Tato stránka byla ověřena
Pokračování textu ze strany 93
- … národem wahpetonským. V YMCA, kde jsem se ubytoval, poznávám Mílu Vavrdu, jednoho z hlavních uspořadatelů Setonovy návštěvy. Brzo přichází i Manoki. Dostávám tištěné programy, které nutno ihned rozeslat (doufám, že ho každý dostal). Potom jsme s Manokim dohodli menší válečný plán. Mezi jiným, že pojedeme se Šípem naproti Setonovi do Chebu.
- 17. XII. porada Setonových přátel. Od nás jsme tam byli Manoki, Šíp a já. Rozhodnuto uspořádat při čajovém seznamovacím večírku malou výstavku, a to společně. Každý dá, co má nejlepší. Neměla mít propagační ráz.
- 18. XII. jsem v Zadní Třebáni u Woowotanny. Sděluje, že jede také do Chebu a sice s Šerifem ze Zvoleně. Chce, abychom – Šíp a já – nejeli. Já ovšem již neměním hotovou věc. Pojedeme tedy čtyři.[1]
- 19. XII. ráno cestujeme zpět do Prahy. Po obědě se koná sjezd českých woodcrafterů. (Večer musím být na valné hromadě plaveckého svazu jako zástupce SPK Bratislava, který mi hradí cestu do Prahy. Valná hromada pokračuje i v neděli 20.)
- 20. XII. Jen tak, tak že stihnu vlak do Chebu. V Plzni k nám přistupují Woowotanna a Šerif. Poslední opatroval kytici a učil se přivítací projev, který mu napsal Woowotanna. Cesta je pěkná, dobře se bavíme. Cheb, pěkné městečko. Příjezd o půl 17h. Máme skoro dvě hodiny čas. Jdu do města. To je pro mne důležité, protože mohu uspokojit svůj žaludek, který se domáhá svého práva. Neobědval jsem totiž. Brzo se vracím na nádraží. Čekáme. Šerif se učí svoji přivítací řeč. Šíp běhá po nádraží. Snaží se navázat spojenecké styky s pány od finanční kontroly, aby nám řekli, v kterém voze je Seton. Konečně je tu pařížský rychlík. Jsme nervosní. Ještě nás nepouští do vlaku. Šíp se však oklikou dostává ven a jako první mluví se Setonem, jehož našel pomocí německého průvodčího. Je nadšený. My – zvědaví. Rychle si kupujeme příplatek pro II. třídu. V II. třídě není místo – musíme stát. Později se zbavíme kabátů. Potom nás Šíp, kterého Seton považoval za Seiferta, představí. Ještě mi rychle řekl, že musím pozdravit good evening. To se mi podařilo, i když nevím, jestli mi rozuměli. Hovor zprvu trochu vázne. Potom je to již lepší. Seton jde potom na oběd. Cestuje z Bonnu. Jsme delší dobu sami. S Šípem dáváme dohromady vše, o čem se musí hovořit. Záleželo mi hlavně na tom, abychom měli Setona jeden den pro nás. To se nám podařilo ..text pokračuje
- ↑ 76 letému Setonovi, který cestoval v doprovodu své 47 leté novomanželky Julie, tak vyrazil naproti tehdy již téměř 50 letý Miloš Seifert - Woowotanna, v doprovodu 14 letého Zdeňka Pouby - Hehuna. A 24 letý Arpád Jávor - Sagaweesi, který měl sebou coby tlumočníka 17 letého studenta Stanislava Kříže - Šípa.
