14. Jezditi na bicyklu.

15. Spraviti prasklou duši.

16. Ujíti 6 km za hodinu.

17. Znáti tato znamení:

MOKASINOVÝ BĚŽEC

(Kee-mo-sah'-bee)

Udílí se tomu, kdo vykonal 9 těchto zkoušek:

1. Chůze 1½ km za 11 minut.

2. Chůze 45 km za 12 hodin.

3. Běh 90 m za 14 vteřin.

4. Běh 45 m za 7⅘ vteřiny.

5. Běh 1½ km za 5⅓, minuty.

6. Plovati 100 m.

7. Padluje na kanoi 1½ km za 12 minut na stojaté vodě.

8. Zná semafory a abecedu hluchoněmých a dovede poslat zprávu aspoň o 24 slovech za 1 minutu.

9. Zná 200 znamení posuňkové mluvy.

10. Zná 25 tajných znamení a značek, jakých užívají dívoši a tuláci.

11. Spal 30 nocí venku.

12. Rozezná dobře stopy 15 naších čtvernožců, stopuje stopu na 1½ km, když není sníh, až je zvířeti tak blízko, že je může fotografovati nebo polapiti.

13. Donéstí dopis třikrát 1½ km přes nepřátelské území, aspoň s 20 nepřáteli proti sobě. (Sehraje s vlastní družinkou.)

MUŽ LESNÍ MOUDROSTI

(Nibwaka-winini)

Aspoň 10 těchto zkoušek:

1. Míti seznam 100 různých ptáků, jež sám jsi pozoroval v přírodě.

2. Poznati venku 30 ptáků různých druhů v jednom dni podíváním se na ně neb posloucháním jejich zpěvu.

3. Zhotoviti dobrou fotografií divokého ptáka.

4. Aspoň dva ptačí obyvatele zahrady získat budkami vlastnoručně zhotovenými (vyjma vrabce a špačka).

5. Míti deník o hnízdění páru divokých ptáků, od doby snešení prvého vajíčka až mladí opustí hnízdo.

6. Přivábiti aspoň 3 druhy ptáků, vyjímaje vrabce, na krmítko.

7. Znáti zákony o šetření zvěře v našem státě.

8. Zachovati (konservovati) kůží zvířete nebo vycpati ptáka (najdeme-li mrtvého a podobně).

9. Kůží se srstí nějakého ssavce upraviti na kožešinu.

10. Znáti 25 druhů stromů.

11. Znáti 30 druhů divokých bylin.

12. Znáti tři české užovky a zmiji obecnou. 13. Znáti 10 druhů hub.

14. Uměti předvídati počasí, alespoň 6 předpovědmi, kterých můžeš použíti doma.

15. Udělati oheň třením dřeva.

PLAVEC

(Shingebis)

Mistrem plavcem uznáváme toho, kdo získal 12 z těchto zkoušek:

1. Skákati z rozběhu po hlavě s prkna nebo potápěti se způsobem uznaným a plavati dobrým způsobem 150 m, a to:

a) na prsa prvých 50 m,

b) na znak obráceným žabím tempem, spirálním tempem nebo kombinačním tempem dalších 50 m,

c) na bok posledních 50 m.

2. Plavati 50 m pouze pohybem nohou, crawl (tempo mlýnkové) vyjímaje.

3. Plavati 50 m pouze pažema.

4. Šlapati vodu 3 minuty a míti obě ruce nad vodou.

5. Plavati 50 m v táborovém úboru a svléknouti se sám ve vodě aspoň 2 m hluboké, pak ještě 50 m plavati.

6. Osvoboditi se uchopení instruktora plavání, nebo jiné kvalifikované osoby, tohoto druhu:

a) v zápěstí, jednoduché a obojí, proti jedné nebo oběma rukám protivníkovým, pomocí nohou,

b) za šíji vpředu,

c) škrcení zezadu.

Každý obchvat musí býti zlomen aspoň pětkrát správně a proti skutečnému. odporu.

7. Potápění pod povrch, ukázati na vodě aspoň 2 m hluboké a vynésti lidskou figurinu nebo něco podobného ode dna tempem „na bok”.

8. Nésti nevědomou osobu neb málo odporující.

9. Ukázati nošení unaveného plavce nebo křečí stiženého; plavati 25 m, osoba leží na znaku s nataženýma pažema a rukama na ramenou nosičových, nohama roztaženýma kolem stehen nosičových, nosič plave na prsa.

10. Nésti vzpouzející se osobu, plavej 10 m na znak, vleka osobu oběma pažemi sevřenou, používaje žabího tempa nebo kombinačního nebo spirálního, vraceje se vždy k plnému sevření pažemi, dokud osoba nepřestane se vzpírati, neboť osoba se prudce aspoň třikrát vzpouzí.

11. Demonstrovati po tří minuty správným rytmem Schaeferovu metodu umělého dýchání a vysvětliti proces vzkříšení od chvíle, kdy osoba jest vytažena z vody až do návratu vědomí.

12. Složiti ústní zkoušku o Schaeferově metodě umělého dýchání a jak zacházeti se zdánlivě utopeným, nebo o jiném případě záchrany života. 13. Plavati na vzdálenost bez omezení času na 400 m, používaje aspoň jednoho rychlostního tempa dobrého způsobu pro čtvrtinu vzdálenosti.

14. Zbaviti se někoho rukama i nohama, když obchvátí:

a) zpředu,

b) zezadu, každé 2 minuty.

15. Plavati 100 m.

16. Bezpečně přejíti přes tenký nebo popraskaný led.

17. Naučiti 3 osoby plavati.

PŘÍTEL DIVOČINY

(Ganawenima)

Musí se podrobiti 12 zkouškám z těchto:

1. Rozeznati nejdůležitější zdejší stromy, jichž dřeva se používá jako stavebního dříví.

2. Znáti 3 stromy nedávající ani stavebního dříví, ani paliva, ale dávající stín, potravu ptákům, med včelám.

3. Znáti 25 hlavních pěvců.

4. Znáti 12 hlavních druhů ptactva, jež jest loveno.

5. Znáti 12 hlavních druhů čtvernožců, kteří jsou loveni. 6. Znáti 3 zvířata, jež neslouží obchodním účelům, ale měla by býti chráněna, ježto jsou neškodna a velmi nás potěšují.

7. Býti členem přírodovědecké společnosti.

8. Býti členem místního ptačího klubu.

9. Podporovati místní společnost, jež ochraňuje a nasazuje divoké ptáky a rostliny.

10. Postavit 10 budek, z nichž jedna musí býti ohnízděna.

11. Založiti ptačí krmítko a v zimě krmit 4 druhy ptáků (ne vrabce).

12. Zařídit ptačí koupadlo.

13. Zařídit a udržovat ptačí svatyni.

14. Napsat 500 slovy pojednání o významu ptáků pro osev.

15. Napsat 500 slovy pojednání o významu lesů pro dostatek vody.

16. Zmíniti se o čtveru přírodního bohatství našeho státu.

17. Znáti přírodní parky a reservace své vlasti.

PŘÍTEL KONÍ

(Bebamomigod)

Složí aspoň 10 těchto zkoušek:

1. Umí dobře seděti v sedle, je na to zvyklý, a umí jezditi krokem, klusem a tryskem. 2. Ví, jak správně osedlati koně a dáti mu uzdu.

3. Jak dáti koni píti a jísti a v jakém množství a jak ho správně obsloužiti.

4. Jak dáti správně koní postroj a připraviti ho k tahu.

5. Přivázati 50 kg látky diamantovým uzlem, aby držela 4 hodiny jízdy krokem.

6. Věděti, co vydrží kůň, jak se může namáhat při práci.

7. Poznati nemoci a vady koňovy.

8. Znáti, jaká jest špatná uzda (krátká uzda) a špatný postroj a sedlo, které týrají koně.

9. Znáti dvě hlavní příčiny kulhavosti a pomoc proti tomu a věděti komu si stěžovati na případy krutého zacházení se zvířaty a zneužívání jich.

10. Odhadnouti váhu, výšku a stáří koně.

11. Léčiti koně, jenž má koliku.

12. Poznati příznaky a léčení těchto nemocí: ran, zlomenin, vyvrtnutí, vyčerpání, kulhavosti.

13. Rozuměti podkovářství.

14. Přeskočiti 1,20 m vysokou překážku a 2,50 m širokou jámu s vodou.

15. Sebrati se země klobouk za plného trysku na koni normální výšky.

PŘÍTEL MALÝCH BRATŘÍČKŮ

(Watutka)

Přítelem malých bratříčků je zván ten, kdo vyplní 13 těchto úkolů:

1. Nalézti venku a jmenovati správně tři druhy hadů.

2. Jmenovati 10 druhů hadů v zoologické zahradě neb v museu a pověděti, který jest jedovatý.

3. Připojiti se k organisaci pro ochranu zvířat a vychovávati jiné, aby šetřili plazů a obojživelníků.

4. Poznati venku ještěrku obecnou a slepýše.

5. Studovati pečlivě v akvariu nebo v rybníku vývoj žáby od vajíčka v dospělý stav.

6. Pozorovati a zaznamenati si zvyky dospělého některého obojživelníka a pověděti o jeho hospodářském významu.

7. Znáti pět druhů žab.

8. Znáti tři druhy obojživelníků ocasatých.

9. Zhotoviti dobré fotografie pěti z těchto zvířat v přírodě: ještěrky, slepýše, užovky, zmije, žáby, čolka, mloka, ryby, raka.

10. Poznati 20 druhů živých ryb v přírodě nebo na trhu.

11. Uloviti 8 druhů ryb a dáti zprávu, jak a kde jsi každou chytil. 12. Upraviti rybníček pro ryby a aspoň dva druhy ryb po 2 léta tam pěstovati se zdarem.

13. Upraviti trdlo pro ryby a ukázati, že ho používají.

14. Nasbírati 20 druhů ulit plžů.

15. Znáti raka říčního.

16. Znáti 10 druhů drobných korýšů.

17. Znáti 10 druhů jiných vodních živočichů kromě hmyzu.

18. Zaříditi si a po 3 měsíce s úspěchem udržovati sladkovodní akvarium se zástupci aspoň 3 kmenů živočišných.

19. Stejně s mořskou vodou nebo s topením.

PŘÍTEL ZVÍŘAT

(Wamakaskan)

Stupeň Milovníka Zvířat může býti udělen každému, kdo udělá 10 těchto zkoušek:

1. Nakresliti dle skutečnosti a určiti stopy deseti druhů ssavců.

2. Získati na papír přímo stopy čtyř ssavců.

3. Sledovati stopu zvířete nebo člověka (třeba na sněhu nebo v blátě) na 1½ km a zjistiti, kdo to byl (druh).

4. Vycpati ssavce dle známých taxidermických zásad. 5. Vydělati kožešinu zvířete většího než liška, aby srst nevypadávala.

6. Totéž pro lišku nebo menší zvíře.

7. Udělati pěkný fotografický snímek některého divokého zvířete v přírodě.

8. Udělati 10 pěkných fotografických snímků 10 druhů divokých ssavců ochočených.

9. Zkrotiti nějaké divoké zvíře, takže přijde na zavolání.

10. Určiti 20 divokých neb domácích ssavců v přírodě.

11. Určiti 50 ssavců v museu.

12. Určiti 5 druhů ssavců, kteří většinu svého času tráví ve vodě, a pověděti něco o jejich životě.

13. Určiti 20 kožešinných zvířat obchodně důležitých, v přírodě, museu nebo na kožešinovém trhu.

14. Určiti rohy nebo parohy 10 druhů divokých zvířat a říci, jak se rozeznávají.

15. Pozorovati a studovati pečlivě zvyky některého divokého zvířete dvě neb více let a napsati o tom zprávu.

PTÁČNÍK

(Bineshi)

Musí se podrobit 8 zkouškám:

1. Určit ve sbírce 50 domácích ptáků (když se liší značně pohlavím, mohou býti sameček i samička počítáni zvlášť).

2. Poznat 25 ptáků v poli.

3. Poznat dle zpěvu 25 ptáků.

4. Udělati místní soupis 25 ptáků s poznámkami o příletu, odletu a hojnosti.

5. Jmenovati 25 ptáků důležitých pro hospodářství a proč.

6. Jmenovati 10 ptáků v sadě, ničících mšice a jiné škůdce.

7. Psáti deník o hnízdění páru ptáků od nasazení vajíček až do vylétnutí mláďat.

8. Zhotovit dvě ptačí budky.

9. Udělati koupadlo, které by osvěžovalo ptáky.

10. Udělati krmítko pro ptáky.

11. Říci, co jsou ptačí svatyně a proč se zřizují.

12. Napsati asi 500 slovy studii o životě některého ptáka. Kdy přichází zjara? Jak se sameček liší od samičky? Jak zpívá? Kde hnízdí, jaké má hnízdo a vajíčka, kdy se vylíhne mládě a kdy létá, jaké jest prvé peří, kolikrát samička sedí do roka na vajíčkách, kolik má mláďat, čím se živí, které má nepřátele a jaké má zvláštnosti?

ROLNÍK

(Kitigewin)

„Rolníkem” může býti zván ten woodcrafter, jenž se podrobí s úspěchem 10 z těchto zkoušek:

1. Odhadnouti povahu půdy, složení a potřebu vzduchu a vody. 2. Stanoviti, jak se pozná, kterým hnojivem danou půdu hnojit?

3. Zorati, zvláčeti a osíti 10 a pole.

4. Zbaviti býlí a skliditi 10 a pole.

5. Posekati, usušiti a skliditi 10 a luk.

6. Udělati přístroj na zkoušení klíčivosti a zkusiti klíčivost tří druhů osiva, z každého 100 semen.

7. Určiti 10 druhů plevele a věděti, jak se ho zbaviti.

8. Určiti 10 druhů škodlivého hmyzu a věděti, jak se ho zbaviti.

9. Naočkovati semenáčky jetele, bobu atd., ukázati starší bylinky, jak se jim daří, a srovnati přírůstek nádorků na kořenech jejich.

10. Se zdarem si vše udělati v květinářské, zelinářské, neb ovocnářské zahradě aspoň 6x6 m veliké.

11. Vypěstovati po půl tuctu pěti z těchto zelenin: okurky, rajského jablíčka, mrkve, petržele, celeru, křenu, ředkve, řepy bílé, cibule, česneku, pažitky, salátu zahradního, špenátu, kapusty, zelí, chřestu.

12. Míti 4 květinové truhlíky před okny s pěknými květinami, rozměrů aspoň 60x20 cm, jež jsi sám vypěstoval a aspoň 4 měsíce se o ně staral.

13. Sestaviti si zahradnický kalendář podle rozkvétání květin, abys měl od dubna do září každý týden novou květinku v květu. 14. Míti pěknou zahradu zelenin-peren: reveň, chřest, křen atd.

15. Posílati nemocným do nemocnice každý týden kytice květin z vlastní zahrádky po šest měsíců.

16. Udržovati zahrádku v dobrém stavu, čistou a veselou celé léto.

ROSTLINOPISEC

(Wozuti)

Mistrovství Rostlinopisce získává, kdo má 12 z těchto zkoušek:

1. V přírodě pozná 40 druhů divokých květin.

2. Sbírá a určí si 20 druhů býlí.

3. Sbírá a uschová i pojmenuje 8 druhů trav.

4. Vyseje a vysází pět čtverečných metrů, na nichž dosud nic nerostlo, divokými květinami aspoň 5 druhů.

5. Se zdarem vysází 5 stromů.

6. Podle listů nebo plodů určí 20 druhů stromů listnatých.

7. Zná 8 druhů našich jehličin.

8. Určí dle listí nebo plodů 20 druhů keřů.

9. Pozná dle kůry nebo větviček v zimě 20 druhů stromů.

10. Pozná 20 druhů keřů také tak. 11. Uspořádá výstavu 10 druhů stromů a to listů, květů, ovoce, kůry a větviček řádně upravených ve sbírku (nebo kresby a malby).

12. Totéž pro 10 druhů keřů.

13. Sbírati a poznati plody nebo semena 40 druhů rostlin.

14. Poznati ukázky dřeva z 15 druhů stromů.

15. Míti kouřové neb jiné otisky listů 30 druhů stromů neb keřů.

16. Totéž pro 30 druhů divokých květin.

17. Znáti 10 druhů divokých rostlin s jedlými listy nebo výhonky.

18. Znáti 10 druhů rostlin s jedlými semeny nebo plody.

19. Nasázeti aspoň 6 druhů keřů, jež mají semena nebo plody, jimiž se ptáci v zimě živí.

20. Vykonati obřad Sázení Stromů.

21. Vykonati obřad Sázení Květin.

RYBÁŘ

(Gagoiked)

Kdo má 10 těchto zkoušek:

1. Poznati 10 druhů ryb, které jsi chytil (do vrše neb sítě).

2. Znáti 25 rozličných druhů ryb českých vod, jmenovati a popsati je. 3. Podati úplný seznam ryb, které jsi zjistil v řekách svého kraje.

4. Vypravuj o životě některých ryb, jak jsi je pozoroval, od jiker až do dospělosti.

5. Pěstuj 5 druhů ryb v akvariu tak, aby se ti rozplemeňovaly.

6. Sám si vypěstuj perloočky pro ně a jiné korýše.

7. Znej zákony, kdy není dovoleno který druh ryb u nás lovit.

8. Podej přehled hlavních cizopasníků a nemocí ryb.

9. Upleť si síť a vrš na ryby a chyť do nich nějakou rybu. (Chytat ryby na udici není junákům dovoleno; surové.)

10. Prohlédni ústav pro chov pstruhů a lososů. Kde jsou v Čechách? Popiš jejich zařízení.

11. Co by se mělo podniknouti na ochranu ryb, které mizí z našich řek?

12. Plavati 100 m.

13. Padlovati na člunu 1½ km za 12 minut.

14. Veslovati 1½ km za 10 minut (bez pomoci).

ŘEMESLNÍK-UMĚLEC

(Moninieio)

Musí se podrobiti 15 zkouškám z těchto:

1. Zhotoví si obřadní oblek pro některý woodcrafterský úkon. 2. Zhotoví si obřadní pás se symbolickou výzdobou (vyšívání perličkami a pod.).

3. Vyšije obřadní oblek symbolicky.

4. Oblékne loutku (alespoň 25 cm vysokou) přesně ve stylu Lesní Moudrosti.

5. Ušije táborovou košili.

6. Vyšije si symbolický pás.

7. Vyrobí čelenku nebo jinou práci z per.

8. Vyrobí ručně 5 m provázku.

9. Udělá a vyzdobí si pár krpců nebo mokasinů.

10. Udělá polštář kožený neb plátěný a vyšije jej.

11. Utká si houni se vzorkem.

12. Vyrobí si skřínku na „orlí péra” z kůže nebo březové kůry.

13. Pěknou skřínku nebo pytlík na potřeby k rozdělávání ohně a na troud.

14. Ušije a vyzdobí Sagamorovo roucho nebo kmenové roucho.

15. Vyzdobí 3 užitečné předměty vypalováním.

16. Vyřeže do dřeva 3 užitečné předměty: lžíce, vidličky, mísy, hlavice na tyčky k ohni třením atd. (Výzdoba primitivní po vzoru indiánském.)

17. Dřevěný rám umělecky provede.

18. Proutěný podnos na skleněnou mísu.

19. 3 stříbrné předměty dobře zdobené.

20. 3 mosazné předměty dobře zdobené. 21. Udělá a vyrobí měděnou neb mosaznou mísu, vázu neb plaketu.

22. Zhotoví proutěné visací košíčky na květiny.

23. Rám se sklem s podložkou pro svůj diplom přijetí za junáka.

24. Zná a nakreslí si 10 národních výšivek a vysvětlí jejích symbolism.

25. Vysvětlí symbolism 10 perličkových výzdob indiánských, jako dešť, hvězdu atd.

SILÁK

(Song-adis)

Mistrovství siláka uděleno jest tomu, kdo projde 13 těmito zkouškami:

Výkon	Mladší než 14 l.	Mladší než 16 l.	Mladší než 18 l.	Starší než 18 l.	Starší 45 let
Chůze 1½ km	14 min.	13 min.	11 min.	9 min.	10 min.
Běh 90 m (100 y)	–	14⅖ sec.	13⅖ sec.	11⅗ sec.	–
Běh 45 m (50 y)	8 sec.	7⅗ sec.	7⅕ sec.	–	–
Bruslení 90 m (100 y)	15 sec.	14 sec.	13 sec.	11⅖ sec.	12 sec.
Plování 100 m	čas nerozhoduje	čas nerozhoduje	čas nerozhoduje	čas nerozhoduje	čas nerozhoduje
Padlování 1½ km	13 min.	12 min.	11 min.	10 min.	11 min.
Veslování 1½ km	11 min.	10 min.	9 min.	8 min.	8 min.
Skok do dálky z rozběhu	2,40 m	2,80 m	3,30 m	3,90 m	–
Skok do výšky z rozběhu	0,90 m	1,00 m	1,10 m	1,25 m	–
Skok do dálky z místa	1,80 m	1,95 m	2,10 m	2,25 m	2,40 m
Výsun na hrazdě	4x	6x	8x	9x	10x
Klik a vzpor (bez kmihu)	16x	18x	20x	25x	25x
Šplhání na provaz (pouze rukama)	3,60 m	3,90 m	4,20 m	4,50 m	4,50 m
Vrh koule	–	–	* 7,20 m	† 7,20 m	† 9 m
Bramborový závod, 8 br., 2 m od sebe, 5 m poslední	43 sec.	41 sec.	39 sec.	37 sec.	–
Házeti míčem (baseballovým)	36 m	45 m	54 m	63 m	64 m
Pálkovati míč (baseballový)	54 m	59 m	63 m	72 m	72 m
Házeti míčem (lacrosse ball)	63 m	76 m	90 m	103 m	90 m
Kopnouti míč (na místě)	27 m	31 m	36 m	39 m	39 m
	– znamená „není přístupno“. * 4 kg. † 6 kg.

SKAUT

(Mikan)

Aspoň 12 z těchto zkoušek:

1. Znáti každou pěšinku a nadcházku na vzdálenost nejméně 3 km v každém směru od svého bydliště.

2. Znáti na 8 km (2 hodiny cesty) kolem dokola od svého bydliště krajinu tak, abys byl schopen prováděti tudy cizince vždy, ve dne nebo v noci.

3. Znáti 5 největších měst okolních a dovést cizinci ukázati správně směr, kterým by jich došel.

4. Znáti své okolí tak, abys věděl, kde je kovář, truhlář, povozník atd.

5. Znáti, kde jsou nejbližší obchody potravinami, pekaři, kupci, hokynáři, též drogerie.

6. Znáti nejbližší stanici policie, nemocnici, lékaře, požární poplach, požární hydrant, telegrafní a telefonní kancelář a stanici železniční.

7. Věděti něco o dějinách svého bydliště, znáti jeho hlavní veřejné budovy, na př. radnicí, poštu, školy a kostely.

8. Tyto svoje informace si zanésti do mapy s co největším měřítkem.

9. Poraziti 15 cm silný strom v udaném směru tak, aby padl mezi dva kůly zaražené na 60 cm od sebe, za 60 vteřin. 10. Uměti rychle navázati 6 druhů uzlů (4 pro M. Sv.).

11. Zaříditi rychle jeviště z prken.

12. Vystavěti pěkný můstek.

13. Postaviti táborovou kuchyň.

14. Vystavěti chyši pro 3 osoby.

15. Ujíti 1½ km za 11 minut.

16. Běžeti 90 m za 14 vteřin.

17. Běžeti 45 m za 7⅘ vteřiny.

18. Plavati 100 m.

SNĚMOVNÍK

(Wagamed)

Kdo má 8 těchto zkoušek:

1. Zahajovati a říditi sněm.

2. Rozdělati posvátný oheň třením dřev neb křesáním.

3. Znáti obřad sněmu; v síni i venku.

4. Znáti obřad udělování jmen.

5. Uměti zpívat 10 písní lesní moudrosti sám, neb říditi zpěv.

6. Uměti tančiti odzemek, kozáčka nebo indiánský tanec (5 tanců celkem).

7. Vypravovati 5 povídek aspoň 5 minut dlouhých.

8. Znáti umění, jak si najít kamaráda, poznati schopnosti svých společníků, vybírati si znich a uměti odmítnouti bez urážky toho, jenž za mnoho nestojí.

9. Věděti, jak zasvěcovati junáky a držeti se stanovené lhůty.

10. Tábořiti venku 30 nocí.

11. Naučiti někoho jiného zahajovati sněm.

12. Naučiti tančiti celou družinu společný tanec.

STŘELEC

(Godaakwed)

Mistrem Střelcem stává se, kdo má 6 těchto zkoušek:

1. Uměti házeti oštěpem správnou metodou.

2. Udělati si luk a šípy, kterými s dobrou přesností dostřelíš na vzdálenost 30 m.

3. Udělati si terč na lukostřelbu dle zavedeného normálu: 1,20 m napříč, střed široký 22½ cm, mezikruží kolem 12 cm čtyřikrát za sebou.

4. Získati 350 bodů 60 výstřely z luku, v jednom nebo dvou závodech, do terče právě popsaného, ze vzdálenosti 36 m, nebo terče 90 cm velkého ze vzdálenosti 27 m.

5. Získati 300 bodů 72 šípy do téhož terče (1,20 cm), ze vzdálenosti 45 m, nebo 90 cm velkého ze vzdáleností 32 m.

6. Tak rychle a prudce stříleti, abys měl najednou 6 šípů ve vzduchu. 7. Viděti a zakresliti 6 „Kuřátek”.

8. Viděti Alkora ve Velkém Voze.

9. „Vyskvrniti králíka” třikrát na vzdálenost 27 m.

TÁBORNÍK

(Gabeshiked)

Aspoň 10 těchto zkoušek (první čtyři všecky):

1. Vyvoliti tábořiště na jednu noc a zaopatřiti je proti dešti a hmyzu.

2. Jak zaříditi záchody?

3. Věděti, jak naložiti s odpadky v táboře.

4. Rozdělati 15 ohníčků za sebou 15 sirkami na různých místech a jeden aspoň za vlhkého dne.

5. Postaviti sám stan pro 2 muže desetkrát, aby se ho ihned mohlo použíti, a aby vzdoroval bouři.

6. Oheň třením dřeva vlastní přípravou.

7. Uvařiti za 15 minut 1 sirkou, 1 polenem, pomocí sekery litr vody ve dvoulitrové nádobě.

8. Udělati postel z proutí, nebo rohožku z metlic neb jiného materiálu lesního.

9. Udělati nepromokavou střechu z lesního materiálu.

10. Uvařiti 21 dobrých jídel obyčejnými táborovými prostředky aspoň pro 3 osoby, nebo co se tomu vyrovná. 11. Udělati plť.

12. Spáti 100 nocí venku (beze střechy, jen pod stanem); nemusí to býti za sebou.

13. Procestovati 300 km v loďce, pěšky nebo v sedle, venku. spáti a o příhodách umět vyprávěti.

14. Míti na starosti tábor pěti nebo více hochů celý týden, aby všechno dobře chodilo.

TÁBOROVÝ LÉKAŘ

(Mashkiki)

Mistrovství toto může získati, kdo má 18 z těchto zkoušek (prvé čtyři nutné):

1. Popsati umělé dýchání (Schaeferova metoda).

2. Složiti zkoušku prvé pomocí v ošetřovatelské škole nebo u lékaře.

3. Znáti jak léčiti úžeh sluneční.

4. Jak léčiti otravu jedovatými rostlinami a houbami (vraní oko, rulík, katmanka, muchomůrka atd.)

5. Snésti osobu po žebříku.

6. Obvázati hlavu a kotník.

7. Jak léčiti píchnutí sršněm neb včelou?

8. Jak se chrániti vší a blech?

9. Jak se léčiti od tasemnice a škrkavky?

10. Jak se chovati, když kousne vzteklý pes nebo uštkne jedovatý had? 11. Jak zachrániti osobu, jež přišla ve styk s elektrickým vedením?

12. Stlačování hlavních tepen (kde)?

13. Jak pečovati o zuby?

14. Jakou lékařskou výzbroj si vezmeš na měsíční tábor? Proč každou tu věc?

15. Pověz, jaký je rozdíl studené a teplé lázně?

16. Jak se starati o nohy na pochodu?

17. Popsati význam chůze pro zdraví.

18. Jak zacházeti se zlomeninami?

19. Následky přemáhání při cvičeních.

20. Hlavní příčiny tuberkulosy, tyfu, neštovic, záškrtu.

21. Co udělati v domě, kde bydlel někdo s nakažlivou nemocí?

22. Jak naložiti s odpadky a jak zabrániti nebezpečí much?

23. Jak v táboře chrániti mléko, maso a jiné potraviny?

24. Podati plán zdravotnických opatření v táboře.

25. Které lesní byliny atd. nebo táborové přípravky slouží k pocení, pročištění, zvracení, zahřátí; jaký jest dobrý obklad na zastavení průjmu?

26. Udělati a naučiti někoho používati „turecké lázně”.

TÁBOROVÝ KUCHAŘ

(Chabakwed)

6 z těchto dovedností:

1. Udělati dobré ohniště ze dřeva, kamene nebo drnu.

2. Rozdělati 15 ohňů 15 sirkami za sebou, jeden za vlhka.

3. Udělati 5 dobrých chlebů pečených v peci venku vlastnoručně postavené.

4. Pět chlebíčků indiánských beze všeho nářadí kromě sekyry zadělati a upéci.

5. Vařiti 21 chutných jídel na ohni pro dva nebo více.

6. Uvařiti 1 litr vody ve 2litrové nádobě za 10 minut.

7. Připraviti jídlo sestávající z masa neb ryby a brambor nebo chleba, beze všeho kromě sekery.

8. Vyučiti někoho takovému kuchařem a vše mu dobře ukázati.

TÁBOROVÝ ŘEMESLNÍK

(Enokid)

Tomu, kdo má 15 těchto zkoušek:

1. Vydělati kůži.

2. Podraziti pár bot, spraviti si boty. 3. Spraviti sedlo, uzdu, třmen atd. a znáti všechny části postroje.

4. Přišíti na šaty záplatu.

5. Udělati si z řemene šňůrky do bot, nebo knoflík z řemene.

6. Vyrobiti 6 táborových sedadel a táborový stůl.

7. Urobiti člun.

8. Spraviti děravý člun.

9. Spraviti děravou stanovou plachtu.

10. Udělati topůrko k sekeře neb motyce.

11. Spraviti kotel nebo hrnec, jenž teče.

12. Letovati pájkou.

13. Plésti košíčky.

14. Zhotoviti Woodcrafterskou postel.

15. Uplésti rohož, aspoň 60 x 150 cm (aspoň 60 proutků).

16. Poraziti sekerou 15 cm silný strom za 60 vteřin a zaraziti jej jako kůl.

17. Poraziti 15 cm silný strom a rozštípati jej na palivo, pouze sekerou.

18. Vyříznouti a na 2 stranách srovnati pražce na trať dle rozměrů u nás užívaných.

19. Znáti 4 druhy pil a ukázati, jak se s nimi pracuje.

20. Ukázati, jak se hřebíky správně a nesprávně sbíjí 2 prkna. 21. Udělati nádobu dřevěnou nebo z kůry březové, aby netekla.

22. Postaviti srub.

TANEČNÍK

(Namid)

Mistrem tanečníkem stává se, kdo má osm z těchto zkoušek:

1. Beseda česká.

2. Beseda moravská.

3. Beseda slezská.

4. Odzemek.

5. Kozáček.

6. Dva tance dokola (polka, mazurka).

7. Tři tance národní pro 2 tanečníky (pár).

8. Tři tance národní pro 3 až 8 tanečníků.

9. Dva dětské tance.

10. Dva rytmické tance.

11. Dva symbolické tance.

12. Dva tance indiánské (Tanec bouře, Tanec sobí, Hadí tanec – solo atd.).

13. Naučiti družinu tančit čtyři tance.

Poznámka: Valčík a všecky smyslné tance nutno vyloučit ze života junáků Lesní Moudrosti. Tančí se pokud možno ve volné přírodě a bujně, vesele. (Tanec je čistý a přirozený projev zdraví.)

TŘÍLETÁ SLUŽBA

(Nisso-bibon)

Kdo byl členem kmene woodcrafterského po tři roky, nikdy nevynechal táboření, súčastnil se aspoň poloviny kmenových sněmů a má osvědčení, že žil podle zákona Lesní Moudrosti – tomu uděluje se uznání „tříleté služby”.

UČITEL

(Kikinowina)

Mistrovství učitele získává woodcrafter, jenž projde 7 těmito zkouškami:

1. Naučiti aspoň 15 pěkných vypravování mladší členy, takže dítě samo je může znova vyprávěti.

2. Naučiti družinu dětí zpívati, tančiti, hráti divadlo ve škole nebo při nějakém dobročinném podniku.

3. Družinu dětí po tři měsíce vyučovati tělocviku: tančiti, plovati, zápasiti, pochodovati, veslovati nebo padlovati.

4. Po tři měsíce vésti školu v přírodě aspoň družinky (6) dětí.

5. Naučiti dítě urobiti si košíček, ptačí budku, hliněný hrneček, rohožku z trávy, čelenku a jiné užitečné výrobky. 6. Naučiti šest nebo více hochů nebo dívek dva indiánské tance nebo kozáčka (odzemek), aby na požádání je dovedli předvést.

7. Šest nebo více dětí naučiti 30 národním tancům.

8. Organisovati a vésti rok kmen Lesní Moudrosti.

9. Družinu dětí rok vésti k přírodnímu studiu, takže nasbíraly 25 motýlů, 25 divokých květin, 10 kapradin a přesliček, že poznají 15 stromů podle listí a kůry.

10. Družinu v zimě nebo v létě zasvěcovati do hvězdářství, takže mohou složiti zkoušku, jak najíti polárku a poznati 15 souhvězdí.

11. Vyučiti družinu dětí různým rukodílným pracem, na př. košíkářství, kovovým pracem, hrnčířství, řezbářství atd.

12. Naučiti dvě nebo více dětí zpívat bez doprovodu 3 národní písně.

13. Vycvičiti družinu dětí tak, aby samy dovedly na sněmu pobaviti tančením, zpíváním, vypravováním, herectvím.

ZNATEL INDIÁNŮ

(Anishinabe)

Míti aspoň 12 těchto zkoušek:

1. Vysvětliti náboženství vznešených Indiánů. 2. Které byly hlavní ctností Indiánů?

3. Které byly hlavní jejich vady?

4. Který byl hlavní omyl jejich víry?

5. Proč William Penn neměl s Indiány nesnází?

6. Míti aspoň 3 pravé indiánské výrobky starého rázu, na př. košíčky, korálky, stříbrné práce, hrnčířské práce, kamenické práce, pokrývky, kyje, luky, péra, šípy, dýmku míru atd., věděti, kterého kmene ta práce je a z jakého materiálu. Dostanete je u Mohonk Lodge Colony, Oklahoma, a pomůžete tak Indiánům.

7. Znáti původní loviště Indiánů, historii a nynější stav jednoho kmene indiánského.

8. Vysvětliti symboliku kresby na některém indiánském výrobku nebo něco o obřadu, při němž se ho užívá.

9. Zpívati 6 indiánských písní na sněmu.

10. Vypravovati 6 indiánských pověstí na sněmu.

11. Nakresliti 10 indiánských symbolů a vysvětliti je.

12. Vylíčiti život čtyř velkých indiánských náčelníků.

13. Vylíčiti život čtyř slavných indiánských žen.

14. Zhotovit si několik indiánských košíčků, aspoň 4 různé typy charakteristické pro 4 různé kmeny. 15. Zhotovit si modely hrnčířského zboží čtyř různých kmenů indiánských.

16. Znát indiánské přikrývky čtyř různých kmenů a promluvit o nich.

17. Jmenovati Šest Národů, Indiány Prerií, různé kmeny Indiánů Pueblo, pobřežní (kalifornské) kmeny, aljašské kmeny nebo kmeny ve Střední Americe.

9. Prostudovati si indiánské věcí v našich pražských museích (Náprstkově).

20. Znáti knihy Cooperovy, Longfellovu Hiawathu, Ohiesovy spisy, Setonova „Indiána“, pak poměr Alešův k Indiánům (Živly).

21. Znáti 50 znamení posuňkové mluvy.

ZNATEL POTRAVIN.

(Midjim)

Míti 10 zkoušek z těchto:

1. Znáti průměrnou dávku pro 1 den, která vyhoví potřebám těla.

2. Znáti hodnotu obilnin a přípravu žita, pšenice, ovsa na chléb a kaši.

3. Vařiti v táboře nebo doma týden pro čtyři lidi.

4. Znáti, co jsou bílkoviny, uhlohydráty, která potrava je obsahuje a v jakém poměru, jak snadno se assimilují lidským tělem. 5. Znáti vhodnou vegetářskou stravu, aspoň na týden připravit jídelní lístek.

6. Nalézti v přírodě divoké rostliny na salát a udělati jej.

7. Sušit zeleninu pro táborovou potřebu, na slunci nebo v troubě (na př. zelenou kukuřici).

8. Usušit ovoce pro táborovou potřebu – jablka, broskve, třešně atd.

9. Uměti udělat tvaroh a selský sýr.

10. Upéci dobrý chléb, 5 bochníčků, v táboře.

11. Znáti 25 jedlých hub.

12. Vyučiti družinu v táborovém vaření a ukázati, jak se co má správně a čistě dělat.

13. Jak tábor má chrániti mléko, maso a jinou potravu, jež se kazí.

14. Naložiti 50 sklenic ovocného rosolu (nepoužívaje žádných obchodních prostředků).

ZKOUŠKY ŽIVOTNOSTI

 

ZKOUŠKY, JIMIŽ DOKÁŽETE, KOLIK JE VE VÁS ŽIVOTA

	Jsi mrštný a obratný jako kočka?
Cítíš jako slepec?		Čicháš jako pes?
Vidíš jako jestřáb?		Slyšíš jako sova?
	Máš chuť jako francouzský kuchař?
		Interview Franka Cranea s Ernest Thompson Setonem, náčelníkem Lesní Moudrosti v Amence.

Kolik života je ve vás? Ve vašem těle je duše, vaše já závisí na těle, jež dává zprávy o vnějším světě. Tělo je opatřeno nervy, aby zjišťovaly teplo a zimu, nebezpečí rány nebo úrazu, zvuky, jimiž jiné duše v jiných tělech sdílejí tyto pocity s vámi.

Tyto nervy vám sdělují světlo a stín, tvar a barvu, hořké a slané chuti, příjemné vůně a vtíravé zápachy.

Schránka vašeho Já jest vyzbrojena svaly, jimiž můžete docíliti pohybu složitějšího a úchvatnějšího než byste docílili automobilem za 20.000 dolarů. Tato schránka je vaší obranou a vaším prostředkem vyjadřovacím. Kolik je v ní života? Jak dokonale pracuje?

Abych si opatřil odpověď na tuto otázku, obrátil jsem se na nejživějšího muže, jakého znám. Žil mnoho venku, zná ptáky, ssavce a mohl by říci jako František z Assisi: „Naším bratrem slunce a našimi sestrami větrové a lesy."

Je to Ernest Thompson Seton.

Napsal již hodně knih o životě venku, z nichž jmenuji „Divoká zvířata, která jsem poznal” a „Divoká zvířata ve svých domovech”.

Byl to Seton, který vnukl skautské hnutí Baden-Powellovi a donedávna byl v jeho čele v Americe. V poslední době jest náčelníkem „Ligy Lesní Moudrosti”, která probudila v srdcích tisíců hochů a děvčat lásku pro život v přírodě.

Je tvrdý jako dlaň rolníkova, zkušený jako kanadský traper, znalý lesů jako Indián.

Náčelník „Černý Vlk” – jak jej hoši a dívky „Ligy" jmenují – žije v domě, který stojí uprostřed novoanglických lesů na břehu jezírka. Dříví na stavbu bylo poraženo na místě. Velká obytná síň má dva veliké krby. A před jedním z těchto krbů jsme sedávali a dohovořili se o některých zkouškách. Pokuste se o zkoušky zde uvedené a budete pak moci zodpověděti tyto otázky: 1. Vidíš jako jestřáb?

2. Slyšíš jako sova?

3. Cítíš jako slepec?

4. Jsi mrštný a obratný jako kočka?

5. Čicháš jako pes?

6. Máš chuť jako francouzský kuchař?

Abyste zkoušky tyto mohli provésti, všimněte si těchto pravidel:

Předně: Používáme pouze obyčejných věcí, které jsou v každé rodině po ruce.

Za druhé: Žádná zkouška není nebezpečná nebo snad zdraví ohrožující.

Za třetí: Každá zkouška je tak prostá, že se jí mohou podrobiti chlapci i děvčata, a tolik zábavná, že i starší může zajímati.

ZRAK.

1. Dalekozrakost. a) Podrž stránku této knížky a přesvědč se, z jak velké dálky dovedeš čísti. Když ze vzdáleností 60 palců (1 palec = 2,54 cm, tedy ze vzdálenosti 150 cm) měřené od oka ke knize, pak jest číslo tvého oka 60, což jest pozoruhodně dobrý zrak. Jen málokdo má číslo 70 (70 palců = 178 cm).

b) Jdi v noci ven a najdi skupinu hvězd zvanou Plejady čili Kuřátka. Tolik máš býti obeznámen s oblohou, abys je nalezl. Dívej se, kolik jich spočteš. Vidíš-li pouze kupu hvězdnou, jesttvoje číslo 0, vidíš-li 4 malinké body v této kupě, jest tvé číslo 8, vidíš-li jich 6, jest tvé číslo 12, a sotva kdo se může vykázati větším číslem.

c) Vezmi si dva patnácticentimetrové čtverce bílého papíru nebo dřeva. Na každý z nich nakresli v hrubých obrysech králíka, oba však úplně stejně. Udělej 12 černých koleček průměru 1 cm. Polož 6 těchto černých koleček libovolně na jednoho králíka. Nyní vezmi druhý čtverec a přibližuj se ze vzdálenosti 30 m k prvému, až uvidíš kolečka na něm tak, abys mohl přesně na táž místa položiti kolečka na králíku, jejž držíš v ruce.

Vidíš-li ze vzdálenosti 22 m, můžeš si poznamenati 14 bodů. Méně než 18 m se vůbec nepočítá.

Nyní sečti: 60 + 12 + 14 = 86, tvoje číslo dalekozrakosti.

2. Bystrozrakost. Vezmi dvě prkénka nebo lepenku podoby čtverce 30 cm širokého a dlouhého, rozděl jej na 25 čtverečků černými čarami (takže na každé straně je po 5 čtverečkách). Vezmi 10 ořechů a 10 oblázků, nebo 10 mincí a 10 fazolí, nebo jakékoli dvě věcí různící se tvarem i velikostí.

Kdo je zkoušen, nechť se obrátí zády, zatím co některý z hochů umístí 5 ořechů a 5 oblázkůna jedno z prkének, dle své libosti, po jednom do jednoho čtverečku. Zkoušený má dovoleno 5 vteřin (dle hodinek) se dívati na čtverec; pak jej přikrej.

Zpaměti hráč musí umístiti druhých 5 oříšků a 5 oblázků na druhý čtverec, přesně tak rozestavených. Počítá se jedna za každý správně umístěný předmět. Je-li oříšek nebo oblázek právě na čáře, nepočítá se; ale je-li z větší části ve čtverečku, počítá se, že je ve čtverečku.

Tak učiň čtyřikrát. Pak celkový výsledek znásob pěti. To dává tvé číslo bystrozrakosti.

SLUCH.

Sova nalezne po sluchu ve tmě svou kořist. Její sluch jest podivuhodný. Zkus, zda i tvůj sluch jest dobrý.

1. Zkouška s hodinkami. Takto poznáš, máš-li dobré uši. Předně, musíš si dát zavázat oči v nějakém tichém místě v bytě. Někdo nechť drží hodinky poblíž tvé hlavy. Slyšíš-li je do vzdálenosti 1 m (= 40 palců) a dokážeš-li to několika pokusy, je tvé číslo pro sluch 40, což je velmi vysoké číslo. Když slyšíš na půl m (= 20 palců) je pozoruhodné. Všechna čísla nad 50 znamenají, že slyšíš jako sova.

2. Zkouška s padajícím špendlíkem. Někdy je těžko provésti zkoušku s hodinkami.Pak možno učiniti zkoušku se špendlíkem asi 2½ cm dlouhým s malou hlavičkou. Polož špendlík na malý kousek dřeva asi 1 cm tlustý. Polož toto dřevo na hladkou, leštěnou desku stolu z tvrdého dřeva, ne tlustší než 2½ cm, pod kterou je volný prostor. Dřívko musí ležeti mimo kraj stolu uvnitř desky, aby pod ním nebyl rám nebo nohy. Po upozornění „hotovo” nechť někdo ťukne do dřívka, takže špendlík spadne s něho na vrch stolu (s výše 1 cm). Slyšíš-li pád špendlíku ze vzdáleností 10 m v úplně tiché světnici, jest tvůj sluch normální, a tvoje číslo pro sluch jest 35 (10 m = 35 stop). Když slyšíš teprve z dálky 7 m, jest tvé číslo pro sluch 20 (7 m = 20 stop), což je nízké číslo. Slyšíš-li ze vzdálenosti 20 m, jest tvé číslo 70, což je pozoruhodné.

Můžeš použíti buď hodinkové nebo špendlíkové zkoušky. Užiješ-li obojího, sečti výsledky a děl dvěma, abys dostal číslo svého sluchu.

HMAT.

Máš moudré prsty jako slepec?

1. Dej 10 niklových mincí, 10 měděných a 10 stříbrných do klobouku, pak se zavázanýma očima rozděl je na tři hromádky, stejný druh k sobě, nejdéle ve dvou minutách. Zabéře-li ti to plné dvě minuty (120 vteřin), jsi pomalý a tvoje číslo hmatové je 0. Učiníš-li uvedenýúkol za 1 minutu a 20 vteřin, tvé číslo jest 40. Jedno číslo se čítá za každou vteřinu scházející do dvou minut. Odpočítati však nutno 3 čísla za každou špatně umístěnou minci, takže 3 špatně umístěné mince sníží tvoje číslo 40 na 31. V East Side v Nev Yorku byli někteří malí hoši, kteří tento úkol provedli bez chyby za 50 vteřin, takže jejich hmatové číslo pro mince bylo 70. To jest: 120 vteřin bez 50 vteřin rovná se 70. To je rekord až doposud docílený.

2. Nyní vezmi misku obilí nebo fazolí. Pak se zavázanýma očima a používaje pouze jedné ruky, pokládej zrnka nebo fazole po třech vždy na zvláštní hromádku. Dělej to asi 2 minuty. Pak přestaň a spočítej všechny hromádky. Je-li 60 hromádek po 3 zrnkách v každé, je 60 číslo pro tvůj hmat podle obilních zrnek.

3. Poslední úkol jest: Dovedeš si zašněrovat boty potmě? nebo se zavázanýma očima, zakončiv dvojitým pěkným uzlem?

Zařiď si, aby obě tvoje boty měly dohromady 20 dírek neb háčků k zašněrování. Měj tkaničky přiměřeně dlouhé – protože příliš dlouhé prodlužují úkon. Jeden bod za každou dírku neb háček, t. j. 20 bodů si napočítej, když zašněruješ boty ve dvou minutách. V každém případě však přestaň v šněrování, když 2 minuty uplynuly, pak si odpočti 2 body za každou špatně zašněrovanoudírku nebo háček nebo nezašněrovanou. Takto: Dejme tomu, že jsi 4 špatně zašněroval, odečti čtyřikrát 2 od 20ti, a tvoje číslo pro šněrování při zavázaných očích je 12. Když špatné číslo tvoje bylo 10 nebo více, tvoje číslo pro šněrování, je 0.

Dejme tomu, že jsi při těchto třech úkolech týkajících se mincí, zrnek a šněrování, docílil čísel 40, 30 a 14. Sečti tato čísla dohromady a obdržíš hmatové číslo 84.

OBRATNOST.

Polož do řady 12 bramborů (nebo jiných kulatých věcí) jeden od druhého přesně 1,80 m (= 6 stop) daleko a poslední 3,6 m (z 12 stop) daleko od krabice s dírou tak velkou, aby jí brambor prošel. Nyní na povel „jdi“ utíkej, vezmi první brambor, vlož jej dírou do krabice. Pak vezmi druhý a učiň totéž a tak dále, až do posledního bramboru, každý ovšem donesa zvláště. Za minutu se zastav. Nyní znásob číslo bramborů, vložených do krabice, deseti a máš číslo rychlosti. Máš-li jich 8 v krabici, čítáš 80 bodů. Jsi rychlý jako kočka. Málo hochů docílí vyššího čísla. Nikdo až dosud nedocílil 100 bodů.

2. Přesnost odhadu. Vezmi dva obyčejné hřebíky nebo jiné tenké kousky kovu a polož je na stůl nebo na prkno od sebe na vzdálenost 1 m, jak nejpřesněji jej dovedešodhadnout. Pak pravítkem nebo metrem jakýmkoliv změř tuto vzdálenost. Za správný odhad čítej 20 bodů, a odečti jeden bod za každý 1 cm, který přesahuje metr nebo se nedostává do metru. Nepočítej díly cm, řiď se dle nejbližších centimetrových čárek na pravítku. Učiň to pětkrát, sečti výsledky a dostaneš číslo, jak odhaduješ délku. Máš-li takto při prvním odhadu 102 cm, je to o 2 více. 20 bez 2 dá 18 bodů. Je-li tvůj další odhad 96 cm, jest to o 4 cm méně – 20 bez 4 dá 16 bodů. Tvůj další odhad dá 12 bodů, další 17 a poslední 19. Součet jest 18 a 16 a 17 a 12 a 19, čili tvé číslo jak odhaduješ délku jest 82.

3. Míření neb cvik rukou. Vezmi 25 bramborů prostřední velikosti a postav tašku nebo kbelík, jehož otvor je okrouhlý a přesně měří v průměru 30 cm (1 stopu). Udělej ve vzdálenosti 3 m (10 stop) od kbelíku čáru. Postav se na ni a házej brambory jeden po druhém do kbelíku. Brambory, které padnou dovnitř, odrazem však zase vyletí, se počítají, jako by tam zůstaly. Učiň to 4krát a sečti všechna 4 čísla, kolik jich bylo vhozeno dovnitř. Dostaneš číslo míření – neb číslo cviku rukou. Na příklad: Dejme tomu, že ve 4 případech vhodíš 10 bramborů po prvé, 15 po druhé, 20 po třetí a 19 po čtvrté. Sečti výsledky a tvoje číslo pro cvik rukou neboli číslo pro míření je 64.

ČICH.

Polož na čistý stůl 2.0 různých předmětů: cukr, čaj, kávu, mýdlo, chléb, mouku, syrup, máslo, sůl, mléko, ořechy, trávu, list břečťanu, písek, kůru jabloňového stromu, jablko, botu, klobouk, kafr, tabák. Je to 20 známých předmětů. Dej trošku od každého na 20 talířků. Nech si zavázati oči a pak ze vzdálenosti svého nosu 5 cm od každého předmětu hleď jej rozeznati čichem. Čítej 20 za rozeznání všech věcí, a odečti vždy 1 bod za nepoznaný předmět.

CHUŤ.

Rozsekej nějaké tuhé věci k jídlu tak jemně, aby podle vzezření nemohl nikdo poznati, co to bylo. Pak nechť dle chuti to rozeznáš. Co se tekutin týče, ochutnávej je na čisté kávové lžičce.

Dovedeš říci, jaké ořechy ochutnáváš? Mandle, lískové oříšky, vlašské ořechy, brazilské oříšky?

Ovoce zkus následující: jablko, hrušku, švestku, hrozen vína, vodní meloun a meruňku.

Tato masa: vepřové, šunku, slaninu, hovězí, skopové a kuře.

Tyto oleje neb tuky: máslo (nesolené a rozpuštěné), olivový olej, margarín, sádlo, bavlněný olej. Zaznamenej 100 za úplný zdar při ochutnávání a odečti vždy percentuelně chyby dle počtu ochutnávaných předmětů.

Nyní sečti všechna ona vysoká čísla, jichž jsi docílil.

Dalekozrakost	86
Bystrozrakost	50
Sluch	50
Hmat	84
Rychlost	80
Rychlost odhadu	82
Míření	64
Čich	20
Chuť	100

A tvoje „číslo životnosti” jest …616.

Ale jen málo kteří dosáhnou tak vysokého čísla. Dosáhneš-li ho, jsi skutečně pln života: vidíš jako jestřáb, slyšíš jako sova, máš hmat jako slepec, jsi obratný jako kočka, máš čich jako pes a chuť jako Francouz. Dovedeš také mířiti správně, odhadovati na první pohled a rozpoznati velikost.

Kromě těchto jest ještě mnoho zkoušek, jimiž můžeš doplniti svůj pokus. Abys vyzkoušel svou pružnost, stůj zpříma, ohni se a dotkni dlaněmi země, aniž by ses prohnul v kolenech.

Chcete-li zkoušeti svou sílu nervů, vezměte dva z vás každý jeden stolní nůž a posaďte se naproti sobě u stolu. Zdvihněte nože a přibližujteje přes stůl špičkou k sobě až na 1 cm. Přitom pozorujte, čí nůž se více chvěje.

Ke zkoušce svalové pohotovosti – tři jednou rukou kruhovitým pohybem svůj žaludek a současně se klepej druhou rukou na temeni hlavy.

Máš živé prsty u nohou? Zkus tento úkol: Zdvihni peníz se země svými prsty u nohy a poškrab se jím na nose. Nemožné? Nikoli pro každého!

Hoši žijící v přírodě, na okraji civilisace, musí býti hodně životnými. Mají co dělat s divokým životem, se zvířaty. A ovládnouti zvířata – k tomu je potřebí lepšího zvířete, více inteligence. Některé jejich úkoly jsou skoro drsné, ale jsou zajímavé.

Na příklad: Abys dokázal, že jsi dobrým jezdcem na koni, polož na koňské sedlo větší peníz a hleď, aby po prudké jízdě jednomílové tam ještě byl.

Zvedni a dej si na ramena pytel zrní, vážící tolik, co ty vážíš, abys věděl, co uneseš.

Ke zkoušce zavalitosti a přímosti těla dej větší peníz (stříbrnou korunu) mezi nohy a hleď, aby co možná pomalu padal dolů, snaže se jej v každém místě co možná dlouho svaly podržet.

Tělesná síla nenese ssebou nutně hrubost, protože vychovatelé vědí, že nejlepší myšlenky vznikají ve zdatném těle.

OBSAH

Předmluva	5
I. lesní moudrost:
O jednom chlapci	11
Lesní Moudrost	16
Zákon Lesní Moudrosti	23
Indián, představitel Lesní Moudrosti	25
Indiánova výchova	30
Orlí péro symbolem	38
Nová výchova	41
Vyjasněné pochybnosti	51
Velké věci za malými činy	58
Woodcraft jest rekreací	62
Ochrana přírody	68
Cesta k dokonalosti	71
Stoupání na horu	79
Pokyny mladým woodcrafterům	82
Obřad udělení orliho péra	87
Činy a mistrovství	89
Orlí péra za studium přírody	92
II. kniha orlích per:
Prvé Světlo Lesní Moudrosti – Krása těla	99
Siláctví	101
Chůze	104
Jízda na kole	104
Cestování	105
Jezdění a vození	107
Horolezectví	107
Vázání břemene	108
Vodní dovednosti	109
Rozdělávání ohně	110
Přístřeší	112
Oděv	112
Tesař	112
Člunaření	113
Plavání	115
Lukostřelba	117
Lukostřelba do terče	118
Bystrozrakost	119
Hospodaření	119
Chov zvířat	119
Zahradnictví	120
Řemeslo	120
Městská věda	120
Lesnictví	120
Druhé Světlo Lesní Moudrosti – Mysl Pravdy	123
Vodní znalostí	125
Cestování	125
Uzly a lana	126
Dorozumívání se	127
Oděv	127
Vaření v táboře	128
Potrava	128
Tesař	128
Besedník	128
Hledání Pravdy	130
Hospodář	132
Táborová věda	132
Fotografování	133
Znalost přírody	135
Mineralogie a geologie	141
Stopaření	141
Bystrozrakost	141
Městská věda	141
Třetí Světlo Lesní moudrosti – Duch Síly	143
Městské umění	145
Rozdělávání ohně	146
Lesnictví	146
Zdraví	147
Tanečník	148
Hledání Pravdy	151
Čtvrté Světlo Lesní moudrosti - Služba Lásky	155
Městská věda	157
Cestování	157
Táborová nářadí a zařízení	157
Vaření	159
Potrava	159
Přístřeší	160
Zacházení se sekyrou	160
Zdraví	161
Osadnická dovednost	162
Tkaní	163
Košíkářství	164
Kovové práce	165
Práce z kůže	166
Vyřezávání ve dřevě	166
Kreslení a malování	167
Zahradnický pomocník	167
Šití	168
Vaření	168
Farmaření	169
Chov dobytka	169
Zahradnictví	170
Chov malého zvířectva	171
Příroda	171
Hrnčířství	172
Řemeslo	173
Mistrovství Lesní Moudrosti	175
Besedník	178
Bílý woodcrafter	179
Bylinář	180
Cestovatel	182
Člunař	183
Hlasatel	184
Horal	135
Hmyzovědec	186
Hrnčíř	188
Hvězdář	190
Indiánský muž	191
Lesník	193
Lesní řemeslník	195
Lovec	196
Lovec v městě	197
Malý rostlinopisec	199
Městský skaut	200
Mokasinový běžec	201
Muž Lesní Moudrosti	202
Plavec	203
Přítel divočiny	205
Přítel koní	206
Přítel malých bratříčků	208
Přítel zvířat	209
Ptáčník	210
Rolník	211
Rostlinopisec	213
Rybář	214
Řemeslník – umělec	215
Silák	218
Skaut	219
Sněmovník	220
Střelec	221
Táborník	222
Táborový lékař	223
Táborový kuchař	225
Táborový řemeslník	225
Tanečník	227
Tříletá služba	228
Učitel	228
Znatel Indiánů	229
Znatel potravin	231
Zkoušky životnosti	233
Zrak	237
Sluch	239
Hmat	240
Obratnost	242
Čich	244
Chuť	244
III. knihy lesní moudrosti	251

---

---

V duchu Lesní Moudrosti vydal jsem tyto knihy:

Přírodou a životem k čistému lidství. Příručka českých junáků. Napsal Miloš Seifert. Vydalo Dědictví Komenského v Praze. Cena 36 Kč.

Knihy rozebráno již skoro 4.000 výtisků. Nadšené posudky sokolských a učitelských pracovníků. Útok osnovaný Svazem skautů ukazuje, jak ti, kteří český skauting chtějí mermomocí ovládati, se knihy obávali.

Duch Lesů. Zpověď E.Th. Setona. Podstata Ligy Lesní Moudrosti. Přeložil Miloš Seifert. Vydala Federace Českoslov. Skautů. Cena 5 Kč.

Nejotevřenější vyznání velkého zakladatele junáckého hnutí.

Otevřený list skautům od Frederika van Eedena. Přeložil Miloš Seifert. Vydala Federace Českosl. skautů. Cena Kč 3,60.

Hluboké sociální myšlenky o junáctví, ostrá kritika povrchního skautingu Baden-Powellova.

Základy kmenového zřízení. Napsal Miloš Seifert. Vydala Čsl. Liga Lesní Moudrosti. Cena 2 Kč.

Základy organisace, návrh samosprávy pro junácký život mládeže dle americké „Woodcraft League” a zkušeností českých.

Osvobozené mládí. Napsal Miloš Seifert. Knihovna „Pro dítě”, Melantrich, Praha. Cena 6 Kč.

Protest proti škole a myšlenky nové výchovy pro obrození lidstva junáctvím.

---

---

Indián. Povídky u táborových ohňů. Přeložil Miloš Seifert. Nákladem B. Kočího, Praha. Cena 7,50 Kč.

E. Th. Setona výbor mythů, povídek a historických vypravování o Indiánu, nejdokonalejším dosud typu člověka.

Listy z wigwamu. Napsal John Hargrave. (Bílá liška.) Přeložil Miloš Seifert. Nákladem „Činu”, Praha. Cena 11 Kč.

Kniha chlapeckého táborového života.

Civilisace se řítí. Napsal John Hargrave. Přeložil Miloš Seifert. Nákladem „Činu”, Praha. Dotiskuje se.

Jasné zdůvodnění, proč je třeba woodcraftu nemocnému lidstvu.

Kmenová výchova. Napsal John Hargrave. Přeložil a doplnil Miloš Seifert. Nákladem „Činu“, Praha. Dotiskuje se.

Kniha pro výchovu woodcraftem, praktická příručka, obsahující požadavky a osnovu této výchovy.

Walden či Život v lesích. Napsal Henry Thoreau. Přeložil Miloš Seifert. S předmluvou Emersonovou. Vydal B. Nekovařík, Praha. Cena 20 Kč.

Kniha nejhlubšího individuelniho života v souzvuku s Přírodou. Základní kniha Lesní Moudrosti.

Vatra Lesní Moudrosti. Časopis čsl. Ligy Lesní Moudrosti. Rediguje Miloš Seifert, náčelník Ligy. I. roč. za 20 Kč, II. roč. za 10 Kč.

Lesní Moudrost. Pokračování Vatry. Třetí ročník, právě vychází. Rediguje a vydává Miloš Seifert, Příbram.

Objednávky vyřizuje nakladatel B. KOČÍ, knihkupec v Praze I., Masarykovo nábř. 14.

---