Stránka:wo1991.djvu/167

Z thewoodcraft.org
Verze z 3. 5. 2022, 11:13, kterou vytvořil Keny (diskuse | příspěvky) (Keny přesunul stránku Stránka:wo1991.djvu/165 na Stránka:wo1991.djvu/167 bez založení přesměrování)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Tato stránka byla ověřena


Pokračování textu ze strany 166

Jindřich Uzel – nadšený E. Th. Setonem, člen Ligy pro výchovu přírodou. Oceňoval Svitek březové kůry pro jeho základní koncepci. Když vyšla 1926 jeho kniha “Příroda evangeliem” u B. Kočího v Praze, uvítal ji prof. M. Seifert nadšenými slovy:

To o čem my myslíme, na čem stavíme, veliká synthesa filosofie a náboženství přírody, to našeho českého učence, profesora zoologie na české technice, přivedlo k napsání této knihy. I kdyby se nebyl přihlásil k nám – čehož si tolik vážíme – byl by naším bratrem touto knihou, těmito myšlenkami.
(Moudrost lesa – Hlasatel č.1 – leden 1927)

Oba náčelníci, prof. MS i Dr. Valovič, viděli ve zmíněné knize filosofické vyjádření woodcraftu. I když bývaly doporučovány i jiné knihy – zejména Dr. Hoppe: Přirozené a duchovní základy světa a člověka, – jedině knize prof. Dr. Uzla byl přiznáván tento význam. Znovu v ní listuji, čtu závěrečné kapitoly

V – Theologie:
Kap.16 Jaký by Bůh musel býti, kdyby existoval
Kap.17 O pravděpodobnosti existence Boží lze se přesvědčiti rozumem
Kap.18 Jistoty o existenci Boží nebudeme ve svém nitru
Kap.19 Bůh a svět
VI – Život dle řádu přírodního
Kap.20 Rozmluva s Bohem, modlitba a bohoslužba
Kap.21 Láska k bližnímu a spolutvorům vůbec
Kap.22 Svatý život podle přírodního řádu
Kap.23 Opojení Bohem a inspirace
Kap. 24 Člověk duchovní

Uvádím názvy kapitol, abych probudil Tvůj zájem. Abys vyhledal a přečetl knihu, která byla filosofickým vyjádřením woodcraftu, jak mu prof. MS a Dr. Valovič rozuměli. Nebylo by dobré, aby upadla v zapomenutí. To, co duchovně nabízí, není cesta církevní. Ale je to hluboká cesta duchovní, tak prostě, jasně vyjádřená, že ve woodcrafterské literatuře neznám obdobu. To, co říká – o člověku a Bohu – je odezvou mnohé hluboké moudrosti, kterou církev dobře zná.

Daruj mi, Ó Pane můj a Bože, rozum, který by Tě poznával, horlivost, která by Tě hledala, moudrost, která by Tě nalezla, obcování, které by se Tobě líbilo, vytrvalost, která by v Tebe důvěřovala, důvěřivost, která by Tě konečně při skonání svém objala…

..text pokračuje