Pokračování textu ze strany 23
… nám nemnoho, ale stále ještě dost. Stojí za to, pokusit se dohledat a oživit ztracené hodnoty, najít poztrácené klíče k oné moudrosti, jejíž moderní formu nám naznačil E.T.Seton a kterou u nás a pro nás tak hluboce začal promýšlet M. Seifert.
Nesmíme a nemůžeme zůstat jen u jejich odkazu, musíme se také sami snažit dotvářet jejich učení pro dnešní tak změněné podmínky. Domnívat se, nebo hlásat, že cokoliv je definitivní, úplné a neměnné, to je dogmatismus, s nímž by naprosto nesouhlasil jak ETS, tak MS. Konstatujeme s uspokojením, jak se proměnil i zdokonalil skauting, když se vzdal přílišného vojenského utilitarismu i pouhého tábornického prakticismu. Přiblížil se o mnohý krůček ideálům Lesní Moudrosti. Stejně tak se proměňuje i modifikuje praxe vyvíjejícího se woodcraftu v různých woodcrafterských skupinách ve světě i u nás.
Kdož ví – možná, že právě u nás, v tolik postižené a stěsnané zemičce Střední Evropy – dojde jednou woodcraft své dokonalejší a skutečné, opravdové Lesní Moudrosti bližší podoby než v bohatých západních zemích, kde s danajským darem luxusu může zabloudit do bezduchého kempingu anebo jen rekreačního tábornictví v přírodě.
Za skutečného zasvěcence Lesní Moudrosti budu vždy považovat jen toho, kdo tuto moudrost povýší na svůj životní styl a kdo v jejím duchu bude žít každodenní život – nikoliv jen weekend nebo dovolenou!
VENKOVSKÝ ČLOVĚK BYL PŘÍRODĚ BLÍŽ
Mnohé naše lidové písně zachovávají nám ve svých slovech útržky přírodní lidové moudrosti našich předků, žijících v dokonalém souladu s přírodou. Stačí jen všimnout si úvodních vět mnoha těchto zpěvů: co říká moravská píseň “Dúbravěnka zelená” nebo česká “Zelení hájové”[1], o čem zpívají písně “Proč kalino v struze stojíš” nebo “Hory, hory, černý les” a stovky dalších. Všecky hovoří o neobyčejném sepětí těchto venkovských lidí s přírodou. Na každou lidskou situaci hledali příměr v přírodě, kterou důvěrně znali. Nemáme vlastně žádné válečnické, útočné písně – už i novější slovenská “Rež a růbaj do krve, nebude to poprve” našemu českému sluchu – a hlavně srdci – zní cize…[2]
Meditativnost, hloubavost, citovost, moudrý útěšný humor a všude důvěrný vztah k přírodě – to je odkaz písní našich předků. ..text pokračuje
- ↑ Píseň “Zelení hájové” byla hymnou LČSW, jíž byly zahajovány woodcrafterské sněmy.
- ↑ Bodejť by ne. Název téhle oblíbené písně slovenských nacionalistů je totiž počátek refrénu, který dál pokračuje následujícím nacionálním textem: “… dokiaľ Slovák na Slovensku pánom nebude.” a k původnímu textu s oblibou přidávali i následující sloku, v antisemitském duchu: “Od Žiliny ide vlak a v ňom sedí Šaňo Mach, všetci židia utekaju lebo majú strach”! (Poznamenal Keny)
