The Woodcraft League of America

Z thewoodcraft.org
Do Kategorie:WLA je kategorizováno vše, co má, či mělo nějakou spojitost s americkou woodcrafterskou organizací „The Woodcraft League of America” (WLA).

Cílem této stránky je zmapování vývoje organizovaného Setonova woodcrafterského hnutí v USA, od jeho počátku roku 1900, kdy byl založen první kmen. Až do současnosti. Woodcraftu, jako takovému a kořenům woodcrafterského hnutí, je zde věnovaná samostatná stránka – Woodcraft

Úvodem

Přijměte prosím fakt, že o tom, jak a kdy vznikla organizace amerických woodcrafterů, která se stala vzorem pro založení Ligy lesní moudrosti psal Seton pouze v rámci The Birch-bark Roll[1], ale ani tam, ani v jeho autobiografii[2], nepadlo žádné konkrétní jméno.

Ve svém životopise popsal, jak byl založen první woodcrafterský kmen. Ale je to spíš literárně přibarvená mystifikace, i když s reálným jádrem, neboť ani tam neuvedl žádné skutečné jméno.[3] Jako by nechtěl, aby se někdo dobral k tomu jak to všechno bylo ve skutečnosti. Všude jen: „Já, já, já… ”

Zajímavé je, že svou verzi historie woodcrafterského hnutí začal publikovat až od roku 1925, když už byl naplno pod vlivem své budoucí druhé ženy Julie, která postupně vytěsnila z jeho života vše, co bylo nějakým způsobem spojeno s „The Woodcraft League of America” – organizací, kterou Seton zakládal se svou první ženou Grace, a kterou naopak Julia svou chamtivostí a sobectvím zničila![4][5]

Od roku 1918, kdy se poprvé setkali, pracovala na jeho adoraci coby velkého „Chiefa” (Náčelníka) a potlačovala vše, co by mohlo narušit jeho nimbus génia. Svého muže přežila téměř o 30 let a její vliv poznamenal vše, co kdy o Setonovi vyšlo. Proto najdete v běžně dostupné literatuře tak žalostně málo informací o americké Lize. A o těch, co byli jejími členy téměř nic.

Mnohé bylo na samém počátku pouhou dedukcí, která byla až dodatečně potvrzena důkazy.[6] V knihách o Setonovi se o lidech s nimiž úzce spolupracoval, když vznikalo woodcrafterské hnutí se toho moc nedočtete.

To co máte k dispozici zde, je mozaika, kterou neustále skládáme ze střípků informací, posbíraných z dobového tisku[7], dochovaných archiválií a datových zdrojů, jimiž disponují genealogické projekty jako myHeritage, Ancestors, Geni, atp.

Dnes již máme důkazy, že tím kdo pletichařil Setonovi za zády v době kdy byl náčelníkem The Boy Scouts of America byl Daniel Carter Beard, a ne Baden-Powell jak se domníval. Zde se můžete také přesvědčit, jak Seton měnil věci za pochodu. Mnohé ukazuje na vůdčí roli jeho první ženy Grace. Známe i fakta, která objasňují proč Setonův woodcraft, v konkurenci s Baden-Powellovým skautingem, neobstál.

Ale naši předchůdci o tom nevěděli nic.

„To musíte čísti… ” – abyste pochopili, že Seton byl také člověk, co dělal chyby a kotrmelce.[8] Nepodlehněte při tom prosím deziluzi, jako Stanislav Kříž - Šíp, který navštívil Setona v Seton Village v září 1940 – 4 roky poté, co ho provázel během jeho návštěvy v Praze.

Zbavíte-li se iluzí a přijmete fakta, která zasadíte do souvislostí, porozumíte. Setonovy myšlenky jsou nadčasové a základní idea je stejná, jako byla tehdy – „to nejlepší od nejlepších indiánů!”

Woodcraft Indians – Setonovi indiáni

  • Ačkoliv Seton vždy hovořil o tom, že založil „organizaci”, je faktem že jeho organizační návrh s něčím takovým zpočátku vůbec nepočítal. Až do roku 1915 řešil u jednotlivých vydání The Birch-Bark Roll pouze organizační strukturu kmene.[9], ale zařadil to do svého plánu, když viděl jakou reakci vyvolaly jeho články.[10]
  • I když o woodcrafterských indiánech (Woodcraft Indians) Seton píše prvně až v 5. vydání z r. 1906, objasnil hned zpočátku, že se za Setonovy indiány (Seton Indians) považuje sama mládež[11], která se tak hrdě přihlásili k původně posměšnému označení Setonovi indoši (Seton Injuns), se kterým přišli novináři[12]. Seton jim od samého počátku chtěl říkat Woodcrafterští indiáni, ale byl nepochybně polichocen takže se tomu nebránil, ale roku 1912 pochopil, že to byla chyba protože to u široké veřejnosti vyvolávalo dojem, že “jeho organizaci” před vznikem BSA tvořila všeho všudy skupina chlapců z kmene Sinawa (Cos Cob)[13]

Klíčovým rokem pro woodcrafterské hnutí se stal rok 1902, ale ne proto – jak si dlouhá desetiletí všichni mysleli – že byl založen první woodcrafterský kmen. Ale proto, že od května 1902 začala v magazínu The Ladies’ Home Journal vycházet pravidelná rubrika s názvem “Ernest Thompson Seton's Boys”[14], ve které Seton publikoval na pokračování sérii článků, které mohly čtenářky-matky podsunout svým dětem, aby je inspirovaly ke “hře na indiány”[15]

První kmen – Sinawa (Cos Cob)

Dnes již víme, že první kmen woodcrafterských indiánů Sinawa (Cos Cob) vznikl dříve, než se donedávna soudilo.

I když Seton uváděl, že založil první kmen Woodcrafterský Indiánů roku 1902, nasvědčovalo několik nepřímých důkazů tomu, že se tak mohlo stát již v září 1900[16][17][18], bohužel Setonův deník z roku 1900, který by to potvrdil či vyvrátil, zatím k dispozici nemáme.

První přímý důkaz lze nalézt až v rukopise History of the Woodcraft Movement and of the Boy Scouts By: Ernest Thompson Seton, Founder and Head Chief of the Woodcraft League of America, Inc. and Chief Scout-1910-15. Author of the First Boy Scout Manual.

Seton zde v kapitole "Founding of the First Tribe of Woodcraft Indian Scouts" mj. píše: In the year 1900 A. D., I found myself in a position to realize the dream of my life – a dream that is common to nine men out of ten. I was blessed with means and opportunity to buy a few small abandoned farms not far from New York City. I was now absolute owner of a tract of tangled wildwood, with hills, rocks, trees in abundance, a few little meadows, and a beautiful brook that spread into an alder swamp. The swamp was easily turned into a lake, and furnished the central beauty to a little paradise of birds and wild life.

I built an inexpensive cabin, and around the place put an impassable mesh wire fence ten feet high and finished at the top with barbwire entanglements. Here I proposed to live most of the time. Here I meant to try many experiments at conservation and restocking. Every native kind of wild life was to be encouraged. I rejoiced in my dream come true. I glorid in my Wildwood. I thought I owned it. But the boys in the neighborhood thought otherwise... [19]


Plot

Pozemky, kde se manželé Setonovi rozhodli vybudovat rodinné sídlo, se podařilo vykoupit v květnu roku 1900[20]. Zatím co Grace v New Yorku pracovala na své nové knize, začal Seton pracovat na jejich budoucím sídle.

Protože chtěl, aby se stalo oázou klidu a míru pro zvířata, obehnal celý pozemek vysokým plotem z ostnatého drátu, čímž proti sobě popudil mnohé chlapce z Cos Cob, kteří opuštěné území staré indiánské rezervace považovali za své hájemství.

Zatím co Seton, během léta se svým správcem Hansonem pracoval na terénních úpravách[21], bavili se chlapci z Cos Cob tím, že mu prováděli různé naschvály.

Pokud si měl zajistit klid do budoucna, musel situaci urychleně vyřešit. Známí mu doporučovali, aby je zastrašil tím, že ty nejtroufalejší předá policii. Ale Seton měl jiný plán. Byl si vědom, že se místní chlapci cítí v právu a jeho vnímají jako vetřelce, proto chtěl na to jít po dobrém. Nejprve jim zkusil domluvit po dobrém, ale bez úspěchu.

Tak to zkusil jinak. Byl konec prázdnin a škola začínala v pondělí 3. září 1900. Nevíme přesně, jaké mělo datum to pondělí, kdy navštívil místní malotřídku a pozval chlapce aby si k němu v pátek odpoledne přišli zatábořit, protože připadají do úvahy hned čtyři možné termíny[22]. O tom jak to bylo dál, se můžete více dočíst v samostatném článku Jak vznikli „Woodcrafterští indiáni”.[23]

Věk chlapců

Za další nepřímý důkaz bychom mohli považovat věk chlapců z kmene Sinawa (Cos Cob).

Víme, že je Seton navštívil ve škole. V osadě Cos Cob ale byla pouze malotřídka, což znamená že se jejich věk musel pohybovat v rozmezí 8–11 let. Jenže dokud jsme neznali jejich identitu, nebylo možné určit s jistotou, kdy tuto školu Seton navštívil.

První světlo do temné historie přinesl až rozhovor s Leonardem S. Clarkem, ve kterém padla první jména jeho kamarádů, po kterých bylo možné se chytit.

Dnes již známe identitu sedmi z nich, takže víme, že se do výše uvedeného věkového rozmezí všichni ideálně vejdou, k září roku 1900. Nejstarší z nich byl 11 letý Harold Ferris, který byl zvolen náčelníkem. A mezi ty nejmladší patřil Albert E. Finiels - Little Thunder, jenž se stal v celkovém pořadí sedmým sagaorem, kterému tehdy bylo teprve 7 let.

Autobiografická kniha Two Little Savages

Za nepřímý důkaz, že ke vzniku prvního kmene woodcrafterských indiánů došlo již roku 1900 lze považovat i Setonovo oznámení v magazínu The Ladies’ Home Journal, o tom že začíná psát novou autobiografickou knihu s názvem Two Little Savages The Ladies’ Home Journal v. 18, Prosinec 1900, s. 5, link na stránku➚, zdroj➚ Proč se jinak Seton, který do té doby psal výhradně o zvířecích hrdinech najednou rozhodl napsat knihu o svém dětství?

Ledaže by ho k tomu přiměl nedostatek financí. Je možné, že hotové peníze co měli s Grace k dispozici vložili do koupě pozemku a počítali s tím, že její otec konečně splatí svůj dluh z roku 1890. Jenže tomu se do placení nechtělo a Grace nezbylo, než aby se s ním v lednu 1901 začala soudit[24].

Colorado 1901

Fakt je, že na podzim roku 1900 musel Seton budovatelské úsilí přerušit a místo toho, aby na jaře pokračoval – vyrazil v dubnu s Grace za jejím otcem do Sacramenta. Jeho impresário James B. Pond mu po cestě naplánoval i sérii několik honorovaných přednášek[25], které mu vydělaly další peníze na stavbu[26] a díky četné inzerci která měla přitáhnout zájem veřejnosti s jistotou víme, že o indiánech tehdy ještě nepadlo slovo.

Zpátky se vrátili v půlce května. Grace zůstala v New Yorku a Seton se přesunul do Wyndygoulu, aby mohl dohlížet na stavbu prozatimního domu. Do psaní se asi moc nechtělo, protože v červencovém čísle The Ladies’ Home Journal publikoval zprávu že nestíhá.[27], zřejmě tedy trávil více času blbnutím s chlapci z kmene Sinawoy, než psaním. A v polovině srpna vyrazili s Grace, v doprovodu Johna Goffa, do Colorada.


Idea woodcraftu

Teprve během pobytu v Coloradu, na místě s výhledem na horu Mount Wilson (Camp Wilsons Flattop), Setona napadlo, že by z woodcraftu mohlo být jeho nové velké téma pro následující roky – existuje o tom důkaz v podobě zápisu tužkou na straně 130 jeho deníku z výpravy do Colorada, který učinil 25. září 1901.

O čtrnáct dní později je zadržel Warden Bush v Rio Blanco County, za údajné porušení zákona na ochranu zvěře v Coloradu, ke kterému mělo dojít, když byli v Meekeru.[28] Byli obviněni z kladení pastí na medvědy a štvaní jelenů psy[29] a donuceni k předčasnému návratu na Wyndygoul.

Seton se vrátil k práci na knize a paralelně připravoval sérii článků pro svůj nový plán.

1902 – první série článků v The Ladies’ Home Journal a její vliv

Dlouhé roky neměl žádný z českých woodcrafterů potuchy o tom, jak tato série článků, kterou Seton označil za 1. vydání The Birch Bark Roll, vůbec vypadala a co bylo jejím obsahem. Víme to až díky serveru https://www.hathitrust.org kde se na jaře 2018 konečně objevily i digitalizovaná čísla z let 1902 a 1903[30]. Abyste tyto články nemuseli pracně dohledávat, je celá série článků umístěna i zde – viz The Ladies’ Home Journal, 1902 (series).

Podle výše zmíněné poznámky v deníku, napadlo Setona až Coloradu, že by se metoda kterou použil k usměrnění chlapců z Cos Cob dala aplikovat v širším měřítku. A vynucený předčasný návrat mohl vnímat jako znamení osudu.

Začal psát návodné články, ze kterých něco zapracoval i do rozepsané knihy Dva malí divoši (Two Little Savages) a ty nabídnul magazínu The Ladies’ Home Journal.[31]. Možná tím chtěl jenom získat čas, aby mohl dopsat slíbený román podle svých představ, ale také to mohl být plánovaný marketingový záměr, který měl za cíl nažhavit budoucí čtenáře.

Jako první vyšly dva články o stopování zvěře a od červencového čísla začal Seton vykládat své trumfy.

Nemáme k dispozici písemné dokumenty, ze kterých bychom se mohli dozvědět jaký byl ohlas čtenářů. Jisté je pouze to, že Seton rozhodně neměl v úmyslu zakládat nějakou organizaci pro mládež, byť to později, když došlo na spory o prvenství[32], tvrdil.

Kdyby měl v plánu založit nějakou organizaci, nepochybně by vzniklo nějaké ústředí, které by vznikající kmeny evidovalo a udržovalo s nimi písemný kontakt. Ale nic takového neexistovalo. Dokonce se ani neobjevila někde v tisku výzva, která by vybídla vznikající woodcrafterské kmeny, aby se mu ozvaly.

A zpětně Seton líčil historii woodcrafterského hnutí, zmínil se jen o dvou kmenech[33] které s ním tehdy v kontaktu. Ale o kmeni Sinawa (Cos Cob) nepadlo ani slovo.

„… první kmen který jsem osobně vedl.” – Blue Buffalo (Summit) N.J.

První zpráva o Setonových indiánech (Seton Indians) se objevila v amerických novinách The St. Louis Republic na konci srpna 1902:

V různých částech země se objevují “Setonovi indiáni”. Jsou to chlapci, co si chodí společně zatábořit, “hrát na indiány” a učit woodcraftu podle Thompsona Setona.
V Summitu, státě New Jersey, táboří Setonovi indiáni z kmene Blue Buffalo, pod [náčelníkem] Deerfootem. Je jich už přes padesát a rychle se rozrůstají.[34]
The St. Louis Republic., 30 srpen 1902 (sobota), s. 7, link na stránku➚

Tatáž zpráva se postupně objevila i v jiných novinách. Hned následující den ji otisknul The Indianapolis Journal, 31 srpen 1902 (neděle), s. 16, link na stránku➚ A o čtyři dny později New-York tribune, 4 září 1902 (čtvrtek), link na stránku➚ Text byl pokaždé stejný, takže je jasné, že ji nechal otisknout jeden a týž člověk. Ale kdo? – to bohužel nevíme.

Podstatné je, že se o žádném jiném kmeni než Blue Buffalo (Summit) zpráva nezmiňuje, což je zajímavé, protože o tom, že kmen Sinawa (Cos Cob) v té době již existoval nemůže být pochyb.

Jak byl založen kmen Blue Buffalo (Summit) Seton napsal hned v říjnovém čísle The Ladies’ Home Journal, kde se kromě jiného zmínil, že:

„Náčelníkem indiánů je vysoký chlapec – rozený vůdce. Byl pochopitelně zvolen, ale bylo vyloučeno, že by tuhle pozici zaujal někdo jiný.”[35]
The Ladies’ Home Journal v.19, Říjen 1902, s. 014, link na stránku➚, zdroj➚

Jenže podle všech verzí Setonova vyprávění o tom Jak vznikli „Woodcrafterští indiáni“, měl budoucí náčelník prvního woodcrafterského kmene svého vyzyvatele, takže rozhodně nemohlo jít o kmen Blue Buffalo (Summit).

Na základě těchto faktů je tedy jasné, že text, který Seton uvedl v historii woodcrafterského hnutí (poprvé publikované roku 1925) ohledně založení prvního kmene, měl být do češtiny přeložen trochu jinak. Místo:

On the first of July, at Summit, N. J., I founded the first tribe that I personally led.[36]

Mělo být:

Prvního července jsem v Summitu, státě New Jersey, osobně vedl [slavnostní sněm u příležitosti] založení prvního kmene.

Vznik kmene iniciovala ředitelka ozdravovny Fresh Air and Convalescent Home, slečna Edith Jennings. Údajně ji měly inspirovat Setonovy články v magazínu The Ladies’ Home Journal. Ale to je dost nepravděpodobné, protože první dvě části[37] Seton věnoval stopování. Tu, ve které představil svůj woodcrafterský program, magazín otiskl v době kdy už byl kmen Blue Buffalo (Summit) ustaven.

O návštěvě a jejím průběhu psal v říjnovém čísle. Mimo jiné zmínil také to, že malované týpí co pro tuto příležitost přivezl sebou, také sám vyrobil.[38] I to je nepřímým důkazem, že byla tahle akce musela být domluvena již dříve.[39]

Obrázek tohoto pláště použil jako ilustrační obrázek v části o šití týpí, publikované v září.[40]

Plášť týpí kmene Blue Buffalo ze Summitu v New Jersey
Plášť týpí, které ušil (nebo nechal ušít) Seton pro kmen Blue Buffalo (Summit) v červenci 1902.

Na totemu Modrého bizona (Blue Buffalo), se s Edith Jennings nepochybně domluvili předem a byl zřejmě inspirován jménem potoka Blue Brook, který dodnes teče nedaleko míst, kde před 1. světovou válkou budovy ozdravovny Fresh Air and Convalescent Home stály.

Tyče na týpí připravil personál ozdravovny, takže společně s dětmi týpí postavil a pak “osobně vedl” sněmovní ceremoniál, při kterém byl kmen Blue Buffalo (Summit), pro který bylo týpí ušito, slavnostně založen.

Náčelníkem byl, bez sebemenších zádrhelů, zvolen tehdy 15 letý, Loraine M. Wood - Deerfoot z nedalekého Rutherfordu, N.J., který byl podle Setona, jak už bylo uvedeno – rozeným vůdcem.


První kmen, založený na základě Setonových článků – Blue Herons

První článek, který jsem pochopitelně napsal už na podzim předchozího roku [1901] vyšel v květnu. A v jeho důsledku [vznik] ve státě New York kmen woodcrafterských indiánů Blue Heron.
The first article appeared in May, though of course written the previous autumn. The result was the Blue Heron Tribe of Woodcraft Indians, formed in New York State.

Vznily i jiné woodcrafterské kmeny?

Nepochybně ano. Jenom nic o nich nevíme a nejspíš se to ani nedozvíme, protože většina z nich měla jepičí život.

O listopadu Seton zařadil do svého přednáškového repertoáru "The Indians as I Knew Them"

První zmínka o symbolu lesní moudrosti – bílém štítu s bizoními rohy

V prvním knižním (či snad lépe – sešitovém) vydání Svitku z r. 1903, v kapitole s názvem Totem Seton píše:

The totem of the whole nation of Seton Indians (as they have called themselves) is the White or Silver Buffalo.[41]

Ale nikde neuvádí, jak ten totem vlastně vypadá. Na totemovém kůlu, vyobrazeném na straně 400 v prvním vydání knihy Two Little Savages z roku 1903 ještě není bílý bizon symbolizován bílým štítem – je realisticky namalován na štítu rudém (jak plyne z použitého šrafování). Ovšem tahle kresba mohla vzniknout dřív než ho napadlo použít symbolický bílý kruh s rohy.

Ten už v uvedené knize najdeme, jako přívěšek stříbrné brože, který měl právo nosit pouze hlavní náčelník[42] vyobrazená je, ale bílá barva naznačuje že byl stříbrné barvy, stejně jako brož na které byl zavěšen.

O tom, že rohy mají být barvy modré, se zmínil Seton až v The Birch-Bark_Roll, 1906 (book) na straně 15, kde popisuje vyobrazený totemový kůl[43].

1904 – další série woodcrafterských článků v americkém tisku

Série článků z roku 1902, která zahájila Setonovu kampaň byla první, ale rozhodně ne poslední sérií článků na tohle téma.

Od prosince 1903 začal vycházet nový magazín The Holiday Magazine, specializovaný na mládež, který redigovala Katherine Newbold Birdsall, která se podepisovala jako Bald Eagle. Bohužel nevíme o čem se zde psalo, protože se tento magazín zatím v žádném internetovém archívu neobjevil, ale od června 1904 se objevila woodcrafterská rubrika pod redakcí Katherine Newbold Birdsall objevila i v novinách[44]. Obsahově kopírovala původní Setonovu sérii a vycházela až do července 1905. Kromě toho jsou v ní ale vyšly i reportážní články z Wyndygoulu, které nám tak umožnily nahlédnout do hlubin dávné woodcrafterské historie, jelikož obsahují kromě přezdívek i skutečná jména některých woodcrafterů.

Od května 1904 se začaly průběžně objevovat Setonovy články z původní série, vylepšené o fotografickou přílohu, i v časopise Country Life in America.[45]. A přibyly k nim i články další.

A od září 1905 vycházely články z původní Setonovy série také v Anglii[46]

Y.M.C.A.

V roce 1905 Seton kontaktoval Edgara M. Robinsona[47] a výsledkem bylo že kmeny “Woodcraft Indians” organizačně zastřešila Y.M.C.A.. Dokonce o tom existuje důkaz z října 1907[48]

Kmeny woodcrafterských indiánů založené do roku 1910

Původních 9 kmenů založených do roku 1906: Blue Buffalo (1902), Flying Eagles (1902), Horned Kingbirds (1902), Sinawa (1903), Red Trailers (1903), Blue Herons (1904), Silver Foxes (1904), Owenokes (1904), Moon Band (1905)

Totemy těchto kmenů jsou na straně 27, 9. vydání svitku z r. 1910. U následujících vydání již totemy dalších kmenů, s datací jejich založení, Seton neuváděl.

1910 Boy Scouts of America

Pro Setona bylo naprosto nemyslitelné, aby zneužíval své pozice v BSA k tomu, aby mezi skauty propagoval vlastní hnutí. Upozadil se, ale během krátké doby se ukázalo, jak velkou udělal chybu, když své chlapce přivedl do BSA.

Vydal nové vydání Svitku březové kůry, které se stalo součástí objemné příručky s názvem The Book of Woodcraft, která se měla zcela evidentně stát konkurencí pro oficiální skautský manuál, ze kterého zmizely i poslední zbytky Setonovy původní vize.


V přehledu totemů v The Book of Woodcraft u kmenů založených po roce 1909 již Seton rok založení neuváděl.

Woodcrafterští indiáni se nikam se nezapisovali. Kmeny vznikaly a existovaly zcela nezávisle, i když se čas od času setkávaly na velkém sněmu. Ostatně, taková byla i Setonova vize, aby si každý kmen rozhodval o svých záležitostech sám, na vlastním sněmu.

Podle daných pravidel "hry" si mohl náčelník kmene jmenovat do pozice medicinmana (rádce) libovolnou osobu bez ohledu na její věk – Seton zde uvádí (How to Play Indian, 1903 (book)), že si takto u jednoho kmene vybral náčelník na tuto pozici vlastní matku[49].

Od 5. vydání Svitku (1906) již Seton hovoří o národu woodcrafterských indiánů (Woodcraft Indians) – původní označení Seton Indians zmiňuje pouze v minulém čase.

Bohužel k období vzniku prvních skupin Seton Indians moc informací k dispozici není. Setonovy deníky z té doby zatím nebyly digitalizovány a on dám se mu chtěl víc věnovat ve druhé části své autobiografie, kterou však nikdy nepsal.[50] Z hlediska Setonových životopisců navíc šlo během jeho života o pouhou epizodu – o jeho angažmá v rámci woodcrafterského hnutí lze hovořit pouze v období 1902–1918, než do jeho života vstoupila Julia M. Butree.

Jediná woodcrafterská organizace mimo USA, o které můžeme s čistým svědomím říct, že se držela Setonovy vize, vznikla pouze v Čechách (resp. bývalém Československu). A stalo se tak paradoxně jen díky tomu, že Seton byl coby Chief Scout na stejné pozici jako Baden-Powell v Anglii.

Dnes s odstupem více jak stovky let můžeme konstatovat, že Setonova angažmá v rámci BSA byl Setonův osudový omyl. Ovšem on sám se tehdy domníval, že Baden-Powellův skauting je jeho vlastní idea, kde indiánskou symboliku a tradice nahradila evropská tradice založená na rytířství, aby se tak stala atraktivnější pro evropské chlapce. Stejným způsobem se díval i na to, že Baden-Powell vypustil i jiné věci např. systém orlích per. Místo něj aplikoval Baden-Powell odborky[51]. Seton považoval Baden-Powellův skauting za zjednodušenou verzi svého vlastního systému, která bude fungovat jako síto, kterým ti s nedostatečným zájmem propadnou a ti co zůstanou půjdou dál cestou woodcraftu. Hluboce se mýlil. A důsledky tohoto omylu se bohužel táhnou dodnes, protože podcenil schopnost indoktrinace Baden-Powellova organizačního modelu.[52]

Je třeba si uvědomit, že idea woodcraftu pronikla do srdce Evropy zcela náhodou, a historii hnutí v Československu po roce 1922 zcela zásadním způsobem ovlivnily Setonovy fabulace.

1911 – Girl Pioneers

1912 – Camp Fire Girls

1914 – Woodcraft Girls

První kmen woodcrafterských dívek Apawamis (Rye) byl založen na podzim 1914, když se od Camp Fire Girls v Rye odtrhla skupinka dívek – bratr jedné z dívek, Sam Comly – Little Eagle[53] byl písmákem (Tally Chief) kmene Black Bears (Port Chester/Rye), který existoval již od roku 1906 – jeho členové patřili mezi nejmladší generaci Woodcraft Indians.

Wabanaki School

V únoru(?) 1915 dalo vedení BSA Setonovi ultimátum ohledně naturalizace. Reakcí na to bylo 14. vydání svitku ve kterém se náhle objevil seznam 29 členů národního sněmu (National Council) – což byla první známka rodící se samostatné woodcrafterské organizace, zatím pod hlavičkou Woodcraft Indians a čistě chlapecké, jelikož na tomto seznamu ještě nebyla žádná žena.

Ovšem v listopadu 1915, na hlavičkovém papíře dopisu, kterým Seton zval na slučovací sněm 21. listopadu 1915[54], již mezi 42 členy národního sněmu figurovalo také 8 žen.

Kmeny woodcrafterských indiánů, založené do konce roku 1915

1902 – Blue Buffalo (Summit), N.J.
1902 – Flying Eagles (Rutherford), N.J.
Ned Graber - Ningo Nit, Albert Farnell - Little Thunder, Lucius Woodruff - Nitchy Mokona, Running Dog
1902 – Horned Kingbirds (Morristown)
1903 – Sinawas (Cos Cob), Conn.
(variace Sinawa, Sinawoy) Nelson Todd, Gieren Todd, Bud Fawcett, Leon Seward, John Pryor z Cos Cob, George Crawford – v článku z 31.7.1910 Seton hovoří že začal s chlapci pracovat před deseti lety! – další fakt který potvrzuje že kmen Sinawa (Cos Cob) vznikl roku 1900 a vysvětluje fakt proč byla sněm na Wyndygoulu roku 1910 věnována tak velká mediální pozornost.
1903 – Red Trailers (Montclair), N.J.
1904 – Blue Herons
1904 – Silver Foxes
Quopocks (Mianus)
Též Quapocks
1904 – Owenokes (Greenwich)
z tohoto kmene byl Harry Knapp, o kterém se zmiňuje článek z The New York Times, 3 Jun 1906, Sun, Page 9. Jako hosté zmínění: Mark Twain, a Richard Watson Gilder; Zmíněna dvě tábořiště : Standing Rocks Grounds (tábořiště u stojícího kamene – místo konání) a Ram Rocks Grounds (tábořiště na útesech – původní tábořiště za jezerem)
1905 – Moon Band
1906 – Blackbears (Port Chester/Rye)
1909 – Ahmeeks (Stamford)
1910 – Blazing arrow
Setting Sun (Riverside)
Mohegans (Port Chester) (Greenwich)
dívčí kmen
Pocotofangs (Middletown)
Senecas (New York)
z tohoto kmene byl George Macartney - Leaping Panther
Sebamooks (Moosehead Lake)
Zástupci tohoto kmene se zúčastnili výročního sněmu na Wyndygoulu r. 1910 – článek v Everybody's magazine vol. 28 No. 6 June 1913 – https://hdl.handle.net/2027/hvd.hnj9x8
1912 – Black Snake (Bridgeport)
Jeden z nejaktivnějších kmenů
1914 – Apawamis (Port Chester/Rye)
Dívčí kmen
? – Black Hawk (Geneva)
z tohoto kmene byl Julian H. Salomon

Tyto názvy kmenů a data založení vycházejí ze Setonových svitků. Donedávna jsme měli za to, že se ty kmeny takto skutečně jmenovaly, ale byl to omyl!

Omyl, který budil zdání[55], že woodcrafterských kmenů bylo několik desítek. V reálu jich do roku 1910 vzniklo pouze 12. Tím pochopitelně není vyloučeno, že jich vzniklo víc. Ovšem pokud ano, tak o jejich existenci neměl Seton tušení, protože pouze se 12 kmeny udržoval alespoň písemný kontakt. A tím se dostáváme k uvedeným názvům kmenů.

Ve svitku … Seton napsal:

Tohle tvrzení dlouhá desetiletí budilo dojem, že jde o tentýž kmen, založený chlapci z Cos Cob na Wyndygoulu. Jenže tu byla jedna zásadní nesrovnalost. Z Wyndygoulu je to do Summitu v New Jersey vzdušnou čarou dobrých … km! A další věc. O kmeni Blue Herons Seton uvádí:

Ale v přehledu kmenů a jejich totemů, je uveden až rok 1904! Teprve loni … se na blogu Davida L. Witta objevily dva dopisy, které pomohly objasnit záhadu Blue Herons, i dalších kmenů.

Kmen Blue Herons si ve skutečnosti říkal „Kmen z Pokonoku” („Tribe of the Poconoks”), podle pohoří, kde se v létě 1902 konal jejich tábor, které ho se osobně nezúčastnil – proto tento kmen označil za … O kmeni mu napsala, na základě článku z říjnového čísla Ladies Home Journal o Setonově návštěvě v Summitu, Luise Sangree. Nikoliv tedy „Kmen Modrých volavek” ale kmen Modré volavky. Ovšem Modrá volavka (Blue Heron) nebyla jen totemovým zvířetem onoho kmene, ale také jméno pisatelky onoho dopisu!

Na popisu fotografie chlapců z kmene Owekones, kde je uvedeno „… Owanoke Prospector's Camp: Wyndygoul” – ve skutečnosti fotografie není z Wyndygoulu, ani z roku 1900, ale nejspíš ze Silver Bay v létě 1910, kde Seton s chlapci z kmene Owenokes sehrál scénku o zákeřném útoku na nic netušící prospektory – pokud si fotografii prostudujete pozorněji, můžete si všimnout Setona v indiánském obleku, jak s tomahavkem číhá za bukem ;-)

Kmeny WLA, kolem roku 1924

Wes H. Klussmann sekretář pro Pacific Southwest Field; v roce 1924 měla jeho oblast 24 aktivních kmenů. Kmen vůdců Ohiyesa
Beryl Wyatt Pacific Southwest Field (vznikl 1922)
Amelia B. Hollenbeck – Northeastern Field (vznikl v květnu 1924)
John A. Kinsbury vice-president WLA 1923
Alvin C. Hamer field vice-president WLA 1923
Maude W. Burgess výkonná sekretářka WLA 1923
Emma L. Kemp tally keeper WLA 1923
Emily E. Bowen president Northeastern Field
  1. ↑ The Birch Bark Roll of Woodcraft – Organization section, 1932 (book)
  2. ↑ Na 372 stranách popsal prvních 34 let svého života a následujících 40 let shrnul do pouhých 7 stránek. Neuvedl žádnou zmínku ani o návštěvě Bonnu a Prahy o vánocích 1936. Seton, 1940
  3. ↑ Více v článku Jak vznikli „Woodcrafterští indiáni“ (Poznamenal Keny)
  4. ↑ V kanadském archivu existuje dokument, na kterém je uvedeno co vše je považováno ze Setonovy strany za chráněnou obchodní známku. A existuje rovněž důkaz, publikovaný tiskem, jak jménem The Woodcraft League of America podala v roce 1922 žalobu k federálnímu soudu na woodcrafterskou organizaci The Western Woodcraft Association, Inc. z kalifornského Los Angeles, za to že použila slovo “woodcraft” v názvu. Ta vyřešila situaci tím, že se v lednu 1923 přejmenovala na Western Rangers. Ironií je, že právě tahle organizace, po roce 1934 přejmenovaná na Woodcraft Rangers nakonec převzala štafetu jménem The Woodcraft League of America.
  5. ↑ Roku 1922 se také provalil její poměr se Setonem. Grace nechtěla, aby to vedlo ke skandalizaci WLA, nicméně důsledkem bylo, že řada do té doby aktivních členů svoji aktivitu v rámci WLA pod různými záminkami ukončila. A po roce 1925 se zřejmě situace vyhrotila natolik, že se rozhodl Seton opustit východní pobřeží a začít znovu v Novém Mexiku. Roku 1927 pod záminkou expedice, kterou zastřešilo AMNH, si vyhlédli pozemky u Santa Fé, kam se r. 1931 odstěhovali. V té době již fungovaly pouze woodcrafterské kmeny v okolí Buffala.
  6. ↑ Výchozím zdrojem informací se pro nás stala kniha orlích per Elizabeth Hoisingtonové - Pah-hlee-oh, nejlepší kamarádky Setonovy dcery Ann Seton - Anutiky. Originál je uložen v depozitáři Bruce Muzea v Greenwichi. Elektronicky zpracovanou verzi originálu uloženého v depozitáři Bruce Muzea v Greenwichi poskytnul vedoucí jeho sbírek, Timothy J. Walsh, v dubnu 2018.
  7. ↑ Které se postupně dostávají v digitalizované formě do on-line archívů typu archive.org, či hathitrust.org, …
  8. ↑ To napsal Seton na jaře 1922 v dopise Seifertovi, když mu poslal svůj článek The Spirit of the Woods, ve kterém se pokusil vylíčit jaké byly pohnutky pro jeho vizi woodcrafterské výchovy. Viz Duch lesů, 1922 (kniha), předmluva.
  9. ↑ Zajímavé je, že pro kmen upřednostňoval anglický výraz “band” (tlupa), před “tribe” (kmen).
  10. ↑ The Publishers' Weekly, No. 1659, 14. November 1903 strana 1059, zdroj➚ až 1060, zdroj➚ (Poznamenal Keny)
  11. ↑ V novinovém článku s názvem Some Jersey “Braves” New-York Tribune, First Edition, 22 únor 1904 (pondělí), s. 19, link na stránku➚, Seton píše: “I've got an Indian band that camps out in New Jersey, that has ten girls and forty boys in it. I call them the Woodcraft Indians, but they frequently call themselves the Seton Indians. …”
  12. ↑ První novinová zpráva, ve které se píše, jak v různých koutech země spontánně vznikají nové tlupy Setonových indošů (Seton Injuns) vyšla v The Brooklyn Daily Eagle v pátek 19. září 1902.
  13. ↑ Jako Head Chief of the Indian Scouts and of the Seton Indians se uvedl Seton ještě na titulním listu Book of Woodcraft z r.1912 (obsahovala i 11. vydání Svitku). Ještě téhož roku ale vyšlo další vydání, zcela identické – až na titulní stránku. Zde je Seton uveden již pouze jako Head Chief of the Woodcraft Indians
  14. ↑ V oznámení, které na počátku dubna uveřejnily The New York Times, 5 duben 1902 (sobota), s. 31, link na stránku➚ název rubriky uveden nebyl. Ale The Ladies’ Home Journal v. 19, Duben 1902, s. 004, link na stránku➚, zdroj➚ doslova napsal: Next Month We Shall Begin “Ernest Thompson Seton’s Boys” (“Chlapci Ernesta Thompsona Setona” již od příštího měsíce) – dubnovém číslo magazínu The Ladies’ Home Journal
  15. ↑ V následujícím roce 1903 vyšly ty nejpodstatnější články v sešitovém vydání s názvem Jak si hrát na indiány znovu. A stejný podtitul měl i další vydání z roku 1904. Až v 5. vydání, roku 1906 označil Seton časopisecké vydání za 1. a první sešitové za 2. vydání The Birch-Bark Roll. (Poznamenal Keny)
  16. ↑ O tom, že se první táboření chlapců z Cos Cob na Wyndygoulu, při kterém došlo k založení kmene Sinawa (Cos Cob) konalo v září, se zmínil Seton několikrát. (Poznamenal Keny)
  17. ↑ V přehledu totemů Seton u kmene Sinawa (Cos Cob) uváděl rok 1903. (Poznamenal Keny)
  18. ↑ V roce 1901 by připadal do úvahy pouze jediný den – pátek 13. září, jenže v tu dobu byli manželé Setonovi i se svým průvodcem Johnem Goffem v Coloradu, což potvrzuje i Setonův deník. Aby si odskočil zatábořit do Wyndygoulu byl poměrně daleko – přes 1800 mil. (Poznamenal Keny)
  19. ↑ Seton - History of the Woodcraft Movement and of the Boy Scouts, psáno cca 1920-1940, uloženo National Archives Canada, fond ET Seton, sign. 29D108 vol. 18 (Poznamenal Tuwanakha)
  20. ↑ Zajímavé je, že většinovým vlastníkem pozemků nebyl Seton, ale jeho manželka. Nejspíš tedy na jejich koupi využili peníze, které získali za Sloat Hall, který dostala Grace od matky jako věno. Na Wyndygoulu, podle novinové zprávy z The New York Times, 16 srpen 1902 (sobota), s. 1, link na stránku➚, patřila Setonovi z celkové plochy 130 akrů pouze jižní část o velikosti 20 akrů. Viz mapa z roku 1908. (Poznamenal Keny)
  21. ↑ Do konce léta vybudoval hráz, přes kterou vedla příjezdová cesta na travnatou plošinu nad strmým břehem rokle, kde mělo stát jejich sídlo. Zaplavením rokle vznikla soustava třech rybníků, s několika ostrůvky – na jednom z nich později postavil svůj “ptačí” strom.
  22. ↑ 7.–10., 14.–17.9., 21.–24. nebo 28.9.–1.10. Ale nejpravděpodobnější je hned ten první. (Poznamenal Keny)
  23. ↑ Existují totiž tři různé Setonovy verze tohoto příběhu, které jsem podrobně rozebral a porovnal se zjištěnými fakty, o kterých donedávna nikdo neměl tušení. (Poznamenal Keny)
  24. ↑ O započetí sporu, který se táhl následujících několik let, informoval Los Angeles Herald, No. 122, 31 leden 1901 (čtvrtek), s. 2, link na stránku➚ a San Francisco Call, Vol. 87, No. 122,, 31 leden 1901 (čtvrtek), link na stránku➚. Podle rozvodové smlouvy, měl na ni otec platit 800 dolarů ročně a po dovršení 18 let měla dostat jednorázově 10 tisíc dolarů. Jenže nezaplatil. Dál posílal stejnou roční částku a poté co se roku 1896 vdala už neposlal nic. Zbývalo doplatit 6666 dolarů, ovšem mezi tím šla hodnota dolaru dolů, takže se roku 1901 u soudu operovalo s částkou 100 tisíc. Spor se táhnul následující tři roky a kdo ví, jak soud nakonec rozhodl, protože zatím co příjmy manželů Setonových šly prudce nahoru, Alberta Gallatina stíhaly samé nezdary. New-York Tribune, First Edition, 24 březen 1904 (čtvrtek), link na stránku➚ a San Francisco Call, Vol. 95, No. 115,, 24 březen 1904 (čtvrtek), s. 7, link na stránku➚ Každopádně v tu dobu už měla Grace 2 měsíční Ann a jiné starosti.
  25. ↑ Jen pro představu, jak takové přednáškové turné vypadalo. Každý den se konaly dvě přednášky. Odpolední matiné pro děti a večerní pro dospělé. Přednášky byly placené. Vstupné bylo odstupňované po 25 centech od 0.25 do 1.5 dolaru. Představu o tom, kolik asi tak Seton vydělal za jednu přednášku si můžeme udělat z výtěžku poslední přednášky v Oaklandu 16. května. Jen pro představu – dělník se slušným platem vydělal stejnou sumu za 10 dní při 9 hodinové pracovní době. A 25 centů stála v New Yorku jízdenka na tramvaj.
    V 22. a 27. dubna 1901 měl Seton přednášky v San Francisku. Večer navštívila Grace akci u své sestry.
    29. dubna v Redlands
    1. a 4. května 1901 v Los Angeles v Kalifornii.
    11. května opět San Francisko
    16. května v Oaklandu výtěžek z přednášky ve výši $224 věnoval Seton The Alameda County Teacher's Club
  26. ↑ Zprávu o tom, že jsou pozemky v Greenwichi konečně zakoupeny a že se už kreslí plány domu publikoval The Brooklyn Daily Eagle, 3 březen 1901 (neděle), s. 29, link na stránku➚ (Poznamenal Keny)
  27. ↑ The Ladies’ Home Journal v. 18, Červenec 1901, s. 5, link na stránku➚, zdroj➚ První ukázka z knihy Two Little Savages nakonec vyšla v magazínu The Ladies’ Home Journal až v prosinci 1902.
  28. ↑ 1901-10-11.jpg, 1901-10-12.jpg
  29. ↑ To byla specialita Johna Goffa.
  30. ↑ Jiné ročníky The Ladies’ Home Journal byly dostupné již dříve, ale ne ty co nás zajímaly. (Poznamenal Keny)
  31. ↑ Viz historie Woodcraftu
  32. ↑ Tím kdo roku 1910 vyvolal tento spor nebyl Baden-Powell, ale Setonův věčný rival Daniel Carter Beard. Baden-Powell, naopak spor uhasil svým diplomatickým prohlášením, že „… každý z nich byl otcem skautingu, kdežto on byl pouze jeho strýcem.” Seton si to vyložil jako uznání svého prvenství, které bylo potvrzeno tím že byl zvolen do funkce náčelníka skautů (Chief Scout), zatím co Beard byl pouze jedním ze tří zástupců s titulem National Scout Commissioner – viz Page:roll_1911.djvu/14
  33. ↑ Stránka:roll_1932.djvu/7
  34. ↑
    The “Seton Indians” are cropping up in various parts of the country. These are boy who go out in camping parties to “play injun” and study woodcraft along Thompson Seton lines.
    The Blue Buffalo Band of Seton Indians, under Deerfoot, has its camp at Summit, N.J. They number over fifty already and are rapidly increasing.
    The St. Louis Republic., 30 srpen 1902 (sobota), s. 7, link na stránku➚
  35. ↑
    The Chief of the Indians is a tall boy — a natural leader. He was elected, of course, but there was no possibility of any one’s else taking the position from him.
    The Ladies’ Home Journal v.19, Říjen 1902, s. 014, link na stránku➚, zdroj➚
  36. ↑ Poprvé Seton uvedl historii woodcrafterského hnutí ve 20. vydání The Birch Bark Roll r. 1925
  37. ↑ První vyšla v květnovém a druhá v červnovném čísle.
  38. ↑ V anglickém originále Seton napsal: „I made a teepee on the most approved Indian style; painted, and with scalp-locks; … ” – The Ladies’ Home Journal v.19, Říjen 1902, s. 014, link na stránku➚, zdroj➚
  39. ↑ Osobně se domnívám, že zprostředkovatelkou byla Lydia Crane. (Poznamenal Keny)
  40. ↑ The Ladies’ Home Journal v.19, Září 1902, s. 015, link na stránku➚, zdroj➚
  41. ↑ Totemem celého národa Setonových indiánů (jak sami sebe nazývají) je bílý resp. stříbrný bizon
  42. ↑ Podle jeho organizačního návrhu měl mít kmen tři náčelníky, kvůli zastupitelnosti.
  43. ↑ Podle totemu na vyobrazeném totemovém kůlu jde o totemový kůl kmene Sinawa (Cos Cob), který byl zachycen i na několika fotografiích. Zajímavý je v tomto případě vyobrazený počet skalpů (11), protože na uvedených snímcích jich tolik není, což by znamenalo, že musely být pořízeny dřív, než ho Seton nakreslil do svitku.
  44. ↑ Rubrika, vycházela hned ve dvou periodicích: The Boston Herald vycházel v Bostonu, státě Massachusets a The Evening Star ve Washingtonu D.C.
  45. ↑ Série začala v květnu 1904 článkem o stromech. V červnovém čísle psal Seton o preparaci ptačích kůží, v červenci o tření dřev, v září o tom jak získat potravu ve volné přírodě, v listopadu o hvězdách. A od ledna 1905 pokračoval v sérii článkem o lukostřelbě, v únoru o lovu na jelena, v dubnu o indiánských značkách a vše zakončil květnovým článkem jak postavit srub.
  46. ↑ The Windsor magazine v. 22 June-Nov. 1905 London
  47. ↑ Edgar M. Robinson: Ernest Thompson Seton: an unforgettable personality, 1941 – nepublikováno. (Poznamenal Keny)
  48. ↑ V rámci oddílu nadepsaného Organizations for boys formed by adults, je uvedena následující adresa: Woodcraft Indians. International Y.M.C.A. 3 West 29th Street, New York – Work With Boys, Vol. 7, No. 4, October 1907, p. 297, zdroj➚ (Poznamenal Keny)
  49. ↑ Od 4. vydání Svitku, které vyšlo v červnu 1905 jako článek v časopise Association Boys, 1905 (article) už nepovažoval Seton za nutné tuto zmínku dále uvádět. Pouze uvádí (v závorce), že Medicinmanem je dospělý.
  50. ↑ Je nutno si uvědomit, že Seton byl v USA populární jako autor knih o zvířatech, ne jako zakladatel skautského hnutí. A když už, tak byl zmiňován maximálně jako předchůdce Baden-Powellova skautingu, který po vzniku BSA zcela ustoupil do pozadí. Seton byl excentrik, který budil pozornost a měl známosti s mnoha významnými a vlivnými lidmi své doby. Proto biografické knihy o Setonovi neobsahují žádné informace o činnosti woodcrafterských kmenů a jejich členech. Ve své době měli svoje kariéry ještě před sebou a mnozí z nich také zůstali ve stínu svých mnohem známnějších rodičů.
  51. ↑ Odznaky udělované za souborné znalosti a dovednosti ve vybraném oboru činnosti. Ty se určitě Setonovi zdály jako dobrý nápad, protože je převzal do … edice Svitku ve formě Mistrovství.
  52. ↑ V rámci české LLM existují woodcrafterské kmeny, které vznikly z oddílů skautského typu. Jenže důsledek je zcela opačný, než jak si představoval Seton. Jeho zásada o „samosprávě pod dohledem zkušených”, se ve skutečnosti u takových kmenů změnila v prázdnou floskuli, protože se nevzdaly dědictví Baden-Powellova systému, založeného na hierarchii. Náčelník je sice formálně volen, ovšem tak aby zároveň vyhověl podmínkám právní subjektivity. Čímž je počet kandidátů omezen na plnoleté jedince, co v případě tzv. „dětských kmenů” zastávají stejnou roli, jako v případě skautského oddílu. Tj. připravují program a rozhodují o tom co kdo bude dělat. Místo toho, aby pouze dohlíželi na to aby byl řádně aplikován demokratický Setonův model, založený na sněmování – kdy má každý člen kmene rovná práva, bez ohledu na věk a pohlaví. U kmenů (a skupin) rodinného typu je situace jiná, Setonovu modelu mnohem bližší.
  53. ↑ Dorothy Comly – Wawataysee, později restrospektivně popsala počátky jejich kmene. Je však otázkou, do jaké míry byla už její vzpomínka zkreslená, protože uvedla, že první členky z tábora Apawamis byly přítomny na Velkém sněmu, který se konal v listopadu 1913 na Wyndygoulu za účasti dívek z Camp Fire Girls, chlapců z The Boy Scouts of America, Woodcraft Indians a členů The Camp Fire Club of America. Sněmu se měl účastnit i Seton.
  54. ↑ Sněm se konal u Little Pequo a sloučením Woodcraft Indians, Woodcraft Girls a woodcrafterských skupin z The Boys Scouts of America mělo dojít k dohodě o vzniku The Woodcraft League of America od 1.1.1916.
  55. ↑ Podporované Setonovým tvrzením o statisícové členské základně.
  56. ↑ (1.6.1902 Littleton,Massachusetts, United States – 2.8.1952 Seattle) Rodiče: Allen Avery Claflin a Mabel Gertrude Claflin (rozená Nash). Manžel Dudley Pratt. Děti: Joanna Pratt, Matthew Pratt a Susan Pratt Sourozenci Alan Avery Claflin a Philip Wadsworth Claflin
  57. ↑ (1.3.1908 Manhattan, New York City - před 1990), provdaná 1.1.1931 na Manhattanu za Arthur Lipper Jr. Rodiče: Alfred L. M. Bullowa, Alice W. Bullowa (rozená Dittenhoefer). Sestra Mary Beatrice provdaná Koplik
  58. ↑ (24.12.1898 Eden, Hancock, Maine, USA – 19.6.1984 - Bar Harbor, Hancock, Maine, USA) Rodiče: George Raymond Joy, Marion Burgess Joy (born Fifield); Bratr: Ernest Harriman Joy
  59. ↑ Muriel Agnes MacLean (rozená Brittin) (15.10.1898 - Brooklyn, New York City, New York, United States – 27.10.1981 Springfield, Hampden, Massachusetts, United States) Rodiče: John Robert Brittin, Etta Jessie Brittin (rozená Mcphee) Manžel: James B MacLean Dcera:Mary Ellen Maclean

The Woodcraft League of America

Volná organizace, která sdružovala woodcrafterské kmeny které existovaly jak nezávisle, tak pod hlavičkou jiných organizací či sezónně v rámci letních táborů pro mládež. Sdruženy byly kmeny bez ohledu na konfesi (židovské, protestantské, katolické, i sekulární). Chlapecké, dívčí i koedukované, bez ohledu na věk.

Když Seton napsal, že je woodcraft pro všechny od 4 do 94 let, nepřeháněl. Je ovšem doposud nezodpovězenou otázkou, jestli byli mezi woodcraftery i černoši. Z principu tomu nic nebránilo, protože Seton se barvou pleti vůbec nezabýval. Jisté je, že většina woodcrafterů byla potomky přistěhovalců. Ovšem o mnoha kmenech a jejich členské základně toho zatím moc nevíme.

Sněm 20.6.1929 se konal na pozemku Sunset Hill John Grabau, nedaleko Marilly

Mabel Powers z Waheda (Chautauqua) John Brabau z Ojenta (Buffalo), členem Ellsworth Jaeger Bradley Hurt z Woodview Council (Buffalo) Dr. Frederick Motton dříve sektretář National Woodcrafters League z New Yorku Thomas Kleis získal titul Velký Sagamor (o rok později dosáhnul titulu Orlí Sačem). Titul sagamora získaly Mrs. Frank Grove, hlavní Guide; Lucius Maltbie - Thunder Bird náčelník Red Trailers, Helen Bonnet, Mary Bonnet, Anna Van Demen a William Hansn

Osoah (Hamburg)

Sněm 12.6.1930 se konal v Hamburgu vedl Ellsworth Jaeger, zaštiťovala paní Harriet Grove

Charles Newman z Flying Eagles (Buffalo), Miss Mabel Powers Wahmedas (Chautauqua), Bert Wirtner Ojenta (Buffalo)

Beth Burdick zapalovala světla.

Sagamoři Ruth Burandt, Eleanor Grove, Hubert Bonnet, Frederick Bonnet, Norman Dart, Donald Galaway, John Burdick Lucius Maltbie získal jméno Thunder Bird

Lokace

Mapa zachycuje lokality ve kterých se v letech 1905–1918 konaly sněmy, na kterých byly uděleny tituly (viz Seznam sagamorů a sachemů do r. 1918. Kromě toho jsou zde označena i další místa na která můžete v souvislosti s The Woodcraft League of America narazit do r. 1922
123 5th Avenue, New York
první byt Setonových v New Yorku
600 Lake Avenue, Greenwich
De Winton
461 4th Avenue, New York
sídlo redakce magazínu WOHELO v r. 1914 a zárověň sídlo CFG do r. 1917
11 West 34th Street, New York
sídlo WLA v r. 1915
512 5th Avenue, New York
byt Setonových 25.4.1916
608 Lake Avenue, Greenwich
Little Pequo
13 West 29th Street, New York
sídlo WLA v r. 1918
31 East 17th Street, New York
sídlo CFG minimálně od r. 1920 do r.1977 kdy se přesunulo do Kansas City
370 7th Avenue, New York
sídlo WLA v říjnu 1923 (i v září 1924)
110 West 34th Avenue, New York
sídlo WLA do roku 1928[1].
1043 Grand Central Terminal Building, New York
adresa WLA v letech 1929–34[2].
Santa Fé, New Mexico
adresa WLA od r. 1935

Přehled jmen spojených s WLA

Barnes[3]
Martin A. Anderson - Hoy z kmene Black Snake (Bridgeport)
Clifford Appleton - Airtalk z kmene Black Snake (Bridgeport)
Katherine Barry - Tamizena
Batesovi
Chandler Bates (*1895)
Lindell Theodore Bates (*1890)
Rose Baur - Washte
rodina Berresford
Virginia Berresford - Satinka (*1902) (starší sestra Richard Case Berresforda z Westchesteru)
Richard Case Berresford - Shanka-reela (*1907)
Thomas Birill
Alfred Blanke
Rosalie G. Bloodgood
rodina Bonnet
Hubert Bonnet
Frederick Bonnet
Helen Bonnet
Mary Bonnet
John Brabau z kmene Ojenta (Buffalo) (Ve skutečnosti Joseph Brabau)
rodina Brown
Eva Ingersoll Brown
Louise Brown - Owatanna
Robert Ingersoll Brown
rodina Burdick
Beth Burdick
John Burdick
Ruth Burandt
William J. Cody - Kaki-Nosit
Donald Colpitts
rodina Comly
Dorothea Comly - Wawataysee (*1901) též psáno Wah-wah-tay-see + její matka Mary Watson Bosler Comly (*1871) (dále viz Comly)
Ellen Compton - Cherokee Rose (*1896)
Frank Cotter
David V. Crockett
Ann Cross - Ila Akiktcehi (*1899)
Madeleine Dahlgreen
Norman Dart
Anna Van Demen
rodina Dudley
Cecile Dudley - Wapo (*1905)
Wade Dudley
Myrtle Eaton
Carl E. Ekstrand
Clyde Fisher
(manžel Henry J. Fisher)
Donald Galaway
John F. Grabau
Elionor M. Green
rodina Grove
Eleanor Grove kmen Osoah (Hamburg)
Harriet M. Grove, (manžel Frank Grove)
Lewis F. Hall - Migwanag kmen Black Snake (Bridgeport)
William Hansn
rodina Hayden
Faith Hayden
Ruth Hayden
(manžel A. Barton Hepburn)
rodina Hoisington
Elizabeth Folwell Hoisington (*1900) - Pah-hlee-oh + její matka Julia May Folwell Hoisington - Atma (*1874))
Edith Hoisington - Wabun-Annung (*1908)
Frederick Reed Hoisington
Frederick Reed Hoisington Jr.
William Folwell Hoisington
Hopkins - Lokatchon též psáno Lokachóne[4]
Blanche Ferry Hooker (manžel Elon Huntington Hooker)
J. Flavel Hubbard
Bradley Hurt z Woodview Council (Buffalo)
Angelina Chamberlin - Zint-ca-lazi (*1902)
Edwin Inglis z kmene Black Snake (Bridgeport)
Ellsworth Jaeger z kmene Ojenta (Buffalo)
Frances Judson
Vera Kerrigan
Thomas Kleis
May Field Lanier (manžel Charles D. Lanier)
Alexander P. Leverty z kmene Black Snake (Bridgeport)
Charley Lewis z kmene Black Snake (Bridgeport)
Andrew Lord
Charles Newman z kmene Flying Eagles
Lucius Maltbie - Thunder Bird náčelník kmene Red Trailers
Frederick Motton sekretář WLA po Phillipu D. Fagansovi
Nichols
John McCauley
(manžel MacDonald Sheridan)
Joseph Meyers
Willard Moore
Ned Milliken
Pauline Palmer - Ch´gee-gee-lohk-see[5] (*1900)
Tacy Parry - Ahowe (*1901)
Margaret Pease - Owaissa (*1899) + její matka Mrs. E. M. Pease – Mary Ball Pease (*1866)
Katherine Pierce
Mabel Powers z kmene Waheda (Chautauqua)
Prime
Miss Ross - Princess Galilohi
Caroline Ruutz-Rees
Percy Ryno
Frances Scratchley
Bernard Sexton - Grey Wolf
Dorothy Shick - Inkowa (*1894)
Alexander Sperry z kmene Black Snake (Bridgeport)
Ralph Sprague z kmene Black Snake (Bridgeport)
George Stadler z kmene Black Snake (Bridgeport)
Norman Stanhope z kmene Black Snake (Bridgeport)
Elizabeth Stargis - ve skutečnosti Elizabeth Hinkley Sturgis (*1904)
Emily M. Stevens
Carol Stryker
W. Trumbull Thomas
Frank Unwin z kmene Black Snake (Bridgeport)
George Mumford Watts
India Weallchli
Harvey C. Went - Ishka Chissakid z kmene Black Snake (Bridgeport)
George L. White
Bert Wirtner z kmene Ojenta (Buffalo)
Elizabeth Worden - Wanacasa
  1. ↑ Tuto adresu najdete v publikaci Enriched teaching of physical education in the high school z r. 1929 na straně 31, ale Charles J. Storey, ve své publikaci Guide to public recreation in New York City, která vyšla již o rok dříve (1928) uvádí již adresu WLA na Grand Central Terminal Building.
  2. ↑ Je uvedena v publikaci Harolda Diedricha Meyera z r. 1931 The school club program na straně [ https://hdl.handle.net/2027/uc1.$b303777?urlappend=%3Bseq=153 137]
  3. ↑ Společnost A.S.Barnes & company vydávala ve 30 letech Svitek. Že by?
  4. ↑ program Woodcrafterského večera WLA 26. 4. 1916 uvádí jméno Pauline Palmer Hopkins - Lokatchon, očividně někdo smotal dvě jména dohromady. Novinové články z října 1914 uvádějí obě příjmení samostatně (viz deník Elizabeth Hoisington).
  5. ↑ program Wabanaki School z 27. 5. 1916 uvádí informaci Pauline Palmer - Ch´gee-gee

Woodcraft Rangers

Vznik inicioval kolem roku 1917 Harry C. James. Je možné že to bylo pod vlivem režiséra Griffitha, který natočil podle Setonova scénáře roku 1908 na Wyndygoulu jeden ze svých prvních filmů – Ingemar barbar.

Western Rangers Po výhrůžce JBS soudem, změnili jméno na …

Později se situace uklidnila Western Division of The Woodcraft League

Kmeny

Cahuenga Tribe (Los Angeles)
Apikuni (Los Angeles)
Apache (Los Angeles)
The Freemont (Los Angeles)
El Camino Real Tribe (Los Angeles)
Sequola (Los Angeles)
Tahamount (Los Angeles)
Blackfoot (Los Angeles)
Shoshone (Los Angeles)

Osoby

Harry C. James, Elijah Tahamont, Dorothy Gish, Lillian Gish

Robert Ewing, Frank Gorham, Ralph Sprecher, David Cook, Tom Brem

Stewart Edward White, Enos A. Mills., Dr. A. H. Sutherland, Henry Herbert Knibbs, James Willard Schultz, Walter V. Woehlke, Edward S. Curtis, Marah Ellis Ryan, JOhn Stephen McGroarty, Paul G. Redington, Charles Lincoln Edwards, Cleveland Moffett, Jesse L. Lasky, Daisy Canfield Danziger, John A. Commstock

Zástupci WLA (1924) Alvin C. Hamer, Harold L. Boynton, Wes H. Klusmann

Zástupci WR (1924) E. R. Bohan[1] (president), L. M. Ritterbrand (secretary), C. C. Albright (treasurer), Harry C. James

Bowen, Glenn

  1. ↑ Bohan Company – https://hdl.handle.net/2027/mdp.39015086639906?urlappend=%3Bseq=455

Podkategorie

Zobrazuje se 13 podkategorií z celkového počtu 13 podkategorií v této kategorii.

A

B

C

E

M

N

O

P

S

W

Stránky v kategorii „The Woodcraft League of America“

Zobrazuje se 99 stránek z celkového počtu 99 stránek v této kategorii.

A

B

C

D

E

F

G

H

J

K

L

M

N

O

P

R

S

T

V

W

Soubory v kategorii „The Woodcraft League of America“

Zobrazuje se 48 souborů z celkového počtu 48 souborů v této kategorii.

Citováno z „https://www.thewoodcraft.org/wiki/index.php?title=Kategorie:WLA&oldid=102611“