Uplatnění myšlenky woodcraftu ve skautingu
|
Původní text je pro zachování autenticity ponechán beze změn. Věnujte tedy zvýšenou pozornost poznámkám pod čarou a odkazům v textu, jejichž cílem je objasnit zavádějící a někdy i vyloženě mylná tvrzení. |
Když se Seton snažil proniknout se svým hnutím do Anglie, sledoval jeho činnost se zájmem generál R. Baden-Powell. Seznámili se a Seton pozval Baden-Powella do poradního sboru Woodcraft Indians¹⁾ a Baden-Powell pak revidoval stať o skautingu pro vydání Setonova Svitku březové kůry z r. 1906. V té době Baden-Powell pracoval již na schématu skautské výchovy pro hochy. Ve své základní knize Scouting for Boys poznamenává v předmluvě, že “vděčí p. Setonovi za některé cenné podněty a hry”²⁾. Pátou kapitolu knihy věnuje woodcraftu; člení ji na stati o sledování, stopování zvěře, o zvěři a o rostlinách. Družinám skautů dává jména totemových zvířat. Mezi četbou doporučenou skautům jsou Setonova díla Svitek březové kůry a Dva divoši³⁾. Baden-Powellovy osobní zkušenosti od chlapectví obsahují mnoho ze života v divočině, z lovů v Africe a v Indii a nepostrádají vnímavého vztahu k přírodě, chápané jako dílo Boha-Tvůrce.
Sblížení Baden-Powellovo se Setonem bylo potvrzeno v roce 1910, kdy byla zakládána skautská organizace v Americe, jejímž základem byli Setonovi Woodcraft Indians a pionýři D. C. Bearda. Baden-Powell tehdy skromně poznamenal, že nepřišel do Ameriky mistrovat a respektoval domácí, převážně woodcrafterské zaměření amerického skautingu. Seton se stal náčelníkem amerických skautů, kde vedl své hochy dále směrem woodcraftu, ale pro celou organizaci své metody neprosadil. Pozorujeme-li dobře obsah Setonovy Book of Woodcraft z r. 1912⁴⁾, tedy z období Setonova náčelnictví, poznáme jasně, že tu zapůsobil vliv Baden-Powellovy soustavy. Kniha jeví smysl pro pevnější organizaci výchovy, samozřejmě při zachování vnějších, malebných forem. Zákonem hnutí nejsou již zákazy z původního Svitku, nýbrž pozitivní hesla.
Po pěti letech náčelnictví, r. 1915 opouští Seton americkou skautskou organizaci. Vadilo mu, že obě hnutí se příliš lišila v metodách, zejména vojenské prvky, jevící se nepříznivě pacifistům v době, kdy USA ještě nebyly ve válečném stavu. Výtku Setonovu, že skauting Baden-Powellův vyloučil ve výchově oblast ducha, je skautům těžko přijmout, vždyť B-P postavil své hnutí na náboženský základ a tím duchovní náplň vyřešil. Seton pak založil vlastní organizaci, Woodcrafterskou ligu (1917), a obě hnutí v Americe pracovala od té doby vedle sebe. Nicméně po rozchodu Seton a B-P nepostupovali proti sobě nikdy příkře, což se bohužel nedalo říci vždy o jejich stoupencích mimo Ameriku. Seton později přiznal, že B-P vykonal svými skauty “skvělé dílo”¹⁾[1]. Mnozí američtí hoši byli současně členy obou organizací. V americkém skautingu byl Seton dále kladně hodnocen, což bylo r. 1926 vyjádřeno udělením vyznamenání Stříbrného bizona současně Baden-Powellovi i Setonovi.
V Anglii po 1. světové válce ve skautském hnutí proběhla vlna lesní moudrosti v indiánském rouše, což bylo zásluhou především Johna Hargravea, který podle svého vyjádření “infikoval ..text pokračuje
- ↑ Seton doslova v článku The Spirit of the Woods, v The Century Magazine z roku 1921 na straně 218 napsal: … Each took a section of the Woodcraft Indians, and each has done splendid work with it, especially the Boy Scouts. …, ovšem hned v následující větě to upřesnil: “… I can only wish they had taken it all, and kept the essential emphasis upon all of the four essentials of manhood. V přechozím textu zmiňuje Seton jmenovitě Gulicka a Robisona, takže určitě neměl na mysli Baden-Powella a jeho anglické Boy Scouts, když psal … Každý si vzal od Woodcrafterských Indiánů něco, a i s tím udělal kus skvělé práce, hlavně Skauti. Jen bych si přál, aby převzali všechno a zachovali důraz kladený na každý ze čtyř základů lidství. (Poznamenal Keny)
