Pokračování textu ze strany 110
- … Poslední doba znamenala Prokopův rozchod s Ligou, věříme však, že jen dočasně.
- U jeho pomníčku v Brdatkách zastavíme se s tichým smutkem a pozdravíme ve vzpomínkách toho, který byl tak dobrým junákem, vůdcem a bratrem.
V závěru svého článku “O budoucnost Ligy” píše J. Šimsa:
- “Nakonec zvlášť tisknu ruku všem svým osobním přátelům a něžně vzpomínám i svých milých “nepřátel” z ISAWU. Sejdeme se ještě jednou?
I když nevím o oficielních stycích Ligy čsl. w. s ISAWem (sotva byly), vím, že mnozí členové Ligy s ním byli v kontaktu a vzpomínám na bratra, u něhož jsem kdysi pročetl všechny jejich publikace – jichž byl vděčným odběratelem. Vliv ISAWu zůstával, aniž byl oficielně viděn. Byly tu staré vzpomínky a styky z doby počátků Ligy – a isawanská literární aktivita nacházela v kruzích Ligy odezvu, aniž o tom kdo mluvil.
Nebyl jsem komunista – ani dnes nejsem. Ale, jak jsem uvedl ve své práci o MUDr. Valovičovi, tomuto se podařilo navázat kontakt s Isawany a přátelsky se domluvili. Poznal jsem jejich vedoucí pracovníky bratra Josefa Fischera a Rudolfa Pacha a byl jsem překvapen jejich znalostmi Setona. Nezávisle na sobě pracovali Dr. Valovič i Rudolf Pach na vystižení dějinného pozadí Setonova a shromáždili zajímavý materiál. The Book of Woodcraft stála na čelném místě veliké, vzácné Fischerovy knihovny! To nebyli vzdálení, cizí lidé – naopak! Rozuměli jsme si od prvního podání ruky. A manželka bratra Fischera? Dávná členka Ligy lesní moudrosti.
Snad se jednou někdo nalezne – jako Dr. O. M. Petrů v případě Rokycanově, kdo objeví něco krásného, positivního, idealistického tam, kde vidíme politické zápolení, nesmiřitelné postoje, kde historie hnutí mluví o opakujících se rozchodech? Nevím. Ale tu možnost nevylučuji. Pamatuješ, jak jsem vzpomínal na pohřby, kdy se sejde široké příbuzenstvo – kdy přijdou děti, které dávno nejsou dětmi a jejich vzájemné vztahy jsou třeba problematické? E. Th. Seton s manželkou byl v Praze. Kdo ví – kdo ví? – snad by stejně otevřeně podali oba ruku Isawanům, jako ji podávali kde komu. Víme, jak se k stáru Seton radikalisoval, jak viděl kriticky americkou honbu za dolarem a celou kapitalistickou soustavu. A nakonec, jako starý a nemocný, jak se zajímal o různé způsoby kolektivní práce, o izraelské kibucy[1], o ..text pokračuje
