Pokračování textu ze strany 26
Jednostranné a nekritické uplatňování materialistického marxleninismu[1] přinutilo mnohé mladé lidi, toužící po duchovnějším pojetí života, hledat uspokojení v zakázané literatuře ze soukromých knihoven. Nezávisle na sobě nacházeli mladí lidé hledané poučení v překladech spisů E.T.Setona, v knize Miloše Seiferta “Přírodou a životem k čistému lidství”, v časopise “Vatra” ap.[2]
Jak už to bývá,někteří se více upnuli k výchovným prostředkům, jiní k výchovným cílům.
Jedním z mála, kdo se soustředili na studium výchovných cílů Setonova a Seifertova učení je Ladislav Rusek, grafik a básník, jehož přístup tvůrčího umělce mu umožnil proniknout do citové oblasti cílů Lesní moudrosti a nalézt v ní víru v duchovní podstatu vesmíru, víru, která otvírá cestu k prozření, jež Emerson nazývá splynutím s vesmírem – pochopení sebe sama jako díla a součásti vesmíru.
Uspět v životě může jen ten, kdo v něco věří. Jen silná víra zaručuje vytrvalost a usilovnost v hledání, nalézání a následném konání.
Prostředky, jimiž se člověk dobírá svého cíle, nemohou být stejné pro celý svět. Životní podmínky a tradice národů vytvořily rozmanité kultury, jež poskytují vhodný základ každému dalšímu rozvoji a proto je nelze nerespektovat. Na to ostatně upozorňoval i sám Seton. Těmto cílům jsou nejblíže a svou vyspělostí a rozmanitostí indiánskou kulturu mnohde i předčící jsou kultury pastýřů a tradičních zemědělců, kteří vnesli do života v přírodě nový prvek pěstění rostlin i živočichů – obohacování přírody šlechtěním a křížením, moudrým využíváním přírodních zákonitostí.
Ladislav Rusek prokázal již ve svých “Stezkách” a ve “Vigiliích a Woowotannou” výjimečně přesvědčivý návod k tomu, jak chápat a usilovat o dosažení výchovných cílů woodcraftu – lesní moudrosti. V tomto spisu svůj návod dovršuje. Nic nepředpisuje ani nepřikazuje, pouze nabízí cestu Stoupání na horu, cestu ne snadnou, zato však krásnou a vděčnou pro všechny, kdož z přízemnosti míří k vyššímu a čistému lidství.
- ↑
Podobu evropského woodcraftu významným způsobem ovlivnil skautský reformátor John Hargrave - White Fox, který narouboval Setonovu “woodcrafterskou” metodu na svou představu o sociální společnosti. Socialismus po 1. světové válce rezonoval v mnoha duších a během pouhých 10 let zmutoval do tak extrémních forem, že to skončilo 2. světovou válkou.
Bohužel ve středoevropském prostoru byl po roce 1945 německý nacionální socialismus plynule nahrazen ideou třídního socialismu budovaného podle komunistických not, který skončil sebedestrukcí až roku 1989. Bohužel v mnoha zemích, co touhle zkušeností neprošly, je tahle naivní idea stále živá, i přesto že vyžaduje existenci ideální společnosti, kde všichni chtějí totéž. (Poznamenal Keny, 23.12.2020) - ↑ Miloš Seifert - Woowotanna toužil po společnosti sociální, založené na morálních kvalitách jednotlivců. Nikoliv po společnosti socialistické, kde je moc svěřena do rukou volené či samozvané elity. Což pochopitelně nic nemění na faktu, že jeho představa byla stejně naivní a utopická, jako idea komunismu. (Poznamenal Keny, 23.12.2020)
